KAMION2021
24.6.2021
Kategorie: Společnost

Koně se také střílejí

Sdílejte článek:

TARGUS

…aneb  variace na nikoli renesanční téma …

Už jste někdy zastřelili koně?

Já nechtěl, bránil se, … ale musel.

Nebyli to koníci z masa, kostí, šlach a krve, zabalení v chlupaté kůži.

Byli železní, schováni pod zářivě bílou směsicí železa a plastu jménem Akrylonitrilbutadienstyrén, zkráceně ABS, ze kterého se dnes většinově lisují karosářské díly aut.

Jako nejstarší a hlavně nejprotivnější z nováčků v posíleném kolektivu řidičů jsem dostal ke krocení nejstarší z flotily firemních tahačů. Ovšem pouze do doby, než dorazí tahače nové, krásné a chytré, nachystané plnit ty nejnáročnější pracovní úkoly, na něž už prý vylítaní tahačoví dědci nestačí.

C´est la vie, takový je život…

Po třech měsících naší koexistence dolétl Befehl shora, že přes mé poměrně solidní ekonomické výsledky (spotřeba paliva a platby za mýto) je nutno železného koníka vyřadit, neboť je již nejstarším v trvalé službě a na tachometru se pomalu dokuluje milión.

Takže jsem si naposledy a s poměrně silnou nostalgií užíval poslední pětidenní turnus v autě, které má ještě opravdovou řadicí páku a které není pevně a nerozborně svázáno „Centrálním mozkem lidstva“ v podobě nejvrchnějšího firemního kompu. Užíval jsem si, že mne ještě poslouchají pedály pod volantem, že musím poctivě kvedlat šaltpákou a odkudsi se střechy na mne neječí firemní sirény, když se jim zazdá, že nejedu podle představ soudruhů ajťáků.

Jaké jsou představy ajťáků, jsme se všichni mohli přesvědčit v okamžiku, kdy byl vydán celosvětový zákaz letů pro letadla Boeing 737 Maxx. Nechci zdejší čtenářskou obec děsit, ale v případě silničních motorových vozidel se jedná o totéž. Normální člověk, vlastnící pud sebezáchovy, by asi měl dostat kopřivku, pokud by zjistil, že kdosi je schopen na libovolnou vzdálenost vaše auto nastartovat, či vypnout, přidat či ubrat plyn, zablokovat nebo odblokovat brzdy, případně změnit zařazený rychlostní stupeň. Nikoli tak u nás ve firmě. Zde se všichni radují (napadá mne úsloví z dob minulého režimu – těéchnika balšáája!!!), jak je to krásné a mladé a chytré a zejména žádoucí.

A tak jsem naposledy předjel ve stoupáku za Karlovými Vary svého firemního kolegu, který řídil mladší, krásnější, silnější a zejména chytřejší auto téže značky, avšak s koníky přidušenými normou Euro 6 a s automatickým pitomcem v převodovce, který je z tohoto stoupání pokaždé zděšen a zmaten, skoro jako knihovnice „Myrka“ z ODS. Tudíž seká pokaždé stejné chyby v odřazování, i když má k dispozici chytrou mapu se souřadnicemi, pročež spotřeba i jízdní čas jdou společně do pr…

… a naposledy jsem v navazujícím mírném klesání ručně vyhodil kvalt a užíval si z tichého plachtění kolébajícího se čtyřicetitunového kolosu nádhernou zelení vůkol, čerstvě umytou nočním deštíkem a nasvícenou ranními paprsky stoupajícího slunce.

Tichý, brumlavý volnoběh šestiválce, tlumený hukot pneumatik, šum větru kolem kabiny…

Ano, zřejmě naposledy jedeš s manuálem, říkal jsem si. Uvědomil jsem si, že právě nyní pro mne končí nejen jedna z kapitol mého života, nýbrž i jedna z kapitol veškerého lidského bytí a snažení. Už před pěknými pár lety začala kapitola nová, v níž je lidský faktor hromadně nahrazován odlidštěným mechanismem a digitální automatizací.

Když jsem v poledne vyprázdnil u posledního zákazníka cisternu, potkal jsem se s kolegou a přepojili jsme návěs, načež on pokračoval v práci a já zamířil s koníkem na základnu.

