workers2
30.9.2020
Kategorie: Ekonomika

Kdo nepracuje, ať nejí (1)

Sdílejte článek:

PETAX

ZAVLADSKYV minulém týdnu se na několika důležitějších serverech objevila výzva k podpisu iniciační petice pro Evropskou komisi, která by ji zavázala k zavedení takzvaného „Základního nepodmíněného příjmu“. Vzhledem tomu, že celá idea nepodmíněného příjmu je více než diskutabilní, zkusme si ji rozložit alespoň ve dvou rovinách: ekonomické a společenské.

Výchozí premisy

Nejprve snad citace několika fragmentů textu z pera filozofa a „sociálního vědce“ Marka Hrubce. (Text je nadále dostupný, ale portál Novinky už zablokoval diskuzi, která se vedla v duchu, ehm… „více, než kritickém“.)

Proč by se měl zavést?

Protože umožňuje všem občanům uskutečnit své ústavní právo na důstojný život. Dnes toto právo existuje v ČR spíše jen formálně, mnozí lidé zjevně živoří a někteří bezdomovci ani nepřežijí. Základní příjem by byl materializací tohoto práva, a proto by měl být poskytován bez jakýchkoli podmínek. … Umožnil by jak uspokojení základních potřeb každého občana, tak účast na životě společnosti, což je předpoklad funkční demokracie.

V jaké by měl být výši a od kolika let by jej lidé měli dostávat?

V mnoha zemích už proběhly různé experimenty a například na Aljašce nepodmíněný základní příjem úspěšně funguje od 80. let. Ve většině zemí světa, kde se snaží základní příjem zavést, uvažují o platbách pro dospělé, některé návrhy ale zahrnují i děti. Výši základního příjmu by měli nakonec určit občané v referendu nebo preferencí politických stran, které příjem prosazují.

Většina občanů by uvítala výrazné progresivní zdanění nejmajetnějších. Dalším zdrojem je automatizace a robotizace, která nahradí mnoho lidí v práci. Proto by alespoň část jejích výsledků měla být redistribuována mezi lidi se základním příjmem.

Základní příjem má svojí všeobecností podobný charakter jako všeobecné volební právo nebo zdravotní pojištění. Lidé by neměli být nuceni žebrat o naplnění svých ústavních práv. Mnoho lidí by ani nemuselo pracovat na plný úvazek a mohlo by žít méně konzumně, třeba si nekupovat tak často nový mobil, auto nebo méně jezdit na dovolenou do zahraničí. … Nepodmíněný základní příjem by jim poskytl základní životní sociální stabilitu, k níž by mohli přidávat další příjem z placené práce nebo nepřidávat a věnovat se neplacené činnosti jako péči o děti, seniory a podobně.

Lidé nemusejí chodit do uměle vytvářených zaměstnání, jejichž produkty se pak zase uměle vnucují lidem reklamou ke spotřebě. Místo toho by lidé díky základnímu příjmu získali více prostoru na tvůrčí a skutečně potřebnou činnost.

V obdobném, dokonce ještě v tvrdším duchu, hovoří webový portál zaměřený právě k této iniciativě. (Adresu sem vědomě nedávám, abych mu nedělal reklamu.) Ocitujme si i z něj několik výroků:

Každý občan by měl pobírat základní příjem, který by mu zajistil základní prostředky pro důstojný život. Kromě toho by mohl získávat další příjmy ze zaměstnání, podnikání, brigád, sociální podpory a podobně. NZP tedy slouží jako materiální základ, který přispěje k rovnému a svobodnému rozhodování každého člověka o vlastních aktivitách. Základní příjem umožní naplnit ústavní práva na život a na důstojný život.

NZP je nepodmíněný: Každý občan by měl právo na základní příjem bez naplnění jakýchkoli dalších podmínek, tedy bez ohledu na věk, původ, místo bydliště, profesi, zaměstnání, rodinný stav nebo počet členů domácnosti. NZP je tedy všeobecný, dostává ho každý občan.

