n-LGBT-628x314
15.7.2021
Kategorie: Multikulturní soužití

Kdy už LGBT škodí … aneb čeho je moc, toho je příliš

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN ČÁBELKA

Maďarsko schválilo pohodlnou parlamentní většinou zákon zakazující propagaci LGBT mezi mladistvými. A všemožní evropští strážci svobody a demokracie začali být na poplach. Jenže nemají Maďaři v něčem pravdu?

Není LGBT agenda, původně bránící diskriminované genderové menšiny, už za hranou? Nezačíná už škodit většinové společnosti, zejména dětem? A jak to vůbec poznat?

Oficiální překlad maďarského anti-LGBT zákona do angličtiny není k dispozici, nelze tedy než vycházet z komentářů a interpretací). Zákon v kostce říká následující:

  • Díla zobrazující homosexualitu nebo změnu pohlaví nesmí být zpřístupněna mladistvým
  • Sexuální výchova na školách nesmí nadále propagovat homosexualitu nebo změny pohlaví
  • Sexuální výchova na školách může být provozována jen registrovanými organizacemi, čímž se eliminují „liberální“ neziskovky

Některé z námitek vůči zákonu se zdají být oprávněné, zejména gumovost pojmů „zobrazování“ a „propagace“. Budou i známé filmy jako Bill Elliot nebo Philadelphia v Maďarsku postaveny mimo zákon?

Ale zbytek toho povyku už vzbuzuje otázky nebo by alespoň měl. Obránci lidských práv bijí na poplach s tím, že zákaz LGBT tématiky v médiích i školním vyučování může poškodit psychické zdraví mladistvých. Evropská komise považuje maďarský zákon nejen za stigmatizující LGBT osoby a páry, ale také neslučitelný se svobodou projevu a narušující legitimní práva provozovat podnikání (je zajímavé, že u Digital Services Act a Evropského zeleného údělu se svoboda projevu a podnikání až tak neřeší, ale nechci odbíhat….).

Nicméně tohle vše určitě bude okomentováno někým povolanějším. Mnohem důležitější je, vůči čemu se to vlastně Maďaři vymezují, jakkoliv třeba humpolácky, a jestli náhodou nemají recht. Nezašla už LGBT agenda na západě příliš daleko? Nezačíná už víc škodit, než pomáhat, zejména pokud jde o děti? A pokud ano, v čem přesně? A pokud ne, kde leží ta hranice prospěšného, za kterou už LGBT prokazatelně škodí?

Tato klíčová otázka je součástí širší filosofické diskuse ohledně toho, jak poznat extrémní levici. LGBT agenda je politikou levicovou, neb řeší — ať už domnělou či faktickou — diskriminaci menšin. Kdy už je boj proti diskriminaci menšiny přes čáru, protože se mění v diskriminaci většiny? Kanadský profesor psychologie Jordan Peterson, který proti LGBT vystoupil v souvislosti se zákonem C-16 nařizujícím používání speciálních zájmen ve vztahu k transsexuálům, si tuhle otázku klade často. A často si stýská, že to vlastně zatím nevíme. Na rozdíl od pravice, kde je extrémem rasová a jiná nesnášenlivost, extrém levice ještě neumíme definovat a uchopit.

Přesto je zřejmé, že takový extrém musí existovat. Už naši předci věděli, že všeho moc škodí. Dokonce i moc soucitu, vstřícnosti a tolerance.

Není jednoduché tuhle dělící čáru narýsovat. Tím spíš, že by ji bylo potřeba vytyčit i pro jiné oblasti levicové politiky, jako je environmentalismus, hate-speech nebo rovnost mužů a žen. Namísto toho nabízím pár příkladů LGBT agendy a jejích důsledků pro širší společnost, které podle mě už za hranou jsou. A někdy fakt pořádně. Ať si každý sám za sebe zhodnotí, jak to vidí on, a jestli mu přijde rozumné, aby ČR v oblasti LGBT práv následovala společnosti, kde se tohle ve velkém děje (jako je USA, Anglie nebo Austrálie), nebo spíše společnosti, které se tomu snaží předejít (jako je Maďarsko, Polsko nebo Rusko).

