ISRAELPALESTINA
3.10.2018
Kategorie: Historie

Jsou Palestinci nevinné oběti?

Sdílejte článek:

HANA LUKEŠOVÁ

Jedním z hlavních argumentů Palestinců a celého arabského světa ohledně založení Státu Izrael je, že Západ umožnil vznik Izraele z důvodu viny za holocaust, vyvraždění 6 milionů evropských Židů německými nacisty a jejich kolaboranty. Palestinští Arabové trvají na tom, že holocaust byl údajně západní křesťanský zločin, za který oni [Palestinci a Arabský svět] nenesou žádnou odpovědnost.

Např. palestinský aktivista Marvan Barghouti píše „Palestinci a obecně Arabové nenesou žádnou vinu za holocaust, evropskou genocidu spáchanou především proti Židům, Romům a Slovanům. Proto není povinností Palestinců naší povinností zaplatit cenu za zmírnění evropského pocitu kolektivní viny za holocaust“. Jibril Jaroub, člen Ústředního výboru Fatahu dne 24.6.2014 prohlásil „byli to nacisté ne my, kdo proti nim [Židům] spáchal holocaust. Platíme za zločiny Evropy spáchaný v minulém století, Palestinci s tím neměli nic společného, Izraelci byli zodpovědni za Nakba“.

Tento argument je součástí palestinské legendy, která tvrdí, že Palestinci jsou nevinnými oběťmi nespravedlnosti způsobené ostatními zejména lidmi na Západě a sionisty. Podle Barghoutiho se jedná o „koloniální konflikt, založený na etnických čistkách, rasismu, židovského osídlení, kolonialismu a aparteidu“ a Stát Izrael byl vytvořen „prostřednictvím dobře plánované kampaně etnického čištění“. „Nakba“, „tragédie palestinských uprchlíků“ , kteří byli údajně vyhnáni během Války za nezávislost (1948-1949) je vina sionistů a jejich západních příznivců, ne jich samotných. Podle tohoto vyprávění roku 1948 sionisté vedli válku s předem naplánovaným úmyslem etnické čistky, nikoliv oprávněná obrana Židů proti palestinské a arabské agresi s genocidním úmyslem (spáchat masovou vraždu tehdy žijících Židů v britském mandátním území Palestiny) a samozřejmě se nezmiňují o dlouhé historii palestinské a obecně arabské spolupráce s nacisty.

Tvrzení, že Palestinci a Arabové nemají nic společného s holocaustem, je falešné. Ve skutečnosti hráli palestinští a arabští představitelé významnou roli při napomáhání a podněcování nacistického plánu na vyhlazení evropských Židů a doufali, že Němci rozšíří protižidovskou genocidu i na Blízký východ.

Nejvýznamnějším arabským představitelem, nutno však podotknout, že ne jediným, spopupracujícího s nacisty, schvalovačem a vykonavatelem nacistické protižidovské genocidy byl Hajj Amin Al Husseini, vedoucí předák palestinského nacionalismu a jeruzalémský muftí. Husseini byl velmi vlivným a populárním člověkem v arabském a muslimském světě. Jeruzalémská rodina Husseiniů patřila mezi vlivné arabské klany, Husseiniovci zastávali významné společenské pozice v tehdejší Palestině. Za doby britského mandátu se Hajj Amin Al Husseini stal jeruzalémským muftím a prezident Nejvyšší rady muslimů. Byl nejmocnějším arabským představitelem v mandátní Palestině, kontroloval rozpočet, síť patronátů, která zahrnovala imámy mešit, soudce islámských soudů, islámské školy a islámské nadace.

