19.8.2013
Kategorie: Ekonomika

Když stát strká nos do podnikání

Sdílejte článek:

OD: VOJTA MOHYLA 19|08|2013

Nedávno jsem zachytil v televizi zprávu, že se Evropané zlobí, neboť na trh se solárními panely a elektronikou vstupují čínské firmy. Tyto nabízejí své zboží údajně pod cenou, k tomu jim prý dopomáhají státní dotace. O pravdivosti těchto tvrzení lze spekulovat a já z nich ani nechci nijak vycházet. Raději si představme různé scénáře, co můžeme očekávat, když se někdo rozhodne zbavit se konkurence.

Jak to vypadá na trhu

Řekněme, že se určitá firma na trhu rozhodne prodávat své zboží pod konkurenční (rovnovážnou) cenou. Těžko takovou cenu stanovit, jakékoli snížení ceny jednou z firem uvede do pohybu tržní síly a je docela možné, že se ustanoví nová rovnovážná cena. V takovém případě se jedná pouze o konkurenční tah s cílem přilákat větší část spotřebitelů. Zajděme ještě dále, firma se rozhodne prodávat svůj výrobek za cenu nižší než jsou jeho výrobní náklady, pokusí se tak odstranit konkurenci. Možná se to firmě povede, možná ne, to záleží na okolnostech, především na tom, jak dlouho takovou situaci firma zvládne udržet.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že aby mohla jakákoli firma prodávat za cenu pod výrobními náklady, musí vzniklé ztráty nějak vyrovnat, musí nějak tyto náklady pokrýt. K tomu využije buď nových investic, peněz zvenčí (zadluží se), nebo svého nashromážděného kapitálu, případně kombinaci obou možností. V případě dluhů jistě všichni vidí výsledek, firma pouze oddálí a přesune své závazky. Pakliže se rozhodne spotřebovávat svůj kapitál, sníží tak prostředky nutné k novým investicím či zajištění budoucího chodu podniku za současných podmínek. Z toho vyplývá, že podobný způsob vytlačení konkurence by se dal označit za krátkodobou strategii, nijak lákavou pro soukromé podnikatele. I kdyby si firma rychle zajistila monopolní postavení, jakmile by se pokusila dostát svým závazkům, musela by zvýšit cenu, a to pravděpodobně na ještě vyšší úroveň než na jaké začínala před jejím drastickým snížením. V tom momentě vznikne opět prostor pro konkurenci.

Stát – podporovatel

Co když se ale do hry vloží stát? Vláda může zakročit několika způsoby, v současnosti velice běžné jsou dotace. Stát podpoří určitý subjekt na trhu, ať už z jakéhokoli oficiálního důvodu. V našem případě by podpořil firmu, která snížila ceny svých výrobků pod jejich výrobní náklady. Firma by takto, díky štědré státní pomoci, mohla fungovat mnohem delší dobu, což by jí přineslo nespočet výhod. V prvé řadě by firma, ač snížila své ceny, nijak nesnížila své zisky, ty by pouze místo spotřebitelů hradil stát. A dokud by fungovala státní podpora, platilo by i monopolní postavení firmy na trhu, byť by si pravděpodobně nemohla účtovat monopolní ceny. Jakmile by přestaly do firmy připlouvat státní dotace, opakoval by se scénář z předchozího odstavce, snad jen s výjimkou, že by firma měla značně usnadněný přechod zpět ke konkurenčnímu prostředí, jelikož by odpadl problém závazků, dluhů.

 

Stát – regulátor

Tragičtější dopad mají státní regulace mířené proti tržnímu prostředí samotnému, ať už se jedná o všelijaká omezení vstupu na trh či jen jiná státem stanovená „pravidla hry“. Celý proces návratu ke konkurenci, tedy jakmile firma přestane prodávat své výrobky pod výrobními náklady, se značně komplikuje a to umožňuje v tomto jediném případě danému soukromníkovi dosáhnout monopolních zisků, neboť regulace zpomalí příliv nových konkurentů na trh.

Když se to pokusím shrnout, z popsaných případů vyplývá, že si spotřebitelé v podstatě užijí nižších cen, a to buď doopravdy, pakliže si firma financuje snížení cen sama, nebo zprostředkovaně skrze daně, jestliže konkrétní firmu podpoří stát. Avšak v případě, že stát zároveň reguluje trh s konkrétním zbožím, což je dnes pravidlem, nastává pro spotřebitele skutečný problém. Stát by neuspěl nikdy v konkurenčním prostředí, proto je pro něj tolik potřebné, aby všemi dostupnými prostředky omezil tržní prostředí a vstup na něj. Škodní z toho pak vycházíme všichni – my, spotřebitelé.

 

 

ZDROJ: humanaction.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2022: *****

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Miroslav Příkopa 500,- Kč, MUDr. Richard Domín 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Daniela Frumarová 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Karel Kubela 100,- Kč, Jiří Stejskal 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Petra Rohlíčková 111,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Blahomír Skoupý 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Sejrek 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, ing. Antonín Zlínský 1000,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Radek Láznička 150,- Kč, Jiří Langr 1000,- Kč, Jaroslav Vlk 100,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč, Anonym 333,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, V. Trulley 333,- Kč, Věra Holá 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Zdeňka Horníčková 200,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč

Celkem za měsíc: 19 349,00 Kč
Vybráno 55.28%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 65 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...