polskoizrael
4.2.2018
Kategorie: Společnost

Minovým polem současné polsko-izraelské krize

Loading...
Sdílejte článek:

LUBOMÍR STEJSKAL

V pátek 26. ledna polský Sejm a ve čtvrtek 1. února polský Senát schválil kontroverzní zákon týkající se jednoho specifického aspektu holocaustu. Nyní se čeká na podpis prezidenta Dudy.

O co v normě jde, připomněl 28. ledna portál Středoevropan :

  • Kdokoliv obviní, veřejně a bez důkazů, polský národ, nebo polský stát, z odpovědnosti, nebo podílu viny na nacistických zločinech spáchaných německou Třetí říší, nebo jiných zločinech proti mírů a humanitě, nebo válečných zločinech, nebo bude jinak hrubě snižovat (vinu) skutečných pachatelů, bude odsouzen k pokutě nebo trestu vězení do tří let. (Jde o paragraf 55a/1 zákona, který se v polštině jmenuje „USTAWA z dnia 26 stycznia 2018 r. o zmianie ustawy o Instytucie Pamięci Narodowej – Komisji Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu, ustawy o grobach i cmentarzach wojennych, ustawy o muzeach oraz ustawy o odpowiedzialności podmiotów zbiorowych za czyny zabronione pod groźbą kary“ – LS).

A české vysílání Rádia Zet na svém webu 1. února doplnilo:

  • Podle této normy může soud za používání termínů jako „polské tábory smrti“ udělit až tříletý trest vězení. Podnětem k navržení zákona bylo dlouhodobé používání geografického označení „polský“ například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let vyvolávalo popuzené reakce části polské společnosti i politiků. — Část izraelských politiků se ovšem nehodlá smířit s tím, že se Poláci zcela zříkají jakéhokoli podílu na smrti Židů, kteří byli během nacistické okupace země zavražděni na polském území.

Problém má dvě roviny, přičemž ta první, ono nesprávné označování nacistických vyhlazovacích táborů („polské tábory smrti“) žádný problém nepředstavuje. Myšleno mezi Polskem a Izraelem, který v této věci stojí plně na straně Poláků a opakovaně veřejně deklaroval, že používání zmíněného termínu je nesprávné, lživé, deformující historickou realitu. Nejnověji tak ve svém prohlášení učinila na webu izraelské ambasády ve Varšavě velvyslankyně Anna Azariová:

(Zdroj: Web velvyslanectví Státu Izrael ve Varšavě/Záznam pořízen jako screenshot.)

A na téže stránce se také píše, že „Izrael ví, kdo vybudoval KT Auschwitz a jiné tábory; všichni vědí, že to nebyli Poláci“:

(Zdroj: Web velvyslanectví Státu Izrael ve Varšavě/Záznam pořízen jako screenshot.)

V tomto bodu tedy problém neexistuje.

Jiné to ovšem je, pokud jde o účast Poláků na pogromech, masakrech proti Židům, ať už vlastních, anebo ve spolupráci s nacistickými okupačními silami. Tady naopak problém existuje – a proto se v Izraeli zvedla vlna odporu proti zmiňovanému zákonu.

Je historickou skutečností, že během druhé světové války docházelo ze strany Poláků k tragickým činům vůči Židům, které zavdávají důvod pro tvrzení, že někteří příslušníci polského národa se spolupodíleli na vraždění příslušníků národa židovského. Řečeno slovy kritizovaného zákona (jeho paragrafu 55a/1), některé Poláky lze vinit z „odpovědnosti nebo podílu viny na nacistických zločinech spáchaných německou Třetí říší“. Opakuji: některé Poláky, resp. některé příslušníky polského národa. Nikoli samozřejmě všechny Poláky, resp. všechny příslušníky polského národa.

V rámci objektivity je nutné zdůraznit, že to, co je trestné dle paragrafu 55a1 (a rovněž 55a/2 – týká se neúmyslného jednání), trestné není, pakliže by k takovému jednání došlo v rámci uměleckého projevu nebo vědecké činnosti – paragraf 55a/3).