V březnu 1935 založil klan Husseinů vlastní politickou stranu Palestinskou arabskou stranu. Husseini nesl přímou zodpovědnost za vraždění Židů v Palestině během pogromů z roku 1929 (v Jeruzalémě a Henronu) a velké arabské vzpoury mezi roky 1936-1939 proti Židům a Britům, během kterého Arabové zabili stovky Židů, vypalovali polí, stodoly, židovské obytné domy. Na začátku roku 1936 převzal vedoucí roli v Arabském nejvyšším výboru o deseti členech, který zahrnoval vůdce všech šesti palestinských arabských politických stran. Ve své výpovědi před Peelovou komisí z roku 1937 muftí Hussini odmítl veškerý územní kompromis a podporoval řešení, podle kterého měla být Palestina pouze arabskou zemí s nepatrnou židovskou menšinou, kteří žili v zemi před rokem 1914.

Husseinimu se povedlo ovlivnit islámský svět. Vynaložil své veškeré úsilí, aby interpretoval konflikt nábožensky, mezi muslimy a sionisty. Již roku 1920 se poprvé objevil na významném muslimském náboženském svátku Nabi Musa a úspěšně rozdmýchal násilí proti Židům a tím si zvýšil popularitou mezi širokou palestinsko-arabskou masou. Roku 1931 svolal mufti Husseini všeobecnou islámskou konferenci do Jeruzaléma, kterou navštívili velmi významní muslimští představitelé z dvaceti dvou zemí, včetně jeho blízkého přítele, budoucího generálního tajemníka Ligy arabských států Abd Al Rahman Azzam a předního egyptského muslimského intelektuála Rashida Ridu. Konference si zvolila Husseiniho za svého prezidenta.

Roku 1937, v průběhu arabské vzpoury v Palestině, Husseini zorganizoval celoarabskou konferenci do Bludanu (v Sýrii), aby získal Araby z okolních zemí pro své zamítavé stanovisko k rozdělení země na základě Peelovy komise. Konference se účastnilo 400 delegátů, včetně 124 palestinských Arabů. Muftí se konference osobně neúčastnil, protože se obával zatčení za svou roli v zasévání nepokojů. Nicméně delegáti mu přiřkli titul „čestného prezidenta“. Ve svých bojovných kázání Husseini refelektuje islámské nepřátelské postoje k Židům, kázání začíná slovy „Bitva mezi Židy a Araby není nic nového….Židé nenávidí Mohameda a islám…Bitva mezi Židy a islámem začala, když Mohamed uprchl z Meccy do Mediny“. Také citoval jednu z nenávistných súr v Koránu (4:51-52) „Oni [Židé] jsou ti, kteří jsou prokleti, je Alláh proklíná, nenajdou žádného zastánce“. Husseini také cituje Suru 5:82 „Židé s modloslužebníky, jsou nepřáteli těch, kteří věří [muslimové]“. Dále poznamenal několik dalších výroků „není možné vedle sebe vidět Žida a muslima, aniž by měl Žid nějaký plán zničit muslimy“, dále „konečný soud nastane tehdy, když každý kámen nebo strom řeknou, muslime, za mnou je Žid, zabij ho“. Své závěrečné kázání muftí uzavírá některými citacemi z Koránu a Hadídu tím, že „Židé jsou nejhoršími nepřáteli islámu a pokusí se ho kdykoliv zničit. Nevěřte jim, jsou to pokrytci. Neskončete, dokud vaše země nebudou zbaveny Židů“.

Roku 1937 Husseini utekl z Palestiny do Libanonu, roku 1939 odchází do Iráku. V Iráku se připojil k pronacistické frakci a pokusil se roku 1941 s německou pomocí o státní převrat. V důsledku toho britské síly napadly Irák, aby znovu získaly kontrolu nad touto zemí a kontrolu nad jejími roplnými zdroji. Muftího štvaní podnítilo v Iráku veliký protižidovský pogrom z 1. 6. a 2. 6.1941. Běsnící dav usmrtil 180 Židů a zničil 586 židovských obchodů a jiných židovských objektů. Husseini označil Židy v Iráku za pátou kolonu, protiarabské spiklence.

