bidenchina
14.9.2021
Kategorie: Politika

Má Amerika pro Afghánistán plán B? Je to nástraha na Čínu?

Sdílejte článek:

REFORMY.CZ

Pro americké imperiální stratégy není ten notoricky neblaze proslulý hřbitov impérií žádná konečná ničivá ztráta. Jak tento týden škodolibě a zastřeně uvedl prezident Joe Biden: „Čína má skutečný problém… teď bude zajímavé sledovat, co se bude dít.“

Spojené státy sice v Afghánistánu mohly utrpět pokořující historickou porážku, ale pro imperiální plánovače ve Washingtonu je v tom stejně něco dobrého, co z toho lze vytřískat.

Zkáza, anarchie a biliony dolarů promrhaných při vedení 20leté války by přeci jen mohly pro Spojené státy přinést konečný výnos, na který se těší. Konkrétně udělat z Afghánistánu soptící zdroj destabilizace Číny, Ruska, Íránu a vůbec celého Středoasijského regionu.

Když se tento týden reportéři ptali prezidenta Joe Bidena na budoucí vztahy mezi vládci nad Afghánistánem z Talibánu a Čínou, tak odpověď zněla, jako by si to pozoruhodně vychutnával.

„Čína má s Talibánem skutečný problém,“ řekl Biden. A ne jen Čína, dodal, nýbrž i Rusko, Írán a Pákistán.

„Ti všichni se pokouší vymyslet něco, co by s tím měli dělat. Takže bude zajímavé vidět, co se tam bude dít.“

Ta americká škodolibost je v tomto na zvracení. Washington celé dvě desetiletí ničil Afghánistán při vojenské okupaci, která způsobila miliony obětí a uprchlíků. (A může snad počítat i čtyři desetiletí, když započteme skryté intriky CIA s těmi mudžahedíny, kteří předcházeli Talibánu a Al Kaiídě.)

Bylo by tedy spíše správnější zřídit mezinárodní tribunál pro válečné zločiny, aby se identifikovali, vyšetřili a stíhali američtí političtí a vojenští vůdci. Washington by měl přinejmenším zaplatit biliony dolarů za poválečnou rekonstrukci této středoasijské země, tj. země, které vůdci USA slibovali, že tam jsou za účelem „jejího vybudování“, ale v realitě ji totálně rozdrbali.

Ovšem i přes tento hrůzný, do očí bijící odkaz, zíráme na Bidena, jak si vychutnává výhled na možnost, že ty doutnající ostatky Afghánistánu, co tam po Američanech zůstaly, mohou v budoucnu způsobit potíže těm, které vnímají jako geopolitické rivaly, zvláště Číně.

Poté, co Talibán 15. srpna po kolapsu Amerikou podporovaného režimu v Kábulu získal zpět kontrolu nad Afghánistánem, navázaly Peking, Moskva a Teherán s Talibánem opatrně rozhovory. Ve skutečnosti se mezi různými stranami komunikovalo už řadu let, i když třeba Moskva má Talibán pořád oficiálně na seznamu teroristických organizací.

Dočasná vláda zveřejněná Talibánem tento týden vyvolala obavy, že nové administrativě v Kábulu dominuje stará garda této militantní skupiny, která vládla i před americkou invazí roku 2001. To následně vyvolalo otázky ohledně slibu talibánského vedení, v němž se zavázalo, že zabrání, aby se z Afghánistánu stal uzel terorismu a produkce narkotik, což by samozřejmě pro okolní oblasti znamenalo značné bezpečnostní potíže.

Čína na Talibán naléhala, by přerušil vztahy s teroristickými sítěmi náležejícími k Al Kaiídě a k Islamistickému hnutí Turkestánu. To druhé zastřešuje ujgurské džihádisty, kteří vedli roky teroristickou kampaň v západní čínské autonomní oblasti, která s Afghánistánem sousedí. Ujgurští separatisté v Afghánistánu se svolením Talibánu našli útočiště. Afghánistán by tedy potenciálně mohl v Pekingu budit vážné obavy.