Základní, avšak dostatečně vysoký: Částka by měla zajistit základní životní úroveň, která bude v souladu se sociálními, ekonomickými a kulturními standardy dané země resp. EU. Měla by nejen zabránit chudobě, ale také zdůraznit důležitost práce, která dosud nebyla oceňována mzdou za odpracované hodiny. Občanům dává příležitost zaměřit se například na rozvoj mezilidských vztahů a komunitního života a účastnit se demokratického života společnosti. Každý se sám za sebe svobodně rozhodne, jak s prostředky naloží.

Ještě než se pustím do nějakého rozkladu, konstatuji, že česká zkratka pro tento záměr není jednotná, takže budu raději používat anglické zkratky UBI (Universal Basic Income).

Rozbor

A teď k citacím: všechny texty, které jsem na podporu této výzvy četl, uvádějí (nesporně účelově) některé polopravdy až nepravdy. Například, že základní příjem je už řadu let trvale zaveden na Aljašce k plné spokojenosti. Není to pravda. To, co je na Aljašce zavedeno, jsou příplatky pro život v naprosto odlehlých končinách, kde by normálně žádný člověk nechtěl žít. Obdobně se argumentuje státy, kde prý úspěšně základní příjem vyzkoušeli, za mnoho příkladů je jmenováno např. Finsko. V něm nepodmíněný příjem zkoušeli před nedávnem a experiment byl předčasně ukončen pro naprostý neúspěch. Podrobněji o tom píše pan Pikora třeba zde. Nic z předpokladů se nepotvrdilo a šlo jen o vyhazování veřejných peněz z kapes daňových poplatníků.

Stejně tak není pravdou, že o něj usilují Švýcaři. Ve Švýcarsku proběhlo asi před dvěma lety referendum, v němž odpůrci drtivě porazili zastánce poměrem 77 % proti 23 %. S jakousi nadějí se hovoří o základním příjmu v Norsku, avšak zapomíná se podotknout, že Norsko v posledních letech získalo obrovské bohatství těžbou ropy na mořských plošinách a nemusí tedy řešit problém, kde na UBI získat prostředky (Norské fondy). Ovšem na rozdíl od mnoha jiných (třeba jihoamerické Venezuely) si je dobře vědomo důsledků tzv. holandské nemoci[1] tj. ekonomických problémů plynoucích z distribuce bezpracných příjmů, takže nějakým nadměrným rozdělováním tohoto (přestože ekonomicky podloženého) bohatství příliš nehýří.

Základní premisy návrhu UBI lze shrnout asi v těchto bodech: Zruší se všechny sociální dávky a budou nahrazeny jedinou platbou, čímž se má ušetřit na byrokratickém aparátu a omezit ne vždy zcela spravedlivé přiznávání různých dávek a odstranit z hlediska žadatelů ponižující doprošování se o jejich přiznání. Druhotně je UBI motivován údajným blížícím se dramatickým poklesem pracovních příležitostí v konvenčních ekonomických sektorech, a měl by zajistit dostatečný příjem pro přežití. Dále je vedena argumentace tak, že lidé jsou převážně nuceni celoživotně vykonávat práci, která je nebaví, zatímco budou-li vybaveni nepodmíněným příjmem, mohou se zabývat libovolnou zábavnou činností, aniž by ohrozili svou existenci. No a podle různých autorů jsou přidávány ještě další pseudoargumenty typu, že bez UBI se vlastně nejedná o pravou demokracii, protože lidé musí dobývat chléb svůj vezdejší a nemohou svůj čas věnovat životu společnosti apod.

Lze samozřejmě pochopit, že pro některé jedince je nabídka bezpracného příjmu obrovským lákadlem, aniž by byli schopni domýšlet, jaké dopady by jeho realizace do budoucna měla. Na druhou stranu, i ti kteří se nad problematikou alespoň trochu zamýšlí, nacházejí zpravidla výhodu pouze v tom, že zavedení UBI by státu zjednodušilo administraci a ušetřily by se obrovské prostředky za velký byrokratický aparát, který se přerozdělováním sociálních dávek zabývá. Bohužel, obě tyto skupiny se oddávají klamu podsouvané propagandy a fatálně se mýlí ve skutečných dopadech zavedení takovéhoto — v podstatě komunismu.

