zemanhrad
16.5.2017
Kategorie: Politika

Jak se stát prezidentem

Sdílejte článek:

PETR ŠTĚPÁNEK

Chcete-li se stát prezidentem, musíte dát dohromady volební koalici, která vás zvolí. Nejedná se ale o koalici politických stran, nýbrž koalici voličských skupin, které mohou, ale také nemusejí být více či méně navázány na konkrétní politické strany.

Zároveň je třeba mít na zřeteli, že pro první kolo prezidentské volby platí jiná taktika než pro kolo druhé. A aby to bylo ještě složitější, zvolená taktika pro první kolo by neměla znemožňovat vést efektivní kampaň v kole druhém. V prvním kole se totiž obvykle přetahujete se všemi ostatními kandidáty. Ale nesmíte to přehnat, protože ve druhém kole budete potřebovat i jejich voliče.

Zemanova volební koalice

Základ Zemanovy volební koalice v roce 2013 tvořili příznivci jeho Strany práv občanů. Od počátku do ní také patřila část tradičních voličů sociální demokracie. Zemanovi v tom nahrával i postoj vedení ČSSD, které do prvního kola nominovalo Jiřího Dienstbiera, tzn. představitele tzv. nové levice, která si ovšem rozumí víc s knížetem a kavárnou než s odboráři či dělníky. Zemanovi vyšli vstříc také komunisté, když žádného svého kandidáta do prezidentské volby nenominovali.

Že s touto podporou z levého spektra Zeman postoupí do druhého kola, nebylo pochyb. Hrálo se ale o to, kdo bude jeho vyzyvatelem v kole druhém. Zprvu jasného favorita Jana Fischera záhy zastínil Karel Schwarzenberg. Zároveň ovšem platí, že Schwarzenbergova kampaň proti Fischerovi byla tak brutální, že ten po prvním kole uraženě podpořil raději Zemana. To sice neznamená, že ho všichni jeho voliči automaticky následovali, ale svůj význam to samozřejmě mělo. Však se mu také Zeman záhy odměnil postem ministra financí v Rusnokově úřednické vládě.  

Rozhodující okamžik druhého kola se odehrál během jedné z televizních debat. Schwarzenbergův hloupý výrok o Sudetských Němcích, respektive prezidentu Benešovi, přihrál do Zemanova voličského tábora řadu nerozhodnutých voličů. Nezachránil to ani brutální propagandistický nálet téměř všech médií ve prospěch knížete s čírem.

Ve finále tak Zemanovu volební koalici tvořili nejen podporovatelé z prvního kola, nýbrž i voliči různého politického zabarvení s národním cítěním, „antitopáčtí“ lidovci plus část pravice. Neznám kupříkladu nikoho z klausovského okruhu lidí, kteří kdysi zakládali ODS, ale ani z pozdějšího topolánkovského okruhu, kdo by volil knížete. Stejně se zachovali podobně smýšlející voliči. Je to asi paradox, ale za situace, kdy o vítězství rozhodovaly jednotky procent, volební váhy na Zemanovu stranu převážila právě tato část pravice. Takže Zeman coby miláček pravice? Ale vůbec ne. Pouze menší zlo než pravdoláskovní protikandidát.

Drobná osobní vzpomínka, jež potvrzuje výše řečené. Byl jsem v té době ještě člen ODS a místopředseda krajského sdružení v Královéhradeckém kraji. Protože někteří z nás kritizovali bianco šek podpory vypsaný nečasovským vedením ODS pro knížete, cvičně jsme si svůj názor na nejednoznačný postoj členské základny ODS ověřili na oblastní radě v Rychnově nad Kněžnou volbou na nečisto. Byla to sice jen hra, nicméně mezi Milošem a Karlem to dopadlo fifty fifty.

Změna kulis

Po pěti letech většina kulis zůstala, další ale přibyly. Především uprchlická krize a vše, co s ní souvisí (islámský terorismus, povinné kvóty, multikulturalismus atd.), a fenomén Babiš. S jakou volební koalicí tedy může počítat Zeman vzor 2018? Zatímco Zemanovy postoje k uprchlické krizi jeho pozici spíše posilují, neboť korespondují s většinovým názorem společnosti, se spojenectvím Zeman – Babiš je to složitější.