C:\Users\Luděk\Desktop\8T5 0312\Photo0017.jpg

C:\Users\Luděk\Desktop\8T5 0312\Photo0026.jpg

Následně jsem zastavil před domovskou provozovnou, abych vyprázdnil kabinu tahače prostým přeházením všelikých zbytečností a smradlavých svršků do osobáku. Nejdřív jsem si vyfotil posledního mohykána s řadicí pákou, pak jsem se pustil do norování, kterážto činnost loveckých psů silně připomíná můj přístup k úklidu a dalším činnostem obdobného charakteru.

C:\Users\Luděk\Desktop\8T5 0312\Photo0057.jpg

C:\Users\Luděk\Desktop\8T5 0312\Photo0055.jpg

A tak se stalo, že jeden z metknutých předmětů téměř zasáhl jakéhosi postaršího dvounožce, který se poflakoval v mém palebném sektoru. Chtěl jsem jej vyplísnit, že leze do trajektorie neřízeného letu mých dosti jetých trenýrek a fuseklí, avšak předběhl mne a spustil na mne čímsi, co snad měl být pokus o češtinu. Bohužel, vyřčeným zvukům zcela zřejmě nerozuměl ani sám autor. Proto jsem jej zastavil a po jeho přikývnutí na dotaz „Ukrajina?“ jsem nabídl konverzaci v ruštině.

Po minutě jsem pochopil, že dotyčnému se v autě odporoučely akumulátory a on by rád nějaké jiné, nejlépe funkční.

Následující děj byl pro ty, kteří mne znají, předvídatelný. Odvezl jsem tahač na firemní parkoviště, odevzdal vyúčtování služební cesty a šel si prohlídnout ukrácký křáp, totiž pětiletý tahač, parkující o tři sta metrů dál. Omrknul jsem velikost a kapacitu akumulátorů, abych pak neprozřetelně slíbil, že mu druhý den ráno obvolám nejbližší prodejny, zjistím ceny a pošlu přesné adresy.

Další den v půl osmé zahrčel telefon. To můj nový známý zkoušel, jestli jsem svůj slib myslel vážně.

Ve čtvrt na devět jsem mu nadiktoval ceny, aby je schválil jeho šéf.

V půl deváté mi chlápek volal zoufale zpět, že mi zaplatí, kolik si řeknu, abych mu nové baterie pomohl přivézt, protože není nikoho schopen přemluvit ani k placené pomoci. Jakmile otevřel klapačku, lidi se od něj odvraceli.

Prapodivný svět. Už ani prachy v něm nefungují, jak by jeden čekal…

Vzpomněl jsem si na včerejší docela bolestnou rozlučku se svým plechovým koníkem, hupsl jsem do auta a jel čtyřicet kilometrů za Jurou z Černovců. Na parkovišti jsem ho naložil i se starými bateriemi a odvezl ho do vyhlédnutého obchodu. Tam jsem mu pomohl s nákupem a pořízením takové faktury, aby na jejím základě bylo možno vyžádat vratku DPH, načež jsme vyrazili zpět.

Po namontování nových akumulátorů chytil motor na první pokus a poněkud dojatý Jura pravil, že na tento moment, potažmo na mne nikdy nezapomene. Byl ve svých dvaapadesáti letech poprvé služebně v zahraničí jako řidič kamionu…

Máchnutím rukou jsem frajersky zahnal jeho díky a udělil jsem mu dle svého velmi protivného zvyku cennou radu, ať mou službu vrátí jiným, kteří budou hledat pomoc u něj. Podali jsme si ruce bez ohledu na kovid, tyfus, tuberu, žloutenky typu A, B, C, Zelenského i Zemana a já mu zamával na cestu.

Parkoviště, na němž jsem se před šestnácti hodinami rozloučil se svým bílým koníkem, opět osiřelo. Osamocen jsem sledoval vzdalující se soupravu s ukrajinskou značkou. Zůstávej s Pánem Bohem, Juro…!

… tak nějak mi samo od sebe přišlo na mysl, že se to té zubaté moc nepodařilo už před dvěma lety při mé srážce s vlakem…

… vždyť koně se přece také střílejí…

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Marek Janicko 250,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Alexandra Sklenková 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Martin Ovsenak 200,- Kč, Jan Nedved 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Miroslav Bojanovský 300,- Kč, Jiří Fridrich 100,- Kč, Oldřich Smejkal 999,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč, Luděk Tesarčík 200,- Kč, Blahomír Skoupý 444,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, V. Trulley 333,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 12 887,- Kč
Vybráno 36.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 1 382 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (23 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
12 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)