30.6.2014
Kategorie: Společnost

Jeden den nádražního trafikanta (2.)

Sdílejte článek:

OD: KAREL JEMELKA 30|06|2014

11,24 Přišla paní. Povoláním “Somrákyně”. Čistá, nepáchnoucí. Přišla měnit železo za papír. Dvě hrsti drobných vydaly na tři stovky. Jsem rád, že lidé v Česku dosud neztratili nic na své dobročinnosti.

 

 

11,25 Slyším kroky. Slyším kroky stále silnější. Aha, jde na mě sraní. Zamknu boudu a spěchám na autobusák. Jsem zde poprvé. Jsem tu poprvé, nic zlého netuše. V kabince výrazné upozornění “Splachuje samo”. A věřte tomu, že opravdu splachuje samo. Navíc přesně tehdy, když chce, tedy samo chce. Mimo Vaši vůli.

 

Usednul jsem, usednul jsem a kakám. (Krucinál, zapomněl jsem tablet. Zapoměl jsem tablet a nemohu napsat na Facebook status, že zrovna kakám). Byl jsem asi v polovině povinného úkonu. Pohnul jsem se. Pouze jsem se lokty opřel o kolena. Opláchnul mě. Skončil jsem a utrhnul pruh hajzlpapíru, opláchnul mě znovu. Inu, jaksi jsem onen úkon zdárně dokončil. Při placení jsem si stěžoval. “Víte, čidlo je příliš citlivé”, řekla mi škodolibě hajzlbába. Škodolibě, jako by moje prdel citlivá nebyla.

 

Miluji Japonské vymoženosti. V českém pojetí jsou ale jen jaksi na obtíž. Neumíme s nimi zacházet, ani je seštelovat k prospěchu svému.

 

Nejlepší je domácí vysrání se. Člověk zatáhne za špagátek, nebo zmáčkne cuplík až je hotov. Pro případ, že bych ještě někdy musel znovu na autobusáku mám přichystánu neprůhlednou kobercovou lepicí pásku. Vejdu, zavřu za sebou kabinku a páskou zalepím tý japonský svini oči. Vykonám se a přitom budu přemejšlet, mám li být škodolibý jako ona hajzlbába, nebo ne. Nebudu li škodolibej, pak onu pásku z čidla odstraním a japonská vymyšlenost začne být znovu citlivá. Budu li škodolibej, pásku tam nechám. A možná budu škodolibě sledovat, jak bude nasráno až po onen nápis “Splachuje samo” a hovna se budou vyhazovat na první perón lopatou. Co myslíte? Mám být ryze česky škodolibej?

 

No nic, asi to moc rozebírám. Tedy jen jednu radu. Seďte a nevrťte se. Škodolibé dámy upozorňuji, že čidla na dámských kabinkách jsou prý ještě citlivější.

 

11,35  Šel Franta a z dálky mával lepačkou. Chytej, zařval a hodil mi do okýnka tu půjčenou dvacku. “Říkals do pondělka”. “Ále, ušetřil jsem. Vlezu do kvelbu, spustím o lepačce a štěnicích. Vrazili mi lepačku do ruky a vystrčili mě ven. Ani jsem nestačil poděkovat”. ” A nechceš na to zaměřovač”? “Nechci, a nemysli si, já to i se zbraněmi umím. Byl jsem v Milicích. Nejsem jak ten ministr obrany, co si střelil do letadla v němž letěl”. Myslel asi pana Baudyše, blahé paměti.

 

11,45 Bylo opravdu horko a dusno. Přivalila se tělnatá cigánka s pěti dětmi. Evidentně obtěžkaná. Fyzicky i biologicky. Krůpěje potu, mokré tričko. Své fyzické obtěžkání postavila pět metrů od okýnka a s nejstarším dítětem, max, 14 let se dovalila k okénku. Čtyři děti hlídaly dvě narvané kabely, aby nějakej Gadžo něco neukradl. Redvajtky, říká a cpe mi dvoustovku. Vzal jsem dvoustovku a podal jí Redvajtky. Podala je synovi. Troufám si říci, že mu nebylo 14 let. Než jsem jí stačil vrátit za Redvajtky, měl už cigánskej dorostenec rozbaleno a zapáleno. “Dej mi taky jednu”, požádala matka synka a on jí připálil. Dokouřili a vajgly mi cvrnkli pod okýnko. To nevadí. I před kšeftem se musí občas zametat.

