26.9.2013
Kategorie: Ekonomika

Jistoty a žádná prosperita

Sdílejte článek:

OD: JAKUB SKALA 26|09|2013

Jistě si většina z vás vzpomene na předvolební plakáty socialistů kdysi slibující jistoty a prosperitu. V poslední době jsem ale nabyl přesvědčení, že lidem by stačilo nabídnout jenom jistoty. Na prosperitu se klidně můžeme vykašlat.

 

 

Co tím myslím? Diskuse o tom, nakolik by měl stát v různých odvětvích omezit svoje nenechavé ruce a dát prostor volnému trhu se s železnou pravidelností dostane do bodu, kdy jeden z diskutujících položí otázku typu: „A která soukromá zdravotní pojišťovna by pojistila beznohého slepce s akutním selháním jater proti úrazu při rizikových sportech?“, s vítězoslavným úsměvem dá ruce v bok a čeká na odpověď. Nemám ambici hledat odpověď na takto nesmyslný příklad, který nemá s realitou nic společného. Smyslem bylo ukázat, jak absurdních rozměrů může diskuse nabývat, jen proto, že diskutující vyžadují jistotu (v tomto případě zdravotního pojištění) a uspořádání, které jim jistotu nenabídne, okamžitě zavrhnou.

 

Místo toho, aby nechali o podobě (soukromého) zdravotnictví rozhodovat zainteresované podnikatele, požadují odpověď po diskutujících. Jenže od stolu se nedá vymyslet detailní zdravotní systém, který bude uspokojovat potřeby deseti milionů lidí. Nedokážou to obhájci volného trhu ani státní úředníci z ministerstva zdravotnictví. Proto máme zdravotnictví takové, jaké máme. Musí to místo toho zkoušet tisíce podnikatelů, kteří mají nejlepší předpoklady nalézt ta řešení, která budou lidem vyhovovat.

 

Co ovšem musí být pro lidi požadující jistotu vždy a všude hotovým utrpením, je takový nákup jídla. Existuje jistota, že si zítra všichni koupíme oběd? Co když všichni prodejci zkrachují a zavřou? Co když se restauratéři spolčí a zdraží na dvojnásobek? Co jim v tom brání? Jak my, diskutující, zaručíme, že všichni lidé budou mít jistotu, že se zítra nají? Kdo přesně bude příští rok pěstovat brambory? Atd.

 

Jistotu ohledně potravin nemáme vůbec žádnou, přesto nějakým zázrakem obědváme každý den. Tomu zázraku se říká volný trh, na kterém podnikatelé v touze po zisku musí vycházet vstříc přáním a potřebám zákazníků. Spotřebitel si může kdykoliv zakoupit potraviny v rozličné kvalitě za rozličnou cenu dle svých vlastních preferencí. Ačkoliv výše uvedené otázky zní ve spojení s potravinami absurdně, ve spojení se zdravotním pojištěním jsem je již stokrát slyšel. Nejsou ale o nic méně nesmyslné.

 

Smutnou záhadou potom zůstává, proč všechna odvětví, jejichž produkty máme jisté, tj. odvětví, která jsou v rukou státu – zdravotnictvím počínaje, přes školství a vlakovou dopravou konče – tak tragicky zaostávají? Teoretická odpověď by vydala přinejmenším na další článek, nám na tomto místě postačí pohled do praxe, který je bohužel žalostný.

 

Za socialismu jsme měli jistotu práce, jistotu, že v pátek přivezou maso, i jistotu, že během příští pětiletky konečně předeženeme zhýralý americký kapitalismus. Všechny tyhle jistoty nám ale byly k ničemu, protože znamenali jen jedinou věc, jistou bídu.

 

 

Stát navíc vyžaduje stále větší procento příjmů občanů na všechny poskytované služby. Všimli jste si, že by soukromý sektor dělal totéž? Naopak, nabízí levnější a kvalitnější produkty, ať se jedná o auta, elektroniku nebo potraviny. Občas něco zdraží a něco zlevní, jak se mění poptávka a nabídka daných statků, ale dlouhodobý trend je jasný – nižší cena a lepší kvalita. Ne tak ve státním.

 

Jen proto, že si někteří z nás nedokáží představit fungování nějakého odvětví, aniž by do něj neustále zasahoval stát, neznamená, že to skutečně nemůže fungovat. Nedostatek představivosti by nás neměl nutit spoléhat se na pochybnou jistotu a vzdorovat nejisté, ale velmi pravděpodobné, prosperitě. A to i v odvětvích, která jsou tradičně jistá a zoufale zaostalá.

 

 

ZDROJ: mises.cz

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Josef Bárta 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč

Celkem za měsíc: 45 415,80 Kč
Vybráno 129.75%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 3 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.