kapitalismussocialismus
30.1.2018
Kategorie: Ekonomika

Kapitalismus není nemorální

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 3,92 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

JOSEF MAČÁK

V dnešní době čím dál tím více stoupá v západním světě odpor vůči kapitalismu. Roste podpora názorů typu „Kapitalismus je postaven na krvi a potu otroků“, „kapitalismus funguje jen proto, že na něj pracují marginalizované části společnosti“.

Zároveň také roste odpor vůči kapitalismu samotnému, respektive systému, který nyní máme. Nedávno dělala Harvardská univerzita průzkum o tom, jaká je podpora kapitalismu (je třeba zdůraznit, že použili slovo kapitalismus a ne slovo „nynější systém“) kde až 51 % dotázaných ve věku od 18–29 let vyslovilo odpor vůči kapitalismu a jen 42 % dotazovaných kapitalismus podporovalo.

V dalším průzkumu, tentokrát uspořádaném YouGov, odpovědělo jen 59 %, že preferuje život v kapitalismu. [1] Škoda je, že tyto názory jsou povětšinou založeny na nepravdě. I když je pravda, že momentální systém není úplně fér, a že je dost možné, že opravdu utlačuje některé sociální skupiny, je nutno podotknout, že povětšinou, zejména tedy v případě Spojených států amerických, je to spíš něco jako „Crony capitalism“. [2]

Hodnocení lidí a rovněž jejich názory na kapitalismus, jsou podložené asi tak, jako když někdo říká, že komunismus je špatný, protože byl v Rusku a podívejte, co způsobil. Stejně jako komunismus, opravdový kapitalismus s ekonomickou politikou volného trhu ještě nikde na světě nebyl zaveden, i když někde se k tomu blíží. Na rozdíl od komunismu. Nicméně o komunismu můžeme téměř s jistotou říci, že jeho ekonomický systém je nefunkční, neboť člověk nebo skupina lidí opravdu neumí nahradit tržní mechanismus poptávky a nabídky. O kapitalismu můžeme s jistotou říci, že čím více se země blíží k ideálu, tím více se tam zlepšuje životní úroveň. Ať už si jako příklad vezmeme Spojené státy americké, nebo Čínskou lidově demokratickou republiku.

Jak říká Tom G. Palmer ve své knize Morálka Kapitalismu, můžeme si za to i my sami, podporovatelé volného trhu a myšlenek klasického ekonomického liberalismu. [3]

V minulosti, když byl spor mezi těmi, co by do ekonomiky vstupovali a ovlivňovali ji, a těmi, jejichž přístup byl spíše laissez-faire, strana intervencionistů se hájila tím, že když bude ekonomika ovlivňována státem, tak to bude efektivnější, a tím pádem přinese více benefitů všem. Tento spor ale podporovatelé myšlenek klasického liberalismu vyhráli, protože z dat, která dnes máme, vidíme, že státy které umožňují více volnosti, co se týče podnikání, tak jim ekonomika roste rychleji a také má i lepší průměrný životní standard. [4]

Zároveň tento přístup podporuje i fakt, že ekonomiky, které byly až tak ovlivňovány státem, že byly plánované, jako například ty ve státech bývalého východního bloku, většinou buď selhávaly, nebo zaostávaly za těmi západními, které byly volné. Dnes, když je argument podporovatelů intervencionistické ekonomické politiky spíše zaměřen na sociální rovnost a morálku, bohužel většina kapitalistů přizná, že podle nich kapitalismus není morální. Je to chyba, protože kapitalismus a s ním spojená ekonomika volného trhu, nemůže být ani v nejmenším nemorální.

Sám o sobě je kapitalismus čistě volná výměna kapitálu — tedy zboží nebo práce, v dnešní době už i peněz. Pokud bychom opravdu dosáhli, nebo se alespoň přiblížili reálnému kapitalismu, ne tomu, co je stále ve většině západního světa (i když stále lepší, než diktatury, které byly donedávna, nebo ještě i jsou, na východní straně světa) tedy již zmiňovanému Crony kapitalismu, tak bychom přišli na hodně nemorálních bodů právě na stranách podporujících v ekonomice intervence.

