9.8.2015
Kategorie: Politika, Společnost

Jaké jsou slabiny české ekonomiky, které nás táhnou ke dnu?

Sdílejte článek:

MILAN ZELENÝ 09|08|2015

Autor mnoha vysoce ceněných odborných i populárních publikací Milan Zelený analyzuje  slabiny české ekonomiky. Věci se dějí – nejen ve světě, ale i v ČR; obzvláště v ekonomice.

Spolupráce

V éře akcelerující masivní inovace a podnikatelství, nutnou podmínkou ekonomické budoucnosti země, je spolupráce mezi podniky a univerzitami. V ČR dnes existuje pouze nespolupráce (anebo „spoluprátse“).

Efektivní spolupráce podniků a univerzit je závislá na několika základních předpokladech:

  • Důvěra podniku ve schopnosti, kvalitu a spolehlivost univerzity musí být bezvýhradná.
  • Podnik a univerzita musí dlouhodobě spolupracovat za účelem produkce absolventů plně a okamžitě uplatnitelných na trhu.
  • Podniky musí být v přímém kontaktu s finálním zákazníkem – hlavním to generátorem efektivních inovací.
  • Ani podnik, ani univerzita nemohou být kriticky závislé na „třetím agentu“, např. na státní podpoře nebo na státním rozpočtu.
  • Tzv. „základní výzkum“ univerzit a institucí musí být doprovázen silnou podnikatelskou schopností a ambicí k uplatnění; jinak dojde ke zneužití, podcenění anebo ztrátě cenných výsledků.
  • Vzdělávání, inovace, nové produkty a služby, stejně jako veškeré úsilí podniků, univerzit a institucí, musí významně přidávat hodnotu.

Pokud nejsou základní předpoklady splněny, nemůže efektivní spolupráce podniků a univerzit vzkvétat. Budoucnost takové „nespolupracující“ ekonomiky je odsouzena k závislosti, nesvéprávnosti a podřízenosti zájmům ekonomik „spolupracujících“. ČR stále nemá jedinou Podnikatelskou univerzitu (koncepce J. A. Bati).

Podle procenta univerzitního výzkumu a vývoje financovaného podnikovou sférou lze jednotlivé ekonomiky porovnávat jako více či méně „spolupracující“; tak je zachyceno v následujícím grafu podle procentuálního skóre OECD z r. 2013.

Česká republika je zde zcela jistě na chvostu „indexu“ spolupráce. Proč? Ani jeden ze základních předpokladů spolupráce není splněn. (Kliknutím si tento i následující grafy zvětšíte.)

Graf 1

Zahraniční závislost

Zahraniční kapitálový podíl je v ČR kolem 50%, tj. nejvyšší ve střední Evropě. Stejně tak má ČR největší podíl kapitálu z tzv. daňových rájů. Hlavní důvody kapitálové účasti v ČR jsou: daňová optimalizace, ochrana majetku, anonymita vlastnictví a únosná byrokracie. Navíc, z ČR se vyplácí na dividendách do zahraničí třetí největší podíl HDP v Evropě (kolem Kč 300mld ročně – a to jen na dividendách. Ostatní úniky se ani nesledují.)

Z 50 největších koncernů je pouze 11 v domácích rukou. Velké firmy mají přitom 67% podíl na HDP. Jejich váha, bohužel, oproti malým a středním podnikům, opět roste.

Bez ohledu na vlastnictví, většina ekonomiky v ČR je subdodavatelská, tj. bez přímé návaznosti na konečného spotřebitele. Podíl na konečné přidané hodnotě produktů je tedy malý nebo žádný. Platby za subdodavatelské služby jsou v kontrahovaných cenách nebo mzdách, bez ohledu na celkovou přidanou hodnotu.

Na čem jsme to vlastně závislí? Především – politicky, ekonomicky i kulturně: na Německu.

