montovna
16.8.2018
Kategorie: Ekonomika

Jsou Češi opravdu líní a neschopní?

Sdílejte článek:

VÁCLAV MAKRLÍK

Relativita těchto kategorií umožňuje některým ekonomům , ale hlavně mediálním pracovníkům a publicistům, ovlivňovat občany , aby uvěřili tomu, že Češi nejsou schopni vyrobit produkty s vyšší přidanou hodnotou , intenzita a produktivita práce v Česku je nižší nežli ve vyspělých ekonomikách EU a proto i životní úroveň obyvatelstva musí být v Česku nižší.

Tato názorová pozice vyhovuje především zahraničním vlastníkům českých podniků. Mohou v Česku udržovat nižší platovou úroveň, nežli by byla u výroby stejných nebo podobných produktů v západních vyspělých ekonomikách.

Jak to ve skutečnosti je si můžeme doložit , když srovnáme výrobu automobilu stejné třídy ve Škodovce, BMW a Mercedesu. Všichni výrobci musí do výrobních nákladů zakalkulovat potřebný materiál, součástky, díly , spotřebu energií, odpisy strojního zařízení, režii a další hmotné náklady potřebné k výrobě. Samostatnou nákladovou položku tvoří mzdy zaměstnanců a na ně navazující položky jako náklady sociálního zabezpeční, atd.

Aktivováním nákladových položek položek ve výrobním procesu prostřednictvím zaměstnanců vzniká hodnota. Ta je u konkretních výrobních operací exaktně měřitelná časoměrnými studiemi na základě kterých vznikají normy spotřeby práce vyjádřené v konkretním čase potřebným na provedení té které pracovní činnosti. Je nepravděpodobné, že by normy spotřeby práce byly ve Škodovce měkčí nežli v ostatních německých automobilkách, takže i intenzita práce českého dělníka, resp.zaměstnance, je stejná jako v německých automobilkách a není proto pravdou, že český zaměstnanec je línější a méně schopný nežli německý, jak je někdy naznačováno. Český zaměstnanec však dostává za tutéž práci, za stejnou intenzitu práce jako má německý dělník, či technicko manažerský zaměstnanec, nižší mzdu. Každá pracovní operace, resp. čas potřebný na její provedení , či funkce technického zaměstnance, je oceněna mzdovým tarifem. A ten je v Česku nižší.

Jestliže vydělíme čas spotřebovaný na výrobu produktu počtem zaměstnanců (dělníků a technicko manažerských pracovníků výroby) dostáváme relativně nejpřesnější ukazatel produktivity práce a ta musí být stejná jako v německých automobilkách, jinak by se výroba v Česku automobilce VW nevyplatila.

Do hry však vstupuje ekonomická kategorie výrobní cena, která představuje peněžní ocenění hodnoty produktu v běžných cenách a mzdových nákladech s připočtením, rovněž v penězích vyjádřeného, výrobního zisku. Německé automobilky si mohou připočíst k výrobním nákladům, které jsou mimo mzdových ve všech zmíněných automobilkách více méně stejné, podstatně vyšší zisk, resp. kalkulovat vyšší přidanou hodnotu, nežli automobilka česká a to z důvodu tržního postavení výrobce, resp. značky. BMW a Mercedes jsou světově respektované značky a jejich produkty uznávané za nejvyšší kvality a užitné hodnoty. Ceny a mzdy , jak známo, jsou velice flexibilní. Dělíme -li výrobní cenu počtem zaměstnanců obdržíme již velice relativní ukazatel produktivity. Ten, z důvodu nižších mzdových nákladů a výrazně nižšího výrobního zisku , musí být nižší, nežli je podobný ukazatel v německých automobilkách. Lze z něj proto snadno usoudit, že Češi mají nižší produktivitu práce a dosahují nižší přidané hodnoty.

I když český produkt německé firmy VW dosahuje výrazně nižšího zisku ,resp. přidané hodnoty, nežli obdobný německý produkt, nebrání to tomu, aby z tohoto zisku odcházely do Německa slušné dividendy.V některých oborech odchází do zahraničí nejen dividenda, ale i korporátní daň je placena v zemi mateřské firmy, ačkoliv k provozování výrobní činnosti či služeb využívají infrastruktury vybudované z peněz českých daňových poplatníků. Dividendy a daně ze zahraničních dceřiných společností se v mnoha vyspělých zemích započítávají do hrubého domácího produktu (HDP). Ten pak vydělen počtem obyvatel země udává produktivitu země. České výrobní síly tak pomáhají zvyšovat produktivitu z HDP cizích zemích a protože nedosahují jejich produktivity jsou stále posuzován jako zaostalé, či dokonce línější a méně schopné.

Přitom Česko patří co do intenzity práce, nejen z již uvedeného pohledu , ale i z extenzivního pohledu , k nejpracovitějším zemím, neboť v délce pracovní doby je na jednom z předních míst ve světě. Je proto zřejmé, že k dosažení vyšší produktivity práce a vyšší přidané hodnoty nestačí jen vyšší intenzita práce a délka pracovní doby, ale je nutno vytvoření příslušného tržního image a to se vytváří dlouhá léta, ale snadno se ztratí. Stalo se to mnoha českým podnikům v období privatizace. Tuto chybu si musíme odpracovat. Český automobilový průmysl , díky německému, know-how, již dosáhl slušné úrovně a je akceptován i globálním trhem. Podobnou situaci jako v automobilovém průmyslu lze zaznamenat i v jiných oborech. Otázkou zůstává, zda lze hovořit o českém průmyslu, českém exportu atd. když je podnik vlastněn zahraničním subjektem, který má s Českem jen tu vazbu, že na jeho teritoriu shodou historických událostí vyrábí a česká pracovní síla je v něm zaměstnána tak zvaně v režii.

Autor: Václav Makrlík 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2019: *****

Dagmar Karlíková 500,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Anonymní dárce 1984,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, ing. Jan Kocura 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Dagmar Lavičková 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Švestka 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Milan Tahovský 500,- Kč, Rudolf Bláha 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Marin Vacek 500,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ladislav Hegyi 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč

Celkem za měsíc: 14 428,00 Kč
Vybráno 41.22%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 20 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
9 komentářů

Napsat komentář: Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.