TURECKO0820
17.8.2020
Kategorie: Politika

Kdo a kdy vytyčí Erdoganovi ve Středomoří červenou čáru?

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

„Turecká vláda prezidenta Recepa Erdogana vytváří každý měsíc krize s různými zeměmi jako způsob, jak zfanatizovat turecký nacionalismus a islámský náboženský extremismus doma a odvrátit pozornost od špatného stavu ekonomiky“, konstatoval ve své analýze izraelský deník Jerusalem Post (JP). Příběhy o vrtání v řeckých a kyperských pobřežních vodách s obrovským doprovodem vojenského námořnictva jsou podle analytika JP Setha Franzmana, spíše o odvrácení pozornosti od vnitřní hospodářské krize než o skutečném boji s Řeckem na moři. Dosavadní průběh tureckých agresí ukazuje, že k boji v Libyi a Sýrii Turecko obvykle používá syrské rebely a vede vojenské kampaně pouze proti těm, kteří nemohou provést účinné odvetné operace, jako jsou Kurdové v severním Iráku. Když ale narazí na egyptskou či ruskou červenou linii v Libyi nebo v Sýrii, obvykle se zastaví.

V Egejském moři Turecko právě zkouší kam až může zajít. Je nejvyšší čas, aby mu byla „červená linie“ namalována i na současných platných řecko-tureckých a kypersko-tureckých hranicích. Ptákou ovšem je, kdo vyznačí tuto čáru, při jejímž překročení nastane pro Turecko tvrdý trest. Ukazuje se, že EU to zcela jistě nebude. Erdoganovi se podařilo různými kšeftíky zkorumpovat dostatek unijních politiků, kteří brání jakýmkoli účinným sankcím proti Turecku. Sám jsem si to vyzkoušel. Dvakrát jsem v evropském parlamentu jménem frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD, navrhoval na Turecko uvalit ekonomické sankce. A viděl jsem, jak prounijní většina můj návrh odmítla.

JP si v článku „Proč Turecko potřebuje novou krizi s Řeckem ve Středomoří“ správně všímá, že současná krize začala už loni v listopadu, kdy Turecko podepsalo dohodu s obléhanou džihádistickou vládou v Tripolisu a vzneslo nárok na masivní zábor Středozemního moře. Turecko tím zahájilo kolizní kurz s Egyptem, Řeckem a Evropou ohledně svých nových územních nároků. To je však to, co Ankara chtěla a proč pokračuje tento týden eskalací a novou krizí ve Středomoří. Seth Franzman v článku popisuje, jak funguje turecká strategie „krize tohoto měsíce“.

„Vedení každý měsíc vybere buď novou invazi do Iráku nebo do Sýrie, nebo bude tlačit proti Řecku, Egyptu nebo Kypru, aby přikládalo pod kotel. Například 15. června Ankara zahájila operaci Claw-Eagle, při čemž bombardovala vesnice napříč severním Irákem prohlašujíc, že „neutralizuje militanty PKK“. Neexistují důkazy o tom, že by Kurdistánská dělnická strana (PKK) provedla v poslední době nějaké útoky.ů, konstatuje JP. Turecko jednoduše začalo bombardovat stíhačkami F-16 a drony, protože musí každý měsíc udržet armádu v akci.

Článek připomíná, že již od fingovaného puče v červenci 2016 Ankara používá armádu k permanentním bojům. Například v roce 2016 a 2017 napadla Sýrii operací Euphrates Shield. Poté v lednu 2018 Turecko napadlo mírumilovný Afrín v severní Sýrie a vyhnalo odsud 160 000 Kurdů. Afrín je nyní centrem obchodování s lidmi a etnických čistek, kde jsou lidé nuceni tureckými syrskými extremistickými povstalci opustit své domy a pole.

V říjnu 2019 provedla turecká armáda invazi do Tel Abyadu v severní Sýrii. Poté podepsalo dohodu s Libyí a začalo fedrovat další vojenskou techniku a džihádisty na bojiště v Idlibu, severním Iráku, Libyi. A také rozpoutalo krizi na moři. Turecko vyslalo v prosinci 2019 do Libye drony a vojáky. V dubnu pomohlo džiháditům z vlády národní shody (GNA), jejímž jménem mluví samozvaný premiér Faís al-Sarrádž prorazit obklíčení Tripolisu provedené sílami Libyjské národní armády (LNA) vedené maršálem Chalífou Haftarem. Džihádistí s pomocí turecké armády postoupili až k městu Sirte, které je bránou k druhým největším libyjským ropným polím. Postup turecko-džihádistické koalice zastavil až nástup Egypta, který červnu a červenci pohrozil vstupem svých vojsk do Libye pokud by Tureci a džihádisté pokračovali v postupu za Sirte.