 

Tak nevím, neporušil jsem zákon? Prodat mohu cigarety zákazníkovi až po kontrole je li mu 18 a víc.

 

Inu, blbá země, blbí lidé, blbé zákony. Sexovat se může od 15-ti let, to proto, aby byla populace. Tabákovat a alkoholovat se může až od 18-ti. To proto, aby bylo koho pokutovat a zavírat.

 

Hm, co dělat, nabídne a koupí li matka třináctiletému synovi cigára? Co dělat, učí li kouřit matka, biologicky obtěžkaná, své dítě už v placentě? Domníváme se, že nepřízpůsobivé lze opravdu přizpůsobit? Máme na to zákon? Platný český zákon?

 

A proč ta děcka nejsou ve škole? Nemáme platné zákony?

 

12,00 Přišel Zdenek. Bezďák normálně o dvou berlích. Neměl berle a vykračoval si jak mažoretka. “Zdenku, kde máš berle”? Zastaví se a málem upadne, když zjistí že je bez berlí. “Vole, za Hypernovou se čepuje Zubr zadarmo, asi jsem tam berle zapomněl. Šak se na to tady vyser a pojď se mnou. Fakt je tam pivo zadarmo”. “Nemůžu, Zdenku, paní vedoucí by mi napálila Áčko”. “Vyser se na ni a vem si to Áčko sám. Když jsem dělal, bral jsem si Áčka normálně”. Poulil na mě ožrale oči. Nešel jsem. Áčko mi za to nestojí.

 

Aha, už vím, kam se všichni bezďáci vytratili.

 

12,15 Objevil se obrýlený mladík. Postával u toho koutu, kde jsou prasárničky. Rozhlížel se a nakukoval. Nikdo nešel. Přistoupil k okýnku a něco špitnul. “Nerozumím Vám, zkuste to nahlas”. “Prince” špitnul hlasitěji. “Pane, takové cigarety ani neznám”. “To je časopis, máte ho vlevo v koutě”. Aha, našel jsem ho. Zaplatil a poděkoval. Byly to prasárničky pro teplé chlapy. Šmátnul jsem po zbylém výtisku a zvedl se mi kufr. Nicméně, pochopil jsem, proč se teplí cítí diskriminovaní. Asi bych se cítil také diskriminovaný, musím li zaplatit za útlý sešitek 3x tolik, než stojí stejně útlý sešitek pro mlsné pány neurčitého věku.

 

Hm, proč takto selektivní přístup?

 

 

12,20 Nikdo nikde, jdu ven kouřit. Turecký Němec od Kebabu zametá vajgly, svinčík a papírky před boudou s kebabem. Guten Tag, ja, guten Tag. Gutes Geschäft? Nein, schlechtes Geschäft. A začal povídat, jak svůj kšeft zvelebí. Metlou to vyměřoval, nadšenec.

 

Es wird další Automaten zum Trinken. Hier pět Tische se slunečníky když prší a deštníky aby byl stín. Tady budou květináče s Blumen…..Ve vedlejší prázdné boudě bude mít pekárnu s orientálním pečivem. Nadšením mu svítily oči.

 

Neuměl jsem mu vysvětlit, že sice kout zvelebí, zpříjemní, ale neví, kdo se mu tam bude srocovat. Tak nějak mi ho přišlo líto.

 

Navíc neví, že potřebuje povolení, tedy spoustu povolení a přehršel razítek. A jeho Garden nebude zapadat do architektonického pojetí města, poruší hlukové poměry parkoviště pro bicykly…..

