CSSRSOCIALPRODEJNA
21.12.2020
Kategorie: Historie

Jak se žilo za socialismu? (2)

Sdílejte článek:
RADOVAN KAZDAMnozí lidé si myslí, že za socialismu jsme se měli lépe. Bylo to však opravdu tak? Kvalita potravin zdaleka nebyla taková, jak se o ní traduje.

548159_article_photo_pp0jnqn_900x.jpeg
Prodejna potravin v roce 1984 v Levoči (FB „Historické toulky Levočou“ | https://bit.ly/3n6z6W8)

Nejen na sociálních sítích se nestálé šíří množství mýtů a bludů o životě v socialismu, které chci konfrontovat se skutečností. Některé se pokusím odkrýt. Po částech o ekonomickém zaostávání ČSSR, nízké koupěschopnosti obyvatelstva, znečištěném ovzduší, je tu pár faktů o kvalitě potravin.

Kvalitní potraviny? Mýtus!!!

Chléb chlebovatejší, mléko mlékovatější… Mnozí vzpomínají na potraviny před rokem 1989 s nostalgií. Jak to bylo doopravdy?

Komunistický režim problémy s bezpečností a kvalitou potravin ututlával, jak jen uměl. O dusičnanech a dusitanech v zelenině či těžkých kovech v sýrech byste se před rokem 1989 v cenzurovaných novinách nedočetli. To mohlo ve výsledku vytvářet zdání, že problémy s kvalitou potravin za socialismu neexistovaly.

548159_article_photo_5gETueM0_900x.jpeg
Prodejna potravin v Levoči v roce 1984 (FB „Historické toulky Levočou“ | https://bit.ly/3n6z6W)

Lidé sice byli detailně informováni o úspěších kombajnistů a každé nové výrobní lince, pravdu o tom, co měli Slováci a Češi na talířích, už ale filmové týdeníky neukazovaly.

Jednou z mála možností, jak se dá o kvalitě a bezpečnosti potravin před rokem 1989 dozvědět z první ruky, jsou Bulletiny potravinářského výzkumu vydávané Výzkumným ústavem potravinářským. Všechny bulletiny od roku 1962 jsou digitalizované a zveřejněné na webu ústavu.

Je to napůl úsměvné a napůl děsivé čtení.

Přečtěte si několik úryvků, které sesbíral Radovan Potočar do publikace Konzervativního institutu M. R. Štefánika „Socialismus: Realita místo mýtů“. Volně dostupnou ji naleznete zde. Doporučuji vám ji, je to výborné čtení.

548159_article_photo_kniha-socializmus-realita-namiesto-mytov_900x.png
Kniha Socialismus: realita místo mýtů (Stáhněte si ji zde: https://bit.ly/2zzSurF)

Radovan Potočar je autorem kapitoly o kvalitě potravin a je v ní mnohem více informací a zajímavostí.

Zde je pár jeho vybraných úryvků z bulletinů:

„Potravinářská výroba polotovarů a hotových jídel se nedokázala ještě vyrovnat s některými elementárními požadavky hygienicko-zdravotními, jako je nepřípustně vysoký obsah těžkých kovů — jmenovitě mědi a cínu, nepřípustně vysoký obsah písku a podobně,“ psali J. Kurz a A. Kurzová v roce 1965. Například paprikové pochoutky z výroby v Dunajské Stredě vykazovaly průměrně 125 mg mědi na kilogram, zatímco norma připouštěla pouze 15 mg.

Tentýž autor a autorka píší dále: „Obdobná situace je například také s rajčatovým protlakem z některých závodů, jako též obsahující písek v špenátovém protlaku — všechno to ve výrobcích určených pro naše nejmenší konzumenty.“

548159_article_photo_lahodky-v-hlinsku-v-roku-1986_900x.jpeg
Lahůdky v Hlinsku v roce 1986 (Městské muzeum a galerie Hlinsko | FB: https://bit.ly/3kn88Ig)

H. Papajová a V. Hermanová v roce 1989 upozorňovaly: „Výsledky z 10 výroben sýra jednoznačně poukazují na to, že olovo, kadmium a zinek zůstávají v bílkovinné složce, tedy v sýru. (…) V případě zinku vzhledem k tomu, že jeho průměrná hodnota v nakupovaném mléce při plošném vyšetřování v České socialistické republice byla z 359 vzorků 4,739 mg/l, není teoreticky možné zajistit předepsaný zdravotní limit 25 mg/kg pro sýry.“

Dlouhodobým problémem byly rovněž dusičnany. Například monitorizace cizorodých látek v potravinách z roku 1988 upozorňovala, že nadlimitní obsah dusičnanů potravináři pravidelně během celého roku zaznamenávali v čerstvé zelenině, konzervovaných zeleninových výrobcích i v bramborách. Z 3126 vzorků bylo 25 % nadlimitních a nevyhovovalo ani tehdejším hygienickým požadavkům.

