Logo_Landtagswahl
16.10.2018
Kategorie: Politika

Konec vlády jedné strany

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Naši západní sousedé si zvolili nový zemský sněm (Landtag). Jeho funkční období je pět let, s jednou podmínkou: nový ministerský předseda musí být zvolen do čtyř týdnů od prvního zasedání nové sněmovny. Nestane-li se tak, předepisuje bavorská ústava povinnost vyhlásit nové volby. Jelikož nový Landtag se poprvé sejde začátkem listopadu, musí být vláda sestavena do 3. prosince.

Bavorsko umožňuje hlasování poštou, započítávají se však jen hlasy doručené do termínu řádného konání voleb; současný předběžný výsledek voleb se tedy už zásadně nezmění. To je velký rozdíl vůči sousedním Rakousku, kde se poštovní hlasy dopočítávají ještě jeden až dva dny po skončení voleb.

Nedělní volby měly vysokou procentuální účast, 72,5 %, což je o dost více, než u předešlých voleb roku 2013 (63,6 %). Jejich předběžné úřední výsledky vypadají takto:

Ještě, než se podíváme na jednotlivé strany: je zajímavé, že celkové podíly levice a pravice se proti minulým volbám v součtu změnily jen málo.

Bereme-li za levici Zelené, SPD a Linke, jejich celkový součet hlasů o 0,9 procenta klesnul. Podobně započítáme-li CSU, FW, AfD a FDP do pravice, získala pravice celkem 4,1 % navíc.

Výrazný optický nárůst Zelených tedy maskuje skutečnost, že politická atmosféra v Bavorsku se posunula spíše lehce doprava než doleva. Rozdíl oproti roku 2013 je v tom, že součástí mixu na pravici je AfD, se kterou se zbylé strany nechtějí bavit.

Pozor na to, že jde o dynamický proces. Procenta zůstala stejná, ale voliči se různě popřesouvali. Například CSU ztratila poměrně dost voličů jak ve prospěch Zelených, tak ve prospěch AfD, ale AfD zase mobilizovala hodně dřívějších nevoličů. (Podrobný přehled posunu voličů mezi stranami.)

Pravice

CSU (Křesťansko-sociální unie)

Bývalý mamut bavorské politiky, pravicově konzervativní strana, která sice tvoří tradiční spolkovou koalici s CDU, ale na rozdíl od CDU v ní neproběhl žádný výrazný posun ke středu (zlí jazykové říkají „levému středu“). Po valnou většinu poválečných bavorských dějin sestavovala vládu sama, protože obvykle ovládla v zemském sněmu nadpoloviční množství křesel.

Historické úspěchy CSU byly založeny zejména na tom, že na pravici představovala v Bavorsku jedinou alternativu. Největší lídr moderní CSU, Franz Josef Strauß, to v roce 1986 vyjádřil slovy:

„Rechts von der CSU darf es keine demokratisch legitimierte Partei geben!“

„Napravo od CSU nesmí existovat žádná demokraticky legitimovaná strana!“

Pojem demokraticky legitimovaná strana je samozřejmě dost pružný, ale politika CSU byla v tomto směru zcela konkrétní: CSU vyvíjela snahu přivést pod svůj „velký stan“ i ty voliče, kteří by v jiných členských zemích SRN volili ještě více doprava; například vysídlence z Polska a Československa, kteří se se ztrátou svých bývalých bydlišť dlouho odmítali smířit a vadila jim například poválečná hranice na Odře a Nise. To, že šéf sudetského spolku Bernd Posselt je členem CSU, není náhoda, ale logický důsledek Straußovy politiky „velkého pravého bloku“.

Současná CSU má poněkud rozštípnuté vedení, protože předsedou strany je Horst Seehofer, který zároveň sedí jako spolkový ministr vnitra v Berlíně; Seehofer býval i ministerským předsedou Bavorska, ale tuto funkci musel letos v březnu přepustit mladšímu Markusi Söderovi. (Mimochodem, Söder je  – na poměry CSU dost netypicky – evangelík.)

Zásadním problémem CSU je, že se jí nepodařilo udržet Straußův „velký stan“ vcelku. Na zemské úrovni jí vyrostly hned dvě významné konkurenční pravicové strany: „Freie Wähler“ (FW) a AfD. AfD je dnes jednoznačně pravicovější než CSU, FW jsou spíše „jinde“, ale pro nespokojeného konzervativního voliče, který chce CSU potrestat, představují solidní alternativu. Politické boje se přitom zdaleka nevedou jen o kontroverzní téma migrace. CSU je například vyčítáno, že jde až příliš na ruku velkým firmám a dovoluje zabetonování čím dál větších kusů bavorské krajiny.

Předvolební průzkumy věštily CSU katastrofu v podobě cca 33 procent. Nakonec to dopadlo o něco lépe a získaných 37,2 % představuje nějakých 85 křesel v zemském sněmu.

Výsledek je nicméně i tak objektivně vzato špatný. Do zemského sněmu se například nedostala jeho minulá předsedkyně Barbara Stamm, jinak poměrně populární politička. Dá se čekat, že budou padat nějaké hlavy. Zle je na tom hlavně Horst Seehofer, kterému část CSU vyčítá nedůslednou politiku v Berlíně (hodně řečí a málo výsledků – např. Hans-Peter Friedrich). Jeho konkurent Söder má mezi nově zvolenými poslanci CSU hodně svých lidí.

