antifa1-850x550
19.6.2021
Kategorie: Historie

Komunistické kořeny extremistické skupiny Antifa

Sdílejte článek:

JOSHUA PHILIPP

Antifa ve svých začátcích propagovala komunistickou diktaturu v Německu jménem Sovětského svazu a označovala všechny ideologie kromě komunismu za „fašismus“.

Extremistická anarchisticko-komunistická skupina Antifa se dostala na titulní stránky novin kvůli násilným střetům v Charlottesville ve Virginii. Ačkoli však některé levicové zpravodajské servery oslavovaly Antifu za to, že na seznam svých cílů zařadila bílé nacionalisty a neonacisty, ne vždy šlo této organizaci jen o boj proti „fašismu“, jak prohlašuje.

Organizace byla původně součástí frontových operací Sovětského svazu s cílem nastolit v Německu komunistickou diktaturu. Její strategií bylo označit všechny konkurenční strany za „fašistické“.

Podle německé brožury Bernda Langera „80 let Antifašistické akce“, kterou vydalo Sdružení pro podporu antifašistické kultury, lze tuto organizaci vysledovat až k „jednotné frontě“ Komunistické internacionály Sovětského svazu (Kominterny) během III. světového kongresu v Moskvě v červnu a červenci 1921. Langer je bývalým členem Autonome Antifa, jedné z největších německých organizací Antifa, která se v roce 2004 rozpadla.

Podle knihy „Černá kniha komunismu“ patřil Sovětský svaz k nejnásilnějším diktaturám na světě a zabil odhadem 20 milionů lidí. Sovětský režim je na druhém místě za čínskou komunistickou stranou pod vedením Mao Ce-tunga, která zabila odhadem 65 milionů lidí.

Smyslem strategie „jednotné fronty“ bylo spojit levicové organizace s cílem podnítit komunistickou revoluci. Sověti věřili, že po revoluci v Rusku v roce 1917 se komunismus rozšíří i do Německa, protože v Německu byla tehdy druhá největší komunistická strana, KPD (Komunistická strana Německa).

„Čelem k masám“

Tento plán se začal uskutečňovat na čtvrtém světovém kongresu Kominterny v roce 1922. Moskva pro svou strategii jednotné fronty zformulovala heslo „Čelem k masám“ a snažila se spojit různé komunistické a dělnické strany Německa pod jednotným ideologickým rámcem, který by kontrolovala.

„,Jednotná fronta‘ tedy neznamenala rovnocennou spolupráci mezi různými organizacemi, ale ovládnutí dělnického hnutí komunisty,“ píše Langer.

Benito Mussolini, marxista a socialista, který byl v roce 1914 vyloučen ze Socialistické strany Itálie kvůli své podpoře první světové války, později založil fašistické hnutí jako vlastní politickou stranu. K moci se dostal v říjnu 1922 prostřednictvím „pochodu na Řím“.

V Německu se Adolf Hitler v roce 1921 postavil do čela Národně socialistické německé dělnické strany (nacistické strany) a v roce 1923 se pokusil o převrat.

KPD se rozhodla využít prapor antifašismu k vytvoření hnutí. Langer však poznamenává, že pro KPD nebyly myšlenky „fašismu“ a „antifašismu“ jasně definovány a termín „fašismus“ sloužil pouze jako rétorika, která měla podpořit jejich agresivní opozici.

Jak komunistický, tak i fašistický systém byly založeny na kolektivismu a státem plánovaném hospodářství. Oba také navrhovaly systémy, v nichž byl jednotlivec pod silnou kontrolou mocného státu, a oba byly zodpovědné za rozsáhlé ukrutnosti a genocidu.

Výroční zpráva německé domácí zpravodajské služby, Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), za rok 2016 konstatuje totéž: Z pohledu „levicového extremisty“ se označení „fašismus“, jak ho prosazuje Antifa, často nevztahuje ke skutečnému fašismu, ale je pouze nálepkou přisuzovanou „kapitalismu“.

Zatímco levicoví extremisté tvrdí, že bojují proti „fašismu“, když útočí na jiné skupiny, zpráva uvádí, že termín „fašismus“ má v rámci krajně levicové ideologie dvojí význam a označuje „boj proti kapitalistickému systému“.

To podle Langera platilo od počátku. Pro komunisty v Německu znamenal „antifašismus“ totéž co „antikapitalismus“. Poznamenává, že tato označení sloužila pouze jako „bojové pojmy“ v rámci „politického slovníku“.

Kapitalismus jako fašismus

V popisu Antify na webových stránkách BfV se uvádí, že organizace stále zastává stejnou základní definici kapitalismu coby „fašismu“.

