„Konspirační teorie,“ kterým Američané nejvíce ‚důvěřují‘

No ta tak jak to teda vlastně je?

Jedna z překvapivých změn v oficiálním zahraničněpolitickém diskursu USA spočívá v tom, že americká média, diplomaté, úředníci a odborníci už bez ostychu mluví o tom, že dolar je finanční zbraní, kterou užívá Washington k potlačení geopolitických konkurentů.

Ještě před několika lety za vyslovení zcela očividné teze, že dolar není měna, ale nástroj americké hegemonie, byl ruský sloupkař obviňován ze šíření konspiračních teorií a z toho, že „píše kremelskou propagandu“. Teď se ale stala fráze „Dolar je základem americké moci. Soupeři si hledají okliky“ titulkem velkého článku v deníku The Wall Street Journal.

Američané nejen sundali imperiální masku z vlastního finančního systému, ale navíc projevují dost vážné znepokojení tím, že jejích odpůrci (a dokonce i spojenci) se pokoušejí zbavit závislosti na dolaru.

Zlato
© Fotolia / Darknightsky
Rusko v době hrozící krize amerického dolaru navyšuje rezervy zlata
Zastánci (mj. i ruští) Pax Americana přešli nyní od pozice „v dolarovém systému není žádný problém“ k pozici „ano, dolarový systém je karabáčem strýčka Sama, nemůžete se mu ale vyhnout, a proto musíte hned vylízat americké boty“. Toto jednoduché poselství můžeme přečíst v četných článcích světového tisku, který periodicky využívá statistiky mezinárodního obchodu nebo transakcí prostřednictvím systému SWIFT, aby ukázal, že ani euro, ani jüan, ani zlato nedokázaly vzít americké měně významnější část trhu. Tento postup je velmi dobrý z hlediska propagandy, ale naprosto neudržitelný z hlediska ekonomické teorie.

Situace s alternativními měnami pro mezinárodní obchod a se systémy výměny informací mezi bankami, které by mohly nahradit SWIFT, není zdaleka příkladem normální tržní konkurence. A nedá se hodnotit na základě takových parametrů, jako je podíl na trhu nebo preference spotřebitelů. Situace se dá vysvětlit pomocí metafory: představte si zemi, která je závislá na dodávkách potravin z nepřátelského státu. V podmínkách, kdy alternativa neexistuje, může dodavatel vydírat zákazníky, jak chce, protože alternativou podřízení bude hlad. A teď si představte, že se situace změnila a že dovážející země má ještě jednoho dodavatel potravin, avšak sortiment, který nabízí, se omezuje na jednoduché a nepříliš levné masné konzervy.

Je jasné, že v podmínkách volné konkurence nemá tento druhý dodavatel šanci získat větší část trhu, avšak samotná skutečnost jeho existence likviduje možnost vydírání hladem a ničí celý dosavadní systém vztahů mezi obětí a vydíračem. S dolarovým systémem je situace stejná. Abychom „vytrhli dolaru tesáky“, vůbec nepotřebujeme jeho plnohodnotnou náhradu. Stačí, aby se objevily měny a obchodní systémy, které umožní Washingtonem ohrožovaným zemím zahraniční obchod a finanční činnost (i když v ne právě nejpohodlnější formě), a to dokonce za zavedení totálních finančních sankcí ze strany USA.