Freie Wähler  (Svobodní voliči)

Na německé politické scéně dost netypická formace, vymykající se běžné partajní struktuře. FW jsou víceméně stejně napravo jako CSU, s určitými výjimkami – například odmítají další „zabetonovávání“ krajiny a jsou proti stavbě třetí přistávací dráhy na mnichovském  letišti. Jejich organizační principy se však od CSU velmi liší.

FW je hodně „komunální“ strana, kladoucí důraz na místní autonomii a práci členů odzdola. Prosazuje myšlenku přímé demokracie na zemské i spolkové úrovni. FW existují v celém Německu, pouze v Bavorsku však jde o významnou politickou sílu. Z hlediska migrační politiky se FW s CSU velmi dobře shodne: obě strany jsou na německé poměry restriktivní. FW požadují např. omezení praxe slučování rodin a rozšíření programů pro dobrovolný návrat odmítnutých žadatelů o azyl domů. To je podstatné, protože zemské vlády odpovídají mj. za deportace.

Landshutský zemský radní Peter Dreier, který v lednu 2016 poslal autobusplný běženců do Berlína s tím, že jeho okres překročil kapacitu, je člen Freie Wähler. Byly toho tehdy plné noviny, Berlín mu však běžence vrátil zpět.

Osobně považuji po těchto volbách za nejpravděpodobnější koalici CSU + FW. Obsahově jsou si nejblíže, disponují dohromady většinou několika křesel a z hlediska FW je to unikátní příležitost, jak se dostat k moci, která se nemusí opakovat.

AfD (Alternative für Deutschland)

Výsledek AfD v Bavorsku je o něco horší než při spolkových volbách, na rozdíl od nich však musela počítat s další konkurencí v podobě Freie Wähler, kteří nejsou zatíženi stigmatem spolupráce s Angelou Merkel a jejichž imigrační politika se politice AfD dosti podobá.

Bavorský Landtag je patnáctým zemským sněmem, do kterého se AfD dostala. Posledním sněmem, ve kterém ještě není zastoupena, je Landtagv Hesensku, kde se volby konají 28. října. Zatím to podle preferencívypadá, že pětiprocentní hranici překoná i za čtrnáct dní v Hesensku.

Pravděpodobnost účasti AfD na bavorské vládě je víceméně nulová. Většinovou pravicovou koalici lze vytvořit i bez ní.

Levice

SPD (Sociální demokracie)

SPD utrpěla ve volbách drtivou porážku, jednociferný výsledek patří k nejhorším hodnotám v dějinách vůbec. Sociální demokracie bývala v Bavorsku vždy hlavní opoziční stranou a v Mnichově obvykle vedla. Nyní tuto roli přebírají Zelení.

Pravděpodobný důvod socialistického debaklu je trvající účast na velké koalici (GroKo) v Berlíně, která je mezi voliči čím dál neoblíbenější. I z vysokých kruhů SPD se nyní ozývají hlasy, že stávající podoba GroKo už nedává smysl.

Účast na berlínské velké koalici způsobila, že SPD není vnímána jako opoziční strana, ale spíše „podržtaška“ CDU/CSU bez vlastních názorů a hodnot. Chce-li někdo hlasovat skutečně doleva, nabízí se mu buď Linke, která nemá v Bavorsku tradici, nebo Zelení, kteří ji mají.

Zelení

Hlavní symbolický vítěz bavorských voleb – nová tvář levice poté, co se SPD scvrkla na polovinu. Jejich hlavní baštou se stala velká města nad 100 tisíc obyvatel, v nichž zvítězili (30 % proti 25 % CSU).

Zelení si před volbami dělali naděje na vytvoření vládní koalice s CSU, podobně jako v sousedním Bádensku-Württembersku. Spolkový lídr Zelených Habeck ovšem dal najevo, že v takovém případě bude po CSU požadovat „významné změny kurzu“, včetně „nahlédnutí minulých chyb v migrační politice a vyslovení omluvy“. Teprve potom prý bude možné vážně jednat o vládě. Na něco takového asi není CSU příliš zvědavá. Mezi programy Zelených a CSU není velký průnik a vedoucí představitelé CSU zatím dávají přednost koaličním námluvám se Svobodnými voliči.

Zeleno-černá koalice podle mého názoru nemá v Bavorsku moc velkou pravděpodobnost realizace. Konfliktních témat se Zelenými by bylo příliš mnoho; nejen migrace, ale i zákazy dieselových motorů, genderové záležitosti apod. Vliv na životaschopnost takové koalice má i skutečnost, že právě v sousedním Bádensku došlo v posledních dobou k drastickému propadu úrovně školství. Bavorské školství je dobré a místní voliči s ním nebudou chtít dělat experimenty.


Na závěr zkusím vyslovit několik predikcí. Uvidíme, nakolik se trefím – připomeňte se za rok či dva.

  1. Nová bavorská koalice bude složena z CSU a FW, přičemž FW si vydobydou několik podstatných ústupků, třeba větší rozšíření referend. Jinak se na místní politice nic zásadního nezmění.
  2. Bavorská SPD už se z problémů nevzpamatuje a bude Zelenými nahrazena natrvalo. Projeví se to i v komunálních volbách.
  3. Velká koalice v Berlíně se opět rozhádá a opět smíří, protože vedení SPD se svých mocenských pozic dobrovolně nevzdá.
  4. Horst Seehofer bude mít problém obhájit svoji pozici, viděl bych to spíš tak, že bude nahrazen někým mladším.
  5. Příští rok by Andrea Nahles mohla přijít o křeslo šéfky SPD, protože neúspěchů pod jejím vedením už bylo příliš.

Autor: 

0_Marian_Kechlibar

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč

Celkem za měsíc: 10 678,00 Kč
Vybráno 30.50%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 39 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.