Stalin
23.3.2019
Kategorie: Historie

Jak Stalin aktivně a dlouhodobě podporoval Hitlera

Loading...
Sdílejte článek:

JAN ZIEGLER

Diktátor si s diktátorem rozumí a to platilo i pro Josefa Stalina a Adolfa Hitlera. Proto ani nemůže překvapit, že SSSR se měl stát společně s Německem, Itálii a Japonskem čtvrtým členem Osy.

Nebudu tady zbytečně opisovat výborný článek Jiřího Vojáčka na webu Technet.cz. 

Pravdou je, že masový komunistický vrah Josef Stalin v třicátých letech minulého století lavíroval mezi západními demokraciemi a nacistickým Německem. Nicméně, jemu jako diktátorovi byla bližší totalitní Hitlerova říše a tak se nakonec dohodl s ní. Už předtím však Sovětský svaz nacisty v Německu podporoval s cílem dostat je k moci a jejich prostřednictvím zničit evropské demokratické státy. Rudá a hnědá jsou stejně nebezpečné aneb komunismus, nacismus, stejná špína, stejný hnus. Ale nyní nechme promluvit fakta.

V procesu s válečnými zločinci v Norimberku na přelomu let 1945 a 1946 vystoupil jako jeden z mnoha svědků i německý průmyslník a poválečný poslanec Arnold Rechberg. Tento muž patřil k odpůrcům meziválečné německo-ruské vojenské spolupráce. Prohlásil, že skutečným viníkem nástupu nacistů k moci byl Josef Stalin. Přísežně doložil, že 24 000 německých komunistů dostalo příkaz ke vstupu do organizací NSDAP, SA a SS. Tato operace začala 1930 a trvala dva roky. Ze Stalinova podnětu dostala nacistická strana z Moskvy k dispozici 40 milionů zlatých říšských marek. Až do příchodu Hitlera k moci se Stalin snažil všechny projevy německého nacionalismu podporovat. Doufal, že tím Německo podpoří proti západním demokraciím, tradičním odpůrcům komunismu. Mnoho německých komunistů ani nepotřebovalo takovou pobídku. Usoudili, že obě strany, komunistická i nacistická, mají stejné cíle, obě jsou socialistické, ale s Adolfem dosáhnou proklamovaných cílů dříve.

A toto je další důkaz úzké komunisticko-nacistické spolupráce, která začala ještě před nástupem NSDAP k moci v lednu 1933. Krátce před volbami do Říšského sněmu v listopadu 1932 zorganizovaly společně v Berlíně stávku v dopravním podniku komunistické i nacistické odbory. Četné davy přívrženců i členů obou stran pak společně v ulicích Berlína zaútočily na stávkokazy, kteří vyjeli s tramvajemi do města a útočili i na policisty, kteří se tyto stávkokazy snažili ochránit. O společném postupu se tehdy domluvili předsedové berlínských organizací obou partají Walter Ulbricht (pozdější nejvyšší komunistický vůdce NDR a stoupenec okupace Československa vojsky Varšavského paktu v roce 1968) a nacistický válečný zločinec Joseph Goebbels, který pak v Hitlerově kabinetu zastával funkci ministra propagandy.

Ještě dříve však vyznavači Hitlera a Stalina spolupracovali při nejrůznějších demonstracích a také při plebiscitu v Prusku v roce 1931. Ostatně to veřejně prohlásil komunistický poslanec v saském zemském sněmu Kurt Alfred Sindermann, který uvedl, že bolševismus a nacismus mají společný cíl: zničení kapitalismu.

Spolupráce obou zemí ještě zesílila po podepsání neblahého paktu Molotov – Ribbentrop v srpnu 1939. Sovětský svaz podle díla Thierryho Woltona „Rudohnědá nemoc 20. století“ od října 1939 až do vypuknutí války mezi oběma zeměmi dodal Německu 865 tisíc tun ropy (40% německé roční spotřeby), 140 tisíc tun manganu, 101 tisíc tun bavlny, 11 tisíc tun lnu, 15 tisíc tun azbestu, 14 tisíc tun mědi, 3 tisíce tun niklu (30% roční spotřeby), jeden milion tun dřeva, 26 tisíc tun chrómu, 184 tisíc tun fosfátů (70% roční spotřeby) a 1 462 tisíc tun obilí. Poslední vlak se zbožím odjel ze SSSR do Německa 22. června brzy ráno jen několik hodin před zahájením hitlerovského útoku.

Stalinův režim rovněž sloužil Německu jako dealer a pomáhal mu například v dovozu kaučuku a mědi z dálněvýchodních přístavů po Transsibiřské magistrále, aby se tento import vyhnul britské blokádě.

Další velkou hanebnosti ze strany SSSR byl fakt, že sloužil jako týlová základna pro německou Kriegsmarine. Z tajné základny Rudé armády v Barentsově moři totiž vyplouvaly na moře s pomocí sovětských ledoborců německé ponorky, které napadaly britské obchodní trasy a potopily přitom deset britských lodí o celkovém výtlaku 64 tisíc tun. Velitel německého námořnictva admirál Raeder také osobně za tuto pomoc svým sovětským soudruhům ve zbrani opakovaně děkoval. Toto je tedy jeden z nejpádnějších důkazů toho, že SSSR neuzavřel s Německem pouhou dohodu o neútočení, ale aktivně se podílel na nacistické agresi.

Pak tedy ani nemůže překvapit fakt, že Sovětský svaz vážně uvažoval o možnosti stát se členem paktu Osa.

Autor: Jan Ziegler



Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2020: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Koubský 500,- Kč, Jiří Nováček 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Pavel Janeček 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, ing. Jiří Lechner 800,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Josef Malý 250,- Kč, MUDr. Jiří Roh 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Mario Valent 484,78 Kč (20 eur), Karel Kubela 50,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Pavel Jurášek 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Richard Kovaříček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč


Celkem za měsíc: 16 237,78 Kč
Vybráno 46.39%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 677 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...
loading...
Loading...
236 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.