Ironií je, že právě nemorálnost, kterou tak nemají odpůrci kapitalismu rádi, je způsobena právě až příliš vlivným státem a jeho institucemi. Pokud by například stát nemohl dávat do odvětví dotace, přišli by nepřátelé kapitalismu hned o několik argumentů o nemorálnosti.

Co tedy způsobuje, že lidé si myslí, že kapitalismus je nemorální?

Odpověď by se dala rozdělit do dvou důležitých bodů. Zaprvé, stále chybí všechny předpoklady, které navrhoval Adam Smith, a to zejména férovost volného trhu, což znamená, že nikdo nemá přednost, co se tyká tržních podmínek. [5] Sem patří věci jako dotace od státu, daňové úlevy nebo korupce. Tento problém můžme vidět ve většině západních ekonomik a zejména v USA, kde máme v některých odvětvích až příliš neregulovaný trh, konkrétně například oblast leteckého transportu, kde má 5 firem více než 70 % výdělků v odvětví a jakákoliv nová firma těžko přijde na trh. [6]

Dále si také umíme všimnout velkého množství lobbistických skupin, které pracují na více úrovních, ať už je to tedy Senát Spojených států amerických, nebo jakýkoli jiný vládní orgán Spojených států amerických. Většinou jde o to, aby neprošel nějaký zákon, který by firmy reguloval, i když by právě udělal trh volnějším. [7]

V takovém případě není co řešit, protože elita, která si udržuje svou privilegovanou pozici nespravedlivými mechanismy, není morálně správná v skoro žádném případě. Také chybí (naštěstí v méně západních zemích, než správné tržní podmínky) kvalitní vzdělání, které by kontrovalo efekt industrializace a dělby práce. [8] Kvalitní vzdělání totiž rapidně zvyšuje sociální mobilitu, pokud je dostupné všem. Díky vzdělání se může člověk, jehož rodiče byli farmáři, stát bez větších problémů doktorem nebo vědcem. Všechny tyto body by měl mít obvykle na starosti stát, výměnou za jistou částku, kterou proporčně dostává od svých občanů ve formě daní. Je důležité podotknout, že důvod, proč to funguje tímto způsobem, je, že většinu věcí, např. obranu suverenity státu, zachování tržních podmínek a vzdělání je něco, co se soukromému sektoru povětšinou nevyplatí dělat, protože to není vždy profitabilní.

Další bod, který způsobuje, že lidé považují kapitalismus za nemorální, jsem také již zmiňoval. Je to, že většina podporovatelů kapitalismu vůbec nebere v úvahu, že kapitalismus může byt lepší i co se týká morální stránky. Musíme však počítat s tím, že se bude spíše vyvíjet více k variantě s volnějšími a férovějšími tržními podmínkami. I přesto je ale kapitalismus morální. Když si vezmeme, že při směně kapitálu přicházejí obě strany k výměně samostatně a ve většině případů odcházejí spokojené obě. Zároveň má každý volnost vybrat si to, čemu se chce v životě věnovat, aniž by negativně ovlivnil své okolí.

Proč by měl tedy být kapitalismus morálnější?

V první řadě nesmíme zapomenout vzít v úvahu v úvahu fakt, že kapitalistický systém první začal seriózněji uznávat právo jedince na majetek a také jiná základní práva. Právě že ten „nemorální“ kapitalismus způsobil, že člověk může mít větší majetek, aniž někoho okradl nebo podvedl. Pravděpodobně to je způsobeno tím, že na rozdíl od jiných systémů, kde je stále používána síla a hrozba, je v kapitalismu se správnými podmínkami používaná přátelská úmluva. Namísto toho, aby jedna osoba přinutila druhu vzdát se svého majetku pod hrozbou násilného zásahu, v kapitalismu je vedeno vyjednávání ve formě upravování ceny, až dokud obě strany nejsou ochotny obchod uzavřít. Snad jediná výjimka, kde jsou používány donucovací prostředky, jsou daně, které podporoval i Adam Smith, protože jsou nutné k tomu, aby se mohl stát starat o věci, o které se podnikatelé nepostarají, protože se jim ve většině případů nemohou vyplatit.

