eurovolby
10.2.2019
Kategorie: Politika

Koho budu volit do Europarlamentu

Sdílejte článek:

J3K

Blížící se volby do Evropského parlamentu nás opět staví před možnost zkusit ovlivnit naší budoucnost. V uplynulém období jsme byli stále více ovládáni úzkou skupinou naprosto nepotřebných poslanců a ještě menší partou eurokomisařů, jejichž rozhodnutí a výlevy se nesmazatelně zapisují do novodobě historie Evropy.

Místo snahy zabránit postupnému zotročování původního obyvatelstva se naplno rozjela migrace spojená s osídlováním Evropy Afričany. Těmi, pro které je už horký kontinent malý a jejichž neschopnost uživit sebe i své rodiny i přes určitou pomoc zbytku světa způsobuje hlad a opětovné roznášení smrtelných nemocí. Naprostá nezodpovědnost a nedostatek disciplíny v životě, práci i výchově je určitým znakem pro africké národy stejně, jako pro Japonce a Číňany nasazení v práci či vyšší průměrná inteligence pro Evropany. Jak ukázaly výzkumy, jde o genetickou záležitost zakódovanou v DNA jednotlivých národů. Práce europoslanců má však mnoho dalších nedostatků a je nesmírně drahá. Navíc výhody plynoucí jim ze setrvání v bruselských lavicích jsou naprosto nepřiměřené tomu, co předvádí. Shrneme li tedy veškeré aspekty jejich politické existence, jde o jedno z největších rozhazování penězi, které momentálně lze v této sféře zaznamenat. V době, kdy se řeší problémy s financováním důchodů napříč Evropou, jde o skandální utrácení se záporným efektem.

I přes výše uvedené volby budou. Máme tak šanci pokusit se změnit fungování EU. Naše zastoupení v Bruselu není nijak velké, nicméně s podobnou filozofií k těmto volbám budou přistupovat i v jiných zemích. Frontální útok připravují Italové a Francouzi vedení Salvinim a Marinou LePen, Poláci dlouhodobě Brusel zlobící, Maďarsko je určitým vyvrhelem, který dlouhodobě vyhlíží pomoc ze strany států, které již pochopily, že nynější vedení EU je sbírkou neskutečných individuí. Určité přeskupení sil je tedy reálné, přestože tlak levicových liberálů před volbami narůstá a lze očekávat další pokusy o skandalizaci čelních představitelů opozičních sil. Pokusy už tu jsou. Snaha dostat Salviniho před soud, zásahy do polské reformy justice a obvinění Mariny LePen z finančních deliktů už jsme zaznamenali. Navíc Macronův boj proto Žlutým vestám oslabující jeho pozici evropské jedničky v globalistickém pojetí Evropy ukazuje, kam jsou ,,demokrati” ochotni zajít a krvavá zranění především na straně demonstrujících jsou signálem k tomu, že udržení se u moci za každou cenu je bezprecedentní prioritou francouzských elit. Možnost skončit pod gilotinou, což už se v minulosti vládci právě ve Francii stalo, možná Macronovi vnímajícího se jako nedotknutelného nehrozí, nicméně už jen představa, že by se historie mohla opakovat, by jej měla přinutit k jisté opatrnosti a snaze jednat s opozicí. Místo toho se ve francouzských ulicích válčí, což může ovlivnit velké množství Francouzů při vhazování volebních lístků.

Jak jsme na tom u nás? Máme pouze dvě možnosti volby. První je postavit se migraci, diktátu nadnárodních společností, kšeftování s dotacemi a postupnému slévání národů a vytváření homogenní evropské masy. Nebo dát hlasy původně nejvíce zastoupeným stranám. Pokud se podíváte, kdo jak kdy hlasoval v Evropském parlamentu, nelze vsadit na dosavadní zástupce ani v jednom případu, výjimkou je snad jen Mach, který ale už nekandiduje, a výjimečně se pročesky chovali poslanci za ODS. Všichni ostatní patří ke skupině kolaborantů.