Tatáž monitorizace odhalila nadlimitní obsahy toxinů i v mase a masných výrobcích. Z 2349 vyšetřených vzorků tohoto sortimentu bylo až 32,3 % potravin nadlimitních.

Šunka pro USA

To, o čem věděli českoslovenští potravináři, si všimli i inspektoři při kontrolách našich výrobků v zahraničí. Například v roce 1984 se Československo pokusilo vyvést velkou dodávku šunky do USA. Vybírala se samozřejmě ta nejkvalitnější, ale ani to nestačilo. Americké úřady zásilku vrátily zpět s odůvodněním, že je značně zamořena směsí nebezpečných průmyslových chemikálií, polychlorovaných bifenylů (Zdroj: Český rozhlas: https://bit.ly/3oNOBUz)

Na margo vrácené zásilky šunky z USA doktor Miroslav Šuta poznamenává: „Dnes by podobné zjištění vyvolalo obrovský skandál. Lidé by kontaminované potraviny přestali kupovat a mnohé potravinářské podniky se zamořenými kravíny a prasečáky by zkrachovaly [nehledě k likvidačním pokutám]. V komunistickém Československu ale věděl o problému jen úzký okruh politiků a odborníků.“ (…) „Jednotná zemědělská družstva dále produkovala zamořené maso, mléko, sýry nebo vejce. Spotřebitelé se o zamoření potravin nikdy nedozvěděli. A někteří z nich dodnes žijí ve víře, že tehdejší potraviny byly údajně zdravé.“

548159/548159_article_photo_nlh5hrx_900x.jpeg
Balení mléka za socialismu (FB: https://bit.ly/3n9y2B0)

Masa spřátelených zemí, spojte se!

Problémem byly i dovozy potravin. Ty jsme importovali hlavně z jiných socialistických zemí. Na dovoz kvalitních potravin ze Západu samozřejmě nebyly valuty.

Například maso. Jelikož do 80. let Československo nebylo v jeho produkci soběstačné, hovězí jsme museli importovat ze Sovětského svazu (zdroj: M. Petrov: Co bylo a nebylo za Reálného socialismu, 2013, Jota, str. 56).

Hovězí maso ze SSSR se v Čierné nad Tisou překládalo ze sovětské širokorozchodné tratě na československou železnici, při čemž rozmrzalo. „V našich mrazírenských vagónech ale zase zmrzlo, takže do cíle dorážela kompaktní zmrzlá hmota, ze které se musely jednotlivé kusy pracně vysekávat.“ (Zdroj: tamtéž)

Chemický průmysl v praxi

Zemědělství v ČSSR bylo výrazně chemizované, čímž komunisté nahrazovali zaostávání v produkčních plodinách.

Vidět je to i z produkce průmyslových hnojiv po roce 1990, kdy rekordním rokem byl právě první transformační rok po revoluci.

548159_article_photo_ewo6twu_900x.jpeg
(Enviroportal | https://www.enviroportal.sk/indicator/detail?id=621)

Znečištěné životní prostředí a šlendrián ve státních podnicích se na špatné kvalitě potravin v Československu podepsaly také. Výsledkem bylo, že obyvatelé ČSSR se v roce 1990 dožívali o mnoho let méně, než obyvatelé svobodných zemí Západu, ačkoli v roce 1948 jsme začínali na stejné startovní čáře.

Ale o tom v jiných částech seriálu.

548159_article_photo_uirfw5i_900x.jpeg

 

  • Radovan Kazda, poslanec NR SR za SaS, spolupráce na podkladech: Radovan Potočar

Pozn. red.:Totalitnímu systému se podařilo vtisknout do vědomí obyvatelstva falešné představy o světě a společenském pořádku. Ačkoli tato ideologéma nebyla ve shodě s žitou realitou, přesto vytvářela jistý normalizovaný obraz světa, který se stal etalonem porovnávání s dneškem. A i navzdory rozporu s žitou zkušeností může vysvětlovat jistou nostalgii za socialismem. Obraz světa, který vytvářel socialistický stát, neodpovídal realitě, ale síla působení tohoto obrazu na vědomí lidí byla významná.

Z tohoto důvodu mám i určité pochopení pro pana Miroslava Petra a jemu podobné, pro které vyvracení těchto mýtů komunistického režimu znamená vlastně totéž, jako bourání náboženské podstaty jejich víry. Víry v to, že všechno bylo skvělé a v naprostém pořádku, protože o skutečné realitě se jako prostí občané, nebo řadoví členové strany, ve skutečnosti nikdy nedozvěděli a dovědět nemohli. Jednalo se o fakta důvěrná, nebo dokonce chráněná státním tajemstvím.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

Ilja Baudyš 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Martin Vavřinka 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Martina Kosková 350,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Vlastimil Kůs 500,- Kč

Celkem za měsíc: 11 594,- Kč
Vybráno 33.12%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 928 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (31 votes, average: 3,06 out of 5)
Loading...
147 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)