LGBT za hranou: pár příkladů

25.2.2021 Americký kongres schválil antidiskriminační zákon Equality act, který však — pokud je mi známo — stále ještě neprošel Senátem. Equality act začleňuje sexuální orientaci a gender mezi kategorie chráněné federálním antidiskriminačním zákonem. Zní to dobře, ale co to v praxi bude znamenat? Kritici mluví např. o následujícím:

  • Jack Phillips, křesťansky založený pekař z Colorada, který odmítl upéct svatební dort na stejnopohlavní svatební obřad a byl obviněn z diskriminace, a kterého ústavní soud nakonec osvobodil, už nebude mít dovolání.
  • Bude přibývat případů jako je ten věřícího učitele střední školy Petera Vlaminga. Peter Vlaming, protože to nebylo v souladu s jeho vírou, odmítl oslovovat svoji transgender studentku mužským zájmenem. Následně byl vyhozen z práce, a to navzdory protestům jeho žáků. Proti vyhazovu nehlasoval nikdo z jeho kolegů.
  • Na základě federálního antidiskriminačního zákona bude možné donutit např. charitativní organizace pomáhající zneužívaným ženám, aby do svých zařízení — ženských toalet, sprch a útulků — umožnili přístup i mužům transsexuálům. Takový případ se už stal: ožralý transsexuál Timothy Paul Coyle se domáhal vstupu do výdejny polévek charity Downtown Soup Kitchen pro ženy v obci Anchorage na Aljašce, a když mu byl odmítnut vstup, zažaloval charitu za diskriminaci.
  • Ženské sportovní soutěže budou ruinovány soutěžícími transgender sportovci. Jako se to stalo v ženském běhu na Connecticut State Track Championship, kde dvě první místa obsadily transgenderky. Kontaktní ženské sporty, jako je wrestling nebo MMA, zřejmě úplně vymizí, protože nikdo nemůže po sportovkyních chtít, aby se nechaly brutálně mlátit trans muži.
  • Konzervativně založení lékaři, např. chirurgové odmítající podílet se na trans-gender operacích, budou žalovatelní. Jako se to už stalo v Kalifornii.
  • Nezletilé děti budou mít právní nárok na užívání hormonů oddalující pubertu, a to i bez souhlasu jejich rodičů, jak prosazuje toto stanovisko. A budou moci svoje rodiče žalovat. To může rozbít celé rodiny, jako se to už místy začíná t.
  • Pravděpodobně naroste počet případů sexuálního násilí, a to i mezi dětmi. Viz otřesný případ chlapce ze základní školy, který — tvrdíc, že je gender-fluid — sexuálně obtěžoval na dívčích záchodech pětileté (!) děvčátko. Škola i po tomto případu odmítla na své vstřícné LBGT politice cokoliv změnit. Rodiče museli psychicky zdeptanou dívku dát do jiné školy. Panují obavy, že školy budou takovéto případy zametat pod koberec, aby nebyly nařčeny z diskriminace (viz diskuse zde).

Narůstá počet případů genderové dysforie (nesouladu mezi pociťovaným a biologickým pohlavím) u dívek. Historicky se výskyt genderové disforie odhadoval na zanedbatelných 0,005- 0,014 % u chlapců. U dívek tomu bylo ještě méně: 0,002-0,003% (pozn: V ČR to vychází na 200-300 osob ženského pohlaví a 250-700 osob mužského pohlaví). Disforie bývala patrná už od narození—např. chlapečci odmítali typicky chlapské hračky a oblečení. Teď ale výskyt dysforie narůstá zejména u pubertálních dívek měrou, kterou není možné vysvětlit pouze tím, že dříve stigmatizovaná orientace se stala společensky přijatelnou. Průzkumy navíc ukazují, že tyto dívky v dětství nevykazovaly žádné typické známky dysforie a jejich přerod nastal náhle, poté co konzumovaly ve zvýšené míře sociální media a sledovaly trans-genderové youtubery. Případy se množí zejména u vysoce inteligentních, citlivých a nadaných dívek procházejících těžkým obdobím (např. rozvodem rodičů). Psychologové mluví o nezvratných škodách na celé generaci dívek.