Al Husseini a jeho irácký komplic, další arabský pronacistický politik, Rashid Ali al- Gailani, jeden z lidí, zodpovědný za masakr iráckých Židů, pogromu označovaného „farhud“ se vydali z Iráku do Íránu pak do Itálie, odkud se konečně dostali do nacistického Německa a do Berlína dorazili 6.11.1941. Husseini byl v kontaktu s nacisty již od jejich nástupu k moci roku 1933, poté, co se stal Hitler německým kancléřem, Al Husseini oslovil německého konzula v Jeruzalémě a ujistil ho, že všichni muslimové, i mimo Palestinu, podporují nový režim v Německu a doufají v rozšíření tohoto [nacistického] režimu i do jiných zemí, k čemuž bohužel později také došlo. Během arabské vzpoury 1936-1939 muftí získával finanční prostředky a zbraně od nacistů. Právě finanční prostředky z nacistického Německa u umožnili protáhnout vzpouru až do roku 1939.

V létě roku 1940 poslal muftí dopis Frankovi von Papenovi, nacistickému zástupci v Ankaře a gratuloval Němcům k vítězství nad Francií a žádal další německou podporu pro arabskou věc. Osman Kemmal Hadad, soukromý tajemník Husseiniho, vycestoval do Berlína v srpnu 1940 a požadoval uznání práva arabských států „řešit židovskou otázku podle německo-italského modelu“. V únoru 1941 se Hadad opět navštívil Berlín, aby vyjádřil ochotu arabských států pomoci nacistům k rozdrcení „anglicko-židovské koalice“. Husseiniho charisma a jeho obliba v arabském světě vedla nacisty k rozhodnutí, že „k primární cestou, jak si získat u udržet přízeň Arabů by měla vést prostřednictvím velkého muftího a jeho sekretáře“. V květnu 1941 Hitler dovolil vytvoření zvláštní vojenské mise pod kódovým označením „Sonderstab B“, která měla sloužit jako vrchní velitelství pro celý Blízký východ a měla také udržovat kontakt s Husseinim a Galanim. Fawzi al-Qwawuqwi, který v letech 1947-1978 velel arabské osvobozenecké armádě, sloužil v této jednotce během druhé světové války. Další velitelé antisionistických teroristů byli Abd al Quadir al-Husseini, příbuzný a blízký spokupracovník miftího a Hasan Salam, který strávil válečné roky v nacistickém Německu.

V létě a na podzim roku 1941, kdy němečtí stratégové naplánovali napadení a dobytí Sovětského svazu a porážku britských sil ve Středomoří a na Středním východě, počítali nacisté s arabskou podporou. Němečtí stratégové byli přesvědčeni, že Al Husseini je nejvýznamnějším představitelem Arabů a Hitler ho považoval za hlavního aktéra na Blízkém východě. K zajištění spolupráce s Al Husseinim musel Hitler souhlasit s požadavkem k zastavení veškeré židovské emigrace do Palestiny. Muftí nechtěl, aby si Židé zachránili život imigrací do Palestiny a 11.3.1941 Hitler s touto podmínkou souhlasil. Až do roku 1941 totiž Hitler souhlasil s vystěhováním všech Židů s Německa (před tím než vydal rozkaz k fyzickému vyhlazení všech evropských Židů), ale Hajj Amin al Husseini trval na tom, že Němci musí zastavit „tuto formu řešení židovské otázky“. Konečným řešením židovské otázky se měla stát genocida, masová vražda všech Židů pod Němci dobytými územími.

Velký Muftí se setkal s Hitlerem 28.11.1941 v Berlíně, setkání trvalo 65 minut. Hitler ujistil muftího, poté, co porazí SSSR a Wehrmacht pronikne na jih přes Kavkaz do Iráku a Íránu osvobodí všechny Araby a zničí veškeré židovské obyvatelstvo v arabském světě pod britským patronátem. Hned po svém setkání s muftím Husseinim nařídil Hitler Heydrichovi uspořádat konferenci ke „konečnému vyřešení židovské otázky“. Neslavná konference se skutečně sešla ve Wansee v lednu 1942.

