30.3.2015
Kategorie: Ekonomika, Politika

Léčba Reaganem

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

LUKÁŠ JADRNÝ 30|03|2015

30. března uplyne 34 let od neúspěšného atentátu na jednoho z nejúspěšnějších prezidentů Spojených států amerických. Člověk, který ani v nejvypjatějších momentech svého života neztrácel smysl pro humor. Člověk, který vrátil národní hrdost do srdcí všech Američanů a který se do historie zapsal nejen jako ten, kdo společně s Gorbačovem stál u začátku konce studené války, ale také jako prezident, který dal nový rozměr pravicové politice a konzervativnímu hnutí na celém světě. To byl Ronald Reagan, jakého svět znal a jakým bychom se měli i dnes inspirovat.

Když Ronald Reagan vstupoval v lednu roku 1981 do úřadu prezidenta Spojených států amerických, pronesl tato slova: „Občas nás svádí myšlenka, že naše společnost je tak složitá, že se sama o sebe nedokáže postarat, že by snad vláda nějaké elitní skupiny byla lepší než vláda lidu a pro  lidi. Pokud ale není nikdo z nás schopen vládnout si sám, kdo z nás pak dokáže vládnout jiným?“

000reagan

40. americký prezident si uvědomoval, že lidé ztrácí optimismus a naději na lepší zítřky. Rozhodl se léčit problémy Spojených států jednoduchými, leč velmi účinnými kroky. Za vzor si vzal tzv. Lafferovu křivku, která tvrdí, že příjem z daní vlivem vysokých daňových sazeb klesá. Dnes mnoho lidí považuje Lafferovu křivku za přežitek a volá po silném státu, skandinávských modelech, složitých a vysokých daních, nejlépe pro ty úspěšné. U levice jsme na to zvyklí. Nešťastné však je, když se pod tlakem netrpělivé a rozvášněné veřejnosti k něčemu takovému uchýlí i strany pravicové a boří tak hodnoty, na kterých by měly být postaveny. Že tento neuvážený ústupek byl chybou, si dnes česká pravice uvědomuje. Jan Skopeček je toho příkladem. V roce 2011 v textu „Ronald Reagan – obhájce kapitalismu“ napsal: „Reaganův odkaz potvrzuje, že stálost, konzistentnost a víra ve své názory, postoje a vnitřní hodnoty se vyplácí. Kolik politiků sledujících denně každý pohyb veřejného mínění a upravující podle něj svou rétoriku a politiku je už na smetišti politických dějin?“

V době výkonu prezidentské funkce čelil Reagan neutuchající vlně pochybností a nepřízni médií. S odstupem času se ukazuje, že výsledky jeho práce jsou natolik přesvědčivé, že je takřka nemožné zpochybňovat efektivnost tzv. reaganomiky. V roce 1982 se nezaměstnanost v USA vyšplhala na 9,7%. Ve stejném roce bylo schváleno radikální snížení daňových sazeb a v letech následujících míra nezaměstnanosti klesala a při Reaganově odchodu z funkce v roce 1989 činila 5,3%. Nejen, že nejvyšší sazba byla snížena ze 70% na 28%, ale např. lidé nejchudší byli od odvádění daní osvobozeni. Lidé měli najednou volnou ruku a se svými finančními prostředky si mohli naložit dle vlastního uvážení. Není pochyb o tom, že více peněz v rukou fyzických i právnických osob rozhýbalo americký trh, přilákalo mnoho lidí do podnikatelské sféry a motivovalo občany k práci. Sám Reagan se ve svých pamětech k tomuto tématu vyjádřil velmi trefně a s přirozeným smyslem pro jednoduchost:

„Když daňové sazby snížíte a necháte lidi utrácet nebo šetřit většinu peněz, které si vydělají, budou se více snažit, budou více ochotni pracovat a peníze, které si vydělají, dále přispějí k rozvoji hospodářství i k celkovému pokroku. Výsledkem bude vyšší životní úroveň všech – i více příjmů pro vládu. Někteří ekonomové tomu říkají ekonomika nabídky. Já tomu říkám zdravý selský rozum.“

