rozcesti
17.9.2019
Kategorie: Společnost

Levice a pravice filosoficky

Sdílejte článek:

JAKUB MORAVČÍK

jakub-moravcik41031560_0O levici a pravici jsme historicky zvyklí přemýšlet hlavně v rozměru ekonomickém, o něco méně pak kulturním. Především ten kulturní rozměr má ale – mám za to – filosofické základy.

Na začátek bych rád upozornil, že to, co tu budu psát, nemám z nějaké knihy nebo článku, ale spíše ze svého přemýšlení nad tématem literaturou nepodloženého. Což samozřejmě může znamenat i to, že se dost mýlím, ale i proto dnešní text, abych to dal k dispozici veřejnému posouzení. Není to asi nakonec nic extra objevného.

Jak asi leckdo ví, historicky vznikly pojmy pravice a levice podle prostorové pozice, jakou ve francouzském revolučním Legislativním shromáždění v roce 1791 zaujali zastánci aristokracie, církevních zájmů a royalisté (sedli si napravo od řečníka) a jakou zaujali republikáni, sekularisté a pokrokáři (sedli si nalevo od řečníka). A zatímco o ekonomickém rozměru tohoto rozdělení nám toho tento historický fakt mnoho nenapoví, o tom filosofickém už něco málo ano.

Jaké znaky sebou nesou levice a pravice chápané v kulturním smyslu? Jak známo, pravici se přisuzuje etický a společenský konzervatismus, úcta k historii a předkům, větší důraz na tradici a někdy i autoritu, pozitivní vztah ke křesťanství, smysl pro řád. Zatímco levici se přisuzují myšlenky blízké pokroku, individuální i společenské nezávislosti, relativismu, světoobčanství, sekularismu a „etiky sebetvorby“ v jakémsi Sartrovském smyslu. Jaké filosofické podloží by pod tím mohlo stát? Mám za to, že rozdíl je v základní, ontologické koncepci reality. Jako „filosofickou pravici“ bychom tak mohli označit koncept světa, který je ve svých nejhlubčích základech statický – nemění se. Ve filosofii to má blízko k platónsko-aristotelsko-scholastické koncepci a k pojmům jako substance, esence, (neměnné) principy, ideje, kterým se lze připodobňovat a k nimž se lze přibližovat, ale které jsou objektivní a nemění se. A samozřejmě to sebou nese i ideu alespoň „filosofického“ Boha. Zatímco „filosofická levice“ by byla koncepcí, v níž je svět dynamický a tedy proměnlivý i ve svých nejhlubších základech: nic není trvale stálé a beze změny ani v nich – jak svět, který je poznávaný, tak člověk, který jej poznává. A protože je svět – a člověk také – tvárný a přístupný proměně i ve svých nejhlubších základech, může se obojí stát předmětem cílené a plánované proměny a tvarování. V dějinách filosofie by filosofická levice našla své „učebnicové“ reprezentanty ve starořeckých sofistech a v moderní filosofii v Hegelovi a jeho dialektice, která (verbálně) likviduje i princip sporu. A odsud už je cestou přes Nietzscheho k ateistickému existencialismu a později postmodernismu nedaleko.

Napadl mne ale ještě jeden rozdíl na filosofické rovině, který mi přijde nosný, a ten spočívá v chápání pojmu spravedlnost. Je zajímavé, že za celou dobu svých intenzivních soukromých filosofických studií jsem nenarazil na dle mne lepší definici spravedlnosti než tu, kterou nám někdy v letech 1996-1997 ve třetím či čtvrtém ročníku střední průmyslové školy (!!!) v předmětu Filosofie sdělil tehdejší učitel Jaromír Chvostek (dnes tuším kronikář Staré vsi nad Ondřejnicí): spravedlnost má dva definiční rozměry – každému totéž a každému jeho. V takové definici – byť pro někoho možná příliš obecné – je zahrnut jak rozměr respektu k individuální a druhové identitě (každému JEHO), tak rozměr stejnosti a odsud rovnosti (každému TOTÉŽ). A co s tím má společného pravice a levice? Právě to, na který z těchto rozměrů klade důraz a jak velký. Z takového hlediska by „extrémní pravice“ silně zdůraznila rozměr každému JEHO až k popření rozměru TOTÉŽ, zatímco extrémní levice by až popřela rozměr JEHO a zdůrazňovala pouze ono TOTÉŽ. Příklad: nedávno jsem četl v jednom pojednání o ideologii gender, že dle genderových ideologů platí, že co není stejné, není rovné a co není rovné, je nespravedlivé. Asi tedy nemusím říkat, jestli je genderismus pravicový či levicový a jak moc. A ještě příklad z druhé strany: ultrakonzervativec Michal Semín na některé své přednášce definoval spravedlnost výrokem „každému, co jeho jest“, čili rozměr oné stejnosti resp. rovnosti vůbec neuvedl. A kam Semína řadit na rozmezí levice-pravice (v kulturním smyslu) asi rovněž nemusím zmiňovat.

Asi není třeba text více protahovat. Jakékoliv námitky či připomínky k předneseným myšlenkám si rád přečtu ve vašich komentářích.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Soňa Holcová 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč

Celkem za měsíc: 13 147,00 Kč
Vybráno 37.56%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 485 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 3,43 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
39 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.