euro_black_hole
5.1.2020
Kategorie: Ekonomika

K budoucnosti Evropy

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

Ambiciózní ekologické plány mohou citelně ohrozit zastaralý evropský průmysl. Pokud máme shrnout události roku 2019 s pravděpodobným přesahem do roku následujícího, patrně se nevyhneme následujícím tématům: brexit, hospodářské zpomalení v Německu a mohutný nástup ekologické agendy v EU.

 

Prosincové britské parlamentní volby skončily rozhodným vítězstvím Konzervativní strany pod vedením Borise Johnsona. Staronový premiér se může opřít o pohodlnou parlamentní většinu — otázkou zůstává, o čem přesně britský parlament bude hlasovat. Prozatím je patrná změna postoje kontinentálních mocností.

Francouzský prezident Emmanuel Macron již dal najevo změnu rétoriky. Namísto ostrých prohlášení jsme hned den po volbách mohli slyšet:

„Neopouštíte Evropu, zůstáváte na naší straně a my na vaší. Naše historie, naše geografie, naše hodnoty nás svazují nad rámec událostí, obtíží a zklamání, a proto Francii obzvláště silně záleží na našich vztazích ukovaných v bitvách během společné historie a proto cítí zodpovědnost danou geografickou polohou našich zemí.“

Zní to skoro, jako kdyby Francie nabízela pomoc v blížícím se válečném konfliktu. Cynicky řečeno, Macronovi spíše záleží na společném obchodě a v neposlední řadě i na osudu bezmála 300 tisíc Francouzů žijících a pracujících v Británii. Pokud by se měli teoreticky všichni vrátit, znamenalo by to nepříjemný nápor na francouzský sociální systém.

Z hlediska matematické teorie her je situace dána takto: pokud Londýn zvolí „měkký“ přístup a Brusel rovněž, obě strany minimalizují škody a mohou nakonec i vydělat. Pokud obě strany naopak nebudou spolupracovat, škody mohou být značné; těžko odhadnout, na které straně horší. Kdyby Londýn ustoupil a Brusel nikoli, výsledek by byl patrně velmi nepříznivý pro Británii. Možnost, že by Brusel ustoupil a Londýn nikoli, je spíše hypotetická, protože vedení EU nic takového nepřipouští.

V každém případě platí, že smírné řešení brexitu by bylo ideální pro obě strany, ale Bruselu se do něho příliš nebude chtít. Kdyby se totiž ukázalo, že Británie prosperuje i mimo EU, znamenalo by to povzbuzení pro odstředivé tendence v Itálii, v Maďarsku a možná i jinde. Bruselští jestřábi — kterým jde čistě o své mocenské pozice — mají jiné priority než Macron, kterému záleží i na prosperitě své vlastní země.

V této souvislosti je pozoruhodné, že brexit, což je gigantické politické a diplomatické selhání Evropské unie, je kontinentálními médii podáván čistě jako britská chyba. Jako kdyby Brusel dělal vše správně, jako kdyby byl neomylný ze samotného principu.

Kontinent starých technologií

Německo je považováno za evropskou hospodářskou velmoc. Nicméně během roku 2019 jsme byli svědky výrazného zpomalení hospodářské dynamiky: země se jen o desetinu procenta vyhnula formální recesi. Nezaměstnanost je stále nízká (3,1 procenta), takže zpomalení zatím nikoho neděsí. Totéž platí pro českou ekonomiku.

Mnohem závažnější jsou dlouhodobější perspektivy německé (a vlastně i evropské) ekonomiky. Německu i Evropě téměř kompletně unikla revoluce v informačních technologiích. Báze indexu DAX, který zahrnuje třicet největších německých korporací obchodovaných na burze ve Frankfurtu, se čte tak trochu jako popisky v technickém muzeu. Polovina firem má historii starší než sto let. Největší evropská softwarová firma SAP má méně než osminu tržní hodnoty ve srovnání s americkým Microsoftem. Během tohoto století do indexu DAX nepřibyl ani jediný startup. Víceméně totéž by bylo možné prohlásit i o dalších evropských ekonomikách, respektive burzách.

Ne snad, že by v Evropě technologické společnosti neexistovaly, ale všechny jsou víceméně postradatelné — dělají většinou to, co předtím již dělali jiní, anebo jsou příliš úzce specializované. Evropa sice dala světu hypertextový jazyk HTML jakožto základ celosvětové sítě, jeden z nejpopulárnějších programovacích jazyků (Python) a operační systém Linux, ale nic z výše uvedeného nedokázala úspěšně kapitalizovat.

Žebříčku největších evropských firem podle tržeb stále dominují ropné společnosti, automobilky, jiné těžební společnosti (včetně ruského Gazpromu), případně banky a finanční konglomeráty. Evropa je ve struktuře ekonomiky zhruba na úrovni USA kolem roku 1980. Postavení evropských automobilek se však může zásadně změnit, pokud se vládám a úřadům tohoto kontinentu podaří prosadit ambiciózní ekologickou agendu.

Doposud prosperující automobilový průmysl, pilíř ekonomiky, může být zredukován na slabé místo přežívající z dotací, podobně jako zemědělství. Přinejmenším vedení EU, a dokonce i Evropské centrální banky se nyní předhání ve vstřícnosti k různým hnutím ekologických aktivistů. Skutečnost, že hlavním znečišťovatelem je nyní Čína, nikoho nevzrušuje. Žádné demonstrace před čínskými ambasádami jsme neviděli, Greta Thunbergová zatím nevytáhla svůj transparent na náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Kdyby ovšem Čína skutečně začala s omezováním emisí, pak teprve bychom mohli hovořit o tom, že Evropa má ve světě ještě nějakou váhu.

 

  • Pavel Kohout, NP

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2021: *****

Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Pavel Klika 222,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Silvia Ambrogini 500,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Vladimír Votřel 1000,- Kč, Anonym 0,01 BTC, Pavel Burget 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Ludmila Kárská 250,- Kč, Zdenka Brancuská 500,- Kč, Karel Zangl 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Teplý 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, MUDr. Iva Neimcová 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Hana Hoffmannová 666,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Petr Kosmata 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč

Celkem za měsíc: 16 471,00 Kč
Vybráno 47.06%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 814 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,62 out of 5)
Loading...
politicon.cz
11 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.