V Kanadě si odpykává šestiměsíční vězení pošťák Rob Hoogland. Jeho dvanáctiletá dcera se bez jeho vědomí po několikaletých konzultacích se školními psychology, kteří ji přesvědčili, že je transgender, nechala ve škole oslovovat jako chlapec. Otci začala vyhrožovat, že když ji nepovolí píchat si testosteron, tak se zabije (když jí otec nevěřil, doznala se, že jí „navedli, aby sebevraždou vyhrožovala“). Otec přesto odmítl souhlasit a případ prošel několika soudy. Nakonec byl otec odsouzen za „násilí v rodině“, přičemž toto násilí spočívalo v tom, že odmítl přijmout genderovou identitu své dcery a oslovovat jí mužským jménem.

V Mexiku ve státě Oxaca si nastavili kvóty na počet žen na kandidátkách. Protože ale zrovna Mexiko nijak nevyniká v počtu žen usilujících o politickou kariéru, v r.2018 se toho pokusilo využít 15 mužů, kteří se prohlásili za transgendery a kandidovali jako ženy. Neprošlo jim to, ale byl to hezký pokus.

Narůstá počet operací na změnu pohlaví. Jen v Británii se jich dnes provede okolo 400 za rok. Jenže ani dobře zamýšlené operace změny pohlaví nepřinášejí transsexuálům kýžený klid a osobní celistvost. Jak ukazuje podrobná Švédská studie, i 10 let po operaci je míra sebevražd operovaných trans lidí 20x vyšší, než ve srovnatelné skupině cis-gender (mužů a žen). Množí se doznání přeoperovaných transgenderů, kteří svého ukvapeného rozhodnutí litují.

Kritická kniha When Harry became Sally: Responding to the Transgender Movement (Jak se z Harryho stala Sally: odpověď na transgenderové hnutí), která se v r.2018 stala bestsellerem, byla v r.2021 společností Amazon stažena z prodeje v rámci nové politiky proti „šíření nenávisti“. Kniha mimo jiné dokumentuje, jak se pod tlakem LGBT aktivistů postupně snižuje věk, od kterého je možno podstoupit tranzici (změnu pohlaví). Zároveň se čím dál více přeskakují úvodní fáze tranzice, kdy se pouze experimentuje se změnou vzhledu a oblečení, a čím dál více se spěchá k nasazení chemických blokátorů puberty nebo přímo testosteronu či estrogenu.

V r.2003 publikoval profesor psychologie z Northwesterské univerzity Michael Bailey knihu nazvanou The Man Who Would Be Queen. Kniha, která se zabývala mimo jiné tabuizovanou formou mužské transexuality tzv. autogynefilií, byla nominována na cenu Lambda Literary Foundation, avšak poté se dostala pod palbu nevybíravé kritiky prominentních transgenderových aktivistů. V knize The End of Gender se popisuje, že se tito aktivisté neštítili jakýchkoliv prostředků. Nejen že zveřejnili fotografie Baileyho dětí s udáním, že je sexuálně zneužíval, ale u vedení univerzity ho obvinili z alkoholismu. Vrcholem všeho bylo nařčení, že při výzkumu porušoval etické normy a spal se svými výzkumnými subjekty. Etický výbor Northwesternské univerzity tato obvinění důkladně prošetřil a dospěl k závěru, že byla kompletně smyšlená.

Pod tlakem LGBT aktivistů se mění školní osnovy. Ve státech Kalifornie a Illinois se i ve školkách slaví tzv. týden LGBT (není to zdaleka jediný LGBT svátek, celkem jich je asi 15). V rámci tohoto týdne se předškolákům například ukazuje video, že si každý může vybrat své pohlaví. Dětem se též tvrdí, že každý může být transgenderovou hvězdou YouTube jako Jazz Jennings. Někteří, zejména křesťansky založení rodiče proti tomuto „vymývání mozků“ vystoupili a na týden své děti vzali ze školky. Vedení školy následně rodičům přestalo oznamovat, kdy se LGBT týden koná. Kalifornský výbor pro vzdělání (California board for Education) následně uzákonil, že LGBT vzdělání je povinné.

