15-3-1939
27.6.2019
Kategorie: Historie

Jsou dluhy, o kterých se moc nemluví

Sdílejte článek:

J3K

Evropský kontinent se momentálně dostal do situace, ve které si ho nikdo nechtěl ani jen představit. To i přesto, že se plno lidí tváří, jako by se jim právě plnila všechna přání. Přitom se zcela zjevně nedaří na mnoha polích. Vázne ekonomika, problémy jsou v mezilidských vztazích, nedozírné komplikace přináší migrace, samolibost politiků, nově zvýhodňované LGBT aktivity a genderové slátaniny, vrcholem je šílenství kolem klimatu útočící nejen na logické myšlení, ale i na nezkreslené vědecké poznatky. Centralizuje se moc, přičemž tzv. elity žijící mimo realitu dostávají neskutečně vysoké mzdy a po nich následující výsluhy, které často překonávají vícenásobně platy ústavních činitelů jednotlivých států. Přebujelá byrokracie je neefektivní a z ní vycházející represe některých států a národů přechází v jistou formu agrese a ponižování. Příkladem je snaha Bruselu usměrnit Maďary a Poláky, Itálie pod novou vládou začíná politruky z EU zlobit také. Omezují se svobody a slovní spojení liberální demokracie se stalo synonymem pro označení pekla. Se skutečnou demokracií nemá totiž vůbec nic společného.

V souvislosti s nastalou situací je třeba vnímat, jak se pomalu začíná EU dělit na mocné a trpěné. Dvě hlavní mocnosti, tedy Německo a Francie, pokračují v dalším sbližování a utváří tvrdé jádro. Dá se očekávat, že se k nim přidají země Beneluxu, pravděpodobně i Španělsko. Na opačném konci jsou naopak Maďarsko a Polsko, částečně i my a donedávna docela se vzpouzející Rakušané, vynechat nelze ani Itálii, kterou především Salvini kormidluje co nejdále od bruselského přístavu. Nespokojenost je také s Řeckem, jehož zadluženost je skutečně vysoká, nicméně nesporný podíl na ní má i samotné Německo. Britům už trpělivost došla a po avízovaném odchodu Theresy Mayové s funkce předsedkyně vlády se Brexit stává ještě reálnějším. Dominance Německa vychází z nesmírně produktivní ekonomiky a povahy samotných Němců. Poválečný vývoj postavený na obnově země po 2.světové válce s pomocí Spojených států je na první pohled obdivuhodný, nicméně je třeba si uvědomit následující. Válka zasáhla Evropu v době průmyslového boomu. Střední Evropa, především tehdejší Československo a Rakousko, byla na vysoké úrovni a její průmysl i ekonomika vzkvétaly. Válečná mašinérie je v jednom směru výjimečná. Urychluje totiž nesmírně vývoj a pokrok v oblastech, které v době míru takový progres nezažívají. Němci dokázali po celou dobu 2.světové války vyždímat ze svých i zahraničních mozků to nejlepší, což si Američané uvědomovali a neštítili se navázat spolupráci tam, kde jim to později umožnilo též získat určitý náskok. Navíc porcování Německa způsobilo, že ¾ této země zůstaly pod vlivem a vojenskou ,,ochranou´´ USA, takže investice do zničeného průmyslu se začaly rychle vracet a Němci dosud Spojeným státům vyplácejí vysoké náhrady.

