studenticerni
5.7.2020
Kategorie: Multikulturní soužití

Limity zvýhodňování

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

Za pocit ponížení mladých černých Američanů policie nemůže. Povrchní mediální obraz nedávných nepokojů v USA známe všichni: bezdůvodná brutalita všemocné americké policie měla za následek smrt nevinné oběti při zatýkání. Ta vyvolala spravedlivý hněv pokrokové veřejnosti, který přerostl v celonárodní diskusi o důsledcích rasismu a otrokářství. Došlo i k násilí, jež bylo ovšem důsledkem nahromaděných frustrací neprivilegovaných skupin obyvatelstva.

Na této mediální zkratce je ovšem špatně úplně všechno.

V první řadě převládá mylné vnímání americké policie jako všemocné a vševládné organizace s neomezenými zdroji. Tento obraz známe z filmů a seriálů, ale pravda je hodně odlišná. V první řadě, neexistuje žádná „americká policie“. Existuje FBI pro vyšetřování federálních zločinů, dále existují policejní sbory státní, městské, a dokonce školní. Paušalizace je hrubě zavádějící.

Heslo, které je již naplněno

Jak je to s financováním policie? Levicoví extremisté žádají odstřihnout policii od finančních zdrojů (Defund the Police!). O jaké zdroje se jedná? Srovnejme výdaje na policii v USA a v Evropě. USA i EU celkem shodně vydávají na policejní a vězeňské služby přibližně 1,2 procenta HDP. Evropské výdaje jsou v poměru pět ku jedné ve prospěch policie, Amerika utrácí za policii jen v poměru jedna a půl ku jedné. Ještě jinak řečeno, Evropa vydává na policii o třetinu více než Amerika (vztaženo k objemu ekonomiky), ale o to méně vydává na vězeňství.

Z hlediska ekonomické teorie potenciální pachatele trestné činnosti odstrašuje negativní užitek, který je úměrný součinu pravděpodobnosti dopadení a výše trestu. Pokud je policie podfinancovaná, výše trestu sama o sobě nedokáže přesvědčit možné zločince, aby se svých úmyslů vzdali.

Heslo „Defund the Police“ je tedy již prakticky naplněno: policie ve Spojených státech je hrubě podfinancována. Úřady se snažily toto podfinancování kompenzovat částečným předáním vojenských přebytků policii (neboť americká armáda podfinancována rozhodně není), což má ale za následek některé bizarní příběhy — například minomety, které obdržela školní policie (!) v Los Angeles. Ty má sice vedení tohoto sboru v úmyslu vrátit vzhledem k nepotřebnosti, ale obrněný transportér získaný v rámci téhož programu si hodlá ponechat. Zřejmě pro jistotu.

Zde je třeba zdůraznit, že během 50. a 60. let až zhruba do roku 1975 Amerika vydávala na policii třikrát více než na vězeňství. Kolem poloviny 70. let se však poměr financování zásadně změnil v neprospěch policie — a kriminalita začala strmě růst. Počet násilných trestných činů dosahoval v roce 1960 hodnoty 160,9 na sto tisíc obyvatel; v roce 1991 to bylo 758,1 — historické maximum. (V roce 2018 ale již jen 380,6.) V roce 1960 bylo zaznamenáno 1726 majetkových trestných činů na sto tisíc obyvatel; v roce 1980 bylo dosaženo maxima v hodnotě 5353, v roce 2018 již jen 2200.

Z těchto čísel je patrné, že americká policie jako celek není úplně neúspěšná: míra kriminality od 80. a 90. let setrvale klesá. Podstatně poklesl počet vloupání, výrazně (zhruba o polovinu) počet vražd, přepadení a krádeží. Pouze počet znásilnění na 100 000 obyvatel dosáhl v roce 2018 smutného rekordu v hodnotě 42,6 — pro srovnání: Švédsko 178, Skotsko 163, Severní Irsko 156, Česko 6,4.

Ponížení gigantických rozměrů

Zpět však k americkým nepokojům současné doby. Americký ekonom David Paul Goldman si klade otázku, proč černé komunity nahlížejí na policii s takovým nepřátelstvím, když ve skutečnosti policie prokazatelně chrání životy černých Američanů. Nejčastěji před jinými černými Američany (černoši představují 13 procent americké populace, páchají však 53 procent vražd a představují téměř polovinu zavražděných.)

Odpověď: příčinou je pocit ponížení. Ačkoli policie zachraňuje mnohem více černých životů, než kolik jich zmaří, jde o převážně „bílou“ mocenskou složku. Podřizovat se bílým je ponižující. Ale nenávist vůči bílým má ještě další důvody.

Podíl černých Američanů, kteří každoročně jdou na vysokou školu, představuje 37 procent. Ale necelých 34 procent z tohoto počtu (tedy 12,6 procenta z celku) vysokou školu také úspěšně dokončí. Téměř čtvrtina černošské populace získá tedy v mladém věku trpkou zkušenost s životní prohrou. „Ponížení gigantických rozměrů,“ komentuje tato čísla americký ekonom David Paul Goldman.

Příčina? U přijímacích zkoušek se uplatňuje pozitivní diskriminace: černým uchazečům stačí složit test SAT s výsledkem o 250 bodů nižším, než je minimální práh stanovený pro bílé. (Průměrné výsledky za rok 2018: černí 946 bodů, bílí 1123 bodů, Asijci 1223 bodů.)

U dalších zkoušek se ovšem již další zvýhodnění neuplatňují. Mladý americký černoch má tedy šanci vyzkoušet ukázku úspěšného „privilegovaného“ života, aby posléze zjistil, že cesta z chudoby do střední třídy je uzavřena, neboť bez diplomu není šance získat jakékoli lepší zaměstnání.

Ano, musí to být velmi ponižující. Ale policie za to nemůže. Ani jakési údajné „bílé privilegium“.

 

  • Pavel Kohout, NP

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2020: *****

Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Doc. RNDr. Richard Čapek 5000,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Zdeňka Brancuská 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Josef Chlebovy 300,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Svatoš s.r.o. 1000,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč

Celkem za měsíc: 16 911,00 Kč
Vybráno 48.31%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 328 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 4,53 out of 5)
Loading...
politicon.cz
19 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.