Zde se nelze vyhnout námitce, že zákon je jednak poněkud „gumový“, jednak může generovat politické vězně – do kriminálu by se mohl v Polsku člověk mohl dostat (anebo k tučné pokutě přijít) za vyslovení názoru (s výjimkou umělců a badatelů, což je od představy rovnosti občanů před zákonem dosti vzdálené – tomu viz poznámku 1 níže). Takové zákony jsou ovšem více než problematické a je otázka, jestli mají být součástí právního řádu svobodné demokratické společnosti. (Pokud by někdo tvrdil, že Poláci nesou plnou odpovědnost za holocaust, pak by měl být soudním verdiktem označen za lháře a odsouzen k veřejné omluvě, nikoli do kriminálu; teprve pokud by se pravomocnému verdiktu nepodrobil, mělo by se uvažovat o sankcích. Totéž ovšem platí i o popíračích holocaustu, domnívá se liberál ve mně.)

Pozn. 1: Ač přítel Izraele a židovského národa, mám problém s kriminalizací vydání Hitlerova Mein Kampfu. Z jednoduchého důvodu: zavání to nerovností. Abych si mohl ověřit zrůdnost obsahu Hitlerovy knihy, měl bych mít ve svobodné společnosti možnost a právo si ji přečíst v českém překladu. A abych si ji mohl přečíst, musí ji někdo vydat – a nemůžeme po něm chtít, aby ji vydal „za své“ a rozdával zdarma. Zásadně odmítám variantu, že si ji nějaký znalec v oboru politologie přečte a řekne mi, že je zrůdná. Mám svůj rozum a dostatek inteligence na to, abych to pochopil sám.

Vraťme se ale k tématu. Existují důkazy, že Poláci vraždili za druhé světové války Židy? Ano. Jeden příklad za všechny: Jedwabne na severovýchodě dnešního Polska. To jsou takové svého druhu „židovské Lidice“. V tomto malém městě bylo 10. července 1941 ve stodole upáleno přes tři sta Židů. Masakr spáchali prokazatelně Poláci, byť míra účasti nacistických okupantů není úplně jasná.

Jedwabne nebylo jediným místem v Polsku, kde Židé poznali peklo na zemi. Petr Pazdera Payne na webových stránkách měsíčníku Protestant (č. 1/2010) ve stati o knize Anny Bikontové „My z Jedwabneho“ uvádí:

(Zdroj: Web měsíčníku Protestant/Záznam pořízen jako screenshot.)

Neradostné čtení, krutá pravda.

Jedním dechem je ale nutné dodat, že nejen Židé, ale i Poláci zažili v plném rozsahu peklo na Zemi. Dvěma slovy: nacistický teror. S tím nejhorším, co si pod tímto slovním spojením lze představit. O to méně pochopitelné je, že existence společného nepřítele, který byl ztělesněním samotného satana, jim nebránila v tom, aby podobné peklo, byť početně v menším rozsahu, nepraktikovali sami – vůči Židům. Před tím nelze zavírat oči a strkat hlavu do písku. Současně je ale nutné vyzvednout odvahu všech Poláků, kteří navzdory extrémnímu riziku Židům za války pomohli.

Ano, Polákům slouží ke cti, že v galerii těch, kdo byli jeruzalémským památníkem obětem holocaustu Yad Vašem oceněni čestným titulem Spravedlivý mezi národy (za pomoc Židům před holocaustem) jich je oproti občanům jiných zemí nejvíce – víc než 6700.

Jak patrno, historie není ani přímočará, ani černobílá. Proto by neměl být „přímočarý a černobílý“ ani zmíněný polský zákon, neboť věci jsou mnohem, mnohem složitější. A proto také Izraelci tak důrazně s touto normou nesouhlasí.

Autor: Lubomír Stejskal
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2020: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Koubský 500,- Kč, Jiří Nováček 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Pavel Janeček 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, ing. Jiří Lechner 800,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Josef Malý 250,- Kč, MUDr. Jiří Roh 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Mario Valent 484,78 Kč (20 eur), Karel Kubela 50,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Pavel Jurášek 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Richard Kovaříček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč


Celkem za měsíc: 16 820,78 Kč
Vybráno 48.05%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 31 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...
loading...
Loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.