Je Greta jen ekologickou napodobeninou Švejka?

Pravděpodobně aniž by to chtěla, stává se “ekoložka” Greta osobností, která velice dobře souzní s hrdinou slavného Haškova románu. Co za tím vlastně je?

Pár slov úvodem

Budiž řečeno, že jsem byl na konci školní docházky a na gymnáziu členem organizace na ochranu přírody TIS, která nesla na svém znaku (s větévkou tisu, jak jinak) heslo “Poznej a chraň”. Tato organizace byla normalizačním režimem zlikvidována a po několika letech nahrazena spojením těch co “lítali s brontosaury” a dalších podobných, spíše pojašených, skupin, do Československého svazu ochránců přírody, naprosto konvenujícího s vládnoucím režimem. Ten se snažil v podstatě usměrnit energii občanů, toužících udělat něco pozitivního pro životní prostředí, nekonfliktním směrem vůči vládnoucímu režimu, ve stylu: “Tak tedy pro to životní prostředí něco udělejme, třeba vysbírejme flašky a plechovky (a další odpad) z potoka toho a toho.”

A naivní ochránci bezmyšlenkovitě sbírali, případně nadávali na “ekologicky neuvědomělé spoluobčany” (a někdy jim vyšly dopisy o té “ekologické neuvědomělosti” i v samotném Rudém Právu), aniž by si uvědomovali, že za rok tam to smetí bude zas, protože režim sám vytváří podmínky, kdy je výhodné (a i méně problémové) to smetí vyházet v lese. A aniž by řešili, že v rámci životního prostředí státu jsou daleko větší problémy, které by měly mít proti nějakým plechovkám v potoce podstatně vyšší prioritu, ale prakticky se jimi nikdo nezabývá (a pokud ano, jsou výsledky před veřejností utajovány – jak jsem se posléze v rámci své profese přesvědčil sám).

Pokud se děly nějaké protestní akce se skutečně závažným vyzněním, šly charakteristicky mimo tuto organizaci a byly režimem likvidovány jako ilegální. To se týkalo i protestů proti nekvalitnímu životnímu prostředí na podzim roku 1989, které předcházely známý 17. listopad a dodnes o nich ani sami ochránci přírody či prostředí prakticky nemluví, bez ohledu na to, jak velkou hubu mají na jiná témata.
Členem této organizace jsem se nestal, byť jsem jejich časopis Naší přírodou kupoval a četl. Právě z důvodů jejich zaměření.

Ono heslo “Poznej a chraň”, myšlené tak, že je třeba problém analyzovat, a pak teprve se dát do nějaké ochranářské aktivity, bylo, pochopitelně, pro režim velmi nepříjemné, protože jakákoli hlubší analýza problémů s životním prostředím by nutně vedla k odhalení jeho podílu na stávajícím negativním stavu. Dnes je snaha toto heslo přeměnit ve smyslu “poznej chráněnou kytku, brouka, motýla (atd.), abys je mohl chránit”, nicméně tohle je perverze onoho TISáckého hesla.

TIS byl po 17. listopadu částečně obnoven, ale se soustředěním na dílčí aktivity typu Hucul klub. Nějakou opravdu celostátně významnou organizací se již, bohužel, nestal.

Greta

Osobně jsem přesvědčen, že slečna Greta je přímo etalonem onoho “ochranářství bez jakékoli úvodní analýzy”, případně “ochranářství zcela beze smyslu”, do jakého komunisté vmanévrovali po zničení TISu ochránce přírody v rámci ČR. Její aktivity se přímo vyznačují naprostou nesmyslností, protimluvy a podobnými problémy. V podstatě akcentuje vše negativní, co můžeme na ekologických aktivitách a ekologických organizacích vidět.

Je také vidět, že je dirigována lidmi v pozadí, protože si dovolila jednou žblebtnout na téma “jaderná energie je taky bezuhlíková”, aby během necelého dne dospěla ke “správnému” názoru, že jaderná energie je fuj fuj. Zcela jistě to nijak nesouvisí s angažováním jejích rodičů v nevládkách, zaměřených na podporu a propagování OZE.

Její “bezuhlíková” cesta přes Atlantik v loňském roce je přímo parafrází legendární Švejkovy “Budějovické anabáze”.

Švejk

Švejk dělal v podstatě to samé, co slečna Greta v souvislostí s ekologií (zejména “záchranou planety”), ovšem se zaměřením proti tupé armádní mašinérii, ženoucí občany na jatka první světové války. Čtenář navíc chápe, že Švejk, ačkoli má “papíry na hlavu”, si je alespoň částečně vědom toho, co dělá, a je si toho vědomo i jeho bezprostřední okolí ze stejně postavených osob. Švejkovi nadřízení si tohoto vědomi nejsou, proto jsou z tohoto vojína, nadšeného a vždy pohotového k vyrobení pořádného průšvihu, zoufalí. Nicméně, jak jsem uvedl, oni ho berou vážně.

Srovnání

Obě tyto osobnosti mají “papíry na hlavu”. Obě se vyznačují aktivitami, které nutně vyznívají jako karikatura (ve smyslu přehánění rysů, charakteristických pro karikované) toho, za co formálně bojují.
Obrovský průšvih ovšem je, že zatímco Švejka berou vážně pouze lidé ducha mdlého, jako je nadporučík Dub a podobné rakouské šarže (živé ilustrace Napoleonova výroku, že “S blbostí rakouských důstojníků je třeba počítat jako se strategickým faktorem”), případně ho takto brali i někteří “zasloužilí” důstojníci ČSLA, prosazující zákaz této knihy, Gretu bere významná část společenské “špičky” vážně. Berou ji vážně ochranářské organizace, berou ji vážně politické a jiné celebrity a podobné zjevy. Čímž ovšem jasně ukazují, že úroveň jejich myšlení nepřevyšuje “gumy”, či “zelené mozky” z dob starého mocnářství nebo ze dna ČSLA. Čímž ovšem sami sobě vystavují velmi nelichotivé vysvědčení.

Faktem je, že Greta by si přímo zasloužila nějaké zpracování na způsob velkého díla Jaroslava Haška, které by decentně ukazovalo rozpor mezi jejími slovy a činy, včetně presentace nesmyslnosti toho, co dělá a co zastává.

Nepochybuji, že i jen průměrný spisovatel, pokud by se mu podařilo naladit na stejnou strunu jako Haškovi, by dokázal vytvořit dílo světové kvality (byť zcela jistě nenáviděné “pokrokovými osobnostmi” z celého světa, podobně jako Orwellův 1984).

Lze považovat za skutečnou tragédii, ale také za vysvědčení kvality pro “světové celebrity”, že někoho takového, jako je Greta, berou vážně, podobně jako brali vážně Švejka postavičky z Haškova románu, s autorem zdůrazněnou mentální insuficiencí. Obávám se převelice, že úspěch reálné Grety staví ony osobnosti na úroveň oněch osobností, kterým “v mládí sedla služka na hlavičku, takže z něj nemohlo být nic jiného než rakouský důstojník”, případně prototypů tupých důstojníků ducha mdlého všech světových armád.