lockdown
4.9.2020
Kategorie: Ekonomika

Katastrofa zvaná lockdown

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

Celý svět řeší jedinou otázku: jak opět nastartovat restrikcemi zpomalenou ekonomiku.
Většina států nejrůznějšího stupně ekonomické vyspělosti reagovala na pandemii covid-19 zásadními uzávěrami a odstávkami. Slovo „lockdown“ (plošná karanténa) se stalo běžnou součástí jazyka nejen v anglicky mluvících zemích. Nyní, aniž by pandemie byla u konce, státy řeší problém, co si počít s jejich ekonomickými důsledky.

Proč nesnižujeme daně?

Mezinárodní měnový fond shromáždil základní údaje o druhu a rozsahu finančních i nefinančních opatření v nejrůznějších státech světa. Afghánistán třeba přikročil k propuštění 5300 vězňů, aby omezil přenos infekce v nápravných zařízeních. Jiná opatření afghánské vlády jsou standardní — především zvýšení vládních výdajů různého druhu (hlavně do zdravotnictví) v celkové odhadované výši 2,9 procenta HDP za rok 2020.

Na opačném konci abecedy, v Zimbabwe, se také v rámci možností investuje do zdravotnictví. Vláda zároveň zvýšila platy veřejných zaměstnanců a penze o 50 procent, což ale při inflaci 785,5 procenta meziročně (ke květnu 2020) nezní přehnaně velkoryse. Ale ať už namátkou vybereme jakoukoli zemi, s výjimkou chudé Eritreje nebo válkou zmítaného Jemenu, všude se bojuje s následky „lockdownu“.

Velkorysá je Kanada, kde objem kombinované pomoci má dosáhnout masivní hodnoty patnácti procent hrubého domácího produktu. Dvě třetiny připadají na přímou pomoc domácnostem a firmám, zejména na mzdové dotace, platby zaměstnancům bez zaměstnaneckého nemocenského pojištění, úlevy na DPH a dětské přídavky. Spojené státy plánují stimul v celkové výši 11 procent HDP — rovněž velký kalibr.

Německo v březnu a v červnu schválilo dva balíčky v celkové hodnotě 8,9 procenta HDP. K tomu přistupuje velmi velkorysý program vládních záruk. Prostřednictvím nově vytvořeného stabilizačního fondu WSF (Wirtschaftsstabilisierungsfonds) a rozvojové banky KfW (původně Kreditanstalt für Wiederaufbau — Úvěrový ústav pro rekonstrukce) německá vláda poskytne veřejné záruky firmám v celkové výši nejméně 757 miliard eur, což je závratná částka 24 procent HDP. Kromě záruk se může jednat také o posílení akciového kapitálu firem se strategickým významem.

Všude vidíme podobná opatření: zvýšené vládní výdaje, zvyšování mezd, dotace, veřejné záruky… Na straně měnové politiky rovněž: všude se snižují úrokové sazby, případně se uplatňují jiné metody uvolnění měnové politiky. Vše směřuje k tomu, aby peněz bylo dost, aby ekonomika nestrádala nedostatkem likvidity, aby domácnosti měly na základní potřeby, aby firmy netrpěly nedostupností úvěrů.

Za úvahu spíše stojí to, co nikde nenajdeme: Proč země nepřikročí ke stimulaci ekonomiky masivním trvalým snížením daňových sazeb? Jistě, daňových úlev a odkladů najdeme nemálo. Nikde ale zatím vláda nemůže ohlásit „snížili jsme vám natrvalo plošně DPH nebo daně z příjmů, protože občané a firmy vědí nejlépe, co dělat s penězi“. Tedy vláda, která by považovala občany své země za moudřejší, než je ona sama. Všude se setkáváme se sebevědomými politiky a byrokraty, kteří všechno vědí nejlépe. Nebo alespoň mají ten pocit. Svoji roli hraje i chybně pochopená Keynesova teorie, ze které vyplývá, že zvýšení výdajů je pro stimulaci ekonomiky účinnější než snížení daní. („Daňový multiplikátor je nižší než multiplikátor státních výdajů. Chceme-li podpořit růst HDP, je proto účinnější politika vyšších státních výdajů než politika snižování daní“ — taková a další podobná moudra se lze dočíst v učebnicích.)

Nepochopená teorie

Víra v magickou roli výdajového multiplikátoru je skálopevná a neotřesitelná navzdory faktu, že za dlouhé desítky let nikdo nebyl schopen přesvědčivě vyčíslit jeho hodnotu. Nikdo ve skutečnosti neví, o kolik ekonomiku podpoří zvýšení výdajů o jednu korunu a jaký efekt by v tomto srovnání mělo snížení daňové zátěže stejným způsobem. Nedostatek faktických znalostí je nahrazen o to pevnější vírou.

Dále nikde nenajdeme obavy z inflace. Peněžní zásoba v české ekonomice vzrostla meziročně o 13 procent (v červnu 2020), v eurozóně o 12,6 procenta, v USA o 30 procent, v Kanadě o 19,5 procenta. Růst peněžní zásoby se již projevuje v cenách nemovitostí a do značné míry i akcií. Růst cen akcií asi vadí málokomu, ale co nemovitosti?

Centrální bankéři zůstávají v klidu, protože byty a domy jsou z výpočtů inflace vyloučeny. Jaké sociální důsledky však drahé bydlení může dlouhodobě mít, se teprve ukáže.

Mezitím v mnoha zemích roste nespokojenost mezi mladými, kteří si nemohou bydlení dovolit. Lze se divit, že roste i obliba extrémně levicových ideologií? Zamýšlel se někdo nad spojitostí nedávných násilností v amerických městech a faktem, že za posledních osm let inflace rezidenčních nemovitostí předstihovala CPI o 4,83 procenta ročně?

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Pavel Kl*ka 222,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Miroslav Paták 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, Ludmila Kárská 300,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Markéta Hansli 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Meissner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 50,- Kč, Jiří Sika 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Aleš Karásek 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Eduard Ezer 500,- Kč, Iva Janouchová 100,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, Rudolf Roedlind 500,- Kč, Silvia Ambrogini 500,- Kč, Miroslav Meder 300,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Miroslav Zatřepálek 100,- Kč, Vladimír Menšík 200,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Anonym 1000,- Kč

Celkem za měsíc: 20 255,00 Kč
Vybráno 57.87%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 530 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...
politicon.cz
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.