Friedrich_Merz
25.11.2018
Kategorie: Společnost

Merzův výpad do ideové no-go zóny

Sdílejte článek:

V zápase kandidátů na předsednické křeslo CDU hraje milionář Friedrich Merz roli zlého muže. No dobře, ne přímo zlého, ale výrazně se profilujícího proti stávajícímu středovému charakteru strany, a to doprava, tam, kde kdysi CDU po dlouhá desetiletí sídlila. (Což už pro mnohé samo o sobě zlemje. Já osobně to obřadné uctívání beztvarého a technokratického politického středu moc nechápu, ale v tom se holt lidi můžou názorově lišit.)

Merz například v televizní debatě zkritizoval rozhodnutí kancléřky otevřít roku 2015 hranice, které označil za porušení práva.  Hned se mu za to dostalo ostrého pokárání ze strany šlesvického socialisty Ralfa Stegnera, který obvinil Merze, že šíří „strašidelné pravicové pohádky“.

Při regionální konferenci CDU v durynském Seebachu pak kandidát řekl něco, co nahnalo kolektivní husí kůži řadě středolevých politiků. Totiž, že Německo je jediná země na světě, která má právo na azyl vepsáno přímo v ústavě, a že bude nutné debatovat i o tom, zda toto právo může v současné podobě existovat i nadále. Po svém vystoupení sklidil od místních členů CDU hromový potlesk.

Jiní však netleskali a podrobili jej naopak ostré kritice. Například viceprezidentka spolkového sněmu, zelená politička Claudia Roth, mu vytkla, že zpochybňuje ponaučení z německých dějin. Skoro, jako by Merz zabloudil do nějaké ideové no-go zóny, kam se chodit nemá.

Daleko věcnější kritiku vyslal Merzovým směrem bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, který není v migračních záležitostech zrovna měkkosrdcatý. Podle jeho slov pouze 0,7 procenta uznaných azylantů mělo loni nárok na azyl podle německé ústavy, zbytek jej obdržel podle mezinárodních dohod.

Dnes jsou německé noviny plné ústavoprávních analýz. Vypadá to, že Merz se do riskantního tématu pustil poněkud neinformovaně, a dnes také trochu zavesloval zpět.

Upřímně, měl si vybrat jiný cíl: hlavní problém německého azylového systému není v ústavě, ale jinde. Krátké shrnutí podstaty věci.


V německé ústavě je právo na azyl zakotveno článkem 16a, jehož nejpodstatnější část vypadá v českém překladu takto.

(1) Politicky pronásledování požívají právo na azyl.

(2) Na odstavec 1 se nemůže odvolávat ten, kdo přicestoval z členského státu Evropských společenství nebo z jiného třetího státu, ve kterém je zajištěna aplikace dohod o uprchlících a konvence o ochraně lidských práv.

(zbytek jsou technikálie)

Článek 1 byl v ústavě přítomen již od jejího vzniku po válce. Článek 2 byl doplněn v roce 1993, kdy se rozhořívala jugoslávská válka a tehdejší kancléř Kohl se obával milionových vln běženců. Jeho znění je výsledkem dlouhé debaty, do které zasáhlo i znovusjednocení Německa.

Už tehdy, před čtvrt stoletím, bylo patrné, že původní úmysl tvůrců ústavy – poskytovat v Německu útočiště jedincům, kteří jsou politicky pronásledováni autoritářskými režimy – není dodržován a čím dál větší část běženců jsou lidé z válečných zón, o nichž ústava vůbec nemluvila. V roce 1992 požádalo o azyl v Německu téměř 440 tisíc osob.

Jelikož současné Německo je obklopeno samými bezpečnými zeměmi, nemůže se na ústavní právo na azyl odvolávat téměř nikdo. Jediné výjimky tvoří osoby, které v Německu vystoupí z letadla přilétajícího z „nikoliv bezpečné“ země, případně z lodi, která z takové země připlouvá. Může to být například člen severokorejské delegace na nějakém veletrhu, kterému se nechce vracet domů do Pchjongjangu.

Množství takových případů je zjevně malé a Herrmannův údaj 0,7 % je potvrzen i v této oficiální statistice azylového úřadu BAMF za rok 2017. Jednalo se o čtyři tisíce lidí, a to včetně rodinných příslušníků v rámci slučování rodin. Takové množství azylantů by Německo zvládlo „levou zadní“ a žádné politické téma by z toho nebylo.

Drtivá většina azylových případů v Německu probíhá mimo ústavu, na základě buď Ženevské konvence o uprchlících, nebo evropského azylového práva. To už malé číslo není: podle vládní statistiky se ke 31.12.2017 nacházelo v Německu 1,7 milionu osob, které buď azyl dostaly (včetně doplňkové ochrany), nebo jejich žádost byla právě projednávána, nebo byly sice odmítnuty, ale „strpěny“ (geduldet), tj. nehrozí jim deportace. Kdyby tyto osoby bydlely na jednom místě, bylo by to město velikosti Hamburku.

Ke změně německé ústavy je potřeba dvoutřetinová většina ve spolkovém sněmu i spolkové radě (Bundesrat), což je podmínka, které současná roztříštěná politická scéna v SRN prostě nedosáhne. Pro souhlas se změnou mezinárodních smluv naopak stačí prostá většina hlasů.

Osobně si myslím, že pro případné úpravy mezinárodních smluv by se dnes v USA i Evropě našla spousta politické vůle. Například škrtnutí či omezení práva běženců na přístup k sociálním dávkám by leckde neodmítli – ani u nás, ani v Rakousku, ani v Dánsku atd.


Apropos, mezinárodní smlouvy, včetně těch takzvaně nezávazných. Vnitrostranický boj o migrační pakt OSN mezi německými křesťanskými demokraty stále ještě zuří. Až do čtvrtka platil za hlavního odpůrce migračního paktu v CDU mladý Jens Spahn, své pochybnosti však nyní vyjádřil i Friedrich Merz, podle nějž se musí vyjasnit, zda pakt nebude zakládat další podstaty nároku na azyl.

Na stranu Angely Merkel se vcelku nepřekvapivě postavila její potenciální následovnice Annegret Kramp-Karrenbauer. Podpořila je také zvláštní pověřenkyně OSN pro mezinárodní migraci, Kanaďanka Louise Arbour, označovaná za „matku paktu„. Dovolím si z odkazovaného článku vyzobnout jednu pasáž, která je podle mého názoru pro určitý způsob uvažování charakteristická.

Otázka: „Proč popisuje preambule paktu migraci výslovně jako zdroj prosperity a inovace?“

Odpověď (Louise Arbour): „Protože je to pravda.“

Mno, color me skeptical. Asi bude dost záležet na tom, kdo migruje. Na to máme v Čechách takzvaný první Novákův zákon. Znáte jej?

A právě Novákův zákon bych považoval za daleko přesnější vystižení reality dnešního světa, než idylické preambule z paktu OSN.

Dodatek, 23.11.2018 ve 20.05: Z další tvorby kreslíře Václava Nováka: ajncvajdraj

Autor: 

0_Marian_Kechlibar

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč, Vlastimil Kadlec 2000,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Hojdar 150,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, MUDr. Ive Niemcová 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč

Celkem za měsíc: 16 050,00 Kč
Vybráno 45.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 23 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...