Když chceš víc než můžeš…

Včerejší článek měl docela bouřlivý ohlas. O dost bouřlivější, než když komentujeme Rusko či USA. Mohu si tedy opravněně myslet, že zdejší čtenáři považují aktuální situaci na turecko – řeckých hranicích za závažnou, přímo se nás dotýkající a jejíž hrozba je aktuálnější než třeba hrozba hybridní války s Ruskem či přímé ohrožení našimi bratry USáky.

Bude proto nadmíru užitečné, pokud budeme pokračovat.  Navíc se ukázalo, že ledacos v mém včerejším článku jsem jinak myslel, než čtenáři pochopili a to je vždycky chyba autora. Vidlácké zkratky včera zkracovaly příliš. Proto budu pokračovat v rozvíjení mé včerejší úvahy. A začnu skutečně řadou zdánlivě nesouvislých střípků, abych uvedl, odkud pro své úvahy beru argumenty.

Pamatujete, jak před deseti lety skončili čeští turisté v řecké base, protože si fotili jakousi vojenskou základnu? Případ to byl docela pěkný, angažoval se v tom lecjaký politik, česká diplomacie s tím měla dost práce a nakonec to taktak dobře dopadlo. Řečtí vyšetřovatelé celou kauzu před soudem nekompromisně žalovali jako špionáž ve prospěch Turecka. Možná dokonce oprávněně.

Víte, Řeky si představujeme tak nějak jižansky. Flákání, prožírání budoucnosti, oproti Italům jsou navíc ještě nerudní, mají šílený jazyk, žijí jen z těch hotelů, vlastně nedělají vůbec nic, jen berou důchody z půjčených peněz a to je všechno.

Ale jednu věc jim upřít nemůžeme… Nikdo z nich nevěří že by to s nimi Turek myslel dobře. Jestli existuje společný jmenovatel v rozhádané řecké vládě a fragmentované řecké společnosti, tak je to společná staletá a velmi špatná zkušenost se svým sousedem a kdysi okupantem. Pokud se chce řecký politik hladce stát nevolitelným, stačí chvíli pět sluníčkářské ódy na Turecko. Řekové se mohou sehnout ekonomicky před Německem, Tsipras mohl zradit své voliče ve prospěch globálních a unijních elit, ale nikdo, zdůrazňuji nikdo si v Řecku nemůže dovolit zradit ve prospěch Turecka. To se neodpouští. Levice, pravice, liberál, konzervativec – všichni poslouchali vyprávění svých rodičů, prarodičí, praprarodičů atd. o vraždění na ostrově Chiu i leckde jinde, o přesunech obyvatelstva o sultánské orientální brutalitě a mají to v sobě.

Řecko nemá tak silnou armádu jako Turecko. Ale kousnout dokáže a svého obtížného souseda nepodceňuje. Úžiny jsou v řeckém dostřelu, na hladině sice defilují především hlídkové čluny, ale pod hladinou jsou po zuby ozbrojené ponorky i různé torpédové základny. Řecká hranice s Tureckem není jako naše s Rakouskem. Je zadrátovaná, zaplocená, má připravené různé obranné posty a taky se to nesmí fotit. Řecká armáda je v dnešní Evropě jedna z nejbojeschopnějších.

Migranti jsou u hraničních přechodů. Tam kde vede silnice. Tam běží kamery, tam létají kameny a slzák. Tam probíhá ta proxy válka pomocí migrantů.  Všude jinde se tu a tam někdo pokouší prolézt, ale do vnitrozemí se dostane málokdo. Zpravidla je hladce odchycen v pohraničním pásmu. A hlavně – kde nejsou kamery, tak jak na sviňu nejsou ani migranti. Nemusíte mi věřit, ověřte si to sami.

A teď úplně jiný střípek… Podívejte se na velkolepou US army. Nejsilnější armáda světa, letadlové lodě, tanky, rakety, bombardéry, pěchota, delostřelectvo, válečné zkušenosti… a neporadili si ani s Afghanistánem, ani s Irákem. Těch bomb co tam naházeli, těch peněz co to stálo… a nic  z toho. Tyjí z toho zbrojaři, ale i díky těmto konfliktům nemá průměrný američánek ani pořádné zdravotnictví. Tuto věc jsme probírali mnohokrát. Celkem jsme se na ní shodli.

Proč bych si neměl myslet, že ta slavná turecká armáda je némlich totéž? Papírově velká a silná, ale ve skutečnosti na tom bude principiálně ještě hůř než ta americká. Jednak z armády vzešel pokus o převrat a Erdogan od té doby dělá tak trochu Stalina – má paranoiu a svojí armádu oslabil co to dalo. A jinak ano, mají letadla i tanky, ale uvnitř těch strojů sedí normální klasický Turek. A Turek – to je odjakživa víc hrdlořez než voják. Takhle se vyřádit na civilistech, zaznásilňovat si, to jo, ale chtěl bych je vidět, jak si vedou v boji s odhodlanou domobranou, která ví, jak dopadne, pokud podlehne. V té Sýrii žádný blitzkrieg nepředvedli. Je hodně vyplýtvané munice.

