elektrarna
24.10.2018
Kategorie: Ekonomika

Ještě k jádru

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Text „Jádru zdar!“ vyvolal mezi vámi, milí čtenáři, docela velký zájem. Přihlášených ve věci Nuclear Pride už mám dvanáct a dá se čekat, že nějací ještě přibudou. Můj momentální plán zní: kontaktovat organizátory mnichovské akce a vyptat se jich na rady a další know-how.

Líbilo by se mi, kdyby akce proběhla v souvislosti s výročím narození nějakého významného fyzika, takže „prosvištím“ kalendář a budu hledat, kdo má příští rok narozeniny. Případné tipy mi můžete zasílat.

Dostal jsem i otázky a připomínky, které si zaslouží veřejnou odpověď; opakovaly se hlavně následující dvě.


  • Otázka první: stavba jaderných elektráren má tendenci se neúměrně prodražit a protáhnout. Nemělo by se to počítat do celkové rovnice výhodnosti či nevýhodnosti jaderné energetiky?

Určitě ano. Což mi připomíná, že bych měl napsat další článek do série Černé díry v červených číslech. Není to jen problém jaderných elektráren, velké stavby mají tuto potíž obecně.

Aktuálně se ve světě staví 54 nových reaktorů (přehled po zemích zde). Většinou jde o asijské země, v Evropě je jich jen málo. Ale i v Evropě máme aktuálně pár příkladů průběžně rostoucích nákladů.

Britská jaderná elektrárna Hinkley Point C je nyní v natolik časné fázi stavby, že ještě ani není obsažena v tabulce jako „staví se“ – betonáž prostorů pro reaktory ještě nezačala. Už nyní to ale vypadá na překročení původního odhadu ceny o minimálně deset procent a roční zpoždění. Kdo ví, jak bude celý účet vypadat za pět či deset let. Hinkley Point je obří projekt, má po svém dokončení dodávat 7 procent celé britské spotřeby elektrické energie.

Výstavba třetího bloku ve finské JE Olkiluoto nabrala skluz deseti let. Původně měl být třetí blok spuštěn roku 2009, nyní se opatrně počítá s příštím rokem. Cena kontraktu je pevná, 3,3 miliardy eur, ale skutečné náklady jsou skoro dvojnásobné a tato skutečnost vedla k soudním sporům.

Takové jevy přirozeně daňové poplatníky štvou a odpůrcům JE dávají do rukou reálný argument. Co s tím?

Dana Drábová, šéfka SÚJB, říká, že v tomto směru mají momentálně nejlepší pověst korejští dodavatelé (Korea Hydro & Nuclear Power, KHNP), kteří dokázali dodat poslední elektrárny pro Spojené arabské emiráty za původní cenu a včas. Francouzská Areva je na tom hůře.

Ano, tohle kritérium mi přijde rozumné: ukažte posledních N zakázek a jak skutečně dopadly.


  • Otázka druhá: co se strategickými závislostmi? Dodavatel technologie (a paliva) nemusí stát jen o peníze, může se snažit působit i na politické záležitosti odběratele.

Velmi reálný problém. Mnohamiliardové obchody s velmocemi mají málokdy jen tu obchodní stránku, většinou jsou na nich zainteresovány i příslušné vlády, které tímto způsobem mohou posílit svůj místní vliv.

Úplně nezávislou energetickou politiku jako středoevropská země dělat nemůžeme, ale to neznamená, že bychom se nemohli aspoň snažit. Z tohoto kritéria by pro nás přitom opět nejlépe vycházeli buď Japonci nebo Korejci, jejichž politické zájmy nejsou globálního rázu. Ani v časech své největší rozpínavosti se Říše vycházejícího slunce nechystala expandovat do Evropy. Jižní Korea byla ve velmocenských hrách sousedů vždycky spíše obětí.

Svěřit výstavbu Korejcům či Japoncům by ovšem znamenalo podráždit hned čtyři mocné státy naráz: Německo tím, že se nechceme přidat k jeho zelené větrníkové vlně, a Francii, Rusko i USA tím, že na tom nevydělají. Je otázka, zda by si naši politici něco takového troufli; nejsnazší je rozhodnutí odsouvat, což se také už nějakou dobu děje.

Neodpustím si menší sci-fi myšlenku na závěr.

Česká republika má v jaderné oblasti solidní odborné kapacity: FJFI ČVUT, MFF UK, ÚJV Řež, dvě běžící elektrárny se spoustou kvalitních lidí… Nedávalo by smysl investovat do vlastní stavební kapacity, jakou mají Korejci či Japonci? Zrovna strategické závislosti na ČR by se nikdo nebál, jako desetimilionový národ nemáme ve zvyku strkat nos do cizích záležitostí. A pro země jako Polsko, které o výstavbě JE teprve rozhodují, by čeští dodavatelé mohli být velmi zajímaví.

Ano, asi by to bylo drahé; ale proti „srandě“ jménem obnovitelné zdroje by mi to přišlo jako akce s daleko větší potenciální ekonomickou návratností.

Autor: 

0_Marian_Kechlibar

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Robert Schlesinger 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Renata Doležalová 100,- Kč, Martin Černý 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Jiří Dostál 200,- Kč

Celkem za měsíc: 13 628,00 Kč
Vybráno 38.93%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 63 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz