landscape-2806202_960_720
22.6.2019
Kategorie: Společnost

K pražské klimatické nouzi

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

0_Marian_KechlibarAneb jakou prioritu by měl mít magistrát, pokud by mu opravdu šlo o snižování emisí CO2.

Městská část Praha 7 má už za sebou vyhlášení klimatické nouze. Podle slov radnice budou sázet stromy, podporovat pěší dopravu, nepoužívat jednorázové plasty atd. Na velkém magistrátě od téže deklarace zatím couvli, protože nový poradce Bursík se bojí zesměšnění pojmu.

(Co je na panu Bursíkovi nového? Já už o něm slýchám asi patnáct let. Na druhou stranu, kdo jiný by se měl starat o ekologii než někdo, kdo sám sebe politicky zrecykloval už mnohokrát.)

Proti vysazování stromů nic nemám. Ale připadá mi, že při veškerém tom prsení se, jak budou tramvaje jezdit na proud z větrníků, se zapomíná na jednu zásadní věc.

Kdyby Praha skutečně chtěla omezit svoji kolektivní emisní stopu, měla by soustředit devadesát procent svého úsilí na zahuštění stávající zástavby ve vhodných místech, aby se byty uvnitř hranic města staly zase jednou cenově dostupnými pro rodinu s průměrnými příjmy.

Proč?

Současná situace, kdy k nákupu psí boudy v Horních Počernicích potřebujete prodat ledviny celé rodiny na černém trhu, vytlačuje desetitisíce lidí z hlavního města do okolního Středočeského kraje, kde si ještě mohou dovolit bydlet. Drahé bydlení se ovšem šíří z okresů Praha-východ a Praha-západ odstředivě dále. Už i panelové byty v Kladně (Kladně!), dříve cenově na úrovni Ostravy, začínají být luxusem.

A z toho Středočeského kraje pak ti přestěhovaní ex-Pražáci a „náplavy“ čo, Kefalín? Dojíždějí do školy a do zaměstnání. Každý pracovní den, desítky kilometrů. Stačí se ráno postavit na libovolný terminál příměstských autobusů nebo na kterékoliv nádraží v širším centru města a sledovat ty davy, které se valí z dopravních prostředků. Je to mnohem horší než před deseti, natož dvaceti lety. Všechny ty dopravní prostředky spotřebovávají energii. Některé naftu, jiné elektřinu. Z čehož vzniká CO2 stopa „jak prase“.

A přitom uvnitř Prahy samotné se nacházejí rozsáhlé plochy ležící ladem, kde by se daly vystavět byty pro desetitisíce, možná statisíce lidí. Tím nemyslím, že by měli developeři vykácet Grébovku nebo zalít Františkánskou zahradu betonem. Většinou jde o podivné brownfieldy, kde roste leda náletový akát a jedinou lidskou aktivitou, kterou v těch křovinách potkáte, je ohníček, na kterém raubíři opalují z ukradených kabelů izolaci. (Osobní zkušenosti z Vysočan a Libně.)


Kolbenova, metro B. Foto Aktron, Wikipedia Commons, licence CC BY-SA 3.0
Takhle prázdno je tam pořád.

Extrémním příkladem jsou právě ty Vysočany.

Stanice metra Kolbenova je úplnou stanicí duchů a dokonalým příkladem toho, jak řídkost zástavby vede k plýtvání energiemi a prostředky. Díval jsem se na jízdní řád metra B, v každém směru zde každý pracovní den zastaví skoro 300 vlaků metra. Celkem tedy téměř 600 vlaků. Obrat cestujících ve stanici? Před pár lety jich bylo 3601 za den. Není divu, když v okolí jsou hlavně zchátralé haly po bývalých továrnách.

A teď to uvažte z hlediska spotřeby energie. Jeden prázdný vlak metra typu 81-71M, které zde jezdí, váží kolem 160 tun. S cestujícími to může být i více než 200 tun.

No, kolik elektřiny se spotřebuje na to, aby cca 580 takových souprav každý pracovní den zastavilo ve stanici metra, kde skoro nikdo nenastupuje a nevystupuje, a zase se z ní rozjelo na provozní rychlost 80 km/h? (Rekuperací ušetříte nanejvýš čtvrtinu.) Nemusela se náhodou ta elektřina z něčeho vyrobit, třeba z uhlí? A to tu ještě máme osvětlení stanice dvacet hodin denně, vzduchotechniku, která obměňuje vzduch atd.

Update 21.6.2019 v 19:30: Raději jsem si ty spoje přepočítal ještě jednou. V původním znění článku je uvedeno 400 v každém směru, což není pravda. Musel jsem někde udělat chybu při zadávání řady čísel do kalkulačky. Ve skutečnosti je to o něco míň, těsně pod 300 v každém směru. I tak ale docela dost. Konec update.

Tomu říkám nehospodárnost, a přitom ten stav trvá už skoro dvacet let, od doby, co tu stanici otevřeli (roku 2001). Jízdní doba z Kolbenovy na Můstek? Čtrnáct minut. To přeci vůbec není špatná lokalita pro bydlení. Jenom by to chtělo ty pozemky účinně využít a nenechat tam rezivět staré tovární haly.

Podobné lokality: nádraží Bubny, Rohanský ostrov, okolí stanice metra Letňany, některé pozemky u smíchovského nádraží… Vesměs už se léta až desetiletí mluví o jejich zástavbě, ale ta postupuje extrémně pomalu, jestli vůbec. Kdyby naši předkové za první republiky stavěli stejně rychle, končilo by dnes hlavní město někde ve Vršovicích.

Také některé (hyper, super)markety nedávají z hlediska hustoty osídlení moc smysl. Nebylo by třeba lepší přestěhovat Bauhaus z Pankráce či OBI z Roztyl někam za město a místo nich vystavět další obytné čtvrti, když jsou to místa těsně u stanic metra, odkud jste za 10-12 minut na Muzeu?


Jedna z věcí, které si všimnete při cestování po světě, je, že jiná města jsou daleko „hustější“. Není to vždycky příjemné, zvlášť v Seville a Málaze mi přišlo, že už je ta zástavba místy kompaktní až moc. (V tom smyslu, že byty v přízemí neměly moc světla.)

Ale Praha tvoří opačný extrém, její hustota osídlení je na velkoměsto přílišmalá. Rozměrově srovnatelné metropole střední Evropy, jako je Vídeň, Budapešť, Varšava nebo Mnichov, sahají ke dvěma milionům obyvatel, aniž by byly „narvané jako sardinky“.

Milý progresivní magistráte. Chceš-li omezovat produkci oxidu uhličitého v Praze a okolí, vykašli se na cyklostezky a podobné chlubné, leč nepříliš účinné praktiky. Vyviň raději maximální úsilí k tomu, aby se v hlavním městě dostalo bydlení zase na přijatelnou cenovou úroveň a stalo se dostupným aspoň pro lidi, kteří mají průměrné příjmy. Velká část byrokracie, která tomu brání, je ve tvých magistrátních rukou, a navíc máš určitý vliv i na vládu a její návrhy zákonů, které by mohly stavební činnost zjednodušit.

Každá rodina, která se bude moci přestěhovat odněkud z PrŘitky zpátky do dosahu tramvaje či metra, znamená ročně o desetitisíce naježděných osobokilometrů míň. Jistě, ne všichni to udělají; někdo má tu suburbiiopravdu rád a zůstane na venkově i za cenu hodinového dojíždění.

Ale spousta dalších mezitím dávno zjistila, že je to sekání trávníků a nekonečné popojíždění v ranních kolonách přestalo bavit, a klidně by je vyměnila 4+kk někde na Barrandově, kdyby si přitom ovšem nemuseli uvázat na krk osmiciferný dluh.

(Ehm. Průměrná mzda v Praze je cca 40 tisíc hrubého, tedy asi 29 tisíc čistého. Neberte to, byt na okraji města za pouhých 35 let svého výdělku. Počítáno bez úroků z úvěru, které musíte zaplatit taky – s nimi je to spíš 50 a více let. Přitom dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou. Je pak otázka, pro koho je vlastně taková výstavba určena.)

To by samozřejmě znamenalo přehodnotit takové ty výkřiky typu „tady není developerovo“, se kterými řada dnešních komunálních politiků táhla do předvolebního boje. (Napadá mě v souvislosti s nimi jedno známé slovo, které začíná na „p“ a končí na „opulismus“.) Také je to podstatně těžší úkol, než namalovat na magistrále cyklopruh, zakoupit pár městských vozítek na baterie a tvářit se, že jsem tím přispěl k záchraně planety…

Co myslíte, dočkáme se v tomhle směru něčeho? Osobně tomu příliš nevěřím. Lidi dělají rozumné věci teprve v momentě, kdy vyčerpali všechny ostatní možnosti, a u aktivistů všeho druhu to platí ještě výrazněji.

Autor: 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč

Celkem za měsíc: 12 005,00 Kč
Vybráno 34.35%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 357 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
22 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.