7.7.2014
Kategorie: Ekonomika

Mračna nad Evropou: Konec prosperity

Sdílejte článek:

OD: JOSEF TĚTEK 07|07|2014

Nad Evropou se stahují mračna. Šest let po vypuknutí největší ekonomické krize od druhé světové války se stále zřetelněji objevují známky toho, že život na starém kontinentě už nikdy nebude takový, jako dřív.

 

 

Na úvod trochu ponuré statistiky, kterou se europolitici příliš nechlubí. Hrubý domácí produkt evropské sedmadvacítky ani po šesti letech nedosahuje předkrizové úrovně. Zatímco v roce 2007 dosahoval reálný HDP výše 23 900 eur na hlavu, v roce 2013 to bylo stále o šest set méně. Jedná se ale pouze o průměr, některé státy by za takovou stagnaci klidně upsaly duši ďáblu. V Řecku mezi lety 2007 a 2012 (poslední zveřejněný údaj) klesl domácí produkt na hlavu o 3800 eur, ve Španělsku klesl do roku 2013 o 1700 eur, v Itálii o 2700 eur. Obyvatelé těchto zemí tak mají stále daleko do předkrizového životního standardu.

 

Agregátní ukazatel HDP je však třeba brát s velkou rezervou, jelikož započítává mnoho věcí, u kterých lze o čistém přínosu pochybovat (vládní výdaje) a naopak nezapočítává takové, které bohatství obyvatel zvyšují (šedá ekonomika). Jak je na tom Evropa, potažmo problematické státy, v ukazatelích o větší vypovídací hodnotě?

 

Zdroj: Eurostat

2007

2013

Rozdíl p. b.

Nezaměstnanost %

EU 27

7,2

10,8

3,6

Španělsko

8,2

26,1

17,9

Itálie

6,1

12,2

6,1

Řecko

8,3

27,3

19,0

Francie

8,0

10,3

2,3

Nezaměstnanost
mladých (20–29 let) %

EU 27

10,8

17,5

6,7

Španělsko

11,4

40,6

29,2

Itálie

13,2

27,7

14,5

Řecko

16,8

47,5

30,7

Francie

13,2

17,1

3,9

Veřejný dluh/HDP %

EU 27

58,9

87,4

28,5

Španělsko

36,3

93,9

57,6

Itálie

103,3

132,6

29,3

Řecko

107,4

175,1

67,7

Francie

64,2

93,5

29,3

 

 

Jak vidno, předkrizové období je i v těchto ukazatelích hudbou dávné minulosti – evropské země jsou dnes zadluženější než kdy dřív a jejich obyvatelé můžou být rádi, mají-li kam chodit do práce. Obzvlášť alarmující je v této souvislosti míra nezaměstnanosti u mladých dospělých (20–29 let), ze kterých postupně vyrůstá ztracená generace bez pracovních návyků a bez iluzí o funkčnosti stávajícího uspořádání.

 

Vybrané země v tabulce s největšími problémy přitom tvoří 38 procent ročního produktu evropské sedmadvacítky a žije v nich 36 procent unijní populace. A jelikož cílem představitelů Evropské unie je unie stále těsnější, jsou problémy sousedů i naše problémy.

 

Zdá se, že klasický recept pana Keynese – utopit recesi v přílivu státních výdajů – „kupodivu“ nezabral a země Evropské unie se k prosperitě ani přes mohutné utrácení na dluh jen tak nevrátí. Mocenská klika vysokých politiků a úředníků tak musí hledat nové cesty, jak ospravedlnit svou existenci, a pokud nemůžou vyvolat samotnou prosperitu, budou alespoň vyvolávat její zdání.

 

 

Sex, drogy (a rock’n’roll?)

