5.1.2014
Kategorie: Ekonomika

Jediná cesta k prosperitě

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

OD: PAVEL DVOŘÁK 05|01|2013

Nej­růz­nější eta­tisté z vše­li­ja­kých poli­tic­kých stran a orga­ni­zací napo­je­ných na veřejné roz­počty se nás neu­stále snaží pře­svěd­čit, že jediná mož­nost zvý­šení bla­hobytu je pro­střed­nic­tvím sil­ného státu. Obha­jují navy­šo­vání veřej­ných inves­tic, vydr­žo­vání Evrop­skou unií pomocí dotací, růst zadlu­žo­vání na všech správ­ních úrov­ních, zvý­hod­ňo­vání jedné sku­piny oby­va­tel na úkor druhé a regu­lo­vání toho, čemu jsme ještě done­dávna říkali volný trh.

 

 

Poli­tic­kým ever­gre­e­nem bývá zamě­ňo­vání pro­spe­rity oby­va­tel za eko­no­mický růst, který je obvykle defi­no­ván jako změna veli­kosti hrubého domá­cího pro­duktu (HDP) oproti před­cho­zímu období. Pro­růs­tová man­tra tvrdí: pokud se HDP zvy­šuje, je všechno dobré a můžeme vesele utrá­cet; jinak tu máme stag­naci či v hor­ším pří­padě recesi a musíme utrá­cet ještě více, aby se HDP mohlo opět zvy­šo­vat. Vzhle­dem k tomu, že do HDP se počí­tají i veřejné výdaje, už z defi­nice toto číslo bude mít ten­denci růst při vět­ším vlád­ním utrá­cení, o auto­ma­tic­kém zvý­šení pro­spe­rity však nemůže být řeč. Nebo snad bude pro­spe­ro­vat občan, kte­rému stát nene­chá dosta­tek peněz na nákup pro něj uži­teč­ných výrobků a slu­žeb? Nebo snad bude pro­spe­ro­vat firma, která ztratí zákaz­níky (když jim nezbude dosta­tek peněz) a bude muset i tak odvá­dět vyšší daně? Nebo snad bude pro­spe­ro­vat pra­cov­ník na úřadu práce, kam se dostal poté, co ztra­til místo u firmy, která ho už neměla z čeho zaplatit?

 

Stát totiž nemá žádné své vlastní peníze, musí je vždy někde někomu vzít. V zásadě má dvě mož­nosti: daně a dluhy. Výběr daní sni­žuje pro­spe­ritu těch, kteří je musí pla­tit. Zadlu­žo­vání (obvykle ve formě stát­ních dlu­ho­pisů) je dost nevý­hodné (stát musí navíc pla­tit věři­te­lům úroky) a pouze odkládá pro­blém finan­co­vání na další období; tento dluh se poté splácí opět z daní. Nemluvě o tom, že pří­lišné zadlu­žo­vání smě­řuje ke stát­nímu ban­krotu, což zna­mená kromě poško­zení věři­telů i zni­čení úspor a další nega­tivní jevy.

 

Když pre­zi­dent Zeman a další soci­a­listé hovoří o zvý­šení vlád­ních inves­tic, opo­mí­její tento základní fakt. Mluví o potřebě budo­vání něčeho, co nikdo kromě nich nepo­ža­duje, o spo­lu­fi­nan­co­vání pod­ni­ka­tel­ských záměrů z daní, které firmy samy před­tím odvedly, o čerpání peněz z fondů, jako by nabí­rali vodu ze studny, a dal­ších činnos­tech, v jejichž důsledku dojde k upev­nění mocen­ské pozice státu a zhor­šení situ­ace daňo­vých poplat­níků, tedy nás, spod­ních deseti miliónů.

 

Jak tedy lidé mohou zvý­šit svůj bla­hobyt, když k tomu nedo­chází pro­střed­nic­tvím státu?