V některých školkách v Brooklynu začaly už čtyřleté školáčky seznamovat s LGBT právy. Např. právo č. 6 zní: „Každý má právo si vybrat pohlaví podle svého srdce a mysli. Každý si může vybrat, zda je kluk, holka, obojí nebo nic z toho nebo něco jiného a nikdo to nesmí udělat za něj.“ První výsledky této výuky se začínají dostavovat: v Austrálii se např. děti u očního vyšetření báli označit siluety chlapce a dívky, aby někoho neurazili. Dětská lékařka Michelle Cretella, prezidentka American College of Pediatricians, dokumentuje, jaký zmatek vyvolávají tyhle trendy u dětí následujícím příběhem: „Předškolní holčička se doma rozplakala, když se jí po koupání na hlavu přilepily dlouhé vlasy, neboť se začala bát, že se stává chlapečkem. Když se maminka podivovala, co jí to napadlo, vyšlo najevo, že si ve školce hráli na transgendery a ona byla svědkem toho, jak se její spolužák Joye, který odešel na záchod, vrátil v oblečen v šatičkách, s tím, že teď je holčičkou a všichni mu od teď mají říkat Josephine.“

V rámci inkluzivní sexuální výchovy se 12tiletým zapírají termíny boyfriend a girlfriend („kluk“ a „holka“ ve smyslu mileneckého partnera), protože „někteří žáci nemusejí být monogamní“. Tzv. komprehensivní sexuální výuka má dle kritiků celkem 15 negativních dopadů na mladistvé. Dětští lékaři mluví v souvislosti s LGBT edukací o plošném zneužívání dětí.

Ve švédských genderově neutrálních školkách se kluci programově učí tančit a dívky křičet, prý aby se plně rozvinul jejich potenciál.

V r.2018 podala transgenderová žena Jessica Yaniv (biologický muž s mužskými pohlavními orgány), stížnost k Tribunálu na ochranu lidských práv v Britské Kolumbii s tím, že byla odmítnuta řadou kosmetických salónů, když chtěla, aby jí voskem upravili klín. Žádný ze salónů evidentně nebyl vybaven na depilaci mužských genitálií. Její stížnost byla zamítnuta. Následovala řada dalších podobných stížností. V r. 2020 Jessica nasadila těžší kalibr, a to stížnost, že jí nebylo umožněno zúčastnit se soutěže krásy, protože pravidla vylučovala účast trans žen, které nepodstoupily operaci.

Americká Academy of Motion Picture Arts and Sciences, která uděluje známé Oscary za filmovou tvorbu, si v r.2020 odsouhlasila, že aby film mohl být nominován na Oscara, musí být minimálně 30% vedlejších rolí obsazeno členy minimálně dvou následujících minoritních skupin: ženy, rasové menšiny, LGBT menšiny nebo lidé mentálně zaostalí či fyzicky znevýhodnění. Obdobná kritéria platí pro filmový štáb.

Strmě narůstá počet lidí, kteří se identifikují jako LGBT. Např. v USA se z 4,5% v r.2017 dostali na dnešních 5,6% (což je nárůst o 24% za pouhé 3 roky!). To ovšem stále není nic proti tomu, kolik si tipuje veřejnost, dlouhodobě masírovaná LGBT agendou. Prestižní institut Gallop ukazuje, že Američané konzistentně odhadují, že LGBT lidí je okolo 25%. Nejvíce procento LGBT přeceňují mladí lidé ve věku 18-29, kteří tipují 28,5%. Skutečnost tedy nadhodnocují asi 5x! Kdyby nic jiného, tohle je velmi solidní důkaz toho, že LGBT propaganda existuje a nese plody…

V r.2016 si Severní Karolína schválila „záchodový“ zákon, tzv. House Bill 2, kterým se zakazuje transgenderovým osobám používat toalety opačného pohlaví, pokud neprošly chirurgickou tranzicí a nemají změnu pohlaví zanesenou v dokladech. Zákon se setkal s ohromnými protesty veřejnosti: státní a městské administrativy zakázaly svým zaměstnancům cesty do Severní Karolíny s výjimkou cest zcela nezbytných, mnohé korporace zrušily plánovaná setkání a konference, apod. Pod tlakem aktivistů a veřejného mínění byla inkriminovaná část zákona v r.2019 zrušena federálním výnosem.

V britském okrsku Kent dovolují usvědčeným sexuálním násilníkům mužského pohlaví zanést do dokumentů pohlaví ženské, pokud si tak přejí. Lze si asi představit s jakým nadšením spoluvězeňkyň se setká jejich uvěznění v ženské věznici.