V předchozích systémech se něco takového stávalo velmi zřídka, protože člověk velmi často ani majetek mít pořádně nemohl, nebo mu větší část majetku byla odebrána, jako například tehdy v Ruské sovětské federativní socialistické republice, kde bylo zestátněna celá podnikatelská scéna přesto, že nebyla moc rozvinutá. Podobně se něco takového dělo během historie celkem často, ať už to byl šlechtic, který i přesto, že si majetek získal sám, o něj přišel jen kvůli tomu, že byl v nemilosti krále. Rovněž tak poddaní, kteří nemuseli ani v nemilost vejít a mohli přijít o veškerý majetek.

Abychom lépe pochopili, proč je možné, že to funguje takto morálně, měli bychom vědět, jak jsme se vlastně k tomu kapitalismu dostali. Umíme říci, že tržní kapitalismus je něco, co vzniklo spontánně, bez nějaké konkrétní teorie, kterou by státy používaly k tomu, aby zavedly podobný systém. Zároveň to byl ale první systém, který bral v úvahu většinu lidských práv. I když možná můžeme argumentovat, že i systémy předtím vznikly na základě nějaké spontánní potřeby lidí zajistit si alespoň základní práva a svobody ve formě jisté sociální dohody nebo kontraktu, tím že vyměnili část své svobody za to, aby si mohli, téměř neomezeně (pokud nezasahovaly do svobody někoho jiného), užívat ty své svobody. Můžeme téměř s jistotou říci, že snad jen kapitalismus vznikl s tím, že měl respekt k základním lidským právům a přitom vznikl spontánně. [9]

Při morální analýze kapitalismu může být zajímavé i to, jak působí mezinárodní volné trhy na vytváření a utužování mezinárodních vztahů. Zde to můžeme rozdělit na dvě úrovně, jedna, kde to rozebíráme čistě jako vztahy jednotlivých zemí mezi sebou. Druhá, kde to analyzujeme z hlediska porozumění a dobrých vztahů jednotlivých kultur, etnik a národů.

Na první úrovni, tedy vztahy jednotlivých zemí, můžeme říci, že země, které mají mezi sebou, nebo obecně, hodně obchodních vztahů s jinými státy, je povětšinou trend, že participují v méně vojenských konfliktech, tvrdí výzkum Stanfordovy univerzity. Celkem logicky, když jistá země dováží produkty z nějaké jiné, po kterých je velká poptávka na domácím trhu, nebylo by moc pozitivní zastavit tento dovoz tím, že vyhlásíme zemi válku. Dobrý příklad může byt například dovoz energii nebo paliv, protože bez nich nemůže stát fungovat a nahrazovat narychlo důležité věci podobného typu jiným obchodem není snadné ani levné. V dnešní době s dnešními pravidly bývá válka příliš drahá, zvláště když útokem na jednu zemi vám skončí tržní vztahy s dalšími deseti. [10]

Druha úroveň funguje již staletí, ale zatím nikdy ne v takovém velkém měřítku, jako teď. Je již zcela součástí obecné znalosti, že čím více cizinců a jiných kultur žije v zemi, tím méně je průměrný občan xenofobní a tak se redukují mezi-kulturní konflikty. Tento proces se exponenciálně urychluje, čím více se kultury setkávají na různých místech a pokud má stát liberální migrační politiku, tento proces se většinou znásobuje. [11]

Svoboda a odměna tvrdé práce, je poslední a možná i nejdůležitější část morálky kapitalismu. Celé to je o svobodě, aby se člověk mohl věnovat tomu, čemu chce a co mu osobně dává smysl. V dnešní době má každý z nás na výběr, čemu se chce věnovat a jestli chce v životě něčeho dosáhnout. To, že za tvrdou práci jsou lidé pak odměněni, způsobuje, že lidé tvrdě pracují na svých snech, a když jich dosáhnou, prosperuje z toho cela společnost. Na jedné straně to sice přináší lidem i odpovědnost postarat se o sebe pouze na základě svých vlastních schopností, na druhé ale mohou dosáhnout skoro čehokoliv, ať jsou kdokoli. V dnešní době, díky kapitalismu, může člověk žít skoro z čehokoli, za co mu někdo jiný zaplatí, pokud to dělá dobře a někomu z veřejnosti to přijde zajímavé.

