EURO1
5.12.2015
Kategorie: Ekonomika

Měl to být svět, kde pravda a lásky vždy vítězí. Teď se z toho eurozóna sype

Sdílejte článek:

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 05|12|2015

Pikora tvrdí, že propaganda je prý všude. Dokonce to dokumentuje tvrzením, že prý když mu manželka naordinovala kvůli nadměrnému pupku dietu a tvrdila mu, že nebude mít hlad, byla to jen její propaganda.

Neb od té doby by hlady polykal snad i žížaly. Já ovšem tvrdím něco jiného. Pouhou propagandou je Pikorovo nasazování na dietu, protože dieta zcela zjevně funguje – za měsíc už zhubnul o 4 kila. Tak si můžete vybrat, kde je pravda, a kde je propaganda.

A chcete-li ještě víc ukázek propagandy, mrkněte na evropskou politiku. Médii se šíří zprávy, že Finsko bude první zemí, kde se prý bude hlasovat o opuštění eurozóny. Finský údajný odchod z eurozóny už má i svůj název: FIXIT. Anebo dokonce posměšně FIX-IT.

Jenže jiní zase tvrdí, že to vůbec není pravda, jako první prý budou hlasovat Rakušané. A mluví o AUXITu.

A pak jsou tu třetí. Podle nich je prý celé údajné hlasování o opuštění eurozóny jen ruská propaganda. Vlastně je pro ně ruskou propagandou jakákoli špatná zpráva o EU. A kdo se opováží na adresu EU říct jakoukoliv kritiku, je pro ně hned ruský agent. (Zajímavé, ruské agenty skoro nikdo nezná, ale všichni je řeší; pár agentů STB zná skoro každý, ale nikdo je neřeší.)

EURO1

Ať už je ale z toho všeho pravdou či propagandou, co chce, jedno je snadno statisticky doložitelné: Finsko je na tom nyní opravdu všelijak. Finsko byla ekonomika založená na úspěchu jediné globálně významné firmy. Jakmile začala mít Nokia problémy a z vrcholových pozic ji vyštípal Apple, začala mít problémy celá země. (Jen tak mimochodem a mimo téma, to je velké varování i pro nás – i my máme několik továren, které jsou pro ekonomiku klíčové. A například samojediná Škoda Auto už léta tvoří kolem 8 % všech našich exportů. Tomu říkám nebezpečná závislost na jednom odvětví.)

Co je ale na finských problémech tak zajímavé? Nu to, že je to právě Finsko. Ještě před pár lety bylo uváděno jako vzor, jak ozdravit veřejné finance a hospodařit s přebytky státního rozpočtu. Do Finska se jezdilo za státní peníze pro inspiraci. Dnes má zázračné Finsko deficit rozpočtu zrovna jako my a rostou mu dluhy. Už není vzorem; už je příkladem toho, jak to nedělat: Finové si zvýšili platy, populace zestárla, nezaměstnanost je rekordní a konkurenceschopnost je v tahu. Něco se musí změnit. Jenže Finové se na rozdíl od Řeků pochlapili a jsou schopni svou situaci vidět realisticky. Finské veřejnosti – na rozdíl od řecké – dochází, že v tuhle chvíli dává smysl eurozónu opustit. Se slabší měnou znovu získat zpět svou konkurenceschopnost.

Pochopitelně tak jako vždy, eurooptimisté na to kontrují, že opuštění eura by byla katastrofa a že to je jen propaganda Ruska za účelem oslabení Evropy. Vážně nevím, co si o FIXITu myslí Rusko, ale vím, že finská nezaměstnanost by bez eura klesla.

Ale celá tahle diskuse je špatně, špatně a ještě jednou špatně a vůbec neměla existovat. Ve skutečnosti je jen a pouze důsledkem chyb, které udělali evropští politici v posledních letech. Před pár lety totiž ještě dávalo smysl zachránit evropskou integraci tím, že se zavčasu eurozóna rozdělí na silnější a slabší část. Pokojně, řízeně. Tak jako kdysi Československo. Sama jsem po takovém rozdělení eurozóny dlouhá léta volala, navrhovala jsem vytvoření tvrdého a měkkého eura. Jenomže je pozdě, historická šance se promeškala. Teď už se eurozóna začíná drolit živelně. Začíná se drolit i její tvrdé jádro.

Tvrdé jádro mohly představovat státy se zdravými veřejnými financemi: Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Finsko. Konec. Jenomže jedinečná šance udržet v Evropě společnou měnu politici promeškali v hysterickém strachu, že by eurozónu snad mohlo, nedej Bože, opustit totálně zbankrotované a odepsané Řecko. Takže dnes sice máme odepsané Řecko, ale ztrácíme Finsko a Rakousko, které mělo tvořit zdravý základ. A pozor, počet voličů, kteří nechtějí euro v Německu a dalších zemích „tvrdého jádra“, pořád roste. Ve Finsku nyní nechce euro zhruba třetina voličů. Dejte jim ještě pár měsíců či let a bude jich nad 50 %. A bude po žížalkách.

Tak to totiž chodí, když se moc tlačí na pilu. Tak dlouho bylo politicky nekorektní mluvit o pokojném a řízeném rozdělení eurozóny na dvě části, až se lavina utrhla. A kdyby šlo jen o eurozónu… V Británii se bude hlasovat o setrvání v EU. Migrační vlna euroskeptikům nahrává.

Korunu celé legraci nasadil minulý týden šéf Evropské komise J.-C. Juncker, když prohlásil, že Schengen je v kómatu. A že bez Schengenu prý eurozóna nedává smysl. Nejrozumnější Junckerova hláška doposud!  Má pravdu. Podmínkou úspěchu společné měny byl volný pohyb. Pohyb kapitálu, pohyb lidí. Bez Schengenu opravdu euro nemůže dlouho existovat. Pan Juncker ale pochopil, že se jeho sen o integrované Evropě hroutí, až příliš pozdě. A pochybuju, že také pochopil, že se tenhle sen hroutí jen proto, že politici nejednali včas, nerozešli se s nemocným jihem Evropy, neobětovali část svých vizí, aby zachránili vizi největší.

To je ovšem již minulost – teď je podstatnější vzít si z toho ponaučení pro budoucnost. A ponaučení zní, že je sakra špatné příliš tlačit na pilu. Ve jménu naplnění růžového snu snílků tlačit veřejnost tam, kam nechce. Politický engineering vede ke zlým koncům. Spontánní vývoj nejde zastavit. Lze ho jen usměrnit. Nelze masám říkat, že jsou hlupáci a že musí poslouchat ty „osvícené“ nahoře. Pak se veřejnost vzbouří a rozšlape i to dobré – jako třeba eurozónu s Finskem.

Tak dlouho bude menšina většinu přesvědčovat o tom, že Evropa musí být multikulturní, až se veřejnost vzbouří a začne šikanovat i dosud bezproblémové a dobře začleněné menšiny. A to jen proto, že se někdo považuje za osvíceného s právem ovládat masy, nechce ztratit tvář a kousnout do kyselého jablka. Jen proto, že politici nemají odvahu ke skutečné obraně vnějších hranic Schengenu a ke skutečné pozemní operaci na skončení války v Sýrii – i za cenu ztráty růžových ideálů o fiktivním světě, kde pravda a láska vždy nutně vítězí.

ZDROJ: Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Soňa Holcová 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč

Celkem za měsíc: 11 764,00 Kč
Vybráno 33.61%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 39 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
20 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.