manipulacespolecnost
23.4.2019
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Kdo chce vyvolat barevnou revoluci?

Sdílejte článek:

VLASTIMIL PODRACKÝ

podrackyBarevné revoluce hlásající demokracii, ale ve skutečnosti vytvářející chaos končící diktaturou, jsou potřebné pro rozvrácení tradičních poměrů. K tomu se hodí nejlépe zmanipulovaní mladí lidé, čím mladší, tím lépe manipulovatelní.

Určité anarchistické síly, chtějící nahradit tradiční poměry a zavést nejspíše kulturní marxismus, si již vyzkoušely na minulých protestech proti Zemanovi a Babišovi, jak jsou mladí manipulovatelní, zvláště školní mládež. A vůbec ty nejmladší děti. Jenže dát volební právo od šesti let by bylo asi dost divné, tak to prosazují alespoň od 16-ti. Podivné, že anarchistický návrh podává především spíše pravicový STAN, tím více nám to napovídá o účelovosti takového návrhu.

Adolescentní společnost a její ideály

Už dávno nežijeme ve společnosti, ve které lidé od 18 let pracují a zakládají rodiny. I tehdy, když mladý muž dosti obvykle už ve svých 21 letech živil ženu a nějaké to dítě, byla hranice plnoletosti v 21 letech. Bylo to tak správně, přestože i tak toho moc o životě nevěděl, nicméně už asi věděl, co je potřebné k životu a určitě neměl ani část z dnešních adolescentních názorů, byl tedy pro politiku daleko vyspělejší než dnešní mladí. Dnes končí puberta mnohdy až ve 30 letech, do té doby jsou to jen adolescentní názory bez zodpovědnosti za rodinu, život v iluzích a virtuálním světě.

To není proto, že by tito mladí byli zaostalí, to je proto, že věční studenti a mamánci, děvčata jezdící po světě a měnící partnery aniž by měla rodinu, to je způsob života, který je adolescentní. Škola a vědomosti o velkoměstech světa nejsou nutné v souboru vědomostí nutných k rozhodování o politickém směřování. Informace z internetu a mobilu jsou iluzorní, spíše jen názory někoho jiného nebo přímo virtuální svět. Potřebným souborem vědomostí se stávají až zkušenosti se sociální skutečností země, ve které žijí. A to ne teoreticky na základě ideologie získané na zahraničních školeních některé ze Sorošových organizací, ale na základě tvrdé zkušenosti s prací a rodinou. Sklon k nezodpovědnosti a anarchistickým nápadům je u současné mladé generace více než zřejmý a to i v politice nejmenované strany. Nic, co by podporovalo rodinu, nic, co by bylo ve prospěch společnosti, jen technikálie nebo anarchistické postmoderní vize. Ale strany, které mají zkušené politiky, by snad mohly mít více rozumu. Pokud ho nemají, je za tím nějaký účel, nějaký rozvratný cíl. To, co lze mladým odpustit, je neodpustitelné u starých zkušených politiků, protože tam je viditelný záměr.

Ne nadarmo je „konflikt generací“ mezi starými politiky, kteří prošli životem buď politickým, nebo podnikatelským, a těmi, kteří byli zvoleni davem mladých v současném adolescentním věku (do 30 let). To nejsou jen generační rozdíly v kulturním chápání života, rozdíly v oblibě hudby, výtvarného umění, oblékání a vzhledu, to jsou naprosto odlišné hodnoty. Zatímco staří mají ještě vztah ke společnosti, cítí se být její součástí, jsou do určité míry schopni se pro ni obětovat, to už je u mladých jen řídce přítomno. Žijí sami sebou, zajímá je jen jednotlivec, společnost jakoby nepotřebují. To je samozřejmě krásný přechod k revolucím a anarchii. Zvláště, když je osloví vhodný lídr. Sounáležitost absentující ve vztahu k národu se projeví v semknutých akčních skupinách. To mohou být fotbalové kluby stejně jako politické nebo ideologické organizace.