 

Pak mu někdo poradí, ať jde vedle do trafiky a nakoupí obálky. Pak ať jde do banky a půjčí si. Nebo vezme úvěr. Půjčené i dosud vydělané ať vrazí do obálek z trafiky a oběhne zainteresované povolovače. A jeho květináče a slunečníky najednou nebudou narušovat, ale pozitivně měnit architektonický ráz města. Povolení bude platit jeden rok.

 

Pak mu zase prodám obálky.

 

Přišlo mi ho líto už jen proto, že má otevřeno denně od 10,00 – 24,00. Je tam sám, stíhá si zajistit potřebné maso a ingredience, péci placky, strouhat zeleninu…. A ještě se vyspat. A jeho žrádlo je opravdu dobré. Bez Babišových separátů.

 

Kolik lidí z více než půl milionu občanů na pracáku a sociálce by chtělo takto podnikat? Makat 14 hodin denně, mít čas na oběhnutí obchodů, úředníků s povoleními, nakoupení zásob, napečení placek a ještě se vyspat ve spacáku na podlaze zevnitř pod okýnkem té dosud nezprovozněné boudy? Neuspěl by takto cigánský podnikatel se stejně chutnou cigánskou pečení? Poradí někdo, kde bych sehnal něco z proslulé cigánské kuchyně? Třeba grilovanou bílou “nevím co”?

 

Jo, jo. Jsou živnostníci, jejichž pracovní den se skládá z dvaceti čtyř hodin a noci.

 

12,30 Jehovisti si zase, jako každý den, rozbalili pojízdné kontaktní místo. Přitáhnou to na kolečkách, rozbalí to, postavi se do postoje “Pohov” a konverzují spolu. Po hodině je přijde kontrolovat šéf. Pokonverzují se šéfem a stojí v pohovu dál.

 

Kurňa, asi bych nemohl být Jehovistou. Takovéto stání jsem zažil na vojně ve stráži u “Bojové zástavy”. Z duše jsem to nenáviděl.

 

Nicméně, oněch nádražních Jehovistů si vážím. Nesdílím, ani nechci sdílet jejich víru. Imponují mi na nich dvě věci.

 

1. Oni Jehovisti jsou vždy vkusně a trošku konzervativně oblečeni. Pánové v sakách s kravatou, dámy vždy v sukních. (budu se muset zeptat, proč ženy nikdy nevidím v kalhotách) Snad nějaký vnitřní ústrojní předpis

 

2. Oni Jehovisti se stále usmívají. Usmívají se na sebe, usmívají se na kolemjdoucí, usmívají se i na ty, kteří se jich zeptají, copak že to tady prodávají, usmívají se na stádo řvoucích cigánů. Usmívají se proč? Snad mají vizi, víru, pohodu i v těchhle sračkách. Asi věří, že jednou bude líp. Byť by to po smrti mělo být.

 

Proč je tomu tak? Proč majorita jen dělá blbé, zapšklé ksichty? Proč lítá sem a tam, vzhlíží nasraně, jako by jim někdo plivnul do polévky? Čím to asi je, že nikdo z majority nemá úsměv na tváři a když zákazníkovi popřejete “Hezký den”, odpoví Vám “Běž do prdele”. Ani Cigánská dosud “minorita” se neusměje. Jde banda a řve po sobě i po “bílejch”. Tuším, kde je problém.

 

Problém je pravděpodobně ve faktu, že Jehovisty dosud nedokázal systém sežrat, semlít, podmanit. Cigány sežral systém pozitivně, diskriminuje je bohatými sociálními dávkami, majoritu sežral systém negativně, podporuje ji bohatými daňěmi. Všechno je nějak opačně. Dobře nám tak.

 

A tak my si tady žijeme. Dosud žijeme. Tak nějak všemu navzdory.

 

ZDROJ: Karel Jemelka

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2019: *****

Luděk Kurka 100,- Kč, Jiří Novák 150,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Petr Chovanec 1000,- Kč, René David 900,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Vlastimil Kornas 66,60 Kč, Miloslav Pecka 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 0.000421 BTC (99.84 CZK), Květa Sekyrová 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Lucijan Škorjanc 150,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Roman Doubravský 500,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 9 504,44 Kč
Vybráno 27.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 13 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.