NORSKONORWAY
16.6.2021
Kategorie: Ekonomika

Kteří Norové jsou chudí?

Sdílejte článek:

YNGVAR BRENNA

V Norsku nespočívá chudoba v holém přežití, nýbrž o možnostech podílet se na různých činnostech v podobné míře jako ostatní. Jak vlastně vypadá norská chudoba?

Národní měřítko chudoby Norsko nemá. Pojímá se jako neumožňující podílet se na stejných činnostech a udržování životní úrovně, jež je ve společnosti běžná. Z nouze se užívají limity EU, podle nichž je-li příjem domácnosti cca. 60 % normálu, čili nějakých 240000 norských korun ročně pro jednočlennou domácnost a odvíjí se dál podle počtu členů domácnosti. Za chudého je tak podle definice norské veřejnoprávní televize v Norsku o něco více než každý desátý. Přistěhovalci s mnoha dětmi, lidé závislí na alkoholu a drogách a lidé trpící duševními chorobami či z jiných důvodů v pracovní neschopnosti tvoří většinu těchto případů. Ovšem organizace Spravedlnost pro potřebné (Rettferd for Taperne) tvrdí, že chudý je dokonce jeden z pěti Norů. Mezi ně patří přes 65000 osob samo žijících s minimálním důchodem. Kvůli zdravotním problémům si k plnému důchodu nikdy nedopracovali.

Máloco vypovídá více o rozdílech v Norsku než zuby. Někteří se kvůli špatným zubům přestali usmívat, zatímco jiní za zuby utrácejí desetitisíce, aby byly snímky usmívajících se třeba na svatbě co nejhezčí. Z takřka 300 000 Norů, jež si podle norského statistického úřadu zvolilo nejít k zubaři, i když to potřebovali, polovina nešla kvůli tomu, že si to nemohli dovolit. Přestože si opak přeje 86 % dotázaných (a 57 % jich by klidně platilo vyšší daně, aby to spolufinancovali), není péče o zuby u osob starších 20 let hrazena sociálním zabezpečením kromě několika výjimečných případech (specifické nemoci či nehody).

Jak psal zpravodajský server Nettavisen, jsou někteří migranti-rodiče přesvědčení o tom, že v Norsku je zdarma vše. Mají zkreslený dojem a chápání toho, jak norský systém funguje, jelikož je školství i zdravotnictví bezplatné. Vytváří to nereálné představy a výsledkem je méně zodpovědné uvažování a jednání. V reálu jsou mimoškolní činnosti velice nákladné a k tomu závislé na dobrovolném nasazení rodičů a dalších, jež věnují svůj čas i peníze. Chudí rodiče na aktivity dětí nemají. Anebo rodiče vynechávají třeba oběd, aby mohly děti jít do kina, na kluziště, do jezdeckého centra , či házeneckého klubu.

Podle norského statistického úřadu se řadí 115 000 norských dětí mezi chudé a podle deníku Verdens Gang se tento počet za 15 let ztrojnásobil. Počet chudých dětí roste ročně o 4000 až 6000. Chudoba mezi dětmi je vyšší a roste rychleji než chudoba mezi dospělými. V Oslu a Kautokeinu se to týká každého pátého dítěte. Od r. 2006 je 85 % růstu v počtu chudých dětí v rodinách migrantů. Zároveň posílají titíž migranti stovky milionů norských korun a stále více z dávek do zemí svého původu. Chudé děti jsou často osamělé, šikanované, vyloučené, nedaří se jim ve škole, častěji se doma hádají, mívají špatné zdraví, častěji se stěhují atd.

Průměrný student, jenž pouze žije ze studentského úvěru, jehož část je dávána na stipendium po dosažení určitých výsledků, je měsíčně 3500 norských korun v mínusu. Proto je závislý na pomoci rodičů či na brigádě/zaměstnání na částečném úvazku. Proto jich přes 40 % studium nedokončí. Z webu www.nettavisen.no se dozvíme, že mládež s největšími úsporami najdete na venkově na západě Norska, zato nejchudší na severu země.

Bohatství je ve Skandinávii cítit. Nabubřelost Norska je celosvětovým tématem. Situace ale není všude stejná. Je rozšířeným mýtem, že si všichni v Norsku tak dobře vydělávají. Možná je tomu tak, že čím bohatší nějaká země je, tím více skrytá je její chudoba. Je užitečné si porovnat různé metody měření a hlediska a pravda nude někde uprostřed mezi cenami za toaletní papír, přes elektřinu a náklady spojené s autem až po splátky hypoték. Životní úroveň je hodně rozmanitá v různých částech jedné země. Leckde na venkově se lidé mají finančně lépe díky levnějšímu bydlení, či možnosti ulovit či nasbírat si potraviny sami.

Byť se některé ceny na cenovkách dosti podobají cenám v České republice, nelze brát platy a výdaje tak, jak to někteří dělávají, že se srovnávají tak, že se jedna norská koruna rovná jedné české. Co takhle koruna vůči euru a co teprve jiné měny?

