studium1018
12.1.2022
Kategorie: Historie

Mezinárodní den studentstva: Oslava národní svobody, nikoli multikulturalismu

Sdílejte článek:

JOSEF ZBOŘIL

  • Mezinárodní den studentstva, není oslavou multikulturalismu, který odnárodňuje státy ve prospěch obvykle nějaké vzdálené, autokratické, nadnárodní autority, ale je oslavou národních svobod zastánců svobodných národů, jejichž občané se dobrovolně sjednotili.
  • Oslava Mezinárodního dne studentstva byla upozaďována nejprve v České republice, událostmi Sametové revoluce v roce 1989, poté ve světě příklonem k oslavám multikulturalismu zahraničních studentů.
  • “Před pěti lety, 17. listopadu 1939, došlo k strašlivému masakru československých studentů a profesorů nacisty – opovrženíhodné hromadné vraždě, která, jak následné události prokázaly, byla jen součástí nacistického plánu, jak navždy umlčet hlasy lidí, kteří raději uvažovali o smrti než by dopustili zničení své svobody víry a práva na výuku této víry…. Při oslavování 17. listopadu letos znovu jako Mezinárodního dne studentstva se americká mládež spojuje s mládeží všech národů milujících svobodu….” — Americký prezident Franklin D. Roosevelt, 17. listopadu 1944.
  • “Vlastenectví je všude nejpřirozenější střední stupeň, jenž vede člověka od zvířecího sobectví k obecné lásce k lidem a k humanitě vůbec.” — Český filozof a “otec národa” František Palacký, 19. století.
  • “Člověčenstvo není nic nadnárodním, nýbrž demokratickou organisací národů — národů uvědomělých, kulturních.” — První československý prezident Tomáš G. Masaryk, 1920.

17. listopadu 1939 německé okupační síly, které ovládaly české části Československa, uzavřely vysoké školy, zavraždily devět studentských představitelů a 1200 studentů transportovaly do koncentračního tábora Sachsenhausen. V roce 1941 byl na základě těchto událostí – díky československým studentům podporovaným exilovým prezidentem Edvardem Benešem – prohlášen 17. listopad “Mezinárodním dnem studentstva”.

Jeho oslava byla upozaďována nejprve v České republice událostmi Sametové revoluce v roce 1989, poté ve světě příklonem k oslavám multikulturalismu zahraničních studentů. 17. listopad je dnem oslavy boje studentů z koalice proti-fašistických Spojených národů za to, co americký prezident Franklin D. Roosevelt nazval“jejich svobodou víry a právem na výuku této víry” a měl by tak být znovu připomínán a oslavován po celém světě.

Myšlenka prohlásit 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva vznikla podle pamětníků na louce v Moreton Hall, kde se po práci scházeli bývalí českoslovenští studenti – v čele s Pavlem Kavanem a Luborem Zinkem – kteří zde plánovali obnovení Ústředního svazu československého studentstva (ÚSČS). Jejich žádost na ministerstvo národní obrany a vnitra byla podána asi půlroku poté v říjnu. Ministerstvo schválilo žádost o obnovení ÚSČS na roční výročí 17. listopadu 1940.

Dne 16. listopadu 1941 byla uspořádána manifestační schůze, organizovaná ÚSČS, pod záštitou prezidenta Edvarda Beneše a československé vlády v londýnské Caxton Hall. Prohlášení vyhlašující Mezinárodní den studentstva podepsané zástupci studentů 14 národů přednesl Lubor Zink:

“My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Svazu sovětských socialistických republik, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných národů bojujících za svobodu světa, ve snaze vyjádřit hlubokou úctu mučeným a popraveným československým studentům, kteří první v Evropě na podzim roku 1939 dali podnět k masovému odporu proti nacistickým okupantům, prohlašujeme 17. listopad za Mezinárodní den studentstva….”

Rok poté se pak v londýnské Royal Albert Hall, s kapacitou 7 tisíc osob, uskutečnila 16. listopadu 1942 další manifestace organizovaná ÚSČS k Mezinárodnímu dni studentstva. Manifestaci vévodil velký nápis “Mladí bojují za svobodu – Mezinárodní den studentů” a před zahájením manifestace bylo pomocí BBC odesláno poselství studentům do Moskvy, kde jej rozšířili a zaslali studentům do Číny, kde jej také rozšířili a zaslali dále do New Yorku, kde jej severoameričtí studenti opět rozšířili a před skončením manifestace dorazilo poselství zpět do Londýna.

