NADEJE
4.7.2018
Kategorie: Společnost

Ještě stále existuje naděje

Loading...
Sdílejte článek:
VÁCLAV MAKRLÍK
 .
Univerzální ideologie lidských práv a demokracie tvoří základní kámen politického systému Západu, extrémně liberální a tolerantní části světa. Morfologie světových dějin, jak ji ve svém díle „ Zánik západu“ ( Untergang des Abendlandes) podal německý filozof Oswald Spengler, je však neúprosná. Když ji doplníme Huntingtonovou civilizační teorií, že civilizační okruhy (způsob života, hodnoty, kultura atd.) jsou určovány prvotně náboženstvími, viz „Střet civilizací“ (Clash of Civilizations“), máme obraz toho, co právě na světové scéně zažíváme.

 

Krok do pekel, nebo k záchraně?

Odchodem USA z Rady OSN pro lidská práva obdržela univerzální ideologie lidských práv další úder. Její rozpad se zdá nezadržitelný bez ohledu na to, zda někteří její protagonisté, jako ombudsmanka Šabatová, dostávají vysoká vyznamenání , či snad , v reakci na krok americké vlády, začala se problematika lidských práv projednávat na půdě senátu ČR. Rozpad této ideologie se nutně začíná odrážet i v migrační politice Západu. V USA je tento úpadek představován úsilím Trumpovy administrativy o zamezení pronikání nelegálních migrantů z jihu kontinentu do USA, v Evropě se hroutí ideologický základ migrační politiky kancleřky Merkelové. Možná , že na první pohled kontroverzní krok Trumpovy administrativy je krokem k záchraně západní křesťanské civilizace, k nápravě historických chyb Západu.

Každý civilizační fenomén má svou historii

Zárodky současných problémů globální civilizace , kterými jsou především nadstátní vlastnictví klíčových výrobních kapacit a finančního kapitálu a jejich volný pohyb, dále pak svoboda pohybu lidského individua, která však vyústila v nezvladatelné vlny ekonomických migrantů, lze vysledovat již hluboko v evropských dějinách.

Základní lidské právo, vlastnit výrobní prostředky, půdu a finanční kapitál bez závislosti na stavovské příslušnosti, se formovalo v průběhu pozvolného rozpadu feudálního systému , který urychlily dva významné historické fenomény. Především objevení Ameriky a cesty z Evropy do Asie , následně pak buržoazní revoluce v Anglii, Nizozemí a nakonec ve Francii. Právo vlastnit produktivní síly se v průběhu těchto událostí stalo právem demokratickým. Nikoliv jen feudál nebo panovník, ale i prostý občan, měšťan, toto právo získal a postupně, s odbouráváním nevolnictví a poddanství ,získávali toto právo  všichni lidé. Bylo tak možno považovat je za základní lidské právo.

Odbourání hlavních atributů feudalismu, nevolnictví a poddanství feudální moci,vzniklo další základní lidské právo, totiž právo individua na volný pohyb a s ním i možnost usazovat se a budovat si existenci kdekoliv, tedy i v zámoří. To byl základ kolonialismu.

Pokud se tato základní lidská práva týkala pouze Evropanů, případně kolonistů, resp. bývalých kolonistů, v koloniích evropský států, zdálo se být vše v pořádku. Vrcholu své úspěšnosti dosáhl tento globální systém v 19.století. Problémy nastaly po oslabení Evropy v důsledku dvou světových válek  první poloviny století 20. Koloniální systém se rozpadl. Globální výrobní potenciál rostl raketovým tempem a to nejen v evropských a dalších průmyslově vyspělých zemích, ale i v zemích do třetí třetiny dvacátého století zaostalých, nebo se jen těžkopádně rozvíjejících. Některé z nich,především Čína ,začaly s tím, co se dosud chápalo jako přirozená výsada Západu. Začaly hromadně exportovat průmyslové produkty a následně vyvážet kapitál.

