krizeekonomika
3.4.2019
Kategorie: Ekonomika

Může EU přežít další finanční krizi?

Sdílejte článek:

MIKE/ALASDAIR MACLEOD

Navzdory pomoci ze strany ECB bankovní systém eurozóny zůstává v komatu. Pryč jsou opojné dny investičního bankovnictví. Zůstaly pouze deriváty a pokuty regulačních orgánů. Technologie učinila z rozšířené pobočkové sítě, která je typická pro evropské retailové banky, drahé plýtvání. Trh vyprázdněných bankovních budov ve městech a obcích po celé Evropě musí být zoufalý, což je zdrojem dalších ztrát. Politika úrokových sazeb ECB navíc vedla k tomu, že marže úvěrů jsou extrémně nízké. 

Záporná sazba vkladů ve výši 0,4% v ECB vedla k negativním sazbám na velkoobchodním trhu (Euribor) na výnosové křivce po dobu nejméně 12 měsíců. Francouzským bankám to například umožnilo financovat pozice italských vládních dluhopisů, čímž se odstranilo 33 bazických bodů na „bezrizikovém“ ročním dluhopisu. Je to vrchol zhroucených úvěrových marží, když už každý vidí, že riziko je větší než odměna, ať už si regulátor říká, co chce. Celá výnosová křivka je podstatně nižší, než by měla být vzhledem k riziku v Itálii. Vzhledem k existujícím dluhovým závazkům by měly mít desetileté italské vládní dluhopisy mnohem vyšší výnos, než pouze 2,55%. To je méně než dluhopisy USA, globální standard bez rizika.

Výnosy státních dluhopisů byly a zůstávají značně sníženy prostřednictvím nízkých úrokových sazeb ECB a programů nákupu dluhopisů. Expanze vládního dluhu eurozóny od krize Lehman brothers byla asi 50% na 9,69 bilionu EUR. Tato expanze představuje 3,1 bilionu EUR, ve srovnání s expanzí vlastní rozvahy Eurosystému ve výši 2,8 bilionu EUR od roku 2009. Jinými slovy, expanze vládního dluhu eurozóny byla téměř vyrovnána tvorbou peněz ze strany ECB.

Ceny dluhopisů, jako je například italský desetiletý dluhopis poskytující 2,55% výnos, jsou proto v tržním smyslu nesmyslné. To nebylo příliš problém, dokud ceny aktiv rostli a globální ekonomika prosperovala, protože měnová inflace nafukovala bubliny. Právě když se objeví úvěrová krize, začnou problémy. V bublině se objeví praskliny a ta nakonec praskne.

Nyní, když se globální ekonomika přestala rozšiřovat a je na pokraji recese, za těchto měnících se podmínek rychle rostou měnová, systémová a ekonomická rizika, jimž eurozóna čelí. To představuje problém, který je mimo schopnost ECB ho vyřešit. Zdá se, že politici a jejich instituce v Bruselu si neuvědomují blížící se bouři, ale když se o ni dozvědí, začnou jednat skupinově a chaoticky. Stejně jako ryby v síti, jejich akce urychlí jejich vlastní zánik.

Začátek rozpadu EU

Nelze pochybovat o tom, že se ECB doposud podařilo zabránit finanční a systémové krizi, která se projevila v důsledku celosvětové měnové a úvěrové expanze, která zvyšuje ceny finančních aktiv. Globální pozadí rostoucích hodnot aktiv bylo nezbytné k tomu, aby důsledky řecké finanční krize mohly být absorbovány bez destabilizace celého systému. Pokud by se to stalo během globální úvěrové krize, výsledek by byl jiný. 

V určitém stadiu se kupní síla eura začne nevyhnutelně snižovat pod tíhou zrychlující se měnové inflace a požadavků zájmových skupin na konkurenceschopnější směnný kurz. Růst výnosů dluhopisů bude nevyhnutelným výsledkem, který bude vyžadovat ještě více QE od ECB. Nepotřebujeme hodně představivosti, abychom si uvědomili, že v prostředí rostoucích výnosů dluhopisů a klesajících hodnot aktiv bude italská vláda a její ekonomika vystavena velkým obtížím. Rozdíl oproti probíhající řecké krizi je, že ekonomika Itálie je téměř desetkrát větší než v případě Řecka. Doposud, s podporou nafouknutých trhů, nedošlo k plnohodnotné krizi. V rozbouřeném dluhopisovém trhu, který bude pravděpodobně doprovázet příští úvěrovou krizi, by samotná Itálie mohla zhroutit celý Eurosystém.

To by se mohlo stát do konce letošního roku, protože když se něco pokazí, tempo kalamit se pak obvykle zrychluje. Dnes je EU ohrožena Brexitem, který je v době psaní tohoto článku ještě nevyřešen. Je tu však významná možnost, že Británie opustí EU bez komplexní obchodní dohody a bez zaplacení všech peněz, které údajně dluží EU. Tyto peníze budou muset poskytnout ostatní členové, především Německo, Francie, Itálie a Španělsko, které jsou největšími zbývajícími ekonomikami bloku. Hospodářská politika Spojeného království se navíc musí zaměřit na to, aby se stalo konkurenceschopným regionálním centrem pro světový obchod, čímž se zvýší její ekonomická výkonnost v porovnání s EU. Stávající politické napětí v rámci EU se bude jistě zvyšovat, jakmile EU zaostane, a Brusel, který je závislý na utrácení peněz, poprvé bude čelit rozpočtovým škrtům.

Nezávislým pozorovatelům je stále více zřejmé, že nadnárodní socializační model EU selhává strukturálně, politicky, ekonomicky a finančně. Příští úvěrová krize, která se zřejmě vyvíjí ze semen dnešních událostí, pravděpodobně ukončí evropský sen.

 

Zdroj: mises.org

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč

Celkem za měsíc: 10 678,00 Kč
Vybráno 30.50%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 561 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...
politicon.cz
15 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.