Mimochodem… stejně to platí i o Rusku… ano, pomohli Asadovi. Ale že by předvedli na bojišti nějaký velký fičák? I oni postupovali pomalu a opatrně, protože cokoliv jiného by znamenalo velké ztráty, které si ani Putin nemůže dovolit. Syrská válka se víc podobá první světové, než velkolepým manévrovým operacím. A mezi námi… Izraelci také pronikli přes hranice do Libanonu v boji proti Hizbaláhu jen pár kilometrů a dál to nešlo. Nejmodernější tanky Merkava a přicházeli o jeden za druhým. Od vousáčů, kteří nic podobného neměli, všechno odpalovali z ramene a mnohdy jen vybalili semtex z krabičky a dali ho na správné místo u silnice.

A Haftár sestřelil Turkům několik letadel za posledních pár dní…

Když Turci sestřelili Rusům onen obstarožní bombardér, tak jsem ještě u Vlka napsal článek, že z toho mráčku nezaprší. Vlk tenkrát už viděl aktivovaný článek 5 smlouvy NATO, ale pravdu jsem měl já. Byla to víc habaďůra a jakýsi průzkum bojem, z nějž nakonec vzešla dnešní rusko-turecká spolupráce, která není žádným velkým přátelstvím, ale ukazuje, že Turek se víc vytahuje, než na co doopravdy má. Tenkrát stačila jedna sezóna bez ruských turistů a pak už se jen podepisovaly vzájemně výhodné obchodní kontrakty.

Mně ta turecká armáda zase tak impozantní nepřijde. Navíc je angažovaná skoro kolem celého Turecka. K tomu má Turecko ekonomické potíže. Turistický ruch je ohrožen. South stream má smysl jen tehdy, když ten plyn poteče do EU a Evropa bude cálovat.  Já prostě nevěřím, že Erdogan tohle všechno zahodí kvůli chiméře nějakého vítězství, které mu možná přinese nehynoucí slávu, ale také ekonomický kolaps. Navíc Ajatoláhové i Asad se dnem i nocí modlí k Alláhovi, aby Erdogan udělal podobnou blbost. Turecká bota ještě pořád okupuje syrské území…

A nakonec… víte jak dopadl Shaddám? Ten měl ještě větší armádu a Amíky za kamarády. Ale jakmile vlezl do Kuvajtu, všichni od něj dali ruce pryč a došlo jim, že bude lepší tu jeho armádu zničit. Což se také stalo. Nemyslete si, Erdogan má před očima i osud rafíka Husseina.

Podle Vidláka není migrant turecký voják, nýbrž turecká zbraň. Kameny na hranicích neháží žádní přátelé Turecka. Většina z nich je jen navedená neziskovkami, pašeráky a dalšími hráči v regionu a těší se na bezpracný život v Dojčlandu. Oni nebojují za Turecko. To je jim ukradené a zapomenou na něj hned jak budou deset kilometrů od hranic. Turek je může dráždit, podněcovat, vyhladovět, vyzoufat je k excesům, může s davem posílat agenty i teroristy, ale nic víc.

Navíc tato válka se vede pomocí kamer a selektivních obrázků. Merkelová nikdy nepřijede na hranici a nikdy se nebude zajímat o názory místních policajtů, vojáků nebo obyvatel. Ale příslušné obrázky poslouží normálním bílým Němcům ve straně Zelených a na demonstracích jako argument k pokračování Willkomenskultur. O hranicích se nerozhoduje tam na čáře – kulomet totiž  řeší vše. Rozhodnutí o jeho použití či nepoužití se ale odehraje v Berlíně a v Athénách. Migranti jsou zbraní pro tento boj. Nejde o to, co s stane na hranicích, ale co se stane v Reichstagu a v ulicích Mnichova.

Z tohoto hlediska bych si dovolil tvrdit, že migrační zbraň zdá být už vystřelená a její nové nabití se Turkům stále nedaří. Inu propaganda už je taková. Člověk si rychle zvykne. Stejně jako na roušky či na život v ohrožení z epidemie. Stejně tak si člověk (příliš) rychle zvykne i na obrázky utopených dětí, postřelených holek a raněných na primitivních obvazištích. A všichni v Německu už vědí, že rok 2015 se znovu odehrát nesmí, byť to neříkají veřejně před novináři. Merkelová už nikdy neotevře hranice. Když tak se vymluví na koronavirus.

A stejně jako každá zbraň, i ta migrační může explodovat nositeli v ruce. To kdyby nějaký dav skutečně prorazil zátarasy a za ním zůstali podřezaní vojáci i civilisté. Chudáčka migranta, toho si do Německa ještě třeba někdo vezme,  nebo o tom alespoň uvažuje, ale vrahouna migranta… to těžko. Ani ten nejpokrokovější sluníčkář to neudělá.

Maximum v co může Erdogan doufat, je ještě nějaké to výpalné. Tam bych jeho šance hodnotil docela vysoko. Ještě je kam přitvrzovat a jak jsem psal včera, on nemá problém s tím, aby ve jménu jeho peněz na hranicích zařvalo ještě pár dětí. Ale jinak je na hranici možností. Rozmáchl se hodně doširoka. Vlastně víc než se rozmachují Američané a dokonce víc než se rozmachují Číňané.

Kdysi v devadesátkách běžela reklamní kampaň na energetický nápoj Erektus. Na jednom bilbórdu byl Josef Lux kterak pošilhává po svatováclavské koruně. A pod tím bylo napsáno… “když chceš víc než můžeš”. Přesně takhle mi přijde Erdogan. Chce víc než může.