V létě 1942, kdy Rommelovi vojáci byli připravení dobýt Egypt a projít Suezským průplavem, nacisté již dokončili tajné přípravy k nasazení zvláštních jednotek SS, které byly připraveny k vyhlazení blízkovýchodních Židů po vzoru vraždění Židů v SSSR, kde „za frontou“ řádily jednotky SS Einsatzgruppen, které spáchaly hromadný masakr. „Einsatzkomando Egypt“ bylo nasazeno z Berlína do Atén dne 29.7.1942 a čekalo na přesun do Afriky pod velením důstojníka SS Waltera Raufa. Tento útvar měl být nasazen nejprve v Egyptě, po dobytí Egypta i do sousední Palestiny, s cílem vyhlazení tamější židovské populace. Nacisté počítali s rozsáhlou pomocí místních arabských spolupracovníků, kteří byli připraveni se do vyhlazování Židů zapojit. Německé zpravodajské služby potvrzovalo pronacistické smýšlení většiny Arabů.

Al Husseini plánoval vyhlazení palestinských Židů, za tím účelem se sešel s Heinrichem Himmlerem i Adolfem Eichmannem, aby získal informace o „německém řešení židovské otázky“ a zajistil si od nich slib, že tento postup nacisté proti Židům aplikují po jejich vstupu a dobytí Palestiny. Roku 1942 povzbuzovali al Husseini a al Gailani své spolupracovníky, aby navštívily německé výcvikové kurzy i nacistické koncentrační a vyhlazovací tábory, aby získali zkušenosti s genocidou a z tohoto důvodu navštívili koncentrační tábor Sachsenhausen. Tři z Husseiniho a Gailaniho spolupracovníků se podle německého důstojníka, který je provázel táborem, uvedl, že se tito lidé velmi zajímali o zacházení s Židy v Sachsenhausenu.

Jen porážka německé armády u El-Alameinu od britských sil a vítěství sovětských vojáků na východní frontě zachránila Židy v Palestině a v Egyptě před úplným vyhlazením. Al Husseini a jeho arabští pronacističtí spojenci významně přispěli k nacistickému válečnému úsilí a k holocaustu. Al Husseini se zapojil do šíření nacistické propagandy prostřednictvím novin a rozhlasu. Husseini a jeho arabští soukmenovci rozšířili antisemitismus na celý Blízký východ, založeného na nacistické ideologii na na islámských zdrojích prostřednictvím Koránu a tradiční biografii a výroků proroka Mohameda. Tato propaganda zahrnovala obecné výzvy ke genocidě, „zabijte všechny Židy, kdekoliv je najdete, to potěší Boha, historii a naše náboženství…Svět nebude nikdy v klidu, dokud nebude židovská rasa vyhlazena…Židé jsou bakterie, které způsobily veškeré potíže na světě…Židé byli od doby svého vzniku nepřáteli Arabů a muslimů…Tolerance vůči Židům bylo hloupým plánem a hanebným zločinem proti vlasti…Jedinou legitimní politikou je vyhnání všech Židů ze všech muslimských zemí. To je jediný nápravný prostředek…To je to, co prorok učinil před stoletími…“

Muftího výzvy k vraždám a etnickým čistkám zasely arabskou nenávist k Židům a po vzniku Izraele roku 1948 byli skutečně všichni Židé zabiti či vyhnáni. Bylo vyhnáno přes 850,000 Židů z muslimských zemí a byl jim zabaven veškerý majetek.

Muftí také hrál ústřední roli při náboru muslimů do SS na Balkáně z Bosny, Albánie a SSSR, snažil se , aby muslimové vraždili Židy i Srby. Kdykoliv se Al Husseini dozvěděl o úsilí o zajištění propuštění Židů z evropských zemí pod nacistickou kontrolou výměnou za výkupné nebo za propuštění Němců uvízlých v zahraničí při vypuknutí války zasáhl, aby zachránil v útěku Židů včetně malých dětí, prosadil, aby byli deportováni do vyhlazovacích táborů. Ve své korespondenci s nacistickými úředníky vznáší mnohé námitky k takovým výměnám a navrhl, aby Židé byli posláni „do Polska pod přísnou kontrolou“. Muftí si byl dobře vědom, jaký osud čeká Židy v Polsku. Již roku 1943 Henrich Himmler řekl Husseinimu, že nacisté již zlikvidovali 3 miliony Židů, jiný německý důstojník poznamenal, že muftí byl zapřisáhlým nepřítelem Židů a netajil se tím, že by si přál, aby všichni Židé byli vyhlazeni.

