1968818
26.8.2019
Kategorie: Historie

Měli jsme se v roce 1968 bránit okupaci vojensky i za cenu obrovského masakru?

Sdílejte článek:

SM

Uvažoval někdo z československých nejvyšších politických představitelů o obraně země?

Sovětský svaz 21. srpna 1968 násilně ukončil slibně se rozvíjející obrodný proces, který zahájilo reformní vedení KSČ v čele s Alexanderem Dubčekem v lednu 1968. Moskva odůvodnila vpád pěti států Varšavské smlouvy ,,plíživou kontrarevolucí” a působením pravicových sil, které chtěly demontovat v Československu socialismus, a proto poskytla ,,internacionální”, v tomto případě tedy vojenskou pomoc.

Konzervativci v KSČ – V. Biľak, E. Rigo, O. Švestka či jiní kolaboranti (náměstek ministra vnitra V. Šalgovič) činili aktivně všechna opatření pro úspěšný politický a vojenský úspěch operace Dunaj, kterou sovětské vedení definitivně schválilo 17. srpna 1968. Zatímco po vojenské stránce proběhla celá operace úspěšně, politicky zcela selhala, protože konzervativcům v čele s V. Biľakem se nepodařilo z noci z 20. na 21. srpna prosadit prohlášení , které by legitimizovalo vstup vojsk do Československa.

Co se týče samotného vpádu vojsk Varšavského paktu, je nutno říct, že se jednalo od skončení druhé světové války o největší vojenskou operaci. Do Československa vstoupilo pět cizích armád v čele se Sovětským svazem, který nesl největší tíži celé akce. Do naší země se neúprosně valilo zhruba 6 000 tanků, k akci bylo vyčleněno 300 – 500 tisíc vojáků a okupanti měli samozřejmě k dispozici další moderní těžkou techniku.

Československo mělo v té době armádu o síle zhruba 200 000 mužů, disponovala moderní technikou a patřila v rámci sovětského bloku k ,,výkladním skříním”. Ministrovi obrany Martinovi Dzúrovi bylo sovětskými nejvyššími místy sděleno, aby československá armáda v žádném případě nekladla odpor, nebo dojde k masakru. Dzúr, kterému Sověti nedůvěřovali a činili na něho nemístný nátlak, tak dal příkaz, aby vojáci zůstali ve svých posádkách a nekladli odpor. To se týkalo i SNB a Lidových milicí.

Problémem možné aktivní obrany státu také byl fakt, že československé zbraně byly namířené na Západ, nikoliv na Východ, kde byl hlavní spojenec, tedy Sovětský svaz. Naše armáda byla tak přirozeně soustředěna kolem západních hranic. Navíc Sověti měli o naší armádě veškeré potřebné informace včetně znalosti velitelů, dislokaci posádek či úkolech armády. A co je možná nejdůležitější: z nejvyšších československých představitelů nikdo reálně neuvažoval o možnosti ozbrojené obrany proti agresorovi, který byl paradoxně považován za největšího spojence.

Co by se stalo, kdyby přece jen československé jednotky kladly odpor a postavily se postupujícím okupačním vojskům? Není pochyb o tom, že by došlo k obrovskému masakru. Sovětský svaz se řídil vždy mocenským pragmatismem, potřeboval zlomit reformní úsilí reformistů za každou cenu a nastolit zpět tuhý předlednový režim v čele s ochotnými normalizátory, nehledě na počet ztrát, pokud by se Československo bránilo obsazení. Musíme brát v potaz, že okupačních armád bylo celkem pět a Československo by tak kladlo odpor izolovaně bez spojenců (viz analogie s rokem 1938), Pomoc Západu vzhledem k poválečnému rozdělení sfér vlivu byla vyloučena.

Výsledek operace Dunaj by tak byl pokaždé stejný, Sověti by dosáhli svého. Pokud by se Československo bránilo, mělo by to také nedozírné politické konsekvence. Někteří odborníci srovnávají situaci v srpnu 1968 s rokem 1938, kdy jsme se také podle nich mohli a hlavně měli bránit nacistickému Německu. Nicméně v roce 1938 k napadení Německem nakonec na rozdíl od roku 1968 nedošlo, před 51 lety nás okupoval ještě k tomu vlastní spojenec.

Dodejme ještě, že do roku 1968 zemřelo rukou okupantských vojsk 137 československých občanů. V důsledku událostí roku 1968 pak až do roku 1991 zůstala v naší zemi sovětská vojska (střední skupina vojsk pod vedením generála Majorova o síle 70 000 v Československu).

ZDROJ: securitymagazin.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč, Miloslav Gajdušek 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Sika 238,54 Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Lukáš Vašíček 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Martinek 100,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Anonym 400,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Miroslav Zatřepálek 100,- Kč

Celkem za měsíc: 16 771,54 Kč
Vybráno 47.91%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 239 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 3,90 out of 5)
Loading...
politicon.cz
112 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.