Může EU přežít další finanční krizi?

MIKE/ALASDAIR MACLEOD

Navzdory pomoci ze strany ECB bankovní systém eurozóny zůstává v komatu. Pryč jsou opojné dny investičního bankovnictví. Zůstaly pouze deriváty a pokuty regulačních orgánů. Technologie učinila z rozšířené pobočkové sítě, která je typická pro evropské retailové banky, drahé plýtvání. Trh vyprázdněných bankovních budov ve městech a obcích po celé Evropě musí být zoufalý, což je zdrojem dalších ztrát. Politika úrokových sazeb ECB navíc vedla k tomu, že marže úvěrů jsou extrémně nízké. 

Záporná sazba vkladů ve výši 0,4% v ECB vedla k negativním sazbám na velkoobchodním trhu (Euribor) na výnosové křivce po dobu nejméně 12 měsíců. Francouzským bankám to například umožnilo financovat pozice italských vládních dluhopisů, čímž se odstranilo 33 bazických bodů na „bezrizikovém“ ročním dluhopisu. Je to vrchol zhroucených úvěrových marží, když už každý vidí, že riziko je větší než odměna, ať už si regulátor říká, co chce. Celá výnosová křivka je podstatně nižší, než by měla být vzhledem k riziku v Itálii. Vzhledem k existujícím dluhovým závazkům by měly mít desetileté italské vládní dluhopisy mnohem vyšší výnos, než pouze 2,55%. To je méně než dluhopisy USA, globální standard bez rizika.

Ceny dluhopisů, jako je například italský desetiletý dluhopis poskytující 2,55% výnos, jsou proto v tržním smyslu nesmyslné. To nebylo příliš problém, dokud ceny aktiv rostli a globální ekonomika prosperovala, protože měnová inflace nafukovala bubliny. Právě když se objeví úvěrová krize, začnou problémy. V bublině se objeví praskliny a ta nakonec praskne.

Nyní, když se globální ekonomika přestala rozšiřovat a je na pokraji recese, za těchto měnících se podmínek rychle rostou měnová, systémová a ekonomická rizika, jimž eurozóna čelí. To představuje problém, který je mimo schopnost ECB ho vyřešit. Zdá se, že politici a jejich instituce v Bruselu si neuvědomují blížící se bouři, ale když se o ni dozvědí, začnou jednat skupinově a chaoticky. Stejně jako ryby v síti, jejich akce urychlí jejich vlastní zánik.

Začátek rozpadu EU

Nelze pochybovat o tom, že se ECB doposud podařilo zabránit finanční a systémové krizi, která se projevila v důsledku celosvětové měnové a úvěrové expanze, která zvyšuje ceny finančních aktiv. Globální pozadí rostoucích hodnot aktiv bylo nezbytné k tomu, aby důsledky řecké finanční krize mohly být absorbovány bez destabilizace celého systému. Pokud by se to stalo během globální úvěrové krize, výsledek by byl jiný. 

V určitém stadiu se kupní síla eura začne nevyhnutelně snižovat pod tíhou zrychlující se měnové inflace a požadavků zájmových skupin na konkurenceschopnější směnný kurz. Růst výnosů dluhopisů bude nevyhnutelným výsledkem, který bude vyžadovat ještě více QE od ECB. Nepotřebujeme hodně představivosti, abychom si uvědomili, že v prostředí rostoucích výnosů dluhopisů a klesajících hodnot aktiv bude italská vláda a její ekonomika vystavena velkým obtížím. Rozdíl oproti probíhající řecké krizi je, že ekonomika Itálie je téměř desetkrát větší než v případě Řecka. Doposud, s podporou nafouknutých trhů, nedošlo k plnohodnotné krizi. V rozbouřeném dluhopisovém trhu, který bude pravděpodobně doprovázet příští úvěrovou krizi, by samotná Itálie mohla zhroutit celý Eurosystém.

To by se mohlo stát do konce letošního roku, protože když se něco pokazí, tempo kalamit se pak obvykle zrychluje. Dnes je EU ohrožena Brexitem, který je v době psaní tohoto článku ještě nevyřešen. Je tu však významná možnost, že Británie opustí EU bez komplexní obchodní dohody a bez zaplacení všech peněz, které údajně dluží EU. Tyto peníze budou muset poskytnout ostatní členové, především Německo, Francie, Itálie a Španělsko, které jsou největšími zbývajícími ekonomikami bloku. Hospodářská politika Spojeného království se navíc musí zaměřit na to, aby se stalo konkurenceschopným regionálním centrem pro světový obchod, čímž se zvýší její ekonomická výkonnost v porovnání s EU. Stávající politické napětí v rámci EU se bude jistě zvyšovat, jakmile EU zaostane, a Brusel, který je závislý na utrácení peněz, poprvé bude čelit rozpočtovým škrtům.

Nezávislým pozorovatelům je stále více zřejmé, že nadnárodní socializační model EU selhává strukturálně, politicky, ekonomicky a finančně. Příští úvěrová krize, která se zřejmě vyvíjí ze semen dnešních událostí, pravděpodobně ukončí evropský sen.

Zdroj: mises.org

• About
• Latest Posts

Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2020: *****

Václav Tykvart 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ivan Domkář ml. 300,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jana Skřenková 150,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Otakar Kohoutek 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Hruška 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libuše Polášková 500,- Kč, Stanislava Ekartová 100,- Kč, Oldřich Lhoták 1000,- Kč, MUDr. Eva Niemcová 100,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jiří Hejhálek 2000,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Milan Sobotka 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, Jan Sabo 1000,- Kč, Martin Dřímal 100,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Jiří Linhart 300,- Kč, Miroslav Splítek 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesatčík 500,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 18 831,00 Kč

Vybráno 53.80%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.

Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

• Když dva dělají totéž, není to totéž - 28.3.2020
• Koronakrize je příležitost – využijme ji! - 28.3.2020
• I na pokraji sil musí evropské státy platit „výpalné“ Bruselu v plné výši - 28.3.2020

(16 votes, average: 4,75 out of 5)

Loading...