Existuje zásadní rozdíl mezi vlastnictvím výrobních sil osobou fyzickou a vlastnictvím těchto sil osobou právnickou, tedy nadstátních ( tomuto termínu dávám přednost, protože národní vlastnictví výrobních prostředků prakticky neexistuje) společností. Nadstátní společnosti se od svého vzniku již v začátcích kolonialismu chovaly naprosto stejně, jako se chovají nyní. Vždy opíraly svou globální expanzi o vojenskou pomoc mateřských národních států, koloniálních velmocí ,a nejednou se tyto velmoce v boji o trhy střetly v krvavých a ničivých válkách. Tyto historické skutečnosti, bohužel, potvrzují správnost marxistické filosofie, že války jsou neoddělitelným atributem imperialismu. Globální expanze nadstátních společností po rozpadu kolonialismu počátkem druhé poloviny 20.století narazila na dvě základní překážky- vznik státních útvarů na území bývalých kolonií a, koncem 20.století, na rostoucí konkurenci expandujících ekonomik některých dříve ekonomicky zaostalých zemí, především Číny.

Prokletí univerzálního chápání lidských práv a demokracie

S rozpadem kolonialismu a emancipací bývalých kolonií, technickým rozvojem v dopravě a žádoucí globální ekonomickou expanzí nadstátních společností se sídlem v bývalých koloniálních metropolích Západu, se vynořil další fenomén současnosti – migrace lidí z bývalých kolonií do vyspělých zemí Západu. Tento fenomén bylo nutno globálně kodifikovat. Svobodu pohybu již nebylo možno odepírat lidem z bývalých kolonií. Barbarstvím dvou světových válek otřesený Západ kodifikoval humanitu jako univerzální soubor lidských práva, z nichž právo na vlastnictví výrobních sil a prostředků, a právo na svobodu pohybu patřilo ke klíčovým lidským právům. Jelikož šlo o universální lidská práva, musela se vztahovala i na lidi z jiných oblastí světa , nežli jen zemí Západu, a to bez ohledu k dosaženému civilizačnímu stupni, způsobu života a náboženským tradicím, které chápání lidských práv zjevně diversifikují v závislosti na dosaženém stupni kulturního rozvoje té které společnosti. Univerzálně chápaná lidská práva nejen akceptovaly, ale přímo zneužily ve svůj prospěch nadstátní společnosti, neboť jim ,právě z důvodu lidského práva vlastnit produkční síly kdekoliv na světa, zaručovala nejen právní, ale přímo ideologickou ochranu jejich vlastnictví. Migrace levných pracovních sil do zemí Západu, nebo jejich exploatace přímo v bývalých koloniích, zvyšovala jejich zisky.

Formování multilaterálního postsovětského světa

Dokud, do konce 20.století, existoval bipolární svět, fungovala ideologie lidských práv a s nimi spojená demokracie úspěšně. Dokonce se jí podařilo převálcovat ideologii socialismu, resp. komunismu. Problémy nastaly, když dvě rozhodující mocnosti neliberálního světa, po překonání prvotních problémů, v případě Číny dogmatického maoismu a v případě Ruska bolševismu, vstoupily na světovou scénu. Čína se svou ekonomickou silou, Rusko se svou silou politickou. Západ se zoufale snaží zabránit Čínské a Ruské globální expanzi. Dnes se rozhoduje o tom, kdo a jak bude svět ekonomicky a politicky integrovat. USA, vedoucí mocnost postsovětského světa, jsou ze své exkluzivní pozice čím dále více vytlačovány Čínou a Ruskem. A aby toho nebylo málo, začaly vést obchodní válku se svým jediným spojencem EU.

