europarlament
3.4.2019
Kategorie: Politika

Krize proevropské politiky

Loading...
Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

bartonS vítězstvím Zuzany Čaputové na Slovensku se opět objevilo masivní tvrzení o vítězství proevropské politiky. Přitom exponent „Bruselu“ Maroš Šefčovič volby projel na celé čáře. Co je to ta tajemná „proevropská politika“?

Jestliže se objevuje termín o tak zvané „proevropské politice“, obvykle to jeho autoři chápou jako politiku, která neodmítá pokračování integračního úsilí a další unifikaci fungování EU. Tato politika je považována jaksi automaticky jako pozitivní přístup k fungování EU včetně všech institucí, tj. Evropské komise a Evropského parlamentu především. Pokud budeme chápat „proevropskou politiku“ jako politiku, která fakticky pomůže evropským státům začleněných v EU a jejich občanům, možná překvapivě zjistíme, že být „proevropský“ v tomto slova smyslu se může velmi lišit od ideální proevropské politiky, kterou se zaklínají členové Evropské komise a předseda Evropské rady.

Vraťme se proto ještě ke Slovensku. Poražený kandidát Maroš Šefčovič je od roku 2014 v pozici místopředsedy Evropské komise a má ve své gesci energetickou politiku. Vydržel na této pozici i po posledních volbách do Evropského parlamentu, i když byla na tuto funkci navržena Slovinka Alenka Bratušeková. Ta ale neuspěla u pohovoru s poslanci Evropského parlamentu. Šefčovič je tak představitel „Bruselu“ ve vysoké exekutivní funkci. Spekulovalo se i o tom, že Šefčovič udělal „chybu“ a nezřekl se podpory hnutí SMER. Údajně tak mohl získat více hlasů. To je argumentace podivná, protože jde proti „duchu doby“. Duch doby si žádá otevřenost tak, aby politika opět získala u voličů respekt. Pokud by se Šefčovič opravdu odstřihl od politického hnutí, které ho do Bruselu nominovalo, udělal by přesně to, co je politikům médii vytýkáno. Šefčovič tak u voličů nedoplatil ani tak na SMER, jako spíše na „papalášství“, které si lidé s Bruselem spojují. A právě absence politické zkušenosti stála u takto uvažujících voličů na straně Čaputové. To ona porazila „proevropského“ Šefčoviče, který se jistě choval naprosto konformně se současnou politikou EU. Proevropská, tedy „bruselská“ politika to na Slovensku prohrála.

Skutečně proevropská politika by tedy měla zřejmě vypadat úplně jinak. Je faktem, že stávající politika „Bruselu“ způsobila dosud nejhlubší politickou krizi EU. Jejím produktem je i Brexit. Ten je navíc „opepřen“ tím, že vládnoucí konzervativci jsou hluboce rozštěpeni na ty, kteří si žádný Brexit nikdy nepřáli (a mají ho paradoxně „organizovat“ a evidentně si s tím neví rady) a na ty, kteří Brexit pomohli v referendu prosadit, ale nemají dostatečnou sílu na to, aby ho mohli administrovat. A za převahou voličů pro Brexit v roce 2016 stála i migrace. Nikoli ta, která se převalila do Německa koncem roku 2015, ale migrace především z východní části EU do Británie. Obrázky migrantů v táborech na francouzském pobřeží čekající na příležitost přeplout nebo projet tunelem do Británie tomu jenom pomohly. A do chybné „proevropské“ politiky samozřejmě patří „záchrana“ Řecka právě na počátku roku 2015 v době nastupující migrační krize. Od té doby to s projektem více a více integrujícící se EU jede z kopce. „Antisystémové“, tj. protibruselsky naladěné strany a hnutí, vyhrály volby v Itálii. Francie se snažila uniknout volbou Emmanuela Macrona, ale i Francii realita dostihla a Macronova politika „více Evropy“ se dokonce nelíbí už ani v Německu.

Shrnuto a podtrženo – tak zvaná „proevropská“ politika způsobila dosud bezprecedentní krizi EU, dokonce horší než finanční a ekonomická krize v letech 2008/10, i když i ta si v Řecku vybrala svou daň. Bezpochyby, EU je v situaci, kdy je absolutně nezbytná reforma jejího fungování. Lisabonská smlouva, podle níž se nyní EU řídí, se evidentně neosvědčila. Pokusy vyrovnat se s nespokojenci zrušením práva veta a přechodem k většinovému hlasování na Evropských ministerských radách (viz památné kvóty) sice rozhodování jakoby usnadnilo, vedlo ale k hlubokému propadu důvěry ve správnost politiky EU v řadě států EU včetně Česka. Pokud se stávajícím politickým blokům lidovců a socialistů podaří udržet si většinu v Evropském parlamentu, je osud EU zřejmě na dalších pět let odsouzen k prohlubování politické krize, protože se žádná reforma konat nebude. Na druhou stranu by takový vývoj posílil „antisystémové“ strany v dalších státech EU. Teroristický útok v holandském Utrechtu, který měl být údajně „zločin z vášně“, měl obrovský dopad na výsledek místních voleb, které se konaly pár dní po tomto útoku, a které vyhrála „krajní pravice“. „Brusel“ si tak zahrává s osudem Evropy a tak zvaná „proevropská“ politika kondici EU evidentně nepomáhá. Je čas …

Autor: Jan Bartoň

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2020: *****

František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Alena Fuszteiová 300,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Přemysl Hrůza 1000,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Kamil Potoček 300,- Kč, Ivanka Podzimková 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Iva Floríková 300,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, ing. Josef Musil 200,- Kč, Richard Kovaříček 200,- Kč, Vlastimil Kornas 66,60 Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč


Celkem za měsíc: 11 847,60 Kč
Vybráno 33.84%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 814 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.