A protože ODS s předsedou Fialou dávno opustila pravicové křídlo naší politiky a spadla do středu, lze konstatovat, že už ani ona není zárukou solidního přístupu k EU. Naše volba má tedy tyto varianty. Buď považujeme Evropskou unii za nadnárodní moloch snažící se vytvořit méně povedou obdobu Spojených států, přičemž se ignorují národní zájmy, zvyky a odlišnosti, odmítáme se stát vazaly Německa a Francie, zároveň nechceme platit dluhy Řecka, Španělska a dalších států, odmítáme otevřenou migrační politiku, vadí nám prosazování genderových změn, odmítáme manipulaci ze strany veřejno-právních médií a nesouhlasíme s pronikáním neziskového sektoru do ekonomických a politických sfér připomínající prorůstání mafie státními úřady, pak je pro mne jedinou variantou volit SPD.

Je li Vám to však jedno a výše uvedené představy o fungování EU nejsou shodné s těmi Vašimi, je úplně jedno, komu dáte hlas. Takže pokud se rozhodnete pro ANO, STAN, Top09, KDU-ČSL, nedej bože Zelené a Piráty, nakonec i pro ODS, dáte tak hlas pokračování zvůle evropských orgánů vedoucích nás do ještě větší krize. Získají totiž dojem, že jejich dosavadní náznaky práce byly plně v souladu s přáním občanů České republiky, a budou pokračovat v postupné likvidaci národního povědomí a hospodářství. Především předpokládaný nástup Pirátů a zvýšení počtu zástupců ANO by zájmům ČR neprospěly. Při předpokládaném ústupu Topky, která se díky vystupování Kalouska a Pospíšila stává naštěstí nevolitelnou i pro kdysi věrné voliče (a to s ní končí spolupráci ultrakolaborant Štětina), se uvolňuje prostor pro ideologicky opačně orientované strany.

Dehonestace Okamury a jím vedené strany jede na plné obrátky. Pravdou je, že je příliš výraznou tváří SPD. Svou popularitou se mu blíží poslanec Volný, jehož politická nekorektnost je trnem v oku mnoha kolegům v Parlamentu ČR, nenávist vůči němu je přenášena i na sociální sítě, nicméně je konečně po delší době dalším výraznějším člověkem z SPD, který hlasitě nazývá věci pravým jménem a ustává ataky z různých stran, i když někdy za cenu zbytečných provokací. Okamura se již několikrát pustil do souboje s moderátory České televize a vyvrátil jejich dopředu připravenou argumentaci. Také Volný se nebojí jít do křížku s agresivitou nabubřelých redaktorů tohoto média a společně s pár dalšími dokážou tito pánové svou rétorikou přinutit hlavní tváře ČT ke kličkování.

Na stejnou strunu zahráli už Petr Robejšek či oba Václavové Klausové. Pustíte li si ČT24, lze očekávat, že propaganda užitečnosti EU pojede nyní pár týdnů na plné obrátky a rozhodně nečekejte nezaujatý postoj. SPD má možná problém v tom dostatečně naplnit představy voličů v rámci ČR, především na komunální úrovni není dostatečně zastoupena, ale její program vůči EU je rozhodně progresivnější a pro naši zemi přínosnější, než ten, který zastávají ostatní strany a znamenající další podřizování se mocnostem. Pokud se vyplní prognóza hovořící o vzestupu preferencí Salviniho, LePen a AfD, je možné, že se poměr sil v Evropském parlamentu začne vyrovnávat a my tomu můžeme napomoci. Vzpomeňme si na to, jak snadno potopili naši zem při hlasování zástupci ANO, ČSSD, STAN a Topky.

Takže nechceme li nadále dopřát luxus v podobě bezstarostného života Pochemu, Charanzové, Těličkovi, Štětinovi, Niedermayerovi, Pospíšilovi, Jourové a dalším jim podobným, pojďme se zamyslet nad změnou. Je to jen na nás. A než začnete křičet, že Okamura je nepřijatelný, pořádně se zamyslete nad tím, kam směřuje EU pod vedením liberálních demokratů.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2019: *****

Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Mgr. Jana Lavičková 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Rliko 200,- Kč, Vlastimil 800,- Kč, Jan Rada 500,- Kč

Celkem za měsíc: 7 066,00 Kč
Vybráno 20.18%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 3 142 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (31 votes, average: 4,77 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
100 komentářů

Napsat komentář: jaroslav neuman Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.