Stále halasněji se tito novodobí marxisté dožadují ústavou zaručeného práva na „důstojný život“, přičemž výraz důstojný je velice vágní a každý si pod ním představí dosti něco jiného. Navíc v listině práv není o důstojném životě ani písmenko, hovoří pouze o zachování lidské důstojnosti, což je pojem zcela jiný a není materiální povahy. Jenže kolektivistická společnost se svým ideálem altruismu jim říká, že všichni jsou povinni se obětovat ve prospěch všech ostatních a nic je nezajímá, že jedni svou skývu chleba dobyli vlastní prací a schopnostmi a druzí touží po jejich skývě bez jediné zásluhy. Že všichni si mají být rovni nikoliv v příležitostech, ale ve výsledku.

Jeden z těch vyznavačů kultu bezpracného příjmu dokonce argumentoval tak, že i termiti mají základní garantovaný příjem. No, broukolog nejsem, tak nevím, že by termiti disponovali penězi (i když on to asi myslel naturálně) a ani nevím, jestli cílem je přiblížit lidstvo nějakému hmyzu s jednoduchou nervovou soustavou, a už vůbec se mi nechtělo použít protiargument, jak například zachází včelstva s použitými trubci. S takovouto argumentací nemá smysl polemizovat.

Je ale zarážející, v jak schizofrenní situaci se řada těchto človíčků nachází. Z jedné strany jsou právem hluboce roztrpčení tím, že například určitá skupina (nejen) Cikánů si udělala ze sociálních dávek živnost, celoživotně se práci vyhýbá (ať už zaviněně, nebo nezaviněně) a k bohatému bezpracnému životu jim stačí mít dostatek dětí. A človíčkové pociťují křivdu v tom, že je mají vyživovat ze své práce. A obdobně odmítavě se staví například k fenoménu migrace v rámci multikulturalismu a právě tak odsuzují imigranty za to, že si pouze vyhledávají v bohatých částech světa sociální systémy, na kterých hodlají parazitovat a oni by jim to měli platit. A teď najednou, týmiž ústy, požadují naprosto stejné privilegium i pro sebe; taktéž by požadovali, aby je společnost vyživovala v rámci zduřelých lidských práv a exaltovaného HumanRightismu.

Ty tam jsou doby, kdy klasičtí komunisté razili hesla „ta práce matka pokroku“ a „buď práci čest“, z nichž to poslední se dokonce stalo jejich stranickým pozdravem. Dnešním zpovykaným a rozmazleným progresivcům a zdivočelým sociálním pavědcům už práce nic neříká, jen ruka natažená po cizích majetcích je jim s komunisty společná. (Ostatně, povšimněme si, že autor toho pamfletu v Právu, Marek Hrubec, je ve skutečnosti celoživotní přísavka a nechává se živit ostatními, přičemž produktem jeho práce jsou takovéto sociální utopie a nesmysly. Nejspíše se nikdy ani vteřinu nezabýval otázkou, kde se vzaly prostředy na jeho parazitický život.)

Ale nechme pro teď společenské kritiky a v další části se podíváme raději na konkrétní čísla.


[1] Holandská nemoc je v ekonomii označení paradoxu, kdy snadné zisky z přírodních zdrojů a jejich vývozu vedou k výraznému zhodnocení měny, což oslabí domácí sekundární sektor a v důsledku i celé národní hospodářství, které se stane závislým na výkyvech mezinárodní ceny hlavní vyvážené komodity. Druhotně tak dochází k úpadku celých odvětví domácí ekonomiky, která nemůže obstát v nekalé konkurenci bezpracných příjmů.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Pavel Kl*ka 222,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Miroslav Paták 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Markéta Hansli 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Meissner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč

Celkem za měsíc: 14 705,00 Kč
Vybráno 42.01%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 282 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (22 votes, average: 4,45 out of 5)
Loading...
politicon.cz
58 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.