 

Pokud statistické údaje neodpovídají politické verzi příběhu o oživení, je to chyba statistiky. To si zřejmě řekli mocipáni v Itálii, Anglii a Irsku a napadl je geniální nápad: započítávat do domácího produktu i spotřebu drog a využívání služeb prostitutek. Anglické prostitutky tak domácí ekonomiku údajně obohacují o 5,3 miliardy liber ročně, k čemuž došli statistici následujícím výpočtem:

 

∑pp* =60 879 prostitutek × 25 klientů za týden × £ 67,16 za návštěvu

 

*prostituční produkt

 

Oficiálním vysvětlením pro nové započítávání obdobných aktivit je přesnější výpočet skutečné velikosti ekonomiky; pravděpodobnější motivací je však příjemná skutečnost, že takto navýšený HDP sníží poměr zadlužení i ročních deficitů a umožní tak politikům ještě více utrácet. S pépéčkem se dá navíc velmi snadno čarovat, protože dané činnosti nejsou nikde oficiálně přiznávané a evidované a každá z uvedených tří proměnných je založena na odhadech.

 

Nemusíme se však bát, že bychom zůstali pozadu. V rámci porovnatelnosti budou inovativní statistické přístupy postupně zavedeny ve všech zemích Evropské Unie. Největší vzpruhu tak dostane Finsko a Švédsko, kde tyto sektory tvoří dle odhadů čtyři až pět procent národního produktu.

 

Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda a jak bude v budoucnu vedle sexu a drog do HDP započítáván i rock’n’roll.

 

Hon na čarodějnice

 

Mlžení ohledně skutečného stavu ekonomik slouží, alespoň krátkodobě, k ukolébání voličů. Na druhé straně slabý hospodářský výkon znamená reálné výpadky ve státních kasách, které je zapotřebí tak či onak nahradit.

 

V Itálii tak od poloviny tohoto roku dochází ke zvýšení daní z kapitálových příjmů z 20 na 26 procent. Běda všem, kterým by přišlo třicetiprocentní navýšení této daně už přílišné a snažili se svůj majetek chránit. V Itálii vás před berním úředníkem neochrání ani světově proslulé jméno. Bulgari, Prada, Armani, Dolce a Gabbana – to není výčet obchodů z Pařížské ulice, ale obětí zběsilého honu na čarodějnice, při kterém padají stamilionové (eurové!) pokuty a rozsudky odnětí svobody. Tyto ikony italského vkusu a podnikatelského ducha založily své firmy před třiceti a více lety; založí dnešní mladí Italové v takovém prostředí obdobně úspěšné firmy, nebo raději budou usilovat o místo v úřadě rozdělujícím evropské fondy?

 

Ve Francii pomalu začíná ztrácet význam udávat, jaká je aktuální daňová sazba – pro zjednodušení by v budoucnu mohla vláda vyhlašovat, kolik procent z příjmu si mohou lidé ponechat. Od počátku roku činí totiž mezní daňová sazba uvalená na nejvyšší příjmy sedmdesát pět procent. Je pak snad překvapením, že rozliční Gérardové raději roztrhají francouzský pas a půjdou si hledat nové kamarády na východ? Tento přístup ovšem není vlastní pouze boháčům – velmi pesimistický výhled ohledně budoucnosti v rodné zemi mají i mladí Francouzi; čemuž se ve světle sedmnáctiprocentní nezaměstnanosti nelze divit.

 

S jídlem roste chuť

 

Klasické zvyšování daní z rozličných příjmů a nahánění těch, kteří se před daněmi chrání, však nemusí už pro zalátání děr ve státních rozpočtech stačit. Jak si ukážeme v zítřejším pokračování článku, v Evropě se chystá něco mnohem většího. V nikterak vzdálené budoucnosti můžeme být svědky opatření, které dále posune dosavadní hranice mezi soukromým a veřejným, mezi svobodou a státní zvůlí.

 

Houstnoucí mračna jsou pouhou předzvěstí bouře.

 

ZDROJ: Josef Tětek

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč, Miloslav Gajdušek 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Sika 238,54 Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Lukáš Vašíček 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martinek 100,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 15 171,54 Kč
Vybráno 43.34%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 47 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.