islam72018
6.2.2019
Kategorie: Multikulturní soužití

Lekce, ze kterých se odmítáme poučit

Sdílejte článek:

DOUGLAS MURRAY

  • Otázka, kterou bychom si měli položit je, proč se v muslimské komunitě najde tolik lidí, kteří proti takové výstavě protestují, a proč právě tito extremisté mají tolik vlivu (místo toho, aby byli pouze zatrpklou okrajovou menšinou), že si nakonec prosadí svoje. Pokud by nějaký kostel v Británii zorganizoval výstavu o holocaustu, tak by ji určitě nebyl nucen zrušit pod tlakem anglikánů, kteří holocaust popírají.
  • Poučí nás tato epizoda o tom, jak velice je muslimská komunita křehká a jak je zranitelná vůči diktátu extremistů z jejích řad?
  • Hodně, řekl bych. Je to jeden z důvodů, proč se o této události tak málo mluvilo. Protože se z takových událostí lze naučit něco, co zatím celá společnost stále zdaleka není ochotna vzít na vědomí.

Hodně o nadějích a očekáváních společnosti se můžeme naučit ze zpráv, které lidé chtějí vysílat, a příběhů, které čtenáři zřejmě chtějí slyšet. Stejně hodně – možná ještě víc – se můžeme naučit z příběhů, které by s největší pravděpodobností lidé raději slyšet nechtěli a faktů, které by pravděpodobně raději nechtěli vědět.

Dříve jmenovaná situace je patrná po jakémkoli islamistickém teroristickém útoku na Západě, kdy jsou lidem okamžitě poskytnuty “dobré příběhy”, aby se zmírnil jakýkoli vztek, který by mohli cítit nebo, aby je to odvrátilo od obtížných otázek, které by si mohli začít klást. Například v Manchesteru v Anglii začal na Silvestra 25letý muž bodat náhodně cestující na nástupišti vlakového nádraží Victoria. Zdá se, že místo bylo vybráno kvůli tomu, že se nachází v blízkosti haly Manchester Arena, kde v květnu 2017 Salman Abedi při pumovém útoku na popovém koncertu zavraždil 22 lidí.

Ještě, než jej mohl zastavit blízký policista a jeho kolegové, útočník na Silvestra vážně zranil muže a ženu ve věku 50 let. Jeho útok byl popsán jako “zuřivý”. Byl zadržen na základě zákona o duševním zdraví. Hned od začátku se však zdálo být jasné, že útok byl nějakým způsobem islamistický, konkrétně inspirovaný ISIS. Muž totiž během útoku údajně vykřikoval slogany ISIS. A záběry po jeho zadržení policií ukazují, že křičí “Alláhu Akbar” [Alláh je největší].

Abychom nezapomněli, před třemi lety, po simulaci teroristického útoku ve městě (při nacvičování toho, co se ukázalo jako akutní), se šéfové Policie Velkého Manchesteru evidentně cítili velice špatně, protože měli potřebu se omluvit za to, že herec při “zkoušce” volal “Alláhu Akbar”. Muslimské skupiny a další kritici tehdy tvrdili, že takový scénář je “islamofobní”.

V každém případě se po útoku na Silvestra objevily příklady hledání “dobrých příběhů”. Středem jejich zájmu se rychle stala žena v šátku, která byla mezi kolemjdoucími, pomáhajícími napadenému páru. Některé noviny o ní psaly jako o Andělovi z Manchesteru. V sociálních médiích různí aktivisté trvali na tom, že tato laskavost – spíše než útočník – byla “skutečnou tváří islámu”. Stejně jako všichni ostatní, kteří se zastaví, aby pomohli neznámým lidem, si tato žena samozřejmě zaslouží velkou pochvalu. V tomto hledání dobrého příběhu mezi špatnými – je nicméně vidět něco velice zoufalého a sebe-nalhávajícího.

Zvažte naproti tomu příběhy, které nejsou příliš populární, a události, na které se většina médií moc nezaměřuje. Na začátku ledna se v Golders Green objevil právě takový příběh. Po celá desetiletí byla tato oblast Londýna spojena s britskou židovskou populací. Vzhledem k jejich vysokému počtu v oblasti vznikly v roce 2017 obavy, když skupina šíitských muslimů koupila za 5,25 milionu liber obrovský Golders Green Hippodrome, aby zde zřídila obrovskou mešitu. Možný význam tohoto nákupu byl tlumen vedoucími představiteli židovské komunity, kteří kritizovali ty, kteří se vzniku mešity obávali.

