JAKES
20.11.2020
Kategorie: Historie

Jakešovo vedení skončilo nakonec jako kůl v plotě. Socialismus v Československu vyčerpal své možnosti

Sdílejte článek:

SM

V těchto dnech si připomínáme pád komunistického režimu, který vládl nepřetržitě od roku 1948. Proč se ale režim, zdánlivě pevný, zhroutil tak rychle jako domeček z karet?

17. listopadu 1989 načal s definitivní platností demontáž komunistického režimu, jenž byl nastolen státním převratem v únoru 1948. Komunistické vedení si v listopadu před 31 lety nepřipouštělo, že dopadne stejně jako v Polsku či Maďarsku, a místo toho se snažilo pokračovat v opatrných reformých, samozřejmě v rámci existujícího systému. Měla se dokončit příprava nové ústavy ministrem vnitra Vratislavem Vajnarem, uvolnit cestování apod. Komunisté byli ochotni realizovat některé dílčí reformy, které by se týkaly zejména ekonomické, a nikoliv politické sféry, protože věděli, že pokud by tak učinili, čekal by je rychlý konec.

Vývoj událostí počínaje listopadem 1989 je však předběhl. Zmíněné polovičaté reformy jako ,,nápravy” chyb reálného socialismu přestaly působením vnitřních i vnějších vlivů širokým vrstvám stačit. A ty začaly požadovat více ,,všeho” – materiálních statků, zboží, občanských a lidských práv, další zákonem zaručené svobody. Výbuch revolucí či politických převratů ve střední a jihovýchodní Evropě pak znamenal konec socialistického experimentu trvajícího skoro půl století. Reálný socialismus zkrátka vyčerpal své možnosti a už nebyl schopen uspokojovat materiální a jiné potřeby obyvatelstva. ,,Společenská smlouva”, kterou komunisté ,,uzavřeli” s širokými masami na začátku 70. let, kterým slíbili relativně solidní životní úroveň za to, že se nebudou angažovat protirežimně, již v roce 1989 byla vyprázdněná.

Listopadové události jsou názorným příkladem, jak se zhroutily struktury moci a došlo k velmi rychlému rozkladu opor režimu. A také ukázkou toho, jak se komunistické vedení ocitlo skutečně jako pověstný kůl v plotě, řečeno s Milošem Jakešem, který se právě toho obával. Příkladem budiž zasedání předsednictva ÚV KSČ 24. listopadu 1989. Tam sice ministr obrany Milan Václavík vyzýval k tomu, aby armáda vyhlásila pohotovost a demonstrativně ukázala opozici, že KSČ má situaci pevně v rukou, nikdo ho už ale neposlouchal.

Komunistické vedení stálo v listopadu 1989 bezradné, najednou nevědělo co dělat, když přestaly přicházet direktivy z Moskvy, která se ve východní Evropě politicky dezinteresovala. ,,Polský” scénář v roce 1981 tak nepřicházel do reálné úvahy, a přímý zásah armády proti demonstrantům si přáli opravdu jen komunističtí fanatikové typu Jozefa Lenárta na rozdíl od umírněných komunistů jako Lubomír Štrougal či Ladislav Adamec.

Vývoj událostí byl tak rychlý, že Československá strana socialistická, jedna ze satelitních organizací režimu, již 24. listopadu 1989 vyzvala k uspořádání svobodných voleb. Apel, který by byl ještě před několika dny označen zcela jistě jako ,,kontrarevoluční”, byl již nyní jen minimálním požadavkem. Jakeš a spol. nebyli schopni dohlédnout hloubky změn, které se každý den děly lavinovitým tempem a postupně ukrajovaly kousek po kousku moc strnulému komunistickému režimu, jenž se ocitl v těžké defenzivě.

Rychlost listopadových událostí tak byla dána korozí komunistického režimu v závěru 80. let, kterou se snažili ,,látat” soudruzi již zmíněnými opatrnými reformami, které zdaleka nedostačovaly požadavkům doby. Listopad 1989 tak byl logickým vyústěním neschopnosti socialismu se reformovat, vnějších událostí, a nastal by tak jako tak, třeba v roce 1990. Lidé ve své většině toužili v roce 1989 po svobodě, kterou neměli v letech 1948-1989 a ani mít nemohli, protože komunistické režimy jsou s ní systémově neslučitelné. Politický převrat ze závěru 1989 tak otevřel do té doby netušené a zapovězené možnosti a v Československu začala nová demokratická kapitola, kterou žijeme dodnes.

  • securitymagazin.cz
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jan Sabo 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Anonym poštou 222,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Petr Čermák 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Ludmila Kárská 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 19 121,00 Kč
Vybráno 54.63%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 697 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 3,79 out of 5)
Loading...
politicon.cz
81 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.