medovareforma
3.6.2019
Kategorie: Historie

Loupež za bílého dne. Měnovou reformou před 66 lety komunisté ožebračili vlastní obyvatelstvo

Sdílejte článek:

SM

Dne 1. 6. 1953 se uskutečnila v tehdejším Československu měnová reforma, po skončení druhé světové války již druhá. Zatímco ta první, která byla realizována v listopadu 1945, měla především za úkol znovu zavést do oběhu československou korunu jako platidlo, které bylo nahrazeno za války protektorátní korunou a tím pádem i po válce inflací znehodnoceno, druhá měnová reforma se odehrála již v časech komunistické totality. Reforma byla výsledkem nesprávně nastaveného direktivně řízeného hospodářství, který se dostal již počátkem 50. let do hluboké krize.

Komunisté přivedli ekonomiku za pět let neomezené vlády na pokraj rozvalu. První pětiletka, zavedená v roce 1949, víceméně zohledňovala potřeby těžkého průmyslu a zanedbávala přirozené potřeby lehkého či spotřebního průmyslu. To vše samozřejmě při absenci tržních mechanismů. V československém hospodářství byly navíc podhodnocovány inovace a nadhodnocovány zdroje, což vedlo vždy k nežádoucí disbalanci v centrálně plánovaném systému. Proto vždy na československém trhu chyběly určité komodity, které byly k sehnání po roce 1953 pouze na volném trhu. Osm let po válce totiž nadále fungoval přídělový (lístkový) systém a vklady na bankovních účtech občanů byly vázány, takže s nimi vkladatel nemohl volně nakládat a mohl vybírat jen určitou částku (vklady nad 500 Kčs) v souladu s nařízeními první měnové reformy.

Měnová reforma v roce 1953 měla dva hlavní účely: zajistit hospodářství a především těžkému průmyslu dostatečné finanční zdroje, které komunisté vyčerpali. Za druhé měla odstranit přídělový systém a zavést dvojí trh, volný a vázaný. Peníze měly být jednoduše ,,odčerpány” z finančních účtu občanů výměnou starých bankovek za nové ve velmi nevýhodném kursu pro občany. Komunisté oficiálně zdůvodňovali provedení reformy odeologicky: je nutné realizovat reformu, aby se zasadil poslední ekonomický úder zbytku poražené buržoazie, tedy kapitalistům. O samotné reformě se diskutovalo již za života K. Gottwalda v polovině roku 1952 a mezi její hlavní strůjce patřili A. Novotný, V. Široký, A. Zápotocký. Hlavní popud přišel ,,tradičně” z Moskvy, kde se za přísně tajného režimu vytiskly i nové bankovky.

Po přípravě měnové reformy řešilo komunistické vedení, kdo lidem oznámí ,,nutnost” jejího provedení. Volba padla na A. Zápotockého, který požíval vysoké důvěry obyvatel. Zápotocký měl sehrát velmi smutnou úlohu. 31.5. 1953 v rozhlasu prohlásil, že ,,naše měna je pevná” a k žádné její reformě tudíž nedojde. Druhý den však měnová reforma začala být prováděna, což i opory režimu – dělníci –  brali jako zradu a porušení závazného slibu, navíc prezidentem republiky.

Staré bankovky byly měněny za nové ,,znehodnocené” v následujícím kursu: vklady do 5 000 korun v poměru 5:1, do 10 000 korun v kursu 6,25:1, do 20 000 korun 10:1, do 50 000 korun 25:1, vyšší pak v poměru 30:1. Znehodnoceny však byly i cenné papíry a akcie. Zajímavý byl i fakt, že členové KSČ, kteří měli v bankách též své vklady, měli výhodnější kurs než ostatní lidé. Komunisté při prosazení reformy využili mimo jiné i faktu, že vklady byly jakožto dědictví války na účtech vázány a nebyly tak volně disponibilní, jak už jsme shora zmínili.

Dalo se  tak samozřejmě předpokládat, že reakce lidí na provedení reformy bude veskrze negativní. Možné důsledky měnové reformy nebrali sami komunisté na lehkou váhu. Připravovali se na možné nepokoje, ale reakce na uskutečnění jměnové reformy e překvapila. Po celé republice začala vznikat ohniska neklidu, zvláště v Plzni a Vimperku se mohutně demonstrovalo a některá hesla vyzývala ke skoncování vlády jedné strany. Demonstrací se zúčastnila i opora režimu, dělníci. Zde se pak mimo jiné potvrdilo, jak ,,ohebná” byla komunistická ideologie. Komunisté vždy hovořili o tom, že vládne v zemi dělnická třída a pracující lid, nicméně Zápotocký bezprostředně po protikomunistických akcích konstatoval, že nesmí docházet k umělému vytváření kultu dělníka (sic!), protože ten, když přejde ,,na druhou stranu”, je též nepřítelem pracujícího lidu. Po demonstracích následovalo masové zatýkání účastníků těchto akcí a k politickým procesům. Režim jasně vzkázal svým odpůrcům, že nebude v žádném případě tolerovat jakýkoliv projev nesouhlasu se svou politikou.

Měnovou reformou v roce 1953 přišli lidé o velkou část svých úspor a není přehnané, když konstatujeme, že je vlastní stát ,,okradl”. Režim tak získal okolo 14 miliard čistého zisku, které použil jako finanční injekci do ekonomiky, jež se dostala ze pět let do kritické fáze. Aby si režim občany získal na svou stranu, byly od tohoto roku v pravidelných intervalech několikrát snižovány maloobchodní ceny v obchodech jakožto ústupek, který však nemohl zdaleka vykompenzovat finanční ztráty obyvatel, jejichž životní úroveň poměrně dramaticky poklesla.

Měnová reforma bývá též nazývána první velkou krizí komunistického režimu. Na druhou stranu ztráta důvěry lidí v komunistickou stranu a iluzí nedosáhla ještě kulminačního bodu, který by ve společnosti zasel semínko organizovanějšího a koncentrovanějšího odporu. Tím kulminačním bodem byl až rok 1968, kdy se definitivně z iluzí komunismu vyléčila i nemalá část komunistů, kteří pak přešli na platformu odporu proti režimu.

Faktem však zůstává, že měnová reforma byla vlastně “velkou loupeží” za bílého dne, s čímž lze plně souhlasit.

ZDROJ: securitymagazin.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2019: *****

Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Mgr. Jana Lavičková 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Rliko 200,- Kč, Vlastimil 800,- Kč, Jan Rada 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 300,- Kč

Celkem za měsíc: 9 066,00 Kč
Vybráno 25.90%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 188 times, 3 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (20 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
100 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.