termitiste-w-5349
26.7.2016
Kategorie: Doporučujeme, Politika

Když počet termitů překročí kritickou hranici …

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL 26|07|2016

Tak si to shrňme. Ještě neoschla krev obětí atentátníka ve francouzském Nice, ještě nedozněly bláboly a fráze politiků o jednotě, hodnotách, o tom, že se nenecháme zastrašit… a už se zase atentátovalo. A jak!  Během necelého týdne se událo rovnou pět těchto “politováníhodných a nešťastných” událostí  a “útoků duševně nemocných lidí”, jak se tomu teď, po novu, korektně  říká v našich mediích.

Nejdříve napadl sedmnáctiletý afghánský “uprchlík” v Bavorsku, ve vlaku sekerou cestující a zranil pět lidí. O den později jakýsi Maročan pobodal, v alpském středisku na jihu Francie, matku s třemi dcerami. Prý proto, že byly spoře oděné. V pátek zastřelil v Mnichově Íránec (pardon, Němec s iránským pasem) devět lidí. V neděli odpoledne zabil syrský žadatel o azyl v městě Reutlingen mačetou těhotnou ženu a další dva lidi zranil. A pozdě večer explodovalo v bavorském Ansbachu “výbušné zařízení” i s ničemou, který ho přinesl ke vchodu diskotéky nebo co to bylo. Zraněno bylo deset lidí…..

Co to připomíná? Kromě války samozřejmě. O té se, pšššt, přece nesmí mluvit…. Možná termity. Tento prastarý, podivuhodný druh společenského hmyzu má totiž jednu zvláštní, málo známou vlastnost. Spočívá v tom, že k jakémukoli smysluplném chování je třeba, aby jich byl pohromadě určitý počet.

Dáme-li odděleného termita, jedince do terária, kde žádní další nejsou, tak zmateně pobíhá, letargicky leží, či nekordinovaně zkouší chvíli to či ono a pak chcípne. To samé se stane, budou-li tam dva, nebo tři. Ale od jistého počtu, který je podle druhu někde okolo dvaceti kusů, se situace náhle skokově mění. Termiti začnou organizovaně čistit terén a zahájí stavbu svého hnízda.

Zdá se, že díky tak zvané uprchlické krizi a díky jejímu řešení politikou otevřené náruče se konečně podařilo, alespoň v těch nejrozvinutějších státech EU, navýšit počet “termitů” tak, že byla překročena ona kritická hranice, kdy přestávají letargicky ležet či bezhlavě pobíhat a zahajují organizované, plánovité čištění terénu pro stavbu svého hnízda. Chalífátu.

Co s tím? Media a vysocí představitelé států EU nám teď otevřeně říkají, že si holt budeme muset zvyknout. S otevřenou, arogantní drzostí, jaká nemá v dějinách obdoby nám sdělují, že stát, který si i s nimi platíme,  nás ochránit v zásadě nemůže. A vůbec, že při autonehodách umírá mnohem více lidí, než při terorismu. Tak co bychom chtěli, ať se s tím prostě smíříme. Pokrok prostě nezastavíš…

Do nejbližšího, řádného termínu výměny těchto zrádců, pokud se po dalším atentátu nevzbouří Německo či Francie, zbývá ještě víc než rok. Pak teprve, v roce 2017, budou  volby jak u nás, tak i v hlavních zemích EU. Pokud je v rámci nějakého vyjímečného stavu nezruší… Co do té doby?

Pokud jde o politiku a politiky, tak nezbývá než tak zvaný “tlak ulice”. Tedy jednoznačné a vytrvalé signály, všemi možnými kanály,  že ať se to komu líbí či nelíbí, tak tady, jako většina občanů (a voličů), žádný islám nechceme. Ano islám, protože ten je jakýmsi společným jmenovatelem toho všeho. Ať už jako náboženství či jako širší společný jmenovatel určitého kulturního okruhu a životního způsobu Svérázné kultury, která je k nám a našim hodnotám dlouhodobě a asi nevykořenitelně nepřátelská. A z toho důvodu naprosto a jednoznačně odmítáme jakýkoli organizovaný dovoz a sypání těchto termitů na naše teritorium, ať už to má být odkudkoli, stejně jako benevolentní přehlížení plíživému pronikání jednotlivců,  jejich průzkumníků. Že jsme už velice nabroušeni a že veškeré aktivity našich ” představitelů” bedlivě sledujeme.

I když to vypadá sysifovsky a naivně, přesto to funguje. Pomalu, těžkopádně,  ale přece. Podívejme se do vedlejšího Rakouska. Z počátku typický “vítačský” stát s medii plnými obrázků nadšených mladých dobrovolníků, obdarovávajících ubohé běžence plyšáky… a po necelém roce země, která zpřísňuje ochranu hranice tak, že by dobře zapadla po bok Maďarsku. Proč? Kvůli náladě obyvatelstva, masově podporujícího opoziční a “nesystémové” strany. Kvůli strachu “těch u moci”, kteří pocítili kymácení židlí a hořící koudel u…  a rozhodli se, navzdory tlaku sluníčkářů z neziskovek a šílenců z Evropské komise zachránit alespoň něco.