2.světová válka tak pro Německo skončila kapitulací, zároveň je katapultovala do pozice ekonomické a hospodářské velmoci a po dlouhou dobu i prodlouženou ruku Spojených států. To zabránilo pozdějším snahám o nahrazení škod způsobených Německem napadeným státům. Je třeba si uvědomit, že se už nikdy nepodařilo například Československu i přes nespornou českou šikovnost dostat zpět na úroveň před 2.světovou válkou. Náš průmysl pracující pro německou armádu se při přechodu do civilního režimu nedočkal razantní obměny. Díky následkům dělení moci po válce přišlo období nadvlády komunistů, které nebylo nijak zvlášť úspěšné. Konkurenceschopnost klesala, navíc řada českých elit skončila v koncentračních táborech. Část v těch válečných, další poté v komunistických. Svůj podíl na ztrátě nejlepších mozků měla i emigrace jejich části. Tento stav pokračoval i později, kdy se dovolené na Jadranu a pracovní cesty na Západ měnily v možnost opuštění ČSSR a začátku na tehdy vysněném Západu. Tento trend nezastavila ani tzv. Sametová revoluce, neboť řada našich spoluobčanů šla co nejdříve za ,,lepším”.

Je nesporné, že 2.světová válka na některé státy dolehla více, na jiné méně a Německo na ní v důsledku vydělalo. Došlo tak k situaci, kdy zbohatlý stát, který se kdysi stal hrozbou pro celý svět, začal opět nabírat na síle. Místo vyplácení válečných reparací investoval zpět do své ekonomiky a snad jediné Spojené státy dostaly zpět to, co do společného podniku vložily, případně na tom velmi vydělaly. Naopak jiné země už se nikdy nevrátily do původní pozice. Obrovské škody napáchali nacisté Řecku, ale neméně vysoké částky by zpětně mohlo požadovat Polsko i tehdejší Československo. Sovětský svaz propustil z vazalství Východní Německo a nebránil spojení obou států, tedy NSR a DDR zpět do jedné mocnosti. Sověti řešili své problémy, rozpustili Sovětský svaz a jednotliví členové bývalého soustátí se vydali na samostatné cesty. Rusko pracuje na své stabilizaci a opět se dostává do role, kdy se proti němu Němci začínají stavět. O válečných reparacích se přestalo mluvit, přestože jejich vyplacení by mnohým státům, kterým by náležely, pomohlo vyřešit řadu problémů, jejichž počátek je možné vidět právě ve 2.světové válce.

Politické řešení se najít nikdy nepovedlo a Německo už dávno na podobné snahy ani nereaguje. Přestože existují výpočty, kolik která země by si mohla nárokovat, je téměř jisté, že k žádnému vyrovnání nikdy nedojde. Postavení Německa v Evropě je opět výsadní a natolik dominantní, že se vracíme k období před 2.světovou válkou. Vliv Berlína na dění v Bruselu je jednoznačný, navíc pod záštitou EU dochází k jisté snaze odpoutat se od Spojených států. Důsledkem toho je například automobilový průmysl devastující Dieselgate, která odstartovala či urychlila šance přechodu na elektromobilitu, přestože jde o nedořešený technologický nesmysl. Spojené státy tak daly Němcům první lekci, vztyčily varovně prst, Němci jsou tak pod jistým tlakem USA, na druhou stranu se už otřepali a jedou si vlastní linii s tím, že je okolí ve skutečnosti moc nezajímá. Společně s Francií postupně ovládají ekonomicky a politicky Evropu a obnovené úvahy o válečných reparacích tak sice vyplouvají na povrch, nicméně jejich reálná šance na vyplacení je nulová. I přesto se určitá aktivita v tomto směru rozvíjí, o čemž svědčí níže uvedený odkaz. Pokud máte zájem, můžete se k nim přidat i Vy, přestože pravděpodobnost úspěchu je v momentální situaci mizivá. Spravedlnost má totiž své zákonitosti. Je přívětivější k silným a vítězům. A k těm jsme nepatřili a je možné s politováním konstatovat, že nás to výhledově s nynější politickou reprezentací ani nečeká. Na odkazu se můžete připojit k petici za vyplacení reparací a dále se informovat o jejich výši.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč

Celkem za měsíc: 10 678,00 Kč
Vybráno 30.50%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 485 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,42 out of 5)
Loading...
politicon.cz
29 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.