„(Antifa) tvrdí, že kapitalistický stát fašismus produkuje nebo přinejmenším toleruje. Proto je antifašismus namířen nejen proti skutečným či domnělým pravicovým extremistům, ale vždy také proti státu a jeho představitelům, zejména příslušníkům bezpečnostních orgánů,“ uvádí se na stránkách BfV.

Langer poznamenává, že z historického hlediska tím, že KPD označila antikapitalistické zájmy komunistického hnutí za „antifašismus“, mohla tuto rétoriku využít, aby označila všechny ostatní politické strany za fašistické. Langer uvádí: „Podle tohoto principu byly ostatní strany, které se stavěly proti KPD, fašistické; zejména pak SPD [Sociálnědemokratická strana Německa]“.

A tak, což by dnes šlo považovat za ironii, skupinou, na kterou se komunističtí „antifašisté“ pod svou novou nálepkou „fašismu“ zaměřili nejvíce, byli sociální demokraté.

23. srpna 1923 se konala tajná schůze politbyra Komunistické strany Ruska a podle Langera se „všichni důležití funkcionáři vyslovili pro ozbrojené povstání v Německu“.

V čele této výzvy stála německá komunistická strana KPD, která zahájila hnutí pod hlavičkou „Jednotné frontové akce“ a označila své ozbrojené „antifašistické“ křídlo názvem Antifaschistische Aktion („Antifašistická akce“), který v Německu nese Antifa dodnes a od něho jsou odvozeny organizace Antifa v jiných zemích.

Kongres jednoty organizace Antifa, který se konal 10. července 1932 v budově berlínské filharmonie. Sjezd uspořádala Komunistická strana Německa a jeho cílem měla být porážka sociálnědemokratické a nacistické strany. Antifa označila obě strany za „fašistické“, což byla politická nálepka, kterou používala pro všechny konkurenční strany. 

V té době se na světové scéně začal prosazovat Hitler a jeho nacistická strana, která k politickému násilí a zastrašování využívala podobnou skupinu jako Antifaschistische Aktion, tzv. „hnědé košile“.

Antifaschistische Aktion mezitím začala přitahovat i některé členy, kteří se stavěli proti nástupu skutečného fašismu v Německu a kteří se nehlásili k vazbám organizace na Sovětský svaz nebo o těchto vazbách ani nevěděli.

Násilí, které Antifaschistische Aktion podněcovala, však mělo do značné míry opačný účinek. Pokračující taktika násilí a zastrašování všech soupeřících systémů, kterou se Antifa vydala, spolu s její násilnou ideologií přivedla mnoho lidí k fašismu.

„Násilná revoluční rétorika komunistů, slibující zničení kapitalismu a vytvoření sovětského Německa, děsila střední třídu v zemi, která až příliš dobře věděla, co se stalo jejím protějškům v Rusku po roce 1918,“ píše Richard J. Evans v knize „Třetí říše u moci“.

„Zděšeni neschopností vlády vyřešit krizi a vyděšeni vzestupem komunistů začali (členové střední vrstvy) opouštět rozhádané malé frakce tradiční politické pravice a přiklonili se k nacistům.“

Langer poznamenává, že KPD byla od počátku členem Kominterny a „během několika let se z ní stala stalinistická strana“, a to jak ideologicky, tak logisticky. Uvádí, že se dokonce stala „finančně závislou na moskevském ústředí“.

Vedoucí představitelé KPD, spolu s Antifou jako svým terénním hnutím pro násilné akce a zastrašování konkurenčních politických stran, se dostali pod velení sovětského aparátu. Mnozí vůdci KPD se později stali vedoucími představiteli komunistické Německé demokratické republiky, včetně jejího nechvalně proslulého ministerstva státní bezpečnosti, Stasi.

Jak uvádí Langer, „antifašismus je spíše strategie než ideologie“.

„Do hry jej v Německu ve dvacátých letech 20. století uvedla KPD“, nikoli však jako legitimní hnutí proti fašismu, který v Německu později vznikl, ale „jako antikapitalistický koncept boje“, píše.

Komunismus zabil odhadem nejméně 100 milionů lidí, přesto jeho zločiny nebyly plně zkompilovány a jeho ideologie stále přetrvává. Epoch Times se snaží odhalit historii a přesvědčení tohoto hnutí, které je od svého vzniku zdrojem tyranie a zkázy.

  • Přeloženo z původního článku newyorské redakce Epoch Times. (J. S.)
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2021: *****

Daniela Frumarová 500,- Kč, Milan Kvasnička 500,- Kč, Petr Šerák 2500,- Kč,

Celkem za měsíc: 3 500,- Kč
Vybráno 10.00%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 897 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 3,89 out of 5)
Loading...
77 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)