BURESBABISFILIPHAMACEK
23.2.2018
Kategorie: Politika

Kam směřuje Česko po (prezidentských) volbách?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 3,46 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

COM/R. MICHELKO

Nejčastěji se konstatuje, že po volbách se může možná i radikálně změnit téměř idylický vztah mezi Zemanem a Babišem. Po volbách totiž Zeman Babiše už vůbec nepotřebuje a protože všichni víme, že je velmi pomstychtivý, sotva jen tak zapomene na Babišová zaváhání, když bylo jasné, že Babiš si výsledkem voleb není vůbec jistý a jako alibi si dovolil kádrovat a kritizovat Zemanovy nejbližší spolupracovníky a pokusil se mu rozdávat takříkajíc “knížecí” rady. Zeman není z těch, který by zapomínal, a tak je možné, že mu “to”, tedy pokus o sestavení vlády, nechá pořádně vyžrat.

Ve více politických stranách už prudce eroduje “skálopevné” odhodlání nejít, či dokonce netolerovat vládu s trestně stíhaným premiérem. Jako K.O. podmínka to v podstatě nikdy nebyla pro komunisty, ani SPD Tomia Okamury. Problém je v tom, že zatímco s tolerancí komunistů Babiš v podstatě nemá problém, s Tomiem Okamurou, který se vzhlédl v Marine Le Pen, problém má. A to nejen kvůli mezinárodnímu image, Babiš se nechce v rámci evropské politiky zařadit někde mezi Orbána a Kaczynského, ale také proto, že taková divoká koalice by mu mohla rozložit i vlastní poslanecký klub. Mimochodem, v Evropském parlamentu se to už děje, zatím ho opustili dva ze čtyř europoslanců.

Je jasné, že na jedné straně Zeman deklaruje Babišovi komfortní časový prostor pro vyjednávání o koalici, na straně druhé při druhém pokusu už asi opravdu bude požadovat pověstnou stojedenčlennou většinovou podporu v parlamentu. Zároveň už svou účastí na sjezdu ČSSD dal najevo, že i nadále má zájem prosazovat svůj vliv ve své bývalé straně. Je velmi pravděpodobné, že podpoří to křídlo, které je nejvstřícnější vůči případně koalici s Babišem, a to dokonce i bez onoho známého kategorického požadavku – na neúčasti Babiše v takové vládě.

I Babiš si pomalu uvědomuje, že jeho hra s jediným trumfem – předčasnými volbami, které nikdo nechce, ale jeho straně ANO by vadily nejméně, – nemá ani zdaleka očekávaný účinek. Je to poměrně průhledné blafování, které staré politické harcovníky jen tak nevystraší. Babišova taktika je však jasná všem. Snadno si spočítal, že nejvíce trumfů v ruce má právě on. Jiná koalice, mimo té v níž je ANO, se v podstatě sestavit nedá. Demokratický blok, tedy ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a případně Starostové a nezávislí, by se ještě teoreticky mohl spojit s ČSSD, pro kterou by však účast v takové koalici byla jistá sebevražda, ale tato skupinka by ani zdaleka nedosáhla magickou hranici stojedna poslanců. No a spojení tohoto bloku s SPD Tomia Okamury nebo s KSČM je absolutně nepředstavitelné. 

Tuto skutečnost velmi dobře vědí na obou stranách vyjednávacího stolu a hraje se pouze o to, kdo dřív uhne. Je jasné, že první Babišův pokus před sněmovnou měl jen “podusit ve vlastní šťávě” případné koaliční partnery, aby byli ve druhém kole vyjednávání měkčí. No tato hra je tak průhledná a postoje tak jednoznačně deklarované, že po mnoha měsících mediální politické hry je velmi obtížné své neměnné a principiální stanovisko změnit.

Je přitom příznačné, že jakýsi pokusný balónek, připouštějící ústup z pevně definovaných pozici, už vypustily obě strany. Babiš se jednou jakoby podřekl, že vlastně na postu premiéra by až tak zásadně netrval, na což však vedení jeho ANO kategoricky prohlásilo, že si nikoho jiného na této pozici představit neumí. Babiš také jakoby mimochodem utrousil, že však on by to (post premiéra) možná i tomu Brabcovi propustil, ale když on to za žádnou cenu nechce. Na druhé straně se postupně ukazuje, že pokud je v nějaké straně šance na ústup od kategorické pozice, tak za určitých okolností to může být ČSSD.

Je všeobecně známo, že v ČSSD je relativně vlivná skupina, která má k Zemanovi blízko a je jasné, že po totálním krachu sobotkovsko-dienstbierovské linie rapidně narůstá její vliv. Paradoxně však Babiš nejvíce potěšilo vítězství Hamáčka, se kterým má šanci dohodnout určitě dříve než s Chovancem, se kterým má množství nevyrovnaných účtů.

Sjezd ČSSD, otevřel cestu koalici ANO – ČSSD s podporou či tolerancí KSČM. Plány však mají často tu vlastnost, že se neplní. A proto je možné, že ani po sjezdu ČSSD gordický povolební uzel přeťatý ještě nebude.

Autor: politolog Roman Michelko, překlad COM

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2018: *****

Ludmila Karská 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Miroslav Meder 250,- Kč, Věra Vladyková 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Anonymní dárce 300,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Čermák 100,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Libor Heidler 500,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Tomáš Foldyna 1006,20 Kč (40 eur)

Celkem za měsíc: 9 039,20 Kč
Vybráno 25.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
41 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.