Hajj Amin al-Husseini šířil toxickou antisemitskou propagandu skrz celý muslimský svět během druhé světové války, kdy probíhala protižidovská genocida, i po její skončení. V létě roku 1946 se vrátil do arabského světa, konkrétně do Egypta, kde byl oslavován jako hrdina arabského lidu. Husseini měl být prvotně stíhán za válečné zločiny, ovšem pod tlakem svého přítele Abd al-Rahmana Azzama, generálního tajemníka Ligy arabských států, Britové od stíhání al Husseiniho upustili. Klan Husseiniů a jejich Palestinská arabská strana jeruzalémského muftího velebili za jeho válečné činy. Pro arabské obyvatelstvo v Palestině a v okolí se stal pro svou pronacistickou minulost zdrojem pýchy, nikoliv hanby. Muftího triumfální návrat na Blízký východ vyvolal v arabském světě vlny nadšení. Hassan Al Banna, vůdce Muslimského bratrstva jmenoval Al Husseiniho vůdcem Muslimského bratrstva v Palestině.

S podporou generálního tajemníka Arabské ligy Azzamem obnovil své vůdcovské postavení Vedoucího arabského výboru, zastupující palestinské Araby. Arabská liga se ujistila, že je výbor složen z klanu Husseiniů a jejich příznivců. Al Husseini nadále odmítal jakýkoliv územní kompromis s Židy a připravoval Araby na budoucí válku s nimi. Muftí jednoznačně uvedl, že jakmile se Britové stáhnou z Palestiny (po klíčovém hlasování OSN, které rozhodlo o rozdělení tehdejší Palestiny na stát židovský a arabský), Arabové by měli Židy napadnout a do jednoho je zničit. Azzam byl k Židům stejně nepřátelský a připravoval se spolu s okolními arabskými státy na vyhlazovací válku proti Židům. V říjnu roku 1947 citovaly egyptské noviny Azzama, kde předvídal, že válka v Palestině skončí „vyhlazovací válkou a kolosálním masakrem“ a předpověděl, že Arabové „zaženou Židy do moře“.

Vzhledem k těmto okolnostem nebylo překvapující, že se tehdejší Židé báli dokončení genocidy a na vyhlazovací válku se připravovali. Židovští vůdci si uvědomovali, že proti nim Hajj Amin al Husseini chystá genocidu- „konečné řešení“. Většina palestinských Arabů ucctívala klan Husseiniů, jejich spojence i nacisty, čehož si Židé byli vědomi. Židé v Palestině skutečně bojovali o holé přežití. Pouze vítězství Židů zachránilo existenci Státu Izrael a historikové dokládají, že i přes trvalé nepřátelství ze strany Arabů, neměli Židé připraveni plán etnické čistky proti palestinskoarabskému obyvatelstvu. Židé vyhráli válku z let 1947-1949 ovšem za velikou cenu, celé 1% židovské populace přišlo o život.

Bez ohledu na vítězství Izraele se muftí nadále těšil velké ústě a vážnosti v celém arabské světě. Liga arabských států přistoupila na muftího požadavek na vytvoření „palestinské vlády“. V červenci 1948 byla vytvořena „Všepalestinská vláda“. V září 1948 byl Amin al Husseini jmenován vůdcem této vlády, jeho bratr Jamal al Husseini byl jmenován ministrem zahraničí a další z Husseiniho gangu se stal ministrem obrany. V září a říjnu 1948 zasedala vláda pod vedením Husseinim v Gaze, kde byl nadšeně přijat a obdržel bouřlivé ovace. Zasedání vlády se účastnili vedoucí místních obcí, komunitní a náboženští představitelé, kmenoví vůdci a významní političtí představitelé.