 

Domní­vám se, že exis­tuje pouze jediná mož­nost — navý­še­ním toho, čemu eko­no­mové říkají mezní pro­duk­ti­vita práce. Tento ter­mín ozna­čuje hod­notu vytvo­ře­nou člově­kem zapo­je­ným do pra­cov­ního pro­cesu. Vyšší mezní pro­duk­ti­vita práce zna­mená lev­nější zboží a služby, vyšší mzdy a reálně větší bohat­ství spo­leč­nosti. Zvý­šená pro­duk­ti­vita se rov­něž pro­jeví v nárůstu HDP; na roz­díl od mnoha vlád­ních výdajů je vytvo­řeno něco, co doo­pravdy uspo­ko­jilo potřebu něja­kého člověka a vedlo tak ke zvý­šení jeho blahobytu.

 

Cest k navý­šení mezní pro­duk­ti­vitu práce je hned několik.

 

 

Důle­žitý podíl má tech­no­lo­gie; nové vyná­lezy, vylep­šené pra­covní postupy, vhodné zapo­jení strojů a nej­růz­něj­ších zaří­zení mají za násle­dek zvý­šení výstupu, aniž by bylo nutné vyna­lo­žit námahu navíc. Leckterý pří­z­nivce stát­ních zásahů spat­řuje roli státu v pod­poře tech­no­lo­gic­kého pokroku, avšak praxe uka­zuje, že vět­šina důle­ži­tých tech­no­lo­gií byla vyvi­nuta bez při­spění státu nad­šenci v oboru.

 

Stát má ale mož­nost vhod­nou poli­ti­kou napo­má­hat fir­mám aku­mu­lo­vat kapi­tál a tedy zavá­dět nové tech­no­lo­gie. Kupří­kladu sta­bi­li­zací práv­ního pro­středí a zajiš­tě­ním vyma­ha­tel­nosti zákonů může posí­lit zájem zahra­nič­ních inves­torů o naši zemi. Nebo sní­že­ním daní pone­chat fir­mám větší část jejich výnosů, které pak mohou vyu­žít právě k nákupu či vývoji nových technologií.

 

Mezní pro­duk­ti­vitu práce rov­něž ovliv­ňuje zapo­jení manage­mentu pod­niku. Tím, jak efek­tivně vedení roz­dě­luje pra­covní úkoly a určuje, co, jak a kdy se bude dělat, zna­telně působí na výkon pra­cov­níků. V tomto ohledu je nutné neu­stálé vzdě­lá­vání a snaha o zdo­ko­na­lo­vání pra­cov­ních pro­cesů. Stát zde může pomoci uvol­ně­ním pra­covní síly, kte­rou si schra­ňuje pro sebe. Mám na mysli necelý čtvrt milión úředníků veřejné správy. Ačko­liv s byro­kraty nemám nej­lepší vztahy, jsem si jistý, že leckterý z nich má dosta­tek schop­ností na to, aby se stal víta­ným členem manage­mentu a namísto zavá­dění nových regu­lací se zapo­jil do pro­dukce něčeho užitečného.

 

A konečně, mezní pro­duk­ti­vitu práce má v rukách i samotný zaměst­na­nec. Lepší vyu­žití pra­covní doby a mini­ma­li­zace času strá­ve­ného neplod­nou činností pro­duk­ti­vitu zvy­šuje. Sta­no­ve­ním vhodné soci­ální poli­tiky a pra­cov­ně­práv­ních vztahů může stát nepřímo zaměst­nance moti­vo­vat k vyš­ším výkonům.

 

Na závěr zbývá kon­sta­to­vat, že cesta k bla­hobytu je plná pře­ká­žek. Všu­dypří­tomná byro­kra­cie, vysoké daně a právní nesta­bi­lita brání zvý­šení mezní pro­duk­ti­vity práce. Naše země sice vzkvétá, ale poma­leji, než by mohla. Vzhle­dem k tomu, co mají naši sou­časní záko­no­dárci v plánu pro­sa­zo­vat, se nám tu ote­ví­rají další mož­nosti ke zlepšení.

 

 

ZDROJ: Svobodní

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2018: *****

Rudolf Roedling 1000,- Kč, Jan Klíma 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ladislav Adamec 500,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Jakub Malinovský 111,11 Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč

Celkem za měsíc: 4 311,11 Kč
Vybráno 12.31%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.