Dobrá, a v osobním, běžném, každodenním životě? Jak reflektovat bezhlavé, nenávistné a proti nám, bílým původním Evropanům namířené násilí, které už není “kdesi” v Iráku či Pákistánu, ale tady, pár kilometrů za českým Rozvadovem? Třeba tak, jak řekl president Miloš Zeman. Ozbrojit se.

Ano, vím jak podivně a úchylně  to může mnoha lidem znít. Zbraně jsou přece fuj, jak nás o tom už po desetiletí přesvědčují media. Ale podívejme se do historie. Stačí pár ilustrací a uvidíme, že zbraň byla odjakživa, od šerého dávnověku až zhruba do počátku 19.století samozřejmou součástí “kroje” svobodného člověka. Právě jí, zbraní a právem ji nosit se odlišoval od otroka či nevolníka. A my přece zatím ještě jsme, nebo se alespoň vnitřně cítíme jako svobodní lidé! Tak proč na dobré a osvědčené  tradice nenavázat…

Zdá se totiž, že právě teď, před našimi zraky, končí epocha, která v Evropě trvala zhruba dvě století. Doba, kdy břemeno obrany a ochrany občana na sebe převzal stát a byl schopen ji víceméně garantovat. Za to požadoval po svých občanech, aby v zásadě rezignovali na obranu sebe, své rodiny a majetku a veškeré násilí a donucování ponechali jen na jeho orgánech. Teď, jak vlády samy, ústy ministrů vnitra potvrzují, už evropské státy nejsou schopny dostát svým závazkům téhle společenské smlouvy. A občané čím dál zřetelněji tuší i podtext – že ani nejsou nějak extra ochotny.

Takže ozbrojme se. Ale doopravdy. Spousta lidí je totiž dnes držitelem zbrojního průkazu a hrdým majitelem nějaké té zbraně. Ovšem, upřímně, k čemu vám ta puška ve speciální skříni či pistole v trezoru doma bude? Nenabitá, uzamčená… To Vaše povolení je, když se pozorně podíváte,  přece k držení a NOŠENÍ zbraně. Tak ji k sakru začněme nosit! A začněme hned. Kdykoli půjdeme ven. Tak jako si dřív svobodný člověk při odchodu připjal meč nebo aspoň tesák či kordík, tak si i my vložme do kapsy, pouzdra či kabelky zbraň. Automaticky a samozřejmě. Zatím z cvičných důvodů. Abychom si zvykli. Abychom si vytvořili samozřejmý rituál: klíče, mám, peněženku, mám, řidičák, pistoli….

Připravujme se také na okamžik, o kterém si fakt nepřejeme, aby přišel; na okamžik kdy budeme muset svou zbraň použít. Nejen na střelnici, nácvikem samotné střelby, ale také třeba doma, o samotě, individuálním cvičením a zdokonalováním se v umění  “tasit” zbraň ze skrytého místa, kde je podle zákona nošena. Tahle schopnost “tasit”, tedy co nejrychleji a bez zádrhelů vytáhnout zbraň je totiž, ve většině případů pouličních střetů, mnohem, mnohem důležitější, než  schopnost “trefit desítku”.

Zajímejme se taky o informace, jak přežít. Tedy o taktiku boje ve městech, která je při setkání s šílencem, křičícím “alláhu akbar” asi nejpoužitelnější. Čerpat přitom můžeme z mnoha otevřených zdrojů. Z vyprávění lidí, co absolvovali vojenské mise v Iráku či Afghánistánu, ze vzpomínek těch co zažili válku v Bosně, obléhání Sarajeva, jakož i z nejrůznějších manuálů, dostupných na internetu. Dozvíme se spoustu zajímavých a pro mnohé překvapujících věcí. Třeba že krýt se za dvířkama auta je pitomost, hodná amerických filmů. Že jedinou skutečně neprůstřelnou částí vozidla je blok motoru a středy disků kol… Že vyhlédnout ke zhodnocení situace z úkrytu je možné jen vedle překážky, za kterou se ukrýváme, nikoli přes ni. Že podíváním se za roh v obvyklé výšce, tak si koledujeme o ustřelení palice, že útočná puška prostřelí na blízko “kantku” cihlovou zeď, i většinu tvárnic…. Zkrátka množství informací, které nám doposud byly k ničemu. Jenže čas oponou trhnul.

Ti, kdo to s obranou proti vetřelcům myslí vážně pak mohou kontaktovat lidi, kteří se už na podobné, neblahé scénáře nějakou dobu připravují. 

Uvědomme si, že jsme svobodní lidé, spořádaní, bezúhonní občané a zákon (i když to tak mnohdy nevypadá)  je na naší straně. Jak praví §29 trestního zákoníku: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící, nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Tedy je-li ohrožen život, ať už můj, nebo jiného člověka, máme právo zasáhnout. 

Ne, ne, páni politikové. My nejsme ovce. A taky nejsme “vyděšení”, jak se nám to snažíte v neustále v mediích podsouvat. Ne, my jsme ale strašně nasraní! A víte na koho nejvíc? Na vás!

vylicil

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč, Vlastimil Kadlec 2000,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Hojdar 150,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, MUDr. Ive Niemcová 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 16 650,00 Kč
Vybráno 47.57%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 200 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (41 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...