Po letech hospodářského propadu se ekonomika Spojených států vzchopila a většina lidí hodila pesimismus a beznaděj za hlavu. V letech 1981-1988 byl zaznamenán nárůst podnikatelských subjektů o 36%. Společně s vysokými daněmi zatočil prezident Reagan i s přebujelou federální byrokracií a během svých osmi let ve funkci se mu postupně dařilo snižovat rozpočtový deficit. Sám litoval faktu, že se mu nepodařilo dostatečně omezit vládní výdaje, což bylo však způsobeno dvěma významnými faktory. Zaprvé obrovskými výdaji na zbrojení a armádu, což ovšem vedlo k „uzbrojení“ Sovětského svazu a definitivnímu pádu socialismu ve východní Evropě o několik let později. Těžko si můžeme představit, že by Západ získal takovou převahu nad Sověty a východním blokem, pokud by nebylo Reaganovy obnovy americké vojenské síly. Druhým faktorem byl Kongres ovládaný levicovými demokraty, kteří zvýšení výdajů na obranu podmiňovali zvyšováním výdajů na sociální péči.

Pokud se chceme inspirovat politikou Ronalda Reagana, musíme k ní přidat velkou míru opatrnosti a rozvážnosti, což nám ukázalo i Irsko jako „keltský tygr“ a později jako stát na pokraji bankrotu. Není dobré si myslet, že když se naší ekonomice daří, můžeme si dovolit radikálně zvyšovat vládní výdaje, tak jako to dělal Bohuslav Sobotka coby ministr financí. Tací konzervativci, jako Ronald Reagan a Margaret Thatcherová, vytřeli zrak svým levicovým oponentům a v obou zemích donutili své protivníky uznat fungování a efektivitu volné ruky trhu. Nebýt reformace vedené Billem Clintonem a Tony Blairem, jen stěží by se demokraté a labouristé dostávali zpět ke kormidlům.

Je velká škoda, že v České republice jsme nedali šanci opravdové pravicové politice, nebo sama pravice u nás takovou šanci nevyužila dostatečně. Nepotřebujeme kvóty, nepotřebujeme bruselské směrnice, štědrý sociální stát a vysávání živnostníků. Potřebujeme si jen uvědomit, jaký obrovský potenciál nese každý z nás v sobě. Možná že lepší časy jednou přijdou, aniž by bylo zapotřebí omezovat demokracii a bojovat proti tradičním politickým ideologiím. To totiž není potřeba. Vidíme totiž, nejen na příkladu Ronalda Reagana, že konzervativní hospodářská politika je osvědčený a efektivní způsob, jak předat vládu skutečně do rukou lidu, rozhýbat státní ekonomiku, trh práce a jak dát lidem motivaci k tomu, aby svou vlastní tvořivostí a svými schopnostmi přispěli k prosperitě státu a spokojenosti všech jeho občanů.

 

Platí slova J. F. Kennedyho: „Neptej se, co může země udělat pro tebe. Ptej se, co můžeš ty udělat pro svoji zemi.“ Kéž by si ze slov tohoto levicového prezidenta brali příklad i naši levicoví populisté. Ale ono je možná dobře, že si z nich příklad neberou. Oni se totiž jednou pořádně spálí a až občané uvidí, kam vede politika vysokých daní, velkého a všeovládajícího státu, neustálých regulací a nedůvěry vůči schopným a pracovitým lidem, pak bude ten správný čas, abychom se hrdě přihlásili ke slovům Ronalda Reagana: „Vláda a státní správa není schopna naše problémy vyřešit. Sama vláda je totiž jedním z nich.“

 Použitá literatura:

Centrum pro ekonomiku a politiku: Ronald Reagan – Sto let od narození (sborník textů)

ZDROJ: Lukáš Jadrný

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2018: *****

Václav Komrska 3000,- Kč, René Chrobok 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Vladimír Janeček 100,- Kč, Zdeněk Pernický 300,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Jiří Kolátor 100,- Kč, Jan Vokáč 100,- Kč, Svatava Visser 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Anonymní dárce 288,21 Kč (0,0020 BTC), Libor Heidler 500,- Kč, Svatava Visser 300,- Kč

Celkem za měsíc: 9 088,21 Kč
Vybráno 25.96%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
54 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.