Západ nevratným způsobem oslabil svou pozici, když ve snaze vytlačit vliv Ruska z Blízkého Východu a Střední Asie násilným způsobem,válkou, a za pomocí ozbrojených, t.zv. opozičních skupin , zlikvidoval státní struktury v těchto oblastech a uvrhl je do krvavého rozvratu a totální materiální destrukce. Svůj zásah zdůvodnil ochranou lidských práv a demokracie, ačkoliv tento rozsáhlý konflikt pomohl především posílit odbyt zbrojního průmyslu. Tak došlo ke zneužití ideologie humanity a demokracie snad horším způsobem, nežli bylo zneužití ideologie socialismu a v minulosti křesťanství , a k jejímu globálnímu znedůvěryhodnění.

Migrační krize jako důsledek totální destrukce

Humanitární ideologie se Západu zcela vymkla z ruky, a co víc, začíná jej přímo ohrožovat. Nekontrolované proudy migrantů a uprchlíků ze zcela odlišných civilizačních okruhů válcují země Balkánu a zaplavují Německo, Rakousko a sever Evropy. Západ není schopen reagovat. Brání mu v tom univerzální ideologie ochrany lidských práv a demokracie. Civilizační systém západu založený na této ideologii se hroutí, neboť převážná většina migrantů pochází z oblastí, kde lidé téhož etnika, ale kmenově rozdělení, a téže víry, ale rozdělení sektami, mezi sebou svádějí již od biblických časů nelítostné krvavé boje a války .Lze proto u nich jen stěží předpokládat toleranci a soucit s lidmi jiného etnika, jiného způsobu života, s lidmi nevyznávajícími jejich totalitní víru. Přizpůsobit se civilizačním hodnotám hostitelských zemí ,tedy integrovat se, jim jejich víra- islám přímo zakazuje.

Jak je to vlastně s ideologiemi

S ideologiemi je to, bohužel, tak, že samy o sobě špatné nejsou. Špatnými pro člověka a lidstvo nebezpečnými se stávají, když se jich zmocní politici a začnou je využívat k prosazení svých zájmů. To je i případ univerzální ideologie lidských práv a demokracie. Západní nadstátní společnosti , produkční, obchodní , ale především finanční ,zneužily států a jejich vedoucích politiků, koupené kompradorské buržoasie, k bezohlednému prosazení svých ekonomických zájmů , což může mít za následek zánik západní křesťanské civilizace. Pokud tento vývoj dosáhne stavu celospolečenské katastrofy, lze se důvodně obávat, že násilí zůstane jediným řešením. Potom sbohem humanito, ochrano lidských práv a demokracie. Tato ideologie a s ní spojená civilizace skončí podle zákonitostí morfologie světových dějin stejně, jako všechny předešlé.

A co dál?

Konce dějin, jak předpokládal Fukuyma, se bát nemusíme. Spíše se zdá, že dějiny 21.století budou ovládat a diktovat nové síly technologických a vědeckých objevů, které nesmírně zvýší produktivitu výrobních sil společnosti a zminimalizují počet potřebných pracovních sil. Výroba bez spotřeby je nonsenz, takže bude nutné uspokojovat životní potřeby velké části lidstva podle jeho potřeb, nikoliv podle zásluh. A to je vlastně komunismus, jehož zárodky již máme právě ve vyspělých společnostech. Co jiného představují sociální dávky v hmotné nouzi všem potřebným, včetně masy nově příchozích, většinou zcela nekvalifikovaných, či dokonce analfabetních migrantů bez jakýchkoliv pracovních návyků. Západní křesťanská civilizace stojí před svou největší civilizační výzvou. Užší spolupráce s východní křesťanskou civilizací při řešení problémů současného světa, namísto konfrontace ,by jí , zdá se, byla ku prospěchu. Právě to by mělo být smyslem setkání Trumpa a Putina. Ještě stále existuje naděje.

 

Autor: Václav Makrlík

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Jakub Malinovský 36,- Kč, Eduard Ezer 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Roman Dejmal 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Richard Urinovský 200,- Kč, Vít Fortelka 2020,- Kč, Vlastimil Kornas 66,60 Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Miroslava Bardoková 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč

Celkem za měsíc: 11 809,60 Kč
Vybráno 33.74%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 17 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 3,20 out of 5)
Loading...
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.