Ke konci nezbývá pouze shrnout, na základě čeho tedy je kapitalismus morální. Když si vezmeme morálku jako dělání něčeho eticky správného, ​​respektive zvětšování množství dobra na světě, musíme si všimnout, že od počátku tržních ekonomik a demokratických systémů se nám na světě zlepšuje mnoho věci. Ať je to tedy zvýšená životní úroveň, méně nebezpečných konfliktů, nebo obecná svoboda lidí. Svět s těmito vlastnostmi je jednoznačně morálnější, ať použijeme jakoukoliv logiku.

Důvody, proč to tak je, jsem uvedl výše, ať už je to respektování kultur a jiných názorů, dopady obchodních vztahů mezi zeměmi a také to, že participace je v kapitalismu do velké míry úplně dobrovolná. Přece nikdo nebrání lidem, aby začali směňovat zboží. I když nynější systém má mnoho chyb, měli bychom být vděční za to, co máme a nemířit za relikviemi historie, které by koneckonců mohly přinést více škody, než užitku. Snažme se proto rozšiřovat svobodný trh i s jeho myšlenkami, abychom opravdu mohli přinést do světa morálnější systém. Pokud doplníme chybějící články k opravdovému a funkčnímu kapitalismu tak, jak je uváděl Adam Smith, myslím, že se přiblížíme k nejmorálnější době od počátku lidstva.

Autor: Josef Mačák, konzervativizmus.sk [překlad PeTaX]

[1] bloomberg.com/…/get-rid-of-capitalism-millennials-are-ready-to-talk-about-it

[2] Forma kapitalismu, kde podniky prosperují nikoliv na základě trhu, ale na základě podpory politických elit. en.wikipedia.org/…/Crony_capitalism

[3] Tom G. Palmer: Morality of Capitalism 2011.

[4] heritage.org/…/chapter-1

[5] economistsview.typepad.com/…/adam-smith-and-the-role-of-government

[6] investopedia.com/…/airline-industry-oligopoly-state.asp [Pozn. red.: Není to spíše naopak? Že stát regulacemi drží omezený oligopol, místo aby umožnil opravdovou konkurenci? Tento stav nastává právě proto, že vlivná skupina dominantních hráčů velmi lobbuje u vlád a zákonodárců pro takovou kompozici regulací, které omezí, až znemožní přístup na trh novým hráčům. Viz násl. poznámku pod čarou.]

[7] theguardian.com/…/lobbying-10-ways-corprations-influence-government

[8] libertarianism.org/…/adam-smith-public-policy-education

[9] Tom G. Palmer: Morality of Capitalism 2011.

[10] phys.org/…/2015-12-partners-wars-nations

[11] washingtonpost.com/…/a-fascinating-map-of-the-worlds-most-and-least-racially-tolerant-countries [Pozn. red.: V tomto ohledu si dovolím do značné míry pochybovat zejména proto, že na území současných států není dostatečně respektováno vlastnické právo domácích obyvatel. V důsledku toho je dnes imigrační politika ovládána státem, ovšem k tíži a nikoliv prospěchu dobrovolných vztahů a vzájemné kooperace nových osob s usídlenými. Nadto se současným fenoménem masové, doslova invazivní, nikoliv přirozené migrace se vytváří mnoho bezpečnostních rizik. Pak nedochází k asimilaci nového obyvatelstva, vytváří se izolované enklávy, roste sociální pnutí a masivní tlak na rozpad celé společnosti.]

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Věra Vladyková 290,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Eco Bau 500,- Kč, MUDr. Štefan Ridzoň 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Nikola Bornová 250,- Kč, Tomáš Foldyna 1003,08 Kč (40 eur)

Celkem za měsíc: 5 676,08 Kč
Vybráno 16.21%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
30 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.