Když žijete v Německu, vaše dítě mluví německy a je kvůli tomu šikanované…

Při dnešním brouzdání internetem jsem nemohl přehlédnout článek na titulní straně iDNES, popisují otřesný případ toho, co se stalo jedné muslimské holčičce ve středoněmeckém Kasselu. Jak je v článku popsáno, šestiletá Yara chodila do třídy, složené ze samých muslimských dětí, přičemž ona jediná z celé třídy uměla německy (jednalo se o školu, kde 95 % dětí má migrační kořeny). Místo toho, aby se jí za tuto skutečnost dostalo ocenění, se však Yara dočkala ve škole šikany od svých spolužáků, jeden malý Arab ji dokonce i pořezal…

Není to poprvé, co se z médií dovídáme, že velké množství dětí muslimského původu přináší německému školství čím dál větší problémy. Nejenom na iDNES bylo již psáno například o tom, jaké problémy přináší některým německým školám období ramadánu, kdy mnozí muslimští žáci dodržují přísný zákaz jídla i pití během dne. Nebo to, jak žákům s muslimskými kořeny zcela chybí respekt k učitelkám i ke svým spolužačkám. A jak je v dnešním článku na iDNES rovněž zmíněno, na jedné základní škole v Berlíně dokonce hrozili muslimští žáci své spolužačce smrtí kvůli tomu, že nevyznávala islám.

Když člověk takové zprávy čte, tak si nutně musí klást otázku, nakolik je reálné bezproblémové soužití vyznavačů islámu nejenom s křesťany, židy, ale i s lidmi, nevyznávajícími žádnou víru. Nechci samozřejmě házet všechny muslimy do jednoho pytle, jistě jsou mezi nimi i mnozí, u kterých to žádný problém není. Ale případy nejenom z Německa ukazují, že při velké koncentraci muslimů v některých západoevropských oblastech mají mnozí z nich tendenci se radikalizovat, a je velmi smutné, že tak činí již od útlého dětského věku.

Tyto případy pak dávají jednoznačně za pravdu těm, kteří již před několika lety varovali před příliš vstřícnou migrační politikou některých západoevropských představitelů, především pak německé kancléřky Angely Merkelové. Přičemž ještě donedávna byli tito kritici označováni za xenofoby, rasisty nebo minimálně za lidi se zastaralým myšlením. A i když obliba kdysi takřka nedotknutelné německé kancléřky mezi lidmi stále klesá, stále je dle výpovědí mnohých v zemi našeho západního souseda tendence hlasy, které poukazují na problémy při soužití s muslimskými obyvateli, umlčovat či cenzurovat.

Na případech šestileté školačky Yary, která se stala terčem šikany muslimských spolužáků, i školačky z Berlína, které bylo vyhrožováno zabitím, považuji mimochodem za nejhorší to, že učitelé a zejména vedení obou německých škol tyto případy přehlíželo a dle všeho se je snažilo před veřejností ututlat.