Právě kvůli těmto rizikům spatřují američtí odborníci a novináři The Wall Street Journal důvod ke znepokojení v pokusech Evropské unie, Číny, Ruska a dokonce i Indie vytvořit vlastní systémy zahraničního obchodu bez použití dolaru: „Spojenci USA ve snaze oslabit americkou kontrolu mezinárodního obchodu vyvíjejí alternativní systémy nezávislé na americké měně. Velká Británie, Německo a Francie nepodpořily sankce, včetně zákazu dolarových operací s íránskými bankami. Zařizují systém, který by společnostem umožnil obchod s Íránem bez použití dolaru… Írán je dávným obchodním partnerem (pozn. Indie) a Indie chce íránskou ropu. Indie začala užívat analogického alternativního systému v listopadu a podle zpráv o dodávkách mezinárodní společnosti ho už využívají pro obchod s íránskými podniky, na něž byly uvaleny sankce. Čína a Rusko, které se také snaží uniknout kontrole USA, prosazují vlastní alternativy globálního systému bankovních převodů, který USA fakticky kontrolují, a uzavírají obchodní dohody v rublech a jüanech místo dolaru.“
Venezuela se zbavuje dolaru
Snaha o dedolarizaci postupně vítězí nad svými administrativními oponenty v nejrůznějších zemích, které v té či oné míře utrpěly americkými sankcemi nebo diplomatickým nátlakem. Evropští, čínští a ruští úředníci a „kapitáni byznysu“ postupně přivykají k myšlence, že dolarový systém je třeba obcházet a že alternativní strategie prostě neexistuje. Zvláště ostře se projevuje boj o finanční svrchovanost v Evropské unii, kde uchazeči o úřad příštího vedoucího Evropské centrální banky přísahají věrnost myšlence internacionalizace eura a ochrany EU před dolarovým nátlakem.
Jestliže nynější vedení Evropské centrální banky fakticky sabotovalo úsilí Evropské komise (a konkrétně Jeana-Claudea Junckera) na rozšíření použití eura v EU a trvalo na tom, že o všem musí rozhodovat trh, pak nový vedoucí ECB může být klidně „evropským nacionalistou“. List The Financial Times poněkud udiveně oznámil, že jeden z pravděpodobných kandidátů na úřad vedoucího Evropské centrální banky – nynější vedoucí Francouzské banky François Villeroy de Galhau – prohlásil: „Můžeme očekávat, že ECB se posune od své dřívější neutrality směrem kladnějšího přístupu k mezinárodní expanzi eura.“
Jeho pozice předpokládá zcela pragmatická opatření: „Pořad dne v otázce rozvoje mezinárodní úlohy eura se prakticky značně shoduje s vytvořením skutečného (evropského) sdružení trhů kapitálu – s rozvojem plně unifikovaných evropských systémů rychlých plateb, integrovaných trhů kapitálu a s možným vytvořením bezpečného aktiva denominovaného v eurech.“ Tím bezpečným aktivem se myslí jistý analog amerických státních dolarových obligací, jenomže v evropské variantě – mají to být tedy obligace celé Evropské unie a mají se stát jakýmsi „bezpečným přístavem“ pro kapitály, které si v případě krize tradičně hledají útočiště v amerických dolarových státních obligacích.
Schopnost USA užívat dolaru jakožto „sankčního obušku“ je nyní menší než v minulosti a bude se snižovat dál. Washington stojí před nezáviděníhodnou volbou: buď naposledy použít tento „obušek“ naplno, anebo naopak projevit zdrženlivost a ušetřit ta nejtvrdší opatření pro krajní případ. Prostě proto, že strach je občas tou nejmohutnější zbraní. Jestliže první roky Trumpova prezidentství nás něčemu naučily, můžeme klidně vsadit na to, že Bílý dům si zvolí maximálně agresivní variantu s maximálně krátkodobým účinkem. Ironie osudu: jak správně podotýkají američtí novináři, právě takové akce podněcují celý ostatní svět k tomu, aby se zbavil dolarové závislosti co nejdříve.

Ja take verim, ze Osvald nestrilel sam, ze strilel i Ikubansky profesional vycviceny KGB.

Mna by skor zaujimalo, kolko percent amikov este stale veri propagande NRA, ze cim viac zbrani bude clovek vlastnit, tym bude slobodnejsi a bezpecnejsi…?

Pane Bouse, oni ti Amici nejsou tak zcela blbi. Vcera vysilal nejaky program v Nemecku, jak to je mezi USA a Putinovym Ruskem. Byl jsem udiven, kdyz priznali, ze 70% Amiku posloucha pravidelne RT vysilani v anglictine. Podstatne vic, nez ty lzi od CNN. Kdyz se chci dozvedet, co se ve svete deje, tak take sleduji News LIVE na Russia today, na you tube. Dozvite se tam vsechno, co jina prolhana media nereknou. Netvrdim, ze maji pravdu, ale byt informovan z vice stran neni na skodu. Jako jsme to praktikovaly za “deep komunismu”. Kazdy chytry poslouchl tajne hlas Ameriky, nebo svobodnou Evropu. Ja jsem to chytal dokonce na krystalku se sluchatky.
Bouzel je ale spousta neinformovanych, jako to tu nekdo rikal o tech zavrazdenych blbkach v Maroku. Nekdo tomu rika neinformovanost, ale je to synonym pro blbost.

Kontrolni otazka: dokazal by některy ze zdejšich zastancu oficijalni americke konspiračni teroije o 11/9/2001 vysvětlit jakym zazrakem dokazali bin Aladinovi jeskyňaři, kteři neuměli pilotovat ani malou Cessnu
1/ navest velke boeingy přesně na WTC1 a 2
2/ vyřadit americky system NORAD?
3/ provest brilantni pilotaž u Pentagramu a trefit jej přesně na citlivem mistě v archivačnim centru, kde pentagramšti jestřabi potřebovali zlikvidovat citlive dokumenty pojednavajici o zbrojařskem veletunelu do statni pokladny?
4/ shodit WTC 7, kde byly uloženy citlive burzovni dokumenty a dokumenty dokumentujici tunelaž statni pokladny ruznymi Enrony?
5/ jak je možne, že se ocelove konstrukce baraku konstruovanych na zasah obřiho dopravniho letadla roztopily jak kousky ledu po cele delce odvrchu až dolu a došlo k vonemu sesuvu 3 vyškovych baraku do sebe jak při řizene demolici, když nikde jinde ve světě nikdy předtim ani pote k ničemu podobnemu nedošlo? A jak je možne, že se to stalo tež u WTC7?

Prosim zdejši Holinkaře o fundovany vjedecky vyklad. Tež by mě zajimala odpověď na wotazku proč si agent USama vybral pro sve akrobaty zrovinky Zilbrštajnovy baraky, ktere majitel potřeboval zbourat a ne třeba budovu FEDu, Bily wigwam anebo Wol stryt?