EKONOMIKABANKROT
15.8.2019
Kategorie: Ekonomika

Je potápějící se italská ekonomika jen vrškem ledovce?

Sdílejte článek:

VIJAY VICTOR

Evropská unie je v současnosti bez diskuse na rozcestí. Ekonomiky, které byly počítány k silným pilířům EU jsou nyní na hraně eroze. Ekonomové vydali po finanční krisi roku 2008 několik varování stran vršících se dluhů v mnoha ekonomikách EU. Noční můra EU začala s ekonomickým kolapsem Řecka v roce 2015. Ačkoliv makiavelistický plán přísných opatření kancléřsky Merkelové zabránil hrozícímu Grexitu, nemohl udělat nic k odvrácení nevyhnutelného Brexitu.

Jedno po druhém jsou splétána vlákna pro tento thriller, vytvářejíce tak mnohem komplexnější scénář, aby se s ním režiséři v Brusselu mohli potýkat. Země, která je uváděna jako další, není žádná jiná než Itálie. Třetí největší ekonomika eurozóny se stává potápějící se lodí. Poslední statistiky odhalují, že současný dluh Itálie je okolo 130 % celkového (ročního) HDP, který je skoro 2,6 bilionu dolarů, téměř stejný jako je velikost indické ekonomiky v nominálním vyjádření. Italská ekonomika je 10x větší než ta řecká, to dále prohloubí ekonomickou krisi. Ekonomové z výzkumného centra Capital Economics (http://www.capitaleconomics.com/) John Higgins a Adama Hoyes zmiňovali v jednom výzkumu, že “Na rozdíl od italského, řecký poměr dluhu k HDP je na klesající trajektorii a jeho dluh byl restrukturován za příznivějších podmínek než italský. Navíc italský dluh je mnohem větší v absolutních číslech a představuje mnohem větší systematické riziko pro eurozónu jako celek.“

Pokud se podíváme na dlouhodobé perspektivy růstu, statistiky ukazují šokující výsledek, že italský HDP na hlavu stagnuje na stejné úrovni jako před 18 lety.

Graf: Procentní rozdíl ve vývoji reálného HDP na hlavu mezi lety 2000 a 2018

victor1.png

Zdroj: OECD

Italské banky jsou již finančně slabé, zápasící s refinancováním svých emisí obligací a obrovskými dluhy. To omezuje jejich kapacitu půjčovat si fondy potřebné k ozdravení zbídačeného soukromého sektoru v zemi. Vzhledem k velikosti italské ekonomiky, je nejisté v jakém rozsahu by mohla Evropská centrální banka (ECB) intervenovat, aby se (banky) uzdravily. Ekonomické záležitosti Itálie již představují hlavní nebezpečí pro monetrání cíle ECB. Krise v Itálii, pokud nebude zkrocena, by zničila důvěru v celou eurozónu a posunula by EU k velkému problému.

Koho bychom měli vinit?

Nepochybně, politický scénář v Itálii činí krisi ještě horší. Radikální opatření nové populistické vlády v Itálii ohrožují autonomii italské centrální banky, Banca d’Italia (1). Nová vláda chce převzít kontrolu nad disponibilními zlatými rezervami italské centrální banky. „Zlato je majetkem italského lidu, ne někoho jiného,“ říká Matteo Salvini, vicepremiér a vůdce Ligy, jasně odkazujíce k tomu, o co vláda usiluje – totiž devalvaci. To bylo následováno odvoláním vedení centrální banky pod záminkou zabránění bankovní krise v zemi. V roce 2018 italská vláda usilovala o zvýšení svého rozpočtového deficitu o nepřéhlednutelných 2,4 % pro následující tři roky. Nicméně tento návrh nebyl pro EU akceptovatelný. Konflikt zájmů mezi vládou a EU se stal díky tomu viditelným. S používáním společné měny euro je pro italské ekonomy nemožné přemýšlet o devalvaci a možná nyní litují svého rozhodnutí přejít od liry k euru. Nicméně, v tento moment není dobrou volbou se navrátit k liře, kdy by to mohlo zapříčinit masivní ztráty investorům v celé Evropě a vést k bezprecedentní globální ekonomické krisi. (2)

Nestabilita přetrvávající v eurozóně ukazuje na selhání použité společné fiskální (3) a monetární politiky v ruku v ruce, toto selhání zároveň vznáší otázku po racionalitě konceptu ekonomické unie. Ve skutečnosti nejlépe si vedoucí ekonomiky, jsou také ohroženy pošetilými a ekonomickými rozhodnutími učiněnými vůdci v členských státech.

Italská krise nyní představuje vážné riziko pro existenci celé eurozóny. Usmíření ambiciozní italské vlády s tím, aby zůstala v řadě s politikami EU je zápasem, který asi budeme sledovat v nejbližší budoucnosti. Nicméně italská eknomická krise je jen vrškem ledovce. Záležitosti dluhů v jiných evropských zemích včetně Portugalska a Španělska jsou také věcí vyvolávající znepokojení. „Fundamenty v mnoha evropských zemích jsou relativně slabé. Španělsko stále provozuje přílišný deficit, stejně jako Francie“ říká Michael Leithead, vedoucí oddělení rent ve společnosti EFG Asset Management. Mario Draghi, president ECB v roce 2012 zmiňoval, že ECB udělá „cokoliv nutného“ k zachránění eura. Je jen otázkou času, kdy uvidíme, kolik bude pro EU stát zastavení rychle rostoucí dluhové nákazy.

Poznámky překladatele:

(1) Centrální banky je tak jako tak součástí státu anebo v tomto případě i nadstátní entity, význam autonomie centrálních bank se dle mého přeceňuje a i „nezávislé“ centrální banky slouží běžně i k monetizaci vládního dluhu. Ba můžou sloužit i k politickému boji vlivných skupin proti sobě, a to pomocí manipulace s měnovou zásobou. Proti-imigrační politika italské vlády je dle mého v rámci možností dobrá.
(2) Ideální by bylo začít šetřit a smazat alespoň část dluhu, za který jsou v drtivé většině odpovědné předchozí vlády a také jejich voliči. A až poté se odpoutat od eura. Ovšem vláda která bude takovou politiku sledovat se stane dost pravděpodobně nepopulární. V Itálii byly v minulosti devalvace běžné, proto 100 či třeba 1000 lir neznamenalo skoro nic. Devalvace ovšem znehodnocuje peněžní úspory obyvatel a přerozděluje vytvořený produkt, většinou v neprospěch lidí ke kterým nové peníze dotečou později. Na opakované devalvace si ovšem lidé do jisté míry časem zvyknou a předvídají je a snaží se svoje úspory ochránit. Čili nejsou hloupí, ale adaptují se. Ovšem i tak dochází ke změnám ve struktuře výroby a vzniku špatných investic (malinvestice), které nakonec musí být během nějaké hospodářské krise odstraněny. Návrat k liře bude pravděpodobně časem holou nutností. Lira nebyla vůbec nic extra, ale aspoň nějak fungovala.
(3) Myšlen zřejmě nikoliv společný rozpočet, ale rozpočtová pravidla.

Autor: Vijay Victor

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč

Celkem za měsíc: 10 172,00 Kč
Vybráno 29.06%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 078 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.