Na jejich omluvu je potřeba říci, že vedení mešity od svého otevření vynakládalo velké úsilí, aby oslovilo a ujistilo místní židovské obyvatelstvo, že jim nic nehrozí. Nevyhnutelně, se zde hodně mluvilo o mezi-náboženských iniciativách a mezi-náboženském dialogu. Události z počátku ledna 2019 však ukazují na současnou marnost uklidňování veřejnosti.

Mešita v Golders Green se snažila ukonejšit obavy místních Židů a přesvědčit je o svých dobrých úmyslech. Jako součást tohoto úsilí naplánovala výstavu s cílem připomenout si mnohé případy, kdy albánští muslimové ochraňovali své židovské sousedy během holocaustu.

Británie a Albánie jsou samozřejmě od sebe velice vzdáleny. Rovněž je pravděpodobně možné říci, že albánské záležitosti, a to i ty velmi nové, jsou pro obyvatele Velké Británie prioritou jen zřídka. Je zřejmé, že dvojím účelem takové výstavy by bylo pouze ukázat muslimům, že v minulosti se byli hrdinní muslimové stejně jako dnes ochotni postavit proti nejhorší nelidskosti, a také Židům připomenout, že vedle muslimů, kteří s nimi vždycky měli smrtící záměry, existují i jiní, kteří jsou jejich spojenci a přáteli. Je těžké pochopit, že by se našel někdo, kdo by proti takovému poselství vznesl námitky.

Ale našel se. Mezi islamisty ovládanými skupinami v Británii je jedna sdružená kolem webové stránky s názvem ‘5 Pillars’ (‘5 pilířů’). Její editor Roshan Salih pracuje také pro íránskou státní televizní stanici Press TV, které byla ve Velké Británii odňata vysílací licence poté, co ukázala vynucená přiznání vězňů v íránských věznicích po násilně potlačeném povstání v roce 2009. Poté, co byla zpráva o výstavě zveřejněna, vedl Salih kampaň za její bojkot. Důvod, který on a web ‘5 Pillars’ uvádí jako záminku, je ten, že exponát týkající se holocaustu pochází z památníku Jad vašem a Jad vašem je izraelský. Ti – včetně muslimů – kteří kritizovali kritiky výstavy, byli Salihem jednoduše označeni za “sionisty”.

Nakonec se žádná výstava nekonala.

Poté se objevili obvyklé řeči od komunálních lídrů o potřebě “pokračovat ve společném dialogu”. Ale pokračování dialogu asi moc užitečného nepřinese. Ze stejného důvodu, proč se o tomto příběhu – mimo židovskou komunitu v Británii – velice málo mluvilo. Důvod je zřejmý.

Snad jsou ve vedení mešity v Golders Green dobří lidé. Možná byli motivováni něčím větším, než krátkodobými zájmy, že se rozhodli uspořádat výstavu o holocaustu. Otázka, kterou bychom si měli položit je, proč se v muslimské komunitě najde tolik lidí, kteří proti takové výstavě protestují a proč právě tito extremisté mají tolik vlivu (místo toho, aby byli pouze zatrpklou okrajovou menšinou), že si nakonec prosadí svoje. Pokud by nějaký kostel v Británii zorganizoval výstavu o holocaustu, tak by ji určitě nebyl nucen zrušit pod tlakem anglikánů, kteří holocaust popírají. Určitě ne. Pokud by se něco tak nepravděpodobného stalo, tak by se hněv obrátil proti komukoliv, kdo by se pokusil takové události zabránit. Výstava by se uskutečnila a nesešlo by z ní. Poučí nás tato epizoda o tom, jak velice je muslimská komunita křehká a jak je zranitelná vůči diktátu extremistů z jejích řad?

Hodně, řekl bych. To je jeden z důvodů, proč se o této události tak málo mluvilo. Protože se z takových událostí lze naučit něco, co zatím celá společnost stále zdaleka není ochotna vzít na vědomí.

Autor: Douglas Murray, překlad původního textu: Lessons We Seem Unwilling to Learn, překlad: Mikuláš Hrubiško

Douglas Murray je britský spisovatel, komentátor a analytik aktuálních událostí, žijící v Londýně. Jeho nejnovější kniha, mezinárodní bestseller, se jmenuje “The Strange Death of Europe: Immigration, Identity, Islam” (“Zvláštní smrt Evropy: imigrace, identita, islám”).

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2019: *****

Dagmar Karlíková 500,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Anonymní dárce 1984,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, ing. Jan Kocura 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Dagmar Lavičková 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Švestka 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Milan Tahovský 500,- Kč, Rudolf Bláha 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Marin Vacek 500,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ladislav Hegyi 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Jiří Novák 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Milan Černý 500,- Kč

Celkem za měsíc: 15 078,00 Kč
Vybráno 43.08%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 520 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,58 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
30 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.