I kvůli tomu se Čína s Talibánem diplomaticky spojila a slíbila do Afghánistánu ohromné investice na poválečnou rekonstrukci. V očích Pekingu to není jen o koupení bezpečnostních záruk. Afghánistán má šanci se stát klíčovým článkem pro čínskou Iniciativu pásu a cesty provazující ekonomický rozvoj Eurasie.

Také pro Talibán dává partnerství s Čínou a s dalšími regionálními mocnostmi smysl. Dostalo se jim silného mezinárodního uznání, kterého je zapotřebí jako opory vlády. A peníze na rekonstrukci zoufale potřebují. A to je o to naléhavější, když Washington a jeho Západní spojenci s novými vládci Afghánistánu navazují styky jen zdráhavě. USA dokonce po nástupu Talibánu k moci zmrazily aktiva této země.

Bylo by tedy zjevně hodně v zájmu Talibánu, aby Čínu a ostatní státy regionu uklidnil utišením jejich obavy z destabilizace země a aby zabránil jejímu pádu jako nástupiště terorismu.

Peking rovněž stojí i před jinými nebezpečími terorismu číhajícími v Afghánistánu, které hrozí narušováním čínských ambicí na ekonomické plány.

V pákistánské jihozápadní provincii Balúčistán např. dochází k vlně vražedných útoků na čínské diplomaty a pracovníky. Ty útoky údajně provádí Osvobozenecká armáda Balúčistánu, což je další pobočka toho, čemu se říká Tehrik-e-Talibán Pákistánu. Tyto skupiny mají v úmyslu rozvrátit čínsko-pákistánský ekonomický koridor, který se táhle od přístavu Gwadar v jižním Pákistánu, jenž slouží jako přípojka na Perský záliv bohatý na ropu stejně jako na širší Arabské moře a na Indický oceán. Tento koridor je další klíčovou propojkou pro čínskou transkontinentální ekonomickou expanzi.

Balúčští militanti mají základnu v afghánském městě Kandahár – tj. v baště Talibánu – a přinejmenším v minulosti je Talibán podporoval. Neexistují žádné náznaky, že by nedávné útoky na čínský personál a obchodní zájmy Talibán schvaloval. Peking má však bezpochyby naléhavé obavy z toho, zda Talibán tyto militanty, kteří operují z jeho území, zvládne.

Vládci Číny i Talibánu stojí tudíž před prekérními úkoly, jak to všechno vybalancovat. Čína stejně jako Rusko, Írán a další regionální zainteresovaní potřebují k realizaci svých ekonomických ambicí stabilní politické prostředí. Také Talibán, má-li země povstat z popela americké „nejdelší války“, potřebuje stabilitu. Nechtějí ale vyvolávat vnitřní rozbroje bojem proti militantním skupinám.

Ale když se Washington a jeho poslušní evropští spojenci rozhodnout vytvářet talibánské vládě trable vytvářením nepřátelských mezinárodních vztahů a překážek, tak by v důsledku toho mohl Afghánistán začít představovat nebezpečí těžkého bezpečnostního rozvratu pro Čínu stejně jako pro Rusko, Írán a další. Talibán nemusí být schopen zaručit bezpečnost, i když bude chtít.

Tvrdí se, že motivem Washingtonu, který je před dvěma desetiletími do Afghánistánu přivedl, nebyla nějaká údajná pomsta za pochybné teroristické incidenty z 11.9, nýbrž že jim šlo o prosazení geopolitické kontroly nad čínským a ruským zadním dvorkem. Z vojenského hlediska se americká okupace Afghánistánu zvrhla do katastrofického krachu za ruinující náklady, které se potáhnou i za budoucími americkými generacemi.

Ale pro americké imperiální stratégy není afghánský notoricky neblaze proslulý hřbitov impérií naprostou ničivou ztrátou. Jak prezident Biden tento týden škodolibě a zastřeně prohlásil: „Čína má skutečný problém… bude zajímavé sledovat, co se bude dít.“

Plán A pro Washington moc dobře nefungoval. Nastal tedy čas pro Plán B.

  • TYLER DURDEN
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

Ilja Baudyš 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Martin Vavřinka 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Martina Kosková 350,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 11 094,- Kč
Vybráno 31.69%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 846 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)