Hajj Aminova hrozná minulost mu zajistila postavení panislámského vůdce. Roku 1951 se účastnil Světového islámského kongresu v Karáčí v Pákistánu. Kongres ho zvolil svým prezidentem. V Pákistánu navštěvoval další islámské kongresy a jeho popularita vzrostla strmě nahoru. V průběhu 50. let udržoval spojení s arabskými jednotkami Fijadínů, které měly útočit na Židy v Izraeli. Roku 1955 se účastnil konference v Bandungu v Indonésii s cílem, aby dosáhl podpory pro „palestinskou věc“. Rok před konáním konference v Bandungu roku 1954 napsal v egyptských novinách spoustu nenávistných protižidovských článků, kde opakoval stejnou propagandu jako za druhé světové války.

Náš boj se světovým židovstvem je otázkou života a smrti. Židé chtějí znovu postavit židovský chrám na místě blahoslavené mešity Al Aksa. Židé zavinili porážku Německa v první světové válce. To byl hlavní důvod Hitlerovy antipatie proti nim. Německá odplata proti Židům byla drsná, ale válka zničila miliony lidí. Židé zavinili zhroucení Osmanské říše. Židé mají specifický charakter, který je jejich podstatou od začátku jejich existence. To je jeden z hlavních důvodů jejich selhání v minulosti a způsobila to, že je lidé nenávidí. Jedním z nejviditelnějších aspektů židovské povahy je arogance a pýcha. Jejich chamtivost nezná konce. Neznají milosrdenství a jsou plní zlosti. Neuznávají práva ostatních. Smíření s Židy je pro arabský národ sebevražda. Mír s Židy umožní Židům rozšířit hranice své země a povede k ovládnutí arabských zemí. Prostřednictvím politických a a ekonomických vazeb se snaží Židé formovat arabský svět. V době míru rozšiřují myšleny a principy, které odporují islámu a arabské civilizaci. Čas a zkušenosti dokázaly, že Židé nemají žádný respekt k uzavřeným dohodám“.

Arabští vůdcové po celém Blízkém východě tyto postoje naprosto přijímali. V květnu 1962 předsedal Hajj Amin al.Husseini jako Světovému islámskému kongresu v Bagdádu, kde vyzýval k boji proti „mezinárodnímu sionismu. Obviňoval Židy z touhy o ovládnutí celé země mezi Nilem a Eufratem. V říjnu 1962 vedl oficiální Palestinskou delegaci do Alžírska, kde se účastnil oslav alžírské nezávislosti. Začátkem 60. let organizoval konference v Saudské Arábii a Somálsku. Jordánský král Hussein přivítal v březnu 1967 muftího Husseiniho a dovolil mu vstoupit do Jeruzaléma a pomodlit se v ešitě Al Aksa a byl v její blízkosti bouřlivě přivítán arabskými zástupy. Roku 1967 předsedal Hajj Amin dvěma konferencím v Amánu a Světovému islámskému kongresu (16.9.1967). Tyto konference odsoudily „barbarské a nelidské činy spáchané sionisty a jejich znesvěcení svatých míst“.

V posledním roce svého života roku 1974 byl Husseini pozván, aby se účastnil konference islámských zemí v Lahore v Pákistánu. Na setkání v Lahore se objevil nový palestinský vůdce Yassir Arafat. Velký muftí jmenoval Arafata za svého nástupce ve svém době v Bejrútu 28.12.1968. Do konce roku 1968 se Arafat chystal převzít velení OOP. Pocty muftímu pokračují prakticky do současnosti. Dne 4.1.2013 palestinský prezident Mahmůd Abbás vystoupil na oslavě vzniku strany Fatah, kde vzdal čest velkému muftímu Hajj Aminovi al Husseinimu, kterého označil za „mučedníka“ a „průkopníkem“.

