18.11.2015
Kategorie: Ekonomika, Společnost

Konzumerismus aneb společnost zadlužených nevolníků

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MARP 18|11|2015

Ano, budu psát o hlupácích, kteří si z konzumerismu udělali modlu. O hloupých lidech, pro které jsou pohodlnost, lenost, peníze, televizní seriály, televizní „reality šou“, přijetí myšlenkového proudu většiny a reklama životní mantrou. Každý den listují v různých reklamních letácích toho či onoho hypermarketu nebo drogerie, hledají slevy… Každý den sledují televizní seriály bez ducha a konce, které chrlí jedna stanice za druhou… Každý týden jsou u vytržení nad různými „Talenty“ a „Superstar“. Zábavou je jim návštěva nákupního centra s obědem ve stylu KFC nebo McDonald’s, kde se rozplývají nad „pochoutkami“ ze vzduchem nafoukané housky bez jakékoliv chuti a z bůhvíjakého mletého masa, zalité samozřejmě pořádnou dávkou Coca-Coly a navrch „kafíčko“ z kávového extraktu, který pravou kávu samozřejmě nikdy neviděl, připravené ze „zdravých“ hliníkových nebo plastových kapslí.

Život takových lidí se skládá ze slev, půjček, hypoték, náhražek jídla a pití a konzumaci všudypřítomné reklamy, včetně té podprahové, o které vlastně ani neví. Věří všemu, co napíšou v novinách, na internetu a nebo řeknou v televizi. Jejich názor na celý svět kolem je scvrknutý do věty: „Dělají to tak všichni, tak proč ne já.“ Hledají jakékoliv výmluvy, aby ospravedlnili svůj konzumní styl života a schovávají se za fráze, které jsou jakoby vystřižené z reklamního spotu.

Kdokoliv má jiný pohled na svět, odmítá se podřídit systému, podřídit se konzumu, kdokoliv odmítá státem „nařízený“ standard je pro ně divný. Spíše je ale pro ně blázen a snaží se ho poučovat, co je „správné“ a co se „musí“, protože to tak dělají nejen oni, ale „prý“ všichni… Zásadně nesouhlasím! A rád budu označován za blázna, ale konzumerismu nikdy nepodlehnu…

kunzumerismus

Podívejme se, co o konzumerismu říká Wikipedie a zamysleme se, jestli je tohle zrovna ten způsob života, kterým chceme žít:

  • Přestože je konzumerismus často spojován se západním světem, ve skutečnosti existuje napříč kulturami a státy (zejména během poslední dekády rozvoje globalizace), a tak jej dnes můžeme vidět například v Tokiu, Singapuru, Hong Kongu, Tchaj-pej, Tel Avivu či Dubaji. Konzumerismus ve smyslu nakupování zboží či spotřebě materiálů v přemíře nad základními potřebami je stará jako první civilizace. S tím, jak konzumerismus stoupl do povědomí, vytvořil se proti němu opačný způsob života – dobrovolná skromnost.
  • Konzumerismus není jev starý jen několik let – první náznaky této tendence jsou někdy spojovány s osobností významného předpovídatele trendů a zakladatelem novodobého public relations z 20. a 30. let 20. století, E. L. Bernaysem, který způsobil posun paradigmatu v přístupu k nakupování z pozice zákazníka z „potřebuji si koupit“ na „chci si koupit“.
  • Konzumerismus nepředstavuje zcela krajní pozici nutkavé potřeby trávit veškerý čas v supermarketech a obchodních centrech a utrácet za zboží veškeré peníze. Těchto případů (které označuje jako tzv. „shopoholismus“ a jedinec, který touto dysfunkcí trpí, shopoholik) je minoritní množství, na druhé straně konzumerismus jako náhražka kultury nebo ideologie je (zvláště ve vyspělých zemích) významně zastoupen a „spotřební návyky“, alespoň částečně koincidující s konzumerismem tak má značná část populace, zejména pak střední třída.
  • Konzumerismus dále tvoří určité prostředí pro styk a interakci producentů, jednotlivých obchodních značek a „korporátního světa“, a konzumentů na straně druhé; a též zahrnuje a sjednocuje do jednotného přístupu (ať už je nazýván kulturou, ideologií nebo dokonce náboženstvím) jednotlivé reklamní, a kromě reklamy souvisí i s dalšími obory jako je psychologie a její rozvíjející se podobor psychologie reklamy, sociologie, public relations či marketing nebo jevy jako je mem či virální marketing.
  • Podle Naomi Kleinové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její paradigma v oslovení zákazníka – „potřebuji“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí.
  • Ze strany výrobců zboží většinou nejsou slyšet ke konzumerismu výhrady, ba leckdy tento stav podporují – například tendencemi pořádat čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, množstvení slevy, soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masívní podporou leasingů, úvěrů a půjček na splátky či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, největší obchodní centra čím dál více integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých, fontánek, korz, veřejné zeleně apod.) na (zdání) veřejného prostranství. Tyto změny a úpravy, (které jsou též podnikány pro zpříjemnění nákupu tam zavítajícím zákazníkům) nicméně obchodníci „ideologii“ konzumerismu u svých zákazníků (přímo či nepřímo) podporují.
  • Změna směrem ke konzumerismu, mj. i ve způsobu trávení volného času lidí, se často stala terčem kritiky několika publicistů, sloupkařů, fejetonistů apod., ale tento trend i přes jejich články trvá a není pravděpodobné, že by na obzoru byla nějaká systémová změna, která by proti němu zasáhla.

Kolik lidí se v tomhle vidí? A kolik lidí je ochotno a schopno toto změnit a žít tak, jak by se žít mělo? Kdo je schopen žít bez reklam, bez bankovního účtu, bez půjček a hypoték (jsou to naprosto zbytečné věci!)??? Zamyslete se a nejprve hledejte chybu v sobě, ne ve druhých, ne ve společnosti. Je to v hlavě, nic víc! Je to v rebelii, tohle zavrhnout a žít zase jako člověk a ne jako jedno z koleček soukolí, které nám „někdo“ určuje!

ZDROJ: marps.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2018: *****

Václav Komrska 3000,- Kč, René Chrobok 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Vladimír Janeček 100,- Kč, Zdeněk Pernický 300,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Jiří Kolátor 100,- Kč, Jan Vokáč 100,- Kč, Svatava Visser 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Anonymní dárce 288,21 Kč (0,0020 BTC), Libor Heidler 500,- Kč, Svatava Visser 300,- Kč

Celkem za měsíc: 9 088,21 Kč
Vybráno 25.96%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
6 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.