Přechod k postpravdivé společnosti

Co se tedy změnilo? Něco už jsem naznačil: Adolescentní způsob života inklinující k iluzím o životě a o světě, snadné podlehnutí ideologiím, obvykle těm krásným všelidským nebo ekologickým. To má svůj technický aspekt, tedy virtuální realitu v počítačích a mobilech, život bez toho, aby byl člověk nucen si realitu „osahat“ a žít přirozený život s rodinou, tedy pracovat s hmotou a poznat přirozené principy. To vede k neznalostem o skutečném světě. Druhý aspekt je ideologický, tedy univerzalistické ideologie, které chybějící vědomosti nahrazují. Do těch se potom promítají záměry mocenských center. Ty navazují na naprostou neznalost života. V dřívějších generacích by nikdo nenaslouchal takovému nesmyslu jako je genderový feminismus, každý by to odsoudil jako bláznovství. Dnes se naslouchá a dokonce i věří tomu, že si lze pohlaví změnit. Ono to samozřejmě technicky jde. Ale co je to potom za člověka? Založí rodinu? Může mít děti? Tak by zněly otázky lidí ještě před třiceti lety. Totéž ohledně manželství homosexuálů, totéž o jakési představě multikulturalismu, tedy kultur žijících v jednom místě bez společných pravidel, která nutně skončí válkou (viz Sýrii). Tyto iluze se vydávají za hodnoty. To je možné jen ve společnosti, která realitu nezná a znát nechce, o budoucnosti se odmítá bavit, zajímá se jen o svůj hédonický život nebo ideologické bláznovství.

Mocenská centra potřebují vyřadit pravdu o životě a o světě, protože jejich ideály jsou lživé iluze. Lidé jsou v takových iluzích snadno manipulovatelní a vláda nad nimi je snadná. Nepotřebují ani zrušit svobodu, ani demokracii. Alespoň ne úplně. Stačí omezit nepřípustné názory nacionalistů a xenofobů a ovládnout politické strany. K tomu stačí peníze a ovládnutí sdělovacích prostředků a spolků, které vydají za občanskou společnost. Nebezpečím jsou pro ně nezávislí lidé, svoboda slova, svobodné volby, identita se státem a národem, která vede k nezištné neúplatné angažovanosti pro svůj domov a jeho budoucnost. Prostě musí vymytým mozkům vládnout peníze. Touhu po nezištné angažovanosti nasměrují k charitativním projektům na pomoc uprchlíkům, které přijmou a udělají z nich menšinu, aby ji mohli opečovávat a dávat výsady a tím vládnout ještě pevněji nad společností.

K tomu všemu potřebují, aby rozhodovaly děti a lidé, které nic nespojuje, žádná národní idea. Pak mohou zavést cokoliv, jakoukoliv hloupost prohlásit za důležitou, jakoukoliv lež za pravdu. Pravdu zruší jako zbytečnou zátěž. Zavedou propagandu svých pseudohumánních vizí. Na začátku je barevná revoluce adolescentů, která odstraní steré struktury, které ještě mají nějakou zodpovědnost za společnost. Metody jsou různé. Jednou z nich je kriminalizace těchto struktur na základě drobných selhání, propagandistická kampaň vykreslující je jako ruské agenty apod. Stojíme právě na prahu postpravdivého světa, ve kterém vize nebude od reality rozeznatelná. Je na nás, jestli to dovolíme.


 


Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2019: *****

Dagmar Karlíková 500,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Anonymní dárce 1984,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, ing. Jan Kocura 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Dagmar Lavičková 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Švestka 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Milan Tahovský 500,- Kč, Rudolf Bláha 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Marin Vacek 500,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ladislav Hegyi 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Jiří Novák 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Milan Černý 500,- Kč

Celkem za měsíc: 15 078,00 Kč
Vybráno 43.08%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 178 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 4,59 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
30 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.