Jsou Češi opravdu líní a neschopní?
VÁCLAV MAKRLÍK
Relativita těchto kategorií umožňuje některým ekonomům , ale hlavně mediálním pracovníkům a publicistům, ovlivňovat občany , aby uvěřili tomu, že Češi nejsou schopni vyrobit produkty s vyšší přidanou hodnotou , intenzita a produktivita práce v Česku je nižší nežli ve vyspělých ekonomikách EU a proto i životní úroveň obyvatelstva musí být v Česku nižší.
Tato názorová pozice vyhovuje především zahraničním vlastníkům českých podniků. Mohou v Česku udržovat nižší platovou úroveň, nežli by byla u výroby stejných nebo podobných produktů v západních vyspělých ekonomikách.
Jak to ve skutečnosti je si můžeme doložit , když srovnáme výrobu automobilu stejné třídy ve Škodovce, BMW a Mercedesu. Všichni výrobci musí do výrobních nákladů zakalkulovat potřebný materiál, součástky, díly , spotřebu energií, odpisy strojního zařízení, režii a další hmotné náklady potřebné k výrobě. Samostatnou nákladovou položku tvoří mzdy zaměstnanců a na ně navazující položky jako náklady sociálního zabezpeční, atd.
Aktivováním nákladových položek položek ve výrobním procesu prostřednictvím zaměstnanců vzniká hodnota. Ta je u konkretních výrobních operací exaktně měřitelná časoměrnými studiemi na základě kterých vznikají normy spotřeby práce vyjádřené v konkretním čase potřebným na provedení té které pracovní činnosti. Je nepravděpodobné, že by normy spotřeby práce byly ve Škodovce měkčí nežli v ostatních německých automobilkách, takže i intenzita práce českého dělníka, resp.zaměstnance, je stejná jako v německých automobilkách a není proto pravdou, že český zaměstnanec je línější a méně schopný nežli německý, jak je někdy naznačováno. Český zaměstnanec však dostává za tutéž práci, za stejnou intenzitu práce jako má německý dělník, či technicko manažerský zaměstnanec, nižší mzdu. Každá pracovní operace, resp. čas potřebný na její provedení , či funkce technického zaměstnance, je oceněna mzdovým tarifem. A ten je v Česku nižší.
Jestliže vydělíme čas spotřebovaný na výrobu produktu počtem zaměstnanců (dělníků a technicko manažerských pracovníků výroby) dostáváme relativně nejpřesnější ukazatel produktivity práce a ta musí být stejná jako v německých automobilkách, jinak by se výroba v Česku automobilce VW nevyplatila.
Do hry však vstupuje ekonomická kategorie výrobní cena, která představuje peněžní ocenění hodnoty produktu v běžných cenách a mzdových nákladech s připočtením, rovněž v penězích vyjádřeného, výrobního zisku. Německé automobilky si mohou připočíst k výrobním nákladům, které jsou mimo mzdových ve všech zmíněných automobilkách více méně stejné, podstatně vyšší zisk, resp. kalkulovat vyšší přidanou hodnotu, nežli automobilka česká a to z důvodu tržního postavení výrobce, resp. značky. BMW a Mercedes jsou světově respektované značky a jejich produkty uznávané za nejvyšší kvality a užitné hodnoty. Ceny a mzdy , jak známo, jsou velice flexibilní. Dělíme -li výrobní cenu počtem zaměstnanců obdržíme již velice relativní ukazatel produktivity. Ten, z důvodu nižších mzdových nákladů a výrazně nižšího výrobního zisku , musí být nižší, nežli je podobný ukazatel v německých automobilkách. Lze z něj proto snadno usoudit, že Češi mají nižší produktivitu práce a dosahují nižší přidané hodnoty.
I když český produkt německé firmy VW dosahuje výrazně nižšího zisku ,resp. přidané hodnoty, nežli obdobný německý produkt, nebrání to tomu, aby z tohoto zisku odcházely do Německa slušné dividendy.V některých oborech odchází do zahraničí nejen dividenda, ale i korporátní daň je placena v zemi mateřské firmy, ačkoliv k provozování výrobní činnosti či služeb využívají infrastruktury vybudované z peněz českých daňových poplatníků. Dividendy a daně ze zahraničních dceřiných společností se v mnoha vyspělých zemích započítávají do hrubého domácího produktu (HDP). Ten pak vydělen počtem obyvatel země udává produktivitu země. České výrobní síly tak pomáhají zvyšovat produktivitu z HDP cizích zemích a protože nedosahují jejich produktivity jsou stále posuzován jako zaostalé, či dokonce línější a méně schopné.
Přitom Česko patří co do intenzity práce, nejen z již uvedeného pohledu , ale i z extenzivního pohledu , k nejpracovitějším zemím, neboť v délce pracovní doby je na jednom z předních míst ve světě. Je proto zřejmé, že k dosažení vyšší produktivity práce a vyšší přidané hodnoty nestačí jen vyšší intenzita práce a délka pracovní doby, ale je nutno vytvoření příslušného tržního image a to se vytváří dlouhá léta, ale snadno se ztratí. Stalo se to mnoha českým podnikům v období privatizace. Tuto chybu si musíme odpracovat. Český automobilový průmysl , díky německému, know-how, již dosáhl slušné úrovně a je akceptován i globálním trhem. Podobnou situaci jako v automobilovém průmyslu lze zaznamenat i v jiných oborech. Otázkou zůstává, zda lze hovořit o českém průmyslu, českém exportu atd. když je podnik vlastněn zahraničním subjektem, který má s Českem jen tu vazbu, že na jeho teritoriu shodou historických událostí vyrábí a česká pracovní síla je v něm zaměstnána tak zvaně v režii.