James Caspian, bývalý student Bath Spa University, chtěl napsat diplomovou práci o transexuálech, kteří se chtějí vrátit k původnímu pohlaví (anglicky detransitioners). Etický výbor univerzity mu téma zakázal s tím, že může být vnímáno jako politicky nekorektní. James Caspian univerzitu soudně napadl pro potlačování důležitého výzkumu, avšak při prohrál.

V r.2019 představil výrobce hraček Mattel genderově neutrální panenku. Posílil tím již existující trend přestat rozlišovat hračky na klučičí a holčičí. V r.2021 Kalifornie zakázala mít rozlišeny klučičí a holčičí hračky a oblečení všem prodejcům s více než 500 zaměstnanci.

Existují dětské drag queens, tzv. drag kids (pro neznalé jde o chlapečky, kteří se převlékají za dospělé ženy, silně se líčí a lascivně tančí). Asi nejznámější je 8-letý Desmond, označovaný za hvězdu, a oceňovaný za to, že ačkoliv je mu pouhých 10 let, se už silně angažuje v LGBT kruzích.

Sexuální výzkum v USA začíná být silně politizovaný. V knize The End of Gender se uvádí, že je čím dál častěji požadováno, aby výzkumník patřil ke studované menšině (kam se poděla objektivita?) a že se objevují specifické kvóty, např. na počet nebinárních výzkumných asistentů. Politická angažovanost a genderová identita výzkumníků začíná být důležitější než jejich odborný kredit.

V r.2018 v reality show Celebrity Big Brother přiznal zpěvák Ginuwine, že by nešel na rande s transgenerovou ženou. Na sociálních sítích vypukla vřava. Zatímco část diváků nad tím mávla rukou, že je to otázka osobních preferencí, mnoho lidí to označilo za jasnou transfobii.

LGBT třeštění se nevyhýbá ani armádě. Pozdvižení vyvolal třeba náborový klip do US Army cílený na ženy, ve kterém vystupuje důstojnice Emma Malonelord, vychovávána dvěma „milujícími a inspirativními“ lesbickými matkami a angažující se již v mládí za rovnost pohlaví. Zájemci si mohou klip srovnat s obdobnými náborovými videi ruské a čínské produkce — schválně, co by vás motivovalo víc jít bojovat za svou zemi ;-)?

Ty příklady nejsou vyčerpávající, dá se jich najít mnohem víc. Upřímně, místy se z toho silně zvedá žaludek. Také se neodbytně vnucuje myšlenka na pokročilou morální krizi západní civilizace.

Chtělo by se doufat, že my v ČR jsme ještě za vodou. Jenže i nám tahle novodobá móda proniká, nelze se totiž ubránit globálnímu vlivu sociálních sítí. Zejména, zdá se, v tomto ohledu vyniká TikTok (mrkněte na kompilace sem), který je rodičům v mém věku v podstatě neznámý, ale mezi pubescentními dívkami velmi oblíbený. Osobní příklad—moje 12-tiletá dcera mě během posledních pár týdnů:

  • Napřed informovala, že červen je mezinárodním LGBT měsícem, o čemž bych jinak neměl ani páru. Když jsem se na tím podivoval, řekla, že to ví z TikToku. Posléze ji doplnil můj 16-tiletý syn, který mě upozornil na duhová loga mnohých korporací.
  • Seznámila s tragickým případem spolužačky, která z neznámých důvodů skončila na psychiatrii a která teď oznamuje přes WhatsApp spolužákům, že je transgender a že chce, aby ji oslovovali „to“.
  • Posteskla si, že její nejlepší kamarádka o sobě začíná tvrdit, že je „bi“. Moje dcera sama dospěla k názoru, že kamarádka to dělá zejména proto, aby byla zajímavá. Někteří spolužáci prý na toto vyznání nereagovali právě pozitivně, ale byli zpraženi uvědomělou většinou, že jsou „proti LBGT“. Ano, bavíme se o šesté třídě základní školy.

Upřímně, po rešerši k tomuhle článku a po osobní zkušenosti mojí dcery už se Maďarům ani nedivím. Vy ještě ano?

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

Ilja Baudyš 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Martin Vavřinka 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Martina Kosková 350,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Vlastimil Kůs 500,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč

Celkem za měsíc: 12 244,- Kč
Vybráno 34.98%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 575 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)