V podněcování ke genocidě a k živení antisemitismu pokračují palestinští vůdci do současnoti. Například setkání, které oslavovalo výročí založení strany Fatah, které se konalo v lednu 2012 současný vedoucí muslimský představitel Mihammad Husajn, nejvyšší muslimský náboženský představitel Palestinské samosprávy, jmenovaný do čela Mahmůdem Abbásem pronesl kázání slovy: „Naše válka s potomky opic a prasat je otázkou víry“. Současný muftí pokračoval v citacích proroka Mohameda „Hodina soudu nepřijde, dokud nebudeš bojovat s Židy. Žid se schová za kameny a stromy. Pak budou kameny a stromy volat, o muslime, služebníku Alláhův za mnou je Žid., pojď a zabij ho“.

Ve svých kázáních u mešity Al Aksa je současný muftí známý tím, že popisuje Židy jako nepřátele Alláha. V květnu 2013 obvinil muftí Muhammad Husajn Izraelce, že plánují postavit židovský chrám na místě mešity Al Aksa- dřívější Hajj Aminovo al Husseiniho obvinění. 24.7.2014 uvedl Jibril Rajoub , člen ústředního výboru Fatahu, že „chování Židů vedlo nacisty, aby spáchali protižidovský masakr“. Naproti tomu další člen ústředního výboru Fatahu Abbas Zaki dne 12.3.2013 vystoupil v televizním pořadu Palestinské samosprávy proslovem, že „Ti Izraelci nemají žádné náboženství a žádné zásady. Jen páchají zlo. Podle mého názoru je Alláh shromáždí, aby je mohl zabít“. O několik let dříve 13.5.2005 oficiální televizní stanice Palestinské samosprávy vysílala kázání šejka Ibrahima Mudeirisa, v němž argumentoval, že „v celé historii museli vládci, včetně Hitlera vyhnat nebo vyhubit Židy kvůli jejich korupci a zkaženosti a že Židé připomínají smrtící virus, způsobující AIDS“.

A na závěr si připomeňme slova pronesená v palestinské televizi v lednu 2013 a listopadu 2014:

V tváří tvář židovské hrozbě, Evropa nemohla snášet charakteristické židovské rysy, jako je korupce, tak anglický král Eduard I. Vydal vyhlášku, vyhánějící Židy z Anglie, po něm následovaly příkladu země Francie, Německo, Rakousko, Československo, Holandsko, Španělsko a Itále. Evropské národy pociťovaly, že utrpěly újmu z toho, že poskytly útočiště Židům. Židé později obdrželi Balforovu deklaraci a Evropa to považovala za ideální řešení, aby se jich zbavila“.

Stejně nenávistný je i Hamás, který zdůrazňuje, že „Palestina je islámská země, která patří pouze muslimům. Každá píď země musí být osvobozena. Neexistuje žádné řešení palestinského problému kromě džihádu. Mírové rozhovory jsou fraškou a ztrátou času. Existuje mezinárodní židovské spiknutí, které ovládá finance a světová média. Sionistický plán nezná hranic a chce ovládnout celý muslimský svět od Nilu po Eufratu. Sionistické spiknutí stojí za všemi druhy obchodování s drogami, alkoholem a má za cíl zlomit společnost, podkopat společenské hodnoty, vytvořit morální degeneraci a zničit islám“.

Vedoucí představitelé Hamasu ,“že Židé si zasloužili veškeré útrapy, pronásledování a nakonec i holocaust. Dále tvrdí, že Hitler je božského původu a žádají, aby na Židy muslimové uvalili stejný trest, pravidelně popírají lidskost Židů, považují je za mikroby a vyzývají Alláha, aby zničil všechny Židy, dále, že osud Židů by měl být zpečetěn v jejich zabití a zničení“.

Nacisté a palestinské hnutí.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2021: *****

Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Pavel Klika 222,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Silvia Ambrogini 500,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Vladimír Votřel 1000,- Kč, Anonym 0,01 BTC, Pavel Burget 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Ludmila Kárská 250,- Kč, Zdenka Brancuská 500,- Kč, Karel Zangl 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Teplý 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, MUDr. Iva Neimcová 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Hana Hoffmannová 666,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Petr Kosmata 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč

Celkem za měsíc: 16 471,00 Kč
Vybráno 47.06%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 156 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (18 votes, average: 4,78 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.