Ještě do nedávna se Zemanovy nadstandardně dobré vztahy s Babišem a jeho hnutím ANO jevily jako docela dobrý provozní i předvolební kalkul. Posilovaly prezidenta v jeho spíše odtažitém vztahu se Sobotkou a ČSSD a zároveň si jimi Zeman zajišťoval podporu co do preferencí momentálně nejsilnějšího politického subjektu i do prezidentského klání. Pokud by ANO postavilo svého vlastního kandidáta, Zemanovi by to dozajista neprospělo. Rovněž Babišova politická a mediální podpora samozřejmě přijde vhod.

Babiš jako závaží

Vládní krize ovšem přinesla zásadní zlom. Zatímco do té doby se Zemanovo spojenectví s Babišem jevilo jako výhoda, může to nyní být Zemanův prezidentský hrob. Ono se totiž nic nemá přehánět. Politologie pro to má termín „overkilling“, přezabítí. Zeman prostě za Babiše kope tak okatě a tak přehnaně, že to ostatní nutí vztah k němu, respektive jeho podporu přehodnocovat. Babiš se totiž čím dál víc dostává do pozice českého Mečiara, kterého sice jeho kobliháři navzdory všem jeho excesům dál a dál bezmezně podporují, leč pro ostatní je tak odpudivou postavou, že s ním nechtějí nic mít.

Zemana nyní kritizují i jeho tradiční podporovatelé z ČSSD, kupříkladu poslanci Foldyna či Huml. Zemanovi tak hrozí, že jeho volební koalici opustí i část jeho tradičního oranžového elektorátu. Miloši, máme tě sice rádi, ale tohle už přeháníš! Začínal jsi jako prezident dolních deseti milionů, končíš jako kamarád miliardáře. Obdobně Bělobrádkovi lidovci. Jak prozradily výsledky krajských voleb, Babiš loví voliče i ve vodách KSČM. Proč by ho komunisté měli podporou Zemana posilovat? Co když nejen ČSSD, ale i KSČM tentokrát do prvního kola nasadí vlastního kandidáta? Co když svým voličům nedoporučí Zemanovu jednoznačnou podporu ani v kole druhém?

Hlas z té části pravice, která před pěti lety Zemana v druhém kole podpořila, zní také jednoznačně: Babišův parťák mávající na Hradě holí? Co je moc, to je moc! Tentokrát už tohle „menší zlo“ volit nebudeme.  

Antizeman, nebo kultivovaný „Zeman“?

V roce 2013 získal Zeman ve druhém kole o 476 234 hlasů více než Schwarzenberg. Teoreticky: Kdyby polovina z nich, tedy necelých 240 000, volila obráceně, volba by dopadla jinak. O takovýto počet voličů se hraje, o řádově takové množství hlasů se kandidáti ve druhém kole přetlačují. Ne o miliony.

Samozřejmě, jsou to všechno jen úvahy, navíc další velkou neznámou volební rovnice je totožnost Zemanova vyzyvatele. Pokud by jím měl být nějaký klasický Antizeman typu politikou nepolíbeného akademika či Bohem sice políbeného, leč nikoli politika, nýbrž textaře a sázkaře, pak to Zemanovy naděje – navzdory všem předchozím úvahám – spíše zvyšuje. Ale co když Zemana ve druhé kole nakonec nevyzve žádný Antizeman, nýbrž Zemanova KULTIVOVANÁ OBDOBA? Tedy lidový politik jednoznačně hájící národní zájmy, osoba s kritickým názorem na migraci, rezervovaným vztahem k EU, prostě důstojná politická postava, které svůj hlas se skřípěním zubů nakonec vhodí i někdejší knížecí kavárna. Prostě volba menšího zla. Jako to před pěti lety v opačném gardu udělala klausovská pravice.

ZDROJ: Petr Štěpánek

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč

Celkem za měsíc: 11 264,00 Kč
Vybráno 32.18%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 35 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 4,63 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
77 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.