Pro tyto lidi jsou třeba Vánoce nátlakem, aby si něco zakoupili a je to pro ně zátěž. Vánoce stojí Nora průměrně okolo 8000 norských korun na osobu, a neodolatelná očekávání ostatních znamenají pro některé útraty z peněz, jež nejsou jejich a těžký začátek nového roku. Také si mohou o nějakých dovolených nechat jen zdát.

Společným jmenovatelem těchto lidí je to, že nemají práci, vzdělání, jsou dětmi rozvedených rodičů, či samoživitelů a také neumí sestavit rozpočet ani na Vánoce, ani na každodenní spotřebu. Některým Norům se pořád táhne po něčem lepším a dražším. Odkládat své potřeby/nutkavou chuť si něco pořizovat je mnohým cizí, zato jiní si musí vybírat mezi placením účtů a kupováním potravin. Dávky na nájem, pojištění, mobil, Internet, splátky úvěrů atd. atd. zdaleka nestačí.

Dokonce každému 4. Norovi se dříve nebo později osobní finance vymknou z rukou a každý třetí cítí stud, že na tom není finančně stejně dobře jako přátelé a známí. Jak řádní Norové, tak NAV (sociálka a pracák v jednom) vám kolikrát neuvěří jako dostatečně chudým. V Norsku zdánlivě není těžké se opatrovat, a to se také očekává. O to větší je hanba nebýt toho schopen. Zátěž a stres je větší, čím více času uplyne.Také záleží, kde jste chudý, zda v nejužší rodině anebo v rozmanitější čtvrti, kde to není až takovým stigmatem.

Koronakrizové “balíky” finanční pomoci putovaly zdravým, dočasně propuštěným a firmám, nikoliv nemocným, invalidům a dalším skupinám bez příjmů. Kvůli množství žádostí a potížím s technickými řešeními čekalo mnoho z příjemců na své peníze dlouho a přežívali díky úsporám, předem vypláceným částkám a odkládanému nájemnému.

Krize byla a je pro někoho budíkem, jenž přiměl ty s naditými peněženkami umořovat dluhy, kupovat chatu, či spořit ve fondech, akciích, či na důchod. Ovšem do očí bijící je jiný jev: více lidí než dříve se nejen v následku koronakrize hromadí před výdejnami potravin a je závislých na dobrodinství nestátních organizací a soukromých iniciativ. Návaly překvapil i to, že některé organizace musely lidi poslat domů, jelikož nestačily zásoby potravin a připravené porce.

V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi byla norská premiérka dotázána, co si myslí o tom, že některí lidé v důsledku pandemie nemají peníze na to, co dříve. Na to Erna Solbergová odpověděla, že “No je to tedy náročné, pak je otázka, zda vlastně na to měli i dříve.” Odpověď si někteří vykládají jako další level scházející empatie, něco jako norská Marie Antoinetta. Polemizuje se o tom, jestli měla na mysli to, že jestli se někdo obcházel bez jídla a oblečení dříve, tak je nebude potřebovat ani po pandemii?

Po Internetu kolují zprávy o podivných a nedůstojných radách a praktikách NAVu a o lidech, jimž se od NAVu nedostala pomoc. Komu se v Norsku dostává pomoci, je docela náhodné a záleží také na tom, na co si zrovna posvítí masmédia. Své o tom vědí lidé, jež shánějí sociální bydlení anebo bezplatnou právní pomoc. Právo na bydlení je vydáno napospas trhu s nemovitostmi. Sen o vlastnictví bytu, či domu je mnohým vzdálenější než dříve. 85 % norských domácností má dluhy, zejména hypotéky, a to průměrně ve výši 1,7 milionu norských korun. Navzdory koronakrizi vzrostly ceny bytů a domů jen za poslední rok o 12,5 % a v Oslu dokonce o 15 %. Množí se počet žádosti o to, žít trvale v obytném voze v kempu, což se v Norsku nesmí. Čtvrtina dotázaných se domnívá, že nemá na to, aby se rozešla s partnerem/partnerkou. Mnohdy se jedná o ženy.

Občas se Norům zamění vlastní země s takovým Rumunskem, či dalšími zeměmi známými pro své neutěšené poměry. Třeba v tom, jak se nakládá s chudými: některé ubytuje do kontejnerů. Jako podle listu Rana Blad okres Rana za pět tisíc korun nájemného měsíčně. Co kdyby si s dotyčnými vyměnili místo ti, jež o tom rozhodují? Ať je kontejner sebelépe zařízen, není přece místem, kde by měl někdo strávit svátky a velkou část svého života.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Alena Albrecht 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Anonym 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Cígler 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jana Slabá 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, L. Skrobacek 149,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jan Petr 300,- Kč¨, František Vrána 50,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, ing. arch. Marie Tachezyová 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, V. Trulley 333,- Kč, Stanislava Urbancová 300,- Kč, Jana Nováková 500,- Kč, Jan Dočekal 500,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Olga Žlábková 1000,- Kč, Vladimír Janeček 100,- Kč, Libor Heidler 222,- Kč, Anonym 500,- Kč, Kateřina Levová 500,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: 17 737,- Kč
Vybráno 50.67%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 101 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 4,63 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)