Další rok byla manifestace organizovaná Luborem Zinkem a Bohuslavem Šulcem za ÚSČS dne 17. listopadu 1943 v londýnské Kingsway Hall s vévodící obří mapou světa na pódiu, kde všude již bylo dosud Mezinárodního dne studenstva vzpomenuto. Následující rok, dne 17. listopadu 1944, americký prezident Franklin D. Roosevelt oslavně prohlásil:

Před pěti lety, 17. listopadu 1939, došlo k strašlivému masakru československých studentů a profesorů  opovrženíhodné hromadné vraždě, která, jak následné události prokázaly, byla jen součástí nacistického plánu, jak navždy umlčet hlasy lidí, kteří raději uvažovali o smrti, než by dopustili zničení své svobody víry a práva na výuku této víry.” Od toho dne udatní mladí lidé ze všech Spojených národů — zejména mladí ze zemí okupovaných nepřítelem: Číny, Etiopie, Polska, Norska, Lucemburska, Nizozemí, Belgie, Francie, Řecka, Jugoslávie, Ruska a Filipínských ostrovů – kteří bojovali, krváceli a umírali, pro zachování si této svobody, umožňující právo na budování společného budoucího světa, kde mohou být svobodní lidé v míru chráněni před agresí a silou. Jsou to oni, kdo stále vítězně bojují a pod palbou objevují své obrovské vzájemné propojení v tomto cíli. Ve světě zítřka budou tito mladí staviteli budoucnosti národů. Odvážným a energickým úsilím, přátelstvím a společnou snahou, bude jejich úkolem doplnit intelektuální sílu jejich válkou narušených zemí. Při oslavování 17. listopadu letos znovu jako Mezinárodního dne studentstva se americká mládež spojuje s mládeží všech národů milujících svobodu a zavazuje se k těmto úkolům a víře ve svět zítřka, k němuž nyní postupujeme.

Po válce organizátor ÚSČS Lubor Zink spolupracoval s BBC a československým ministrem zahraničí Janem Masarykem a v roce 1949 se díky svému nesouhlasu s novou komunistickou československou vládou stal britským občanem. Po založení NATO, téhož roku, v něm pracoval jako politicko-ekonomický analytik a v roce 1958 se přestěhoval do Kanady, kde napsal více než 6 500 článků, většinou pro deník Toronto Sun. Jeho žurnalistika mu v roce 1961 vynesla cenu Canadian National Newspaper Award. Po získání kanadského občanství kandidoval dvakrát za Progresivní konzervativní stranu, v letech 1972 a 1974, ale během volebních kampaní byl označen za nacistu a rasistu. V roce 1995 byl pak oceněn českým prezidentem Václavem Havlem, kdy společně s režisérem Milošem Formanem či spisovatelem Milanem Kunderou obdržel medaili Za zásluhy 1. stupně. Zink také v roce 1999 obdržel cenu ministra zahraničí Gratias Agit.

U příležitosti padesátého výročí konce 2. světové války Zink sepsal – spolu s dalšími veterány západní československé armády a výboru ÚSČS – vzkaz pro zburcování mládeže k záchraně českého národního a demokratického povědomí zrozeného po porážce autokracie Rakouska-Uherska v roce 1918 demokracií i sovětského bolševismu komunistického východního bloku v roce 1989. Napsali: “…Nezbytným předpokladem [k záchraně českého národního povědomí] ovšem zůstává dokončení nejen Masarykem požadovaného ‘odrakouštění’, ale nyní navíc ještě obtížnější ‘odbolševizování’….”

Lubor Zink tak navazoval na pro-národní postoj dřívějších českých patriotů a národních buditelů, mezi něž patřil i filozof a poslanec rakouského parlamentu v 19. století, “otec národa” František Palacký, který říkal: “Vlastenectví je všude nejpřirozenější střední stupeň, jenž vede člověka od zvířecího sobectví k obecné lásce k lidem a k humanitě vůbec.”

Během tohoto výročí je důležité nezapomínat, že 17. listopad, jako mezinárodní den studentstva, není oslavou multikulturalismu, který odnárodňuje státy ve prospěch obvykle nějaké vzdálené, autokratické, nadnárodní autority, ale že je oslavou národních svobod zastánců svobodných národů, jejichž občané se dobrovolně sjednotili, tak jak to charakterizoval v srpnu 1920 první československý prezident Tomáš G. Masaryk: “Člověčenstvo není nic nadnárodním, nýbrž demokratickou organisací národů — národů uvědomělých, kulturních.”

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2022: *****

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Miroslav Příkopa 500,- Kč, MUDr. Richard Domín 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Daniela Frumarová 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Karel Kubela 100,- Kč, Jiří Stejskal 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Petra Rohlíčková 111,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Blahomír Skoupý 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Sejrek 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, ing. Antonín Zlínský 1000,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Radek Láznička 150,- Kč, Jiří Langr 1000,- Kč, Jaroslav Vlk 100,- Kč

Celkem za měsíc: 16 133,00 Kč
Vybráno 46.10%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 489 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)