Mezitím Turecko bojovalo se syrským režimem v Idlibu v únoru a březnu a tlačilo Rusko k nové dohodě, požadující další systémy protivzdušné obrany S-400. Poté se Turecko v červnu přesunulo do Iráku a pak se věnovalo přeměně historického muzea Hagia Sophia na mešitu. Poté uvedlo, že „osvobodí Al-Aqsa“ v Jeruzalémě a tím naznačilo novou krizi s Izraelem. Než se však Turecko zaměřilo na Izrael, snaží se prosadit své nároky ve Středomoří. To již způsobilo dominový efekt, protože Řecko, Egypt, Spojené arabské emiráty a Francie se spojily a odsoudily tureckou agresi. Poté Řecko a Egypt podepsaly 6. srpna spojeneckou dohodu. Tato dohoda snižuje hodnotu dohody Libye s Tureckem na polovinu. Rovněž přichází poté, co Izrael, Kypr a Řecko v lednu podepsaly dohodu o plynovodu a poté v červenci dokončily detaily této dohody.

Turecko posílá tento týden své námořnictvo na moře spolu s vrtnými a průzkumnými loděmi, aby zpochybnilo tyto obchody a prosadilo své požadavky. Turecko vyslalo loď Oruc Reis k provádění „průzkumné činnosti“ daleko ve Středozemním moři mezi Kyprem a Krétou. Turecko tvrdí, že „bude hájit práva“ sebe sama a Severního Kypru, neuznané země, kterou Turecko započítává do svých nároků na moři.

Turecký krajně nacionalistický ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu, který je podle JP znám tím, že tweetuje, že Evropané jsou „zkažené rasistické děti, kteří by měly znát své místo“, jel o víkendu do Bejrútu, aby se pokusil prosadit Ankaru po explozi a pak se setkal s Ázerbájdžánským ministrem zahraničí. Nyní říká, že Řecko nepřijalo výzvy Ankary k rozhovorům. Turecko tak pošle lodě tam, kam se mu zachce. Země Evropské unie, které se bojí Turecka, protože platí od roku 2015 Turecku miliardy eur, aby zabránily uprchlíkům v příchodu do Evropy, nicméně kritizovaly kroky Ankary ve Středomoří. Jenže jenom kritizovaly. Řecký návrh na uvalení sankcí proti Turecku by opět vetován. A v tom to je. Dokud nebudou na Turecko uvaleny sankce bude si Erdogan troufat čím dál více.

Turecko vyslalo Oruc Reis, velké seismické výzkumné plavidlo, které vypadá jako plovoucí velryba, k provádění „výzkumu“ na moři. Toto je výzkumná mise, která podle JP předvádí vojenské svaly. Turecko vydalo „Navtex“, který varoval země, ke kterým plavidlo pluje, a poté poslalo na moře Oruc Reis, dvě logistická plavidla a tři fregaty, dělové čluny a několik ponorek. Turecká média podněcují nacionalismus snímky, které ukazují výzkumnou loď podobnou krabici obklopenou pýchou tureckých námořních lodí. Vypadá to jako historický námořní tah, který vyvolává vzpomínky na bitvu o Lepanto a další námořní oblasti se Západem a Řeckem.

Ale ani Atény nespí. Řecko tvrdí, že nepřijme „hands-off“ (ignorování) NATO a chce, aby více evropských zemí udělalo něco pro zastavení provokací. V posledních měsících už zazněly poplašné zvony kvůli tureckému obklíčení malého řeckého ostrova Kastellorizo . Ministerstvo zahraničí USA, navzdory mnoha pro-tureckým hlasům, jako je přítomný bývalý velvyslanec Jim Jeffrey, prohlásilo, že je znepokojeno. „Existuje mnoho námořních snímků s tureckými loděmi plujícími poblíž řeckých ostrovů u pobřeží Turecka a Řecko hovoří o výstrahách a vysílání válečných lodí na moře. Egypt měl také námořní cvičení. Turecko tvrdí, že pro své lodě má nové rakety.“, připomíní Jerusalem Post.

Současná krize na moři, zdá se, dává tureckému vládnímu tisku a státním sdělovacím prostředkům dost materiálu, aby měly o čem psát. Ankara je největším žalářníkem novinářů na světě, takže její média jsou už zcela souznící s vládnoucí islamistickou stranou AKP. Disidenti v Turecku jsou často roky vězněni pouze proto, že kritizují vládu v sociálních médiích, jsou často označováni jako „teroristé“. Neexistuje žádná kontrola vojenských rozhodnutí v Ankaře a Ankara ví, že každotýdenní vojenské cvičení nebo výzvy vůči Řecku, Egyptu, Iráku, PKK, EU, NATO, Sýrii, USA a v podstatě všem, dávají zdání, že vláda Turecka je důležitá. Tím se překrývá fakt, že turecká měna pokračuje v katastrofálním poklesu a vyvstávají otázky týkající se zvládnutí s koronavirové pandemie.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč, Miloslav Gajdušek 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Sika 238,54 Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Lukáš Vašíček 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč

Celkem za měsíc: 14 821,54 Kč
Vybráno 42.34%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 010 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...
politicon.cz
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.