Autor: Václav Makrlík
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2019: *****
Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Mgr. Jana Lavičková 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Pavel Rliko 200,- Kč, Vlastimil 800,- Kč, Jan Rada 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč
Celkem za měsíc: 7 966,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Latest posts by Redakce (see all)
(10 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...
Češi jsou líní a neschopní? Znám člověka který pracuje na sedačkách do automobilů v německé pobočce tady v Czechii a teď byl na několik dní na totaleinsatzu v Reichu. A na STEJNÉ práci. Pár rozdílů tu ovšem bylo, kratší čistá pracovní doba, dost podstatně menší pracovní tempo za podstatně vyšší plat.
Tak K.U.R.V.A opravdu jsou češi líný a neschopný??????? Ještě tak úředníci.
Anglosasi a Nemci sa vždy cítili nadradene nad Slovanmi, ľahké pohŕdanie k východu majú v sebe dodnes. Že Češi a všetci Slovania otročia za menej ako Nemci, vyplýva z našej zmierlivej a povoľnej mentality – s čím sa ráta, že bez reptania budeme ťahať záprah.
Z môjho pohľadu sú Česi veľmi schopným národom. Dalo by sa povedať, že tak Bohom obdarený národ vo všetkom (zlaté české ručičky, história, kultúra, osobnosti na všetkých frontoch) ako je ten český, v Európe asi nie je. Žiaľ, aj tak Bohu nevďačný národ – nakoľko neviem či ateizmus postihol nejaký slovanský národ viac, ako ten váš.
A co s tím vším cos vyjmenoval má společného Bůh? Pomocnou ruku najdeš na konci vlastní paže a ne před oltářem. Rovněž znalosti se musíš naučit a nikdo ti je do hlavy nenaleje trychtýřem, dokonce ani norimberským.
Je jasné, že když si západní firmy v prostředí českého Klondyku ponechaly doma všechny důležité segmenty firem (vedení, strategické rozhodování, výzkum, marketink, kádrovou práci atd. atd. a hlavně si hlídají toky peněz uvnitř a ven z firem), tak je jasné, že:
Jsme taková pěkná kolonie a montovna a je třeba ocenit, že našim lidem neplatí třeba korálky! Kolonialismus se dostal za ta léta na vyšší level, už se nedováží otroci, ale kapitál spolu s vyslanými managery firem jde vně do kolonizovaných zemí a to se za ta léta Česku přihodilo. Jó ceská sokolófna, das ist tópry kšeft! A kdo za to může? Tak co vítači politici západních fitem, bank a kapitálu, kdo z vás byl největší vůl? Kdo děla taková důležitá rozhodnutí? Zeman, Klaus atd.?
Kucí, podělali jste to! Kolik máme třeba českých bank v ČR?
Mnohem lepsi a relevantnejsi porovnani je v hypersupermarketu ….
Zatimco tady s velkou slavou konecne nabizi alespon 24 hrubeho tak ten stejny retezec v zahranici dava 3x i 4x tolik … uplne stejna prace a uplne stejne zbozi a svete div se za nizsi ceny v zahranici nez u nas …. A zkuste si srovnat rychlost na pokladne v zahranici a u nas (to co tu povazujeme za dlouhe stani ve fronte je v zahranici raketova rychlost kterou tam nedela nikdo) …
Za 40-60% vetsi pracovni vykon tu bereme za uplne tu samou praci s uplne stejnou pridanou hodnotou 4-5x mensi platy ……ale bures nas jiste spasi tim ze pomoci justicni mafie a financnich uredniku tedy dvou kast nadlidi naprosto beztrestnych a nepostizitelnych kradouci z eraru statisice kazdy kus jen na platech zdrti a zaklekne vsechny domaci podnikatele a drobne zivnostniky ci jen samostatne myslici chude …
Známý si za socíku jezdil přivydělávat do kapitalistické ciziny. Měl štěstí, nějak se mu to podařilo. Přitom za kopečkama dělal jak sjednanej – taky to měl zaplaceno. Jednou, když si chtěl od rána odfrknout a na okamžik se opřel o lopatu, ho uviděl zaměstnavatel a spláchl to ze stolu prohlášením “no jo, český syndrom”. Kde se ta “naše” pověst ve světě vzala? (Stejně jako báchorky o pravdomluvnosti a poctivosti ciganů)
…no, svoboda je mince o dvou stranách…my si můžeme dělat co chceme a s námi si taky můžou dělat, co chtějí…
Autor (záměrně?) přehlíží fakt, že při koupi (nejen) nového vozu se zákazníci pídí po lokalitě, kde byl vyroben. Jak je možné, že zákazníci vědí, kde se vyrábí líp a kde hůř? A přitom pracovní normy budou stejné. (Odboráře vždy zajímají pouze mzdy, odvedená práce za tyto mzdy je ale už vůbec nezajímá.) Další věcí je oprava zmetků, která rozhodně v normách zahrnuta není. Ale náklady na tyto opravy má vysolit majitel ze svého? Dle odborářů ano (stejně má dost, že?!
), já si myslím že náklady by měly jít za autorem… A tak se dá pokračovat do nekonečna.
Muzete tu ceskou neschopnost, linost a lajdactvi okecavat jak chcete, kde jsou ta zlate ceske rucicky? Znam spoustu Cechu a Slovaku, kteri se po hadraku vratili do Ceska, byli to vsichni ti, kteri se za 40 let neintegrovali. Privezli si spoustu penez, takze kazdy z nic stavel, nebo si kopuüil byt. Takovou hruzu jsem nikde a nikdy na stavbach nevidel, jak v zacatcich Ceska. Jedna stavba nebyla v poradku a nejen malickosti. Zasadni stvebni chyby z duvodu kradezi, podvodu a neschopnost byly na dennim poradku.