Tedy na mýtu tzv. „motoru Evropy“. Vezměme nejspolehlivější míru vlivu a budoucnosti uplatnění dané ekonomiky: dynamiku podílu v % HDP země na celkovém světovém HDP. Podíl Německa na světovém HDP za posledních 25 let klesá, a to nejrychleji ze všech vyspělých zemí: z 5,96 na 3,72% Takhle nevídaný propad vlivu vysvětluje mnohé z politicko-mocenského chování Německa v posledních letech. ČR tento propad pouze kopíruje, i když se zpožděním: 0,37 na 0,33%. Doufejme, že se česká sázka na „výbušný motor“ Evropy nakonec vyplatí.

ekon

Přidaná hodnota

V následující „smějící se křivce“ jsou relativní podíly přidané hodnoty zachyceny: nejvyšší PH (přidaná hodnota) je v koncích hodnotového řetězce, tj. ve výzkumu a vývoji, designu atp., jakož i v prodeji a službách pro konečného spotřebitele. Nejnižší (a stále klesající) PH je uprostřed, v součástkách a montážní fázi procesu. Proto tzv. „montovna“ ČR produkuje stále méně přidané hodnoty, jediného to předpokladu růstu zisků i platů.

Graf 2

Není divu, že se v ČR vybírá stále méně daně z přidané hodnoty. Zatímco nejvyšší státní účetní hledají příčinu (již návykově) ve zlodějně a únicích, klesající míra přidané hodnoty jim uniká. Jde přece o daň z přidané hodnoty: tedy je nutno hodnotu maximálně přidávat, ne minimalizovat. Na dalším obrázku je znázorněn trend tržeb za průmyslové produkty.

Graf 3

Důležitá tedy není přidaná hodnota, která se z ČR vyveze, ale kolik za svoji subdodavatelskou spoluúčast ČR nakonec obdrží. Při mediálním vytrubování růstu HDP je tedy v ČR vždy třeba počkat až na skutečné tržby. Jinak jsou politicko-mediální oslavy předběžné a bezpředmětné.

Odprodej subdodavatelských řetězců

Současná vláda „prolomila“ další významné tabu. Zatímco polistopadové vlády prodávaly klíčové výroby producentům finálních výrobků (jako auta), a odsoudily tak českou výrobu k nízkohodnotovým subdodavatelským službám, nová strategie inscenuje do cizích rukou odprodej samotných subdodavatelských služeb (jako pneumatiky a svítidla).

Například, nové korejské pneumatikárně vláda poskytuje „daňovou pobídku“ ve výši Kč 3,5 mld. Tradiční čeští subdodavatelé podobné „úlevy“ nikdy nedostanou. Přijdou tak o již tak nízkohodnotovou příležitost, ve své vlastní zemi.

Tzv. nákup 1000 pracovních míst (volebních hlasů?) je zcela pofiderní. Vysoce robotizované výroby takové lidi přece nepotřebují. Když ale stát platí, tak to vezmou: dají je někde do skladu po dobu trvání dotace. Až dotace vyprší, tak je propustí a dovezou si kvalifikované pracovníky z Jižní Koreje; dovezu si z domova i další, přidružené subdodavatelské služby – až ovládnu celý hodnotový řetězec. Jediné co od ČR nakonec požadují je kus území ve středu Evropy – a to jim ekonomicko-političtí geniové prodávají za „mísu čočovice“. To už není jen prolomení, ale průlom. Proč se vláda vůbec schází? A o čem asi diskutují?

I jazykově „na chvostu“

Jak říkával Jan Baťa: „A neumíme jazyky.“ Říkával to ostatně i TGM. Dnes nejde o jazyky, ale o jeden jazyk: angličtinu. Angličtina se stala latinou 21. století. Angličtina není cizí jazyk, ale univerzální komunikační nástroj, jako třeba matematika. Nelze jej ničím nahradit, ani dabingem, ani překlady, ani „českým“ internetem.

V následujícím grafu znalostí angličtiny v populaci sdílíme poslední místo v EU (se Španělskem).

Graf 4

I zde tedy zůstáváme „na chvostu“. Věci se nedějí.

P.S. Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři, a polovzdělanci o tom, co nikdy v české škole a televizi neslyšel, nebo v novinách ani na internetu nečetl, nevyprávěj. (Nové české přísloví)

 

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2019: *****

Luděk Kurka 100,- Kč, Jiří Novák 150,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Petr Chovanec 1000,- Kč, René David 900,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Vlastimil Kornas 66,60 Kč, Miloslav Pecka 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 0.000421 BTC (99.84 CZK), Květa Sekyrová 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Lucijan Škorjanc 150,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Roman Doubravský 500,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč

Celkem za měsíc: 10 